📰 pepíknews crawler

noviny.dev

Pozorujeme · Analyzujeme · Informujeme

Sledujeme české zpravodajství — verze článků v čase, pozice na titulkách a AI hodnocení tendenčnosti napříč médii.

16838článků
3862hodnoceno
30272verzí obsahu
117632snímků
69sekcí
18.07.2026 20:45poslední snímek
← všechna témata

Hodnocení tagu: Jan Lipavský 24 článků

Jak číst tato čísla meze měření
  • Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
  • Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
  • „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
  • Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
  • Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.

Plné meze a metodika: statement k projektu.

📅 Období: 12. 4. 2026 – 18. 7. 2026

Tag se dělí na 5 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, perex a rychlé hodnocení; rozklikni pro grafy a detail.

1 Zadržení českého podnikatele v Číně 31 čl. 15. 7. 2026 – 17. 7. 2026
+0.08 mírné Rámování napříč zdroji vyrovnané (⌀ +0.08)

Čínské úřady zadržely českého občana pro podezření z ohrožení státní bezpečnosti; ministerstvo zahraničí je s ním v konzulárním kontaktu a ministr Macinka tvrdí, že šlo o...

O co jde

Čínské úřady zadržely českého občana pro podezření z ohrožení státní bezpečnosti; ministerstvo zahraničí je s ním v konzulárním kontaktu a ministr Macinka tvrdí, že šlo o soukromou cestu a případ nesouvisí se zadrženým čínským občanem v Praze.

Osa sporu: Osa sporu: -1 = rámuje zadržení jako izolovaný incident, bagatelizuje souvislost se špionážní kauzou a nahrává oficiální lince vlády (zejména Macinkova slova), +1 = rámuje zadržení jako nátlakovou/odvetnou akci Číny s cílem vynutit si výměnu, zdůrazňuje možné propojení obou případů a varuje před čínskými praktikami.

Osa sporu kdo komu nahrává

Petr Macinka ◄ — ► české bezpečnostní složky

◄ Petr Macinka české bezpečno… ► echo24: -0.20 (shoda 0.34, 2 čl.) echo24 (2) -0.20 forum24: -0.18 (shoda 0.18, 1 čl.) forum24 -0.18 idnes: -0.13 (shoda 0.32, 1 čl.) idnes -0.13 ceskenoviny: -0.12 (shoda 0.23, 1 čl.) ceskenoviny -0.12 ct24: -0.08 (shoda 0.22, 2 čl.) ct24 (2) -0.08 hn: -0.05 (shoda 0.17, 1 čl.) hn -0.05 lidovky: -0.04 (shoda 0.18, 2 čl.) lidovky (2) -0.04 denik: +0.00 (shoda 0.17, 2 čl.) denik (2) +0.00 seznamzpravy: +0.11 (shoda 0.15, 3 čl.) seznamzpravy (3) +0.11 aktualne: +0.20 (shoda 0.28, 1 čl.) aktualne +0.20 novinky: +0.25 (shoda 0.34, 2 čl.) novinky (2) +0.25 irozhlas: +0.35 (shoda 0.25, 2 čl.) irozhlas (2) +0.35 denikn: +0.90 (shoda 0.50, 1 čl.) denikn +0.90

Zúčastněné subjekty 12 aktérů

Příznivost rámování (van Dijkův čtverec), (n) = počet článků.

−1 0 +1 Čína (12) Tomio Okamura (6) Petr Macinka (4) zadržený český … (3) Jan Lipavský (1) Jaroslav Macinka (1) Ministerstvo za… (1) Vláda ČR (1) opozice (1) zadržený čínský… (1) České úřady (1) česká opozice (1) Čína: -0.38 (n=12) Tomio Okamura: -0.08 (n=6) Petr Macinka: +0.12 (n=4) zadržený český občan: +0.33 (n=3) Jan Lipavský: +0.50 (n=1) Jaroslav Macinka: +0.50 (n=1) Ministerstvo zahraničních věcí: +0.50 (n=1) Vláda ČR: -0.50 (n=1) opozice: -0.50 (n=1) zadržený čínský občan: -0.50 (n=1) České úřady: +0.50 (n=1) česká opozice: -1.00 (n=1)

Slovní hodnocení na článek

Podání je převážně neutrální. Odděluje tvrzení čínských orgánů od ověřených skutečností, rozsáhle cituje českého ministra a doplňuje procesní informace o souvisejícím českém trestním řízení. Výraznější redakční manipulativní technika není doložena.

Text je převážně věcný a opírá se o atribuci zdrojům. Titulek však nahrává české straně tím, že naznačuje čínskou odvetu, zatímco tělo článku pouze uvádí časovou souvislost mezi oběma zadrženími bez důkazu jejich příčinné vazby.

Text je převážně věcný a opírá se o atribuci zdrojům a citace. Nevykazuje dostatečný doslovný důkaz redakční tendenčnosti ve prospěch některé strany; uvádí postoje k trestnému činu jak od ODS, tak od ministra za ANO.

Podání je převážně věcné a vyvažuje informaci o zadržení českého občana v Číně kontextem trestního stíhání čínského občana v Česku. Bez doložitelného manipulačního signálu nenahrává výrazně žádné straně.

Text je převážně věcná zpráva a nenahrává zřetelně žádné straně. Uvádí zadržení českého občana v Číně i související případ zadrženého čínského občana v Česku, aniž by redakce přidávala hodnotící soudy.

Text převážně věcně připisuje hodnocení jednotlivým mluvčím a dává prostor vládnímu postupu, opozici, expertům i čínské straně. Nevytváří patrné redakční nadržování některé ze stran sporu.

Text převážně věcně informuje o zadržení českého podnikatele a uvádí související známé okolnosti. Nenacházím doslovně doložené manipulační rámování, které by nahrávalo některé straně sporu.

Podání výrazně nahrává českým bezpečnostním institucím vůči Číně: zadržení rámuje jako možnou odvetu a součást „diplomacie rukojmích“. Vedle toho nepříznivě rámuje postup koaličních politiků, zejména kontrastem mezi krizí a Okamurovým zájmem o víza či upozorněním na nereagujícího ministra.

Text podává zadržení českého občana i související české trestní řízení převážně věcně a s atribucí zdrojů. Bez doslovného důkazu nelze určit, že by jeho podání systematicky nahrávalo některé straně sporu.

Podání je převážně věcné a symetricky uvádí zadržení českého občana v Číně i dřívější stíhání čínského občana v Česku. Redakce nepřidává hodnotící soud ani nezvýhodňuje některou stranu sporu.

Text podává zadržení věcně, uvádí potvrzené informace i související české řízení s čínským občanem. Nenadržuje zřetelně ani čínské, ani české straně.

Podání je převážně věcné a nenahrává zřetelně žádné straně. Uvádí potvrzený kontakt českých diplomatů se zadrženým, rozlišuje nepotvrzené informace převzaté od jiného média a doplňuje kontext obdobného českého trestního případu bez hodnotícího rámování.

Text podává informaci věcně a bez patrného redakčního zvýhodnění některé strany. Uvádí potvrzení konzulárního kontaktu i podmíněnou nabídku Tomia Okamury věcí se zabývat.

Text podává případ převážně věcně a připisuje jednotlivá tvrzení konkrétním zdrojům. Neobsahuje doložitelný redakční rám, který by systematicky nahrával některé straně sporu.

Text podává protichůdná stanoviska Petra Macinky a Vladimíra Votápka věcně a s atribucí; zřetelně nenahrává žádné straně sporu.

Podání je převážně neutrální. Odděluje tvrzení čínské diplomacie od ověřitelných informací, uvádí vyjádření českých představitelů a doplňuje kontext souvisejícího trestního řízení v Česku. Žádné straně sporu zřetelně nenahrává.

Podání je převážně neutrální. Odděluje tvrzení čínské strany od ověřených skutečností, uvádí stanovisko českého ministra i dostupné informace o obou zadržených a nepřisuzuje žádné straně vinu redakčním hlasem.

Text podává spor převážně neutrálně. Čínská podezření i výhrady jsou důsledně připisovány Pekingu a článek věcně doplňuje stanovisko českého ministerstva, okolnosti zadržení a související české trestní řízení. Podání zřetelně nenahrává žádné straně.

Podání nahrává Lipavského kritice vlády a plánované Okamurovy delegace. Rozhovor poskytuje prostor pouze jemu a otázky místy rozvíjejí zatím nepotvrzenou hypotézu, že Čína zadržela Čecha jako rukojmí pro výměnu vězňů. Vláda, Okamura ani čínská strana nedostávají možnost reagovat. Text zároveň vykresluje Čínu výrazně negativně, převážně však prostřednictvím jasně přiznaných Lipavského výroků.

Podání je převážně věcné a nepřisuzuje jednoznačně vinu ani morální převahu žádné straně. Uvádí postoje a kroky českých i čínských institucí a sporná podezření připisuje jejich zdrojům. Kontext zadržení čínského občana v Česku může naznačovat souvislost mezi oběma případy, text ji však výslovně netvrdí.

Podání mírně nahrává Macinkovi a Okamurovi, protože jejich stanovisko k cestě dostává rozsáhlý prostor, zatímco námitky opozice jsou pouze stručně parafrázovány a označení jejich postupu za politizaci zazní bez přímé odpovědi. Čínské straně text spíše škodí výběrem anonymně zdrojovaných spekulací o tajné službě a možné výměně zadržených, byť je většinou uvádí jako nepotvrzené informace.

Podání mírně nahrává české straně, protože většinu prostoru dostává Petr Macinka a jeho uklidňující interpretace případu, zatímco čínské stanovisko přichází až na konci a bez přímé citace. Titulek však současně přebírá vůči zadrženému Čechovi silnější formulaci o ohrožování bezpečnosti, ačkoli tělo článku mluví pouze o podezření.

Podání je převážně věcné a vyvážené. Odděluje tvrzení čínské diplomacie od redakčního hlasu, uvádí postoje českých představitelů a doplňuje relevantní okolnosti obou zadržení. Žádné straně zřetelně nenahrává.

Podání je převážně vyvážené: nejprve rozsáhle představuje uklidňující stanoviska Macinky a Okamury, poté dává výrazný prostor opozičním politikům a expertům požadujícím důraznější postup. Titulek mírně zvýhodňuje stranu A zdůrazněním Okamurovy ochoty spolupracovat, zatímco silná kritika cesty je až v těle; text však zahrnuje stanoviska všech hlavních stran a neobsahuje dostatečně průkaznou redakční manipulaci.

Podání mírně nahrává Macinkovi a zastáncům Okamurovy cesty do Číny. Článek je založen téměř výhradně na Macinkových výrocích, včetně jeho charakterizace kritiků jako lidí, kteří kauzu politizují; stanovisko opozice ani jiný nezávislý pohled nepřináší. Redakční jazyk je jinak převážně věcný.

Text nahrává zejména kritice vlády a ministra Macinky: vedle jejich uklidňujících vyjádření soustavně staví zdroje a historické příklady podporující výklad, že Čína používá zadržení lidí jako nátlak. Čínu rámuje jako možného původce nátlakové „diplomacie rukojmí“.

Text věcně popisuje zadržení českého občana a nepotvrzenou možnost výměny; nepoužívá redakční hodnotící jazyk ani zjevně nenahrává některé straně sporu.

Text podává vzájemná obvinění a procesní informace převážně neutrálně. Sporné hodnocení českého zadržení je výslovně připsáno Pekingu a článek následně uvádí české procesní vysvětlení.

Text převážně věcně popisuje související zadržení, ale mírně nahrává české straně. Čínské obvinění rámuje slovesem „tvrdí“, zatímco zadrženého čínského občana redakčním hlasem označuje za „špiona“, přestože dále uvádí pouze podezření a probíhající trestní řízení.

Podání nahrává české straně a zadrženému Čechovi tím, že jeho zadržení zasazuje do rámce možného čínského nátlaku a Čínu soustavně vykresluje jako mocnost využívající občany jiných států k prosazování svých požadavků. Část tohoto rámce je podána jako redakční závěr bez citovaného zdroje či čínského vysvětlení. Modalita v titulku a perexu však připouští, že souvislost obou případů zatím není prokázána.

Podání nahrává české straně proti Číně: zadržení je rámováno jako pravděpodobný nátlakový obchod se špionem, zejména skrze anonymní české zdroje. Vedle toho redakce nepříznivě propojuje Okamurovu cestu a neveřejné setkání se Strnadem s kauzou, ačkoli sama uvádí, že obsah jednání není znám.

2 Opozice ODS proti zahraniční politice vlády 7 čl. 12. 7. 2026 – 18. 7. 2026
-0.05 vyvážené Rámování napříč zdroji vyrovnané (⌀ -0.05)

Mezi vrcholnými politiky ODS a vládou Andreje Babiše proběhla série veřejných výpadů, obvinění a kritik, v nichž se obě strany navzájem častovaly lží, nezodpovědností a kampaněmi.

O co jde

Mezi vrcholnými politiky ODS a vládou Andreje Babiše proběhla série veřejných výpadů, obvinění a kritik, v nichž se obě strany navzájem častovaly lží, nezodpovědností a kampaněmi.

Osa sporu: Osa sporu: -1 = nahrává vládě/Babišovi (kritika ODS, zdůraznění jejích slabin), +1 = nahrává ODS/Pavlovi (kritika vlády, obhajoba opozice).

Osa sporu kdo komu nahrává

Vláda Andreje Babiše ◄ — ► ODS

◄ Vláda Andreje … ODS ► lidovky: -0.86 (shoda 1.00, 1 čl.) lidovky -0.86 ceskenoviny: +0.10 (shoda 0.19, 1 čl.) ceskenoviny +0.10 idnes: +0.15 (shoda 0.30, 1 čl.) idnes +0.15 forum24: +0.42 (shoda 0.70, 3 čl.) forum24 (3) +0.42

Zúčastněné subjekty 13 aktérů

Příznivost rámování (van Dijkův čtverec), (n) = počet článků.

−1 0 +1 Andrej Babiš (3) Jan Lipavský (2) Martin Kupka (2) ODS (2) Petr Fiala (2) Alena Schillero… (1) Babišova vláda (1) Nová vláda (1) Petr Macinka (1) Petr Pavel (1) Vláda ČR (1) Vít Rakušan (1) Andrej Babiš: -0.83 (n=3) Jan Lipavský: +0.75 (n=2) Martin Kupka: -0.50 (n=2) ODS: -0.25 (n=2) Petr Fiala: +0.25 (n=2) Alena Schillerová: -0.50 (n=1) Babišova vláda: -0.50 (n=1) Nová vláda: +0.50 (n=1) Petr Macinka: -1.00 (n=1) Petr Pavel: -0.50 (n=1) Vláda ČR: +0.50 (n=1) Vít Rakušan: +0.00 (n=1)

Slovní hodnocení na článek

Komentář výrazně znevýhodňuje ODS a Martina Kupku: jejich politické působení rámuje jako programově prázdné, pasivní, moralizující a méně schopné než za Petra Fialy. Tím nepřímo nahrává Babišově vládě, přestože její jednání výslovně nehájí a některé výhrady ODS vůči ní označuje za legitimní a potenciálně závažné.

Názorový text nahrává především nové vládě tím, že vykresluje stranickou opozici jako málo účinnou, nepřesvědčivou a bez nových námětů. Kritiku vlády od Zdeňka Hřiba oslabuje připomenutím předchozí vládní odpovědnosti Pirátů. Prezidentovi text přisuzuje roli faktického vůdce opozice a Hrad spolu s vládou rámuje jako protagonisty rozkolu zatěžujícího stát.

Text je převážně věcnou zprávou o vzájemných výrocích. Mírně zvýrazňuje kritiku Babiše tím, že dává prostor dvěma představitelům ODS, zároveň však uvádí i jeho vlastní vysvětlení a kritiku prezidenta.

Podání nahrává ODS a Martinu Kupkovi. Schillerové gesto rámuje jako rýpnutí následované zaslouženou kritikou, vybírá tři výhradně útočné komentáře a uzavírá text rozsáhlým Kupkovým výrokem o její údajné fiskální nezodpovědnosti. Její vlastní stanovisko dostává prostor hlavně v podobě žertovného útoku na ODS.

Podání výrazně nahrává straně Jana Lipavského. Redakční rámování představuje Macinku jako vulgárního útočníka, který otálí s bezpečnostním opatřením a jedná proti doporučením bezpečnostních složek, zatímco Lipavského ostré výroky zasazuje převážně do role obrany a péče o bezpečnost. Macinkovy věcné námitky text sice uvádí, ale následně je rozsáhle vyvrací Lipavského argumentací a jednostranně zvoleným bezpečnostním kontextem.

Podání nahrává straně B: titulek, úvod i skladba textu zdůrazňují kritiku Babiše a rozpory mezi jeho dřívějšími výroky a nynějším odkazem na muniční iniciativu. Babišovy výroky jsou sice citovány, ale článek jim staví proti několik útočných reakcí opozice bez srovnatelně rozsáhlého vysvětlení vlády.

Podání nahrává straně B: po stručném uvedení Babišova stanoviska dává rozsáhlý prostor několika kritikům vlády a redakčními mezititulky přebírá zesměšňující rámování Andreje Babiše. Výrazně negativní výroky jsou většinou řádně atribuovány jejich autorům, nejde tedy samy o sobě o redakční hodnocení.

3 Okamurova červencová návštěva Číny 9 čl. 14. 7. 2026 – 18. 7. 2026
-0.07 mírné Rámování napříč zdroji vyrovnané (⌀ -0.07)

Předseda Sněmovny Tomio Okamura plánuje na červenec 2025 oficiální cestu do Číny, zaměřenou na podporu cestovního ruchu, přímé letecké linky a obchodní kontrakty. Opozice a...

O co jde

Předseda Sněmovny Tomio Okamura plánuje na červenec 2025 oficiální cestu do Číny, zaměřenou na podporu cestovního ruchu, přímé letecké linky a obchodní kontrakty. Opozice a někteří politici cestu kritizují kvůli nedávnému zadržení českého občana v Číně a s tím spojeným bezpečnostním rizikům.

Osa sporu: Postoj k Okamurově cestě do Číny: -1 = zdůrazňuje kritiku, bezpečnostní rizika, zadržení Čecha a volá po zrušení/odložení cesty; +1 = zdůrazňuje obchodní a turistické přínosy, rámuje cestu jako standardní diplomatickou aktivitu a přehlíží kontroverze.

Osa sporu kdo komu nahrává

Jan Lipavský ◄ — ► Tomio Okamura

◄ Jan Lipavský Tomio Okamura ► forum24: -0.60 (shoda 0.50, 1 čl.) forum24 -0.60 ct24: -0.17 (shoda 0.32, 3 čl.) ct24 (3) -0.17 cnnprima: -0.15 (shoda 0.11, 1 čl.) cnnprima -0.15 novinky: -0.12 (shoda 0.23, 1 čl.) novinky -0.12 irozhlas: +0.10 (shoda 0.40, 1 čl.) irozhlas +0.10 idnes: +0.20 (shoda 0.16, 1 čl.) idnes +0.20 lidovky: +0.25 (shoda 0.28, 1 čl.) lidovky +0.25

Zúčastněné subjekty 5 aktérů

Příznivost rámování (van Dijkův čtverec), (n) = počet článků.

−1 0 +1 Jan Lipavský (2) Tomio Okamura (2) Čína (2) Miloš Vystrčil (1) SPD (1) Jan Lipavský: +0.50 (n=2) Tomio Okamura: -0.25 (n=2) Čína: -0.50 (n=2) Miloš Vystrčil: +0.50 (n=1) SPD: -0.50 (n=1)

Slovní hodnocení na článek

Podání nahrává kritikům Tomia Okamury a SPD. Titulek zesiluje jeho vystupování slovem „zuřil“, redakční text jej popisuje jako viditelně rozladěného a cestu rámuje jako návštěvu „totalitní země“. Závěr poskytuje značný prostor dvěma opozičním kritikům, zatímco Okamurovy důvody pro cestu pouze stručně shrnuje. Ostré výroky citovaných politiků samy o sobě nejsou redakční manipulací, ale jejich jednostranný výběr posiluje kritický rámec.

Podání mírně nahrává Lipavského straně: jeho výklad, argumenty i doporučené řešení dostávají celý prostor, zatímco stanovisko čínské strany uvedeno není. Text však Lipavského závěry převážně řádně atribuuje a používá umírněný jazyk, takže jde spíše o mírnou zdrojovou nerovnováhu než o výraznou tendenčnost.

Text je převážně neutrální upoutávkou na politický duel. Mírně nahrává kritikům Okamurovy cesty tím, že už v titulku předpokládá potřebu cestu „obhájit“, aniž by stejný rám explicitně vyvažoval.

Text mírně zvýrazňuje stanovisko Jana Lipavského tím, že je v titulku, perexu i prvním přímém citátu. Současně však uvádí vyjádření Okamurova asistenta; bez dalších doslovných důkazů nejde o výraznou redakční tendenčnost.

Titulek a perex pojednávají o dopravní nehodě, zatímco tělo bez návaznosti shrnuje Lipavského vyjádření k Číně. V čínské části podání mírně nahrává Lipavskému a straně A, protože uvádí jeho interpretaci, argumenty i doporučený postup, ale nezahrnuje stanovisko čínské strany. Spornou souvislost však text připisuje Lipavskému a formuluje ji opatrně.

Text podává spor převážně vyváženě: uvádí Okamurův záměr i argumenty pro cestu a zároveň kritiku opozice včetně jejího varování. Redakční formulace nepřidává zřetelný hodnotící rám ve prospěch žádné strany.

Text je převážně věcný a poskytuje prostor zastáncům spolupráce s Čínou i představitelům zdůrazňujícím Tchaj-wan, lidská práva a koordinaci zahraniční politiky. Mírně nahrává straně B tím, že rozdílné přístupy redakčně rámuje jako problém koordinace, zatímco potřebu obnovení koordinačních schůzek dokládá pouze výroky představitelů této strany.

Text věcně popisuje plánovanou cestu Tomia Okamury do Číny a jeho deklarované cíle. Neobsahuje doložitelné redakční rámování, které by nahrávalo některé straně sporu.

Text převážně věcně popisuje plán cesty a deklarované cíle Tomia Okamury. Neobsahuje dostatečný doslovný důkaz redakčního rámování, které by nahrávalo některé straně.

4 Kritika prezidenta Pavla kvůli summitu NATO 228 čl. 29. 6. 2026 – 18. 7. 2026
-0.06 mírné Rámování napříč zdroji vyrovnané (⌀ -0.06)

Summit NATO v Ankaře se konal za účasti českého prezidenta Petra Pavla i premiéra Andreje Babiše, přičemž hlavními tématy jednání byly výdaje na obranu a podpora Ukrajiny.

O co jde

Summit NATO v Ankaře se konal za účasti českého prezidenta Petra Pavla i premiéra Andreje Babiše, přičemž hlavními tématy jednání byly výdaje na obranu a podpora Ukrajiny.

Osa sporu: Hodnocení výkonu Andreje Babiše na summitu NATO: -1 = Babišova účast byla ostudná, Česko selhalo (často dle Pavlovy kritiky), +1 = účast byla úspěšná, Babišovo vedení přineslo dobrý výsledek.

Osa sporu kdo komu nahrává

Petr Pavel ◄ — ► Andrej Babiš

◄ Petr Pavel Andrej Babiš ► forum24: -0.46 (shoda 0.44, 10 čl.) forum24 (10) -0.46 reflex: -0.39 (shoda 0.40, 7 čl.) reflex (7) -0.39 hn: -0.36 (shoda 0.45, 5 čl.) hn (5) -0.36 denik: -0.31 (shoda 0.40, 7 čl.) denik (7) -0.31 denikn: -0.27 (shoda 0.44, 2 čl.) denikn (2) -0.27 aktualne: -0.16 (shoda 0.28, 7 čl.) aktualne (7) -0.16 novinky: -0.14 (shoda 0.31, 17 čl.) novinky (17) -0.14 e15: -0.13 (shoda 0.32, 3 čl.) e15 (3) -0.13 irozhlas: -0.11 (shoda 0.16, 7 čl.) irozhlas (7) -0.11 ceskenoviny: -0.09 (shoda 0.18, 4 čl.) ceskenoviny (4) -0.09 lidovky: -0.08 (shoda 0.31, 14 čl.) lidovky (14) -0.08 seznamzpravy: -0.05 (shoda 0.18, 86 čl.) seznamzpravy (86) -0.05 cnnprima: -0.03 (shoda 0.29, 7 čl.) cnnprima (7) -0.03 echo24: -0.01 (shoda 0.36, 10 čl.) echo24 (10) -0.01 idnes: +0.07 (shoda 0.29, 12 čl.) idnes (12) +0.07 ct24: +0.21 (shoda 0.48, 2 čl.) ct24 (2) +0.21 parlamentnilisty: +0.34 (shoda 0.41, 15 čl.) parlamentnilisty (15) +0.34 denikto: +0.85 (shoda 1.00, 1 čl.) denikto +0.85

Zúčastněné subjekty 51 aktérů

Příznivost rámování (van Dijkův čtverec), (n) = počet článků.

−1 0 +1 Andrej Babiš (90) Petr Pavel (87) Donald Trump (39) Mark Rutte (20) NATO (8) Rusko (7) Petr Macinka (6) Ukrajina (6) Vláda ČR (5) Evropa (3) Vláda Petra Fia… (3) Volodymyr Zelen… (3) Andrej Babiš: -0.28 (n=90) Petr Pavel: -0.01 (n=87) Donald Trump: -0.31 (n=39) Mark Rutte: +0.45 (n=20) NATO: +0.12 (n=8) Rusko: -0.50 (n=7) Petr Macinka: -0.25 (n=6) Ukrajina: +0.33 (n=6) Vláda ČR: -0.60 (n=5) Evropa: -0.17 (n=3) Vláda Petra Fialy: -0.67 (n=3) Volodymyr Zelenskyj: +0.50 (n=3)

Slovní hodnocení na článek

Podání výrazně nahrává Petru Pavlovi a poškozuje Babišovu vládu: redakce vládu soustavně rámuje jako nekompetentní, pokryteckou a morálně pochybnou, zatímco prezidenta staví do role věcného a důstojného zástupce státu. Nejde jen o popis sporných kroků, ale o opakované hodnotící nálepky, přisuzování motivů a kontrastní hrdinsko-padoušské uspořádání.

Text je silně tendenční glosou, která zesměšňuje a odsuzuje Andreje Babiše za účast jeho odloučené manželky na summitu NATO místo prezidenta Pavla, čímž nahrává prezidentovi a vyvolává rozhořčení proti Babišovi.

Podání nahrává straně NATO a zastáncům podpory Ukrajiny: Babišovu vládu opakovaně rámuje jako zanedbávající závazky, potenciálně problematickou a odklánějící se od podpory napadené země. Část kritických soudů pronáší analytik v citacích, redakční rám však tento obraz podporuje vlastním slovníkem a výběrem témat.

Text výrazně nahrává prezidentu Pavlovi. Spor vykresluje jako vyvolaný mocenskou rozpínavostí Babiše a vlády, zlehčuje jejich argumenty a celý konflikt označuje za malicherný domácí pří, zatímco Pavla staví do role obhájce ústavy a zahraničních závazků.

Článek silně nahrává Petru Pavlovi, líčí ho jako seriózního státníka, zatímco Andreje Babiše zesměšňuje jako povrchního a nepatřičného. Využívá kontrastní strukturu, ironii a nálepky k vykreslení Babiše jako zbytečného.

Komentář jednostranně kritizuje vládu a ministra Macinku za obstrukce vůči prezidentu Pavlovi a označuje je za osobní jízlivost. Obhajuje prezidentovu účast na summitu a zlehčuje protiargumenty. Celkově vyznění nahrává prezidentovi a znevažuje vládní stranu.

Podání výrazně nahrává straně B: současnou Babišovu vládu rámuje jako nedůvěryhodného a potenciálně škodlivého spojence NATO, a to hodnotícími nálepkami, kategorickými soudy a převahou kritických odborných hlasů. Kritizuje také minulou Fialovu vládu, avšak hlavní odpovědnost za aktuální stav klade na stranu A.

Text je komentář výrazně kritický vůči premiérovi Babišovi. Zobrazuje ho jako nerealistického, nechápajícího realitu mezinárodní politiky a jako černého pasažéra v NATO, kterému hrozí vyloučení. Autor systematicky zdůrazňuje Babišovy chyby a karikuje jeho politiku, čímž nahrává pozici Spojených států/NATO a podporuje dojem, že Babiš je pro Českou republiku přítěží.

Článek zřetelně upřednostňuje prezidenta Pavla: líčí ho jako zkušenějšího, klidného a konstruktivního, zatímco Babiš je vykreslen jako neklidný, útočný a pasivní. Volba jazyka, hodnotící komentáře a kontrastní rámování zdůrazňují rozdíl ve prospěch Pavla.

Podání nahrává straně B: evropské zbrojní projekty a vyšší výdaje staví jako konkrétní a potřebnou odpověď, zatímco českou vládu rámuje jako pasivní a nedostatečně aktivní. Část kritiky však zaznívá v citovaných výrocích, nikoli přímo v hlasu redakce.

Komentář výrazně nahrává táboru A: podporu Ukrajiny a vysoké obranné výdaje rámuje jako existenční nutnost, zatímco domácí spory a zdrženlivost části koalice podává znevažujícím a varovným jazykem. Současně kritizuje nedostatečnou rozhodnost Evropy a USA.

Článek ostře kritizuje premiéra Andreje Babiše a jeho přístup k summitu NATO. Pomocí silně emotivního jazyka, metafor a usvědčujících narativů jej vykresluje jako nekompetentního manipulátora, který si veze „obětního beránka“ a nedokáže dostát závazkům. Text systematicky nahrává jeho kritikům (prezident Pavel, Američané, NATO) a démonizuje Babišovu stranu.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi a kritickému pohledu na vládu Andreje Babiše. Pomocí titulku, kontrastního ‚ale‘ a závěrečného slova zvýrazňuje české zaostávání v obranných výdajích a Babišovo odmítnutí pomoci Ukrajině, aniž by je explicitně hodnotil.

Podání mírně nahrává evropským spojencům NATO a prezidentu Pavlovi: Trumpovo jednání rámuje jako zdroj napětí a nepředvídatelnosti, zatímco klidný průběh summitu jako evropský úspěch. Vůči Babišovi je text místy ironický a zdůrazňuje jeho omezené kontakty i nesplnění cíle výdajů na obranu.

Komentář jednostranně kritizuje ministra Macinku a SPD jako xenofobní a neschopné aktéry, kteří ohrožují bezpečnost Česka, a konfrontuje je s jednotou a odpovědností NATO. Text nahrává pro-NATO stanovisku a diskredituje koaliční partnery pomocí emotivních nálepek a falešného dilematu.

Článek silně kritizuje Babišovu vládu za nepřipravenost na summit NATO a chronické neplnění spojeneckých závazků. Vybírá jen negativní fakta, používá expresivní jazyk a ironii, vládu zesměšňuje a nedává prostor jejím argumentům. Výsledkem je jednostranné vyznění ve prospěch kritiků vlády (spojenců, NATO).

Článek ironicky komentuje rozkol v české delegaci na summitu NATO mezi premiérem Babišem a prezidentem Pavlem. Oběma sice přiznává status vítěze, ale celkově vyznění prezentuje spor jako malicherný, poškozující pověst Česka. Text nahrává prezidentu Pavlovi tím, že Babišovy kroky vykládá jako snahu kazit prezidentovu radost a kritizuje vládní politiku, zatímco Pavla vykresluje jako aktivního účastníka. Používá ironii a hodnotící jazyk.

Podání nahrává americké a alianční straně a nepříznivě rámuje vládu Andreje Babiše: opakovaně zdůrazňuje české neplnění závazků, „výmluvy“ a údajně neexistující vazbu premiéra na Trumpa. Prezident Pavel je zmíněn jen jako účastník sporu o delegaci, bez výraznějšího hodnotícího rámování.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi tím, že zdůrazňuje jeho vyloučení z hlavního jednání navzdory ústavnímu postavení a naznačuje nepodloženost Babišových obvinění. Premiér Babiš však dostává výrazně větší prostor k vyjádření a implicitní zmínka o neobvyklé rychlosti Ústavního soudu může oslabovat legitimitu Pavlovy účasti. Celkově vyznění je informativní s náznaky rámování ve prospěch prezidenta.

Článek líčí chování Babišovy vlády jako podivné a plné naschválů. Používáním expresivních výrazů, selektivním výběrem Babišových výroků a absencí vyjádření prezidenta Pavla podporuje obraz Babiše jako malicherného politika, a tím nahrává prezidentovi.

Článek tendenčně vykresluje Českou republiku (vládu Andreje Babiše) jako černého pasažéra, který nedodržuje závazky vůči NATO. Používá silně negativní metaforu („černý pasažér“), hodnotící sloveso („přiznal“) a vsuvku „mimochodem“ akcentující porušení zákona. Tím nahrává kritickému postoji NATO a USA.

Text výrazně nahrává táboru prosazujícímu razantnější obrannou politiku, zejména skrze idealizované srovnání Polska s hanlivě vykresleným českým přístupem. Andreje Babiše a českou vládu rámuje jako hlavní nositele selhání; Petr Pavel je kritizován podstatně mírněji.

Článek jednostranně reprodukuje kritiku prezidenta Pavla na adresu vlády, aniž by dal prostor druhé straně. To nahrává Pavlovi, jehož verze událostí působí jako objektivní popis situace.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi tím, že zvýrazňuje jeho výzvu k finančnímu příspěvku a rámuje odmítavý postoj vlády jako neodůvodněný, čímž implicitně kritizuje vládu a Andreje Babiše.

Článek nahrává Pavlovi – líčí ho jako státnicky zaměřeného na bezpečnost a obranu, zatímco Babiše redukuje na povrchního politika, který na summitu NATO řešil jen fotbal, manželky a jmenovky. Kontrast budí dojem, že Babiš nezvládá roli premiéra v mezinárodním kontextu.

Článek stojí převážně na výrocích prezidenta Pavla, který kritizuje vládní plán obranných výdajů jako nedostatečný a neplnící závazky. Vládní perspektiva je potlačena – jediné vyjádření Andreje Babiše je odsunuto na konec bez reakce na výhrady. Tento rámec posiluje Pavlovu pozici a znevýhodňuje vládu.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi důrazem na pochybnosti o vládní obranné politice a závěrečným vyzněním slabin plánu. Vládní optimismus je relativizován kritikou.

Text rozsáhle cituje prezidenta Pavla o evropské bezpečnosti a zdůrazňuje, že si účast na summitu musel vymoci soudně poté, co jej vláda nezařadila do delegace. Absence vyjádření vlády a verbální formulace mírně nahrává Pavlovi a vykresluje vládu jako obstruujícího aktéra.

Článek nahrává prezidentu Pavlovi: rozsáhle cituje jeho projevy a názory, zatímco vláda a premiér Babiš jsou zmíněni jen okrajově, bez možnosti vyjádření. Zmiňuje se také obstrukce vlády vůči Pavlově účasti a nerovný přístup k vystoupení na summitu, což Pavla vykresluje jako hrdinu a Babiše jako překážku.

Text mírně nahrává americké straně a kritikům Babiše. Rámuje premiérovu reakci jako agresivní („ostře se vymezil“) a zlehčující, zatímco kontext selhání Česka v plnění závazků je zdůrazněn. Babišovy citace jsou sice uvedeny, ale autorovo zarámování podrývá jeho důvěryhodnost.

Podání výrazně nahrává straně B: redakce rámuje jednání Babišovy vlády jako vyhýbavou taktiku a PR snahu uklidnit spojence, zatímco Pavlovu debatu o obraně staví do kontrastu jako věcnější a odpovědnější.

Text nahrává prezidentu Pavlovi. Rámuje vládu jako problematickou, protože ho do delegace přidala až po verdiktu Ústavního soudu a nekoná koordinační schůzky. Pavlovy postoje jsou prezentovány nekriticky a bez protiváhy, zatímco vládě není dán prostor k vyjádření.

Text přináší vzájemně kritická vyjádření prezidenta a premiéra a zároveň uvádí i Pavlovo ocenění kroků vlády. Bez jasného redakčního hodnotícího rámu proto podání zjevně nenahrává ani jedné straně.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi. Babišovo chování je líčeno jako dětinská hra a snaha být o krok napřed, zatímco Pavel působí důstojněji a drží se protokolu. Rétorické otázky o „světové ostudě“ a popis bizarních situací znevýhodňují vládní stranu.

Článek dává rozsáhlý prostor prezidentu Pavlovi a jeho výzvám k vyšším výdajům na obranu, zatímco informaci o tom, že mu vláda původně nechtěla účast na summitu umožnit a musel to nařídit až Ústavní soud, uvádí bez jakéhokoli vyjádření vládní strany. Tato nerovnováha zvýrazňuje Pavla jako státníka a staví vládu do nepříznivého světla.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi, protože věnuje značný prostor vysvětlení významu neformální večeře a jeho obavám, zatímco stanovisko premiéra Babiše a vlády zůstává stranou, čímž Pavel působí jako aktivnější a odpovědnější činitel.

Článek informuje o sporu a účasti, mírně nahrává prezidentu Pavlovi rozsáhlejšími přímými citacemi a zdůrazněním jeho kompromisní nabídky, zatímco premiérovy argumenty reprodukuje spíše nepřímo.

Článek vykresluje Česko pod Babišovou vládou jako premianta v zaostávání za závazky NATO. Upřednostňuje negativní vyznění (Babišova slova o nesplnění) před aliančním odhadem, který cíl těsně plní. Používá ironii, zpochybňuje Babišovy důvody („údajný deficit“) a pochybuje o jeho tvrzeních. Výsledkem je obraz selhávající vlády, což prospívá představitelům a státům, které závazky plní.

Text nahrává Spojeným státům a NATO: zdůrazňuje selhání Česka při plnění výdajových závazků a legitimizuje tlak na zvýšení obranných investic. Autor titulku a perexu používá citově zabarvený jazyk, aby vykreslil Česko jako nezodpovědné a nutně potřebující „kartáč“.

Článek je převážně věcný, avšak poskytuje výrazně větší prostor vyjádřením premiéra Babiše, zatímco prezident Pavel není přímo citován, a zároveň zpochybňuje vládní zdůvodnění oddělené cesty („údajné“ pravidlo). Výsledný dojem mírně nahrává prezidentu Pavlovi, protože vláda je zobrazena jako méně vstřícná a premiér jako ten, kdo musí na summitu čelit kritice za nízké výdaje na obranu.

Článek vyznívá ve prospěch prezidenta Pavla, kterého staví do role respektovaného a protokolárně lépe postaveného aktéra, zatímco Babišovu vládu zobrazuje jako nekoordinovanou a s problematickou minulostí v pomoci Ukrajině.

Text je věcnou zprávou o sporu a summitu, ale mírně nahrává prezidentu Pavlovi – spor popisuje jako vleklý, Babišovy snahy jako přetrvávající navzdory rozhodnutí soudu, a vyzdvihuje Pavlovu ústavní roli a kompromisní nabídku.

Věcná zpráva o summitu NATO. Trumpova kritika nízkých výdajů evropských spojenců je vyvážena Rutteho zdůrazněním růstu výdajů, čímž text mírně nahrává evropské straně. Titulek slibuje Babišův projev, který se v článku neobjevuje, a vytváří tak falešné očekávání.

Text mírně nahrává evropským spojencům, protože dává prostor přímé argumentaci generálního tajemníka Rutteho, zatímco Trumpovu kritiku jen sumarizuje. Titulek navíc slibuje projev Andreje Babiše, který v článku zcela chybí, což může odvádět pozornost.

Podání nahrává především Šándorově kritice a nepřímo Hradu/Petru Pavlovi proti vládě Andreje Babiše. Redakce opakovaně přebírá a mimo citace posiluje rámec, že vládní a český přístup je malicherný, nesystémový a škodlivý, aniž by nabídla samostatné vysvětlení či stanovisko vlády.

Text nahrává prezidentovi Pavlovi, protože zdůrazňuje jeho aktivní účast na recepci a opožděný příchod Babiše, zatímco Babišovy výroky rámuje s humorným podtónem a pořadím argumentů jej staví do defenzivy.

Satirický text se nehodnotí na novinářskou tendenčnost.

Článek nahrává prezidentu Pavlovi: věnuje rozsáhlý prostor jeho pozitivním vyjádřením, zatímco spor o vedení delegace referuje pouze z jeho perspektivy a bez vyjádření vlády. Užití slova "vymohl" a "tvrdí" mírně posiluje narativ o úřední obstrukci a zpochybnění nároku.

Text mírně nahrává prezidentovi Pavlovi. Vykresluje ho jako důstojného aktéra, jehož se vláda (Babiš) snaží odsunout, a neposkytuje prostor vyjádření druhé strany. Využívá emocionálně zabarvených slov („nestála“, „ponížení“) a narativ oběti/hrdiny, čímž vytváří jednostranný obraz sporu.

Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi a kritické pozici vůči vládě: článek dává rozsáhlý prostor analytikovi, který opakovaně zpochybňuje věrohodnost a připravenost vlády v obranné politice. Jde však transparentně o formát rozhovoru; většina ostrých soudů je hlasem hosta či moderátorky, nikoli neatributovaným tvrzením redakce.

Článek informuje o tiskové konferenci Babiše a o sporu ohledně prezidentovy účasti na summitu NATO. Mírně nahrává prezidentu Pavlovi volbou uvozovacích sloves a vyzněním, že Babiš ignoruje rozhodnutí soudu, a absencí přímého vyjádření prezidentovy strany k obvinění.

reflexreflex -0.32 znatelné Babiš hrál s Pavlem v Ankaře na

Článek rámuje účast na summitu jako osobní souboj Babiše s Pavlem a používá trivializující metafory (hraní na schovávanou, domácí telenovela). Zdroj informací je výhradně z delegace prezidenta Pavla, čímž mírně nahrává prezidentské straně.

Text mírně favorizuje postoj prezidenta Pavla a kriticky vyznívá vůči Babišově vládě – zdůrazňuje neplnění výdajů na obranu, ironizuje účast premiérovy manželky a pomocí částice „dokonce“ naznačuje přehnanost Babišových obvinění.

Článek cituje pouze prezidenta Pavla a nevyzývá druhou stranu k vyjádření, čímž mu mírně nahrává tím, že nechává jeho gesto vstřícnosti nekontrováno.

Text nahrává prezidentu Pavlovi, který dostal nepoměrně více prostoru a cituje se, zatímco premiér Babiš je zmíněn jen krátce v závěru, aniž by dostal slovo. Tím snižuje váhu vládní delegace a soustředí pozornost na prezidenta.

Článek poskytuje faktické zpravodajství ze summitu NATO, mírně nahrává perspektivě evropských spojenců a Ukrajiny (rámování Ruska jako agresora a Trumpa jako narušitele), v české části dává více prostoru prezidentu Pavlovi na úkor vlády.

Článek věcně popisuje doprovodný program pro Moniku Babišovou na summitu NATO. Zmínka o rozchodu je faktická, neobsahuje hodnotící prvky. Text nepreferuje žádnou stranu sporu.

Text vyznívá mírně v neprospěch vlády (strana A) a ve prospěch prezidenta Pavla. Zdůrazňuje snahu vlády zablokovat prezidentovu účast na summitu, neposkytuje prostor Pavlovým vyjádřením a vybírá citace, které vládu ukazují jako malichernou či slabou.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi, protože připomíná spory o složení delegace a uvádí, že vláda nechtěla prezidenta vzít, soud musel zasáhnout, a přesto Pavel nebude vedoucím delegace; zdůrazňuje odklon od dosavadní praxe. Vládní strana není citována přímo, zatímco prezident dostává přímou pozitivní citaci.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi – vyzdvihuje jeho poselství o jednotě a konstruktivní atmosféře summitu a naznačuje Babišovu nespolupráci i odmítavý postoj k pomoci, což Pavla nepřímo staví do lepšího světla.

Text reprodukuje vyjádření premiéra Babiše, ale narativu nahrává prezidentu Pavlovi, protože redakce přidává ironizující poznámku o filmovém propadáku, čímž zlehčuje Babišovu pozitivní charakteristiku schůzky s Trumpem a připisuje mu trivialitu.

Text převážně referuje o vzájemné kritice prezidenta a premiéra. Negativní rámování vlády vychází zejména z rozsáhle citovaných Pavlových výroků, zatímco Babišova kritika prezidenta je rovněž přímo uvedena; bez doslovného důkazu nelze určit zřetelnou redakční tendenčnost.

Článek mírně upřednostňuje prezidenta Pavla tím, že zdůrazňuje vyhýbavé chování Babiše a vládní delegace a líčí Pavla jako vstřícného, čekajícího na setkání.

Článek je převážně faktickým live reportem, ale výběrem scén (oddělený odjezd, míjení delegací) a citací (Macinkova jízlivá poznámka, Babišova poznámka s nadsázkou) vytváří vyznění, že vládní strana je méně konstruktivní a že rozkol poškozuje českou reprezentaci. V souhrnu text mírně nahrává prezidentu Pavlovi (straně A) tím, že ho ukazuje jako vstřícnějšího a pragmatičtějšího.

Text zvýrazňuje zdánlivě triviální komunikaci Babiše na summitu (dotaz na Melanii Trumpovou), zatímco Pavla rámuje jako seriózního státníka řešícího Ukrajinu a obranu. Perex bez atribuce tvrdí, že jedinou komunikací bylo popřání hezkého večera, a redakční výběr citací Babiše zesměšňuje. Celek mírně nahrává prezidentu Pavlovi a poškozuje premiéra Babiše.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi, protože jeho prohlášení o důležitých tématech jsou uvedena jako první a následně kontrastují se sarkastickým komentářem ministra Macinky, který je tím vykreslen jako neinformovaný a neuctivý.

Text mírně nahrává vládě/Babišovi, neboť zdůrazňuje Pavlovu nespokojenost jako subjektivní, zmiňuje Pavlovu neprůhlednost ohledně programu a používá hodnotící slovesa jako 'vymohl', která prezidenta vykreslují jako vynucujícího. Celkově je však článek relativně vyvážený, informuje o sporu i obranných výdajích bez silné manipulace.

Článek vykresluje premiéra Babiše jako nezodpovědného, který na summitu NATO řešil místo bezpečnostních témat jídlo a filmy, a zdůrazňuje jeho chladný vztah s prezidentem Pavlem. Nahrává tím Petru Pavlovi a kritikům Babiše.

Článek je neutrální fotoreportáž z prvního dne summitu NATO v Ankaře. Neprojevuje žádnou náklonnost ke sporovým stranám, pouze informuje o účastnících a nabízí vizuální průřez.

Článek rámuje Babišovo vyjádření o odmítnutí pomoci Ukrajině jako zavádějící. Titulek zdůrazňuje odmítnutí bez kontextu, že přislíbených 70 miliard eur není novým balíkem a Česko si již dříve vyjednalo opt-out z unijní půjčky. Tím nahrává pohledu EU/NATO, že Babiš zbytečně vystupuje proti alianční solidaritě, a současně Babiše ukazuje v horším světle.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi zdůrazňováním rozkolu v české delegaci a citováním kritiky vládních investic do obrany. Vláda (Babiš) je vyobrazena jako nekooperativní a nedostatečně investující.

Článek věcně informuje o tom, že ČR se nezúčastní vojenské pomoci NATO Ukrajině, a shrnuje vyjádření premiéra Babiše. Mírnou tendencí je zdůraznění odmítavého postoje ČR hned v perexu, ale celkové podání je neutrální, bez výrazné manipulace či náklonnosti k jedné straně.

Podání je kritičtější k Donaldu Trumpovi: zdůrazňuje jeho netrpělivost, nejistotu spojenců a potřebu summit zvládat lichocením. Současně nepříznivě rámuje evropské představitele jako aktéry, kteří místo řešení problémů usilují hlavně o Trumpovu spokojenost.

Text referuje věcně, ale závěrečná věta s hodnotícím příslovcem 'ostře' mírně poškozuje obraz Donalda Trumpa, a tím nepřímo i Andreje Babiše, který s ním jednal. Jinak není tendenční.

Článek jednostranně šíří Trumpovy kritické výroky o Evropě a Itálii, aniž by poskytl prostor druhé straně. Tím nahrává Trumpově narativu a oslabuje obraz evropských spojenců.

Článek využívá jednostranného experta k vykreslení Trumpa jako nerespektujícího spojence a ignoruje možný odlišný pohled, čímž posiluje negativní obraz Trumpa ve prospěch evropských spojenců.

Článek jednostranně tlumočí kritiku evropských spojenců ze strany Donalda Trumpa, aniž by poskytl jejich reakci. To nahrává Trumpovu narativu.

Text jednostranně spoléhá na kritiku odborníka Goldgeiera, aniž by poskytl prostor americké administrativě. Výběr citací vykresluje Trumpa jako nevděčného a ohrožujícího spojence, čímž nahrává pohledu NATO.

Text čistě reprodukuje Trumpovy výroky bez reakce evropských spojenců, čímž lehce nahrává jeho narativu.

Článek je věcnou zprávou o Trumpových výrocích, ale postrádá vyjádření evropské strany, takže jeho kritika zůstává bez protiváhy.

Článek jednostranně přebírá Trumpovu kritiku evropských spojenců, aniž by poskytl protistraně prostor. Tím nahrává Trumpově agendě a vykresluje Evropu jako pasivní a chybující.

Článek přináší výhradně vyjádření Donalda Trumpa kritizující evropské spojence a neposkytuje prostor jejich reakci, čímž jednostranně nahrává Trumpovu pohledu.

Článek jednostranně reprodukuje Trumpovu kritiku evropských spojenců a Itálie bez jakékoli protireakce, čímž jeho pohled působí jako nekontroverzní fakt.

Text mírně nahrává spojencům NATO tím, že Donalda Trumpa vykresluje jako destabilizujícího a necitlivého k alianci, přičemž oporu nabízí stanovisko experta.

Článek jednostranně cituje experta kritizujícího Trumpa, čímž nahrává spojencům NATO a podporuje pohled na Trumpa jako nespolehlivého partnera.

Text nahrává kritikům Trumpa a evropskému pohledu. Cituje pouze experta, který Trumpa kritizuje za neúctu a nedostatek závazku k evropské bezpečnosti, bez vyjádření druhé strany. Pomocí slovesa 'stěžoval si' bagatelizuje Trumpovy argumenty. Titulek slibuje ukázat změnu názoru, ale článek ji vyvrací.

Článek jednostranně prezentuje pohled kritizující Trumpa; prostřednictvím výběru zdrojů (pouze expert Goldgeier) a emotivního jazyka („šokoval“) nahrává evropským spojencům a vykresluje Trumpovo chování jako destabilizující.

Článek rámuje spor o vedení delegace jako bizarní a zastiňující podstatu. Zvýrazňuje slabou pozici Česka a selektivně vypočítává selhání vlády, čímž nahrává vládní kritice (strana A). Současně absence hlasů aktérů a nálepka nesmyslnosti sporů do určité míry prospívá i vládnímu narativu o bezpředmětnosti sporu. Obecně text kritizuje politickou reprezentaci, avšak fakta o vládních neplněních prospívají prezidentově opozici.

Stručná zpráva z Babišova brífinku, která pouze reprodukuje jeho výroky o omezeném kontaktu s prezidentem a setkání s Trumpem. Jediným rysem je jednostranné podání bez reakce druhé strany, což mírně nahrává Babišovi, jinak text působí věcně.

Článek věrně reprodukuje vyjádření prezidenta Pavla, bez kritického odstupu. Tím nepřímo nahrává jeho pozitivnímu obrazu, avšak neobsahuje zjevné manipulativní techniky. Mírná tendenčnost pramení z jednostranného výběru optimistických citací bez oponentury.

Článek je neutrálním zpravodajským přehledem: reprodukuje vyjádření premiéra Babiše a následně je doplňuje o analytický kontext, že avizovaná pomoc není novou zátěží. Text nenahrává žádné straně sporu, neobsahuje hodnotící jazyk redakce, citace jsou věrně reprodukovány a protistrana je zmíněna věcným odkazem na experty.

Článek věrně reprodukuje Babišovo prohlášení o neúčasti Česka na pomoci Ukrajině. Mírná tendenčnost ve prospěch Babiše vzniká absencí jakéhokoli protihlasu, což jeho pozici nechává nezpochybněnou.

Text je neutrální zprávou, která dává prostor oběma politikům. Lehce však kontrastuje Babišovy neformální konverzace s Pavlovým vážným jednáním o obraně, což mírně nahrává prezidentu Pavlovi.

Text je neutrální zpravodajskou zprávou o brífinku ministra Macinky na summitu NATO. Všechny výroky – včetně sarkastické poznámky na adresu prezidenta – jsou připsány mluvčím, redakce nepřidává vlastní hodnocení ani rámování. Zpráva nenahrává žádné ze stran.

Článek je věcnou zprávou o příletu prezidenta Pavla a premiéra Babiše na summit NATO. Nepodporuje žádnou stranu sporu, fakta podává neutrálně.

Článek reportuje výroky Babiše a Macinky před odletem na summit NATO. Označení Macinkova přání jako „ironické“ je mírně hodnotící a může vyznívat v neprospěch vládní strany. Text je příliš krátký na výraznou tendenčnost.

Článek lehce nahrává vládě a znevažuje roli prezidenta na summitu. Titulek naznačuje, že prezident svůj program tajil, ačkoli to z textu nevyplývá. Zahrnutí ironické citace ministra Macinky podtrhuje dojem, že prezidentova úloha je spíše ceremoniální.

Text nahrává spíše oponentům Babiše tím, že jeho uklidňující slova konfrontuje s faktem, že Česko bylo na chvostu kvůli nízkým výdajům. Přestože cituje pouze premiéra, skladba informací podrývá jeho obranu.

Text je věcnou zprávou o vystoupení prezidenta Zelenského na Fóru obranného průmyslu v Ankaře. Nepřináší vlastní komentář ani neupřednostňuje žádný tábor, pouze reprodukuje výzvu a popisuje setkání. Není tendenční.

Text kritizuje systém přímé volby prezidenta, který podle autora změnil úřad ve zdroj napětí a polarizace, a nahrává tak parlamentnímu modelu volby, přestože ho označuje za neprůchozí.

Komentář kritizuje spory mezi vládní koalicí a prezidentem a vyzývá k jednotě před summitem NATO. Obě strany líčí jako nezodpovědné, takže text nenahrává ani jedné z nich, ale volání po jednotě staví nad jejich partikulární zájmy.

Článek mírně nahrává evropské perspektivě a prezidentu Pavlovi. Trump je vykreslen jako šokující a nerespektující spojence, zatímco evropští představitelé a Pavel dostávají prostor pro zdůvodnění svých postojů. Domácí politický spor je popsán bez přímého hlasu vlády, co nepatrně zvýhodňuje prezidenta.

Text je výběrem fotogalerie s neutrálními popisky zpráv, celkově bez tendenčnosti. Titulek odkazuje na jiné fotografie, než jsou v poskytnutém těle, což může být neúplnost.

Článek poskytuje prostor výhradně Okamurovi a nezahrnuje vyjádření tvůrců mandátu ani koaličních partnerů. Tím fakticky nahrává Okamurově kritice vládního mandátu, aniž by konfrontoval jeho názory s oficiálními zdroji.

Text upřednostňuje východní křídlo NATO jako zodpovědné spojence a staví je do kontrastu s českou vládou, která nedosahuje ani 2 % HDP na obranu. Trumpa líčí jako nevyzpytatelného a těžko uspokojitelného, čímž posiluje narativ ohrožených zemí, jež se snaží získat si jeho přízeň. Celkově text nahrává východnímu křídlu a mírně kritizuje Babišovu vládu i Trumpa.

Text je neutrální zpravodajská informace bez náznaku tendenčnosti; pouze reprodukuje výroky Donalda Trumpa na summitu NATO.

Článek věcně informuje o summitu NATO, bez tendenčního vyznění ve sporu mezi prezidentem a vládou o účast, pouze popisuje fakta a výroky.

Text jednostranně odsuzuje summit NATO a zbrojní průmysl, používá démonizující a emotivní jazyk, čímž nahrává autorovi (Miroslav Kavij, KSČM) jako hlasu míru a obhájce běžných lidí.

Článek je věcnou agenturní zprávou o příletu politických představitelů na summit NATO. Informace jsou podány neutrálně a nezvýhodňují ani jednu ze stran sporu (vláda/Babiš vs. prezident Pavel).

Článek neutrálně informuje o Trumpově návštěvě Ankary a bilaterálním setkání s Erdoganem ohledně programu F-35, sankcí a dalších témat. Nenahrává žádné straně.

Text je v těle zcela neutrálním přehledem programu summitu NATO, avšak titulek slibuje projev Andreje Babiše, který se v článku vůbec neobjevuje. Tento clickbaitový nesoulad narušuje očekávání čtenáře a je jediným znakem tendenčnosti, jinak článek neobsahuje žádnou manipulaci.

Text je vesměs neutrální zprávou o summitu NATO, bez zabarvení. Jediným problémem je titulek slibující Babišův projev, který v článku zcela chybí – jde o nesoulad titulku s tělem, což může neoprávněně zvýraznit Babiše.

Článek je věcným souhrnem programu summitu NATO, neobsahuje zjevnou zaujatost. Titulkový nesoulad však zvýrazňuje Andreje Babiše, ačkoli text se mu nevěnuje, což působí jako mírný clickbait nahrávající jeho zviditelnění.

Text je věcný, ale titulek láká na Babišův projev, který se v článku neobjevuje. Tělo jemně vyvažuje Trumpovu kritiku evropských výdajů Rutteho argumentem o jejich růstu, čímž mírně nahrává evropské straně sporu.

Text jednostranně cituje pouze Marka Rutteho, čímž nahrává obrazu NATO bez kritického odstupu. Titulková zmínka o Babišovi je zavádějící, protože tělo článku se o něm vůbec nezmiňuje.

Text je věcná zpráva o zasedacím pořádku a programu summitu NATO. Neupřednostňuje žádnou stranu, pouze konstatuje fakta včetně sporu mezi prezidentem a premiérem. Neutral.

Článek zdůrazňuje pokles podpory NATO a Ukrajiny, rámuje problematiku v souladu s Trumpovou kritikou. Ačkoli v textu uvádí i celkově vysokou podporu Aliance, titulek a perex vytvářejí dojem vážného oslabení, zejména nepravdivým tvrzením o většině Američanů nevěřících NATO. Výběr faktů a řazení posiluje proti-NATO narativ.

Článek je přepisem rozhlasové debaty, v níž dostávají prostor obě strany; redakční zásahy (mezititulky, upoutávka) jsou převážně neutrální, jen závěrečná avizující otázka mírně předpokládá Rajchlovu nedůvěru vůči expertům, což lehce nahrává Žáčkově pozici.

Článek je věcným zpravodajským shrnutím vyjádření prezidenta Pavla na summitu NATO. Neobsahuje tendenční rámování ani neupřednostňuje žádnou stranu.

Titulek slibuje informaci o polském prezidentovi a megaprojektu, zatímco článek výhradně cituje Marka Rutteho o výdajích NATO. Tělo je neutrální, ale titulek je zcela zavádějící.

Článek přináší výhradně prohlášení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, bez kritických či opozičních hlasů. Vykresluje NATO v pozitivním světle úspěšného navyšování výdajů a schopnosti odstrašení. Nahrává vedení NATO.

Titulek referuje o Trumpově odmítání jednat s Íránem a trestu pro „hrozného spojence“, čímž vůči Trumpovi vyznívá negativně. Samotný text je však neutrální zprávou o summitu NATO, která Trumpovu roli naopak zmiňuje pozitivně (tlak na vyrovnání výdajů). Tento ostrý nesoulad mate čtenáře a vnáší do článku nevyvážené emoční vyznění v neprospěch Trumpa.

Text bez výhrad přejímá perspektivu generálního tajemníka Rutteho a pozitivně referuje o závěrech summitu NATO. Titulek je zcela neodpovídající obsahu a navozuje dojem o úplně jiném tématu, což výrazně zkresluje čtenářovo očekávání.

Článek je oslavným přepisem prohlášení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho; jeho úspěchy jsou nekriticky zdůrazňovány bez jakékoli protiváhy. Titulek atakuje Trumpa, ale v textu se téma neřeší, čímž vyznívá jako zavádějící. Výsledně text posiluje pozitivní obraz aliance a Rutteho na úkor vyváženosti.

Text je převážně neutrální zpravodajskou zprávou o summitu NATO. Jediným výrazným manipulativním signálem je naprostý nesoulad titulku s obsahem – titulek referuje o Trumpově postoji vůči Íránu a trestu pro „hrozného spojence“, zatímco článek pouze shrnuje Rutteho výroky o obranných výdajích aliance. Tento mismatch nahrává dojmu, že Trump jedná nepřátelsky vůči spojencům, přestože text jeho roli vykresluje spíše pozitivně.

Článek je věcnou reportáží o summitu NATO s citacemi generálního tajemníka Rutteho, která vyznívá pro NATO příznivě. Titulní titulek však zcela nesouvisí s obsahem a vyvolává negativní dojem o Trumpovi, což je manipulační clickbait.

Článek je převážně neutrální zprávou o vyjádření Marka Rutteho na summitu NATO. Tendenčnost vykazuje pouze titulek, který odkazuje na zcela jinou událost (Trump, Írán) a nekoresponduje s tělem textu. Tělo textu je věcné a pozitivně vykresluje NATO a jeho spojence, ale bez manipulativních prvků.

Titulek a perex vykreslují Trumpa negativně (trest pro spojence, zbytečná jednání), zatímco tělo článku přináší pozitivní vyznění summitu NATO a vyzdvihuje roli Evropy. Nesoulad mezi titulkem a tělem zvýrazňuje kritiku Trumpa a nahrává straně NATO/Evropa.

Text nahrává NATO a Rutteovi, protože celé tělo je věnováno Rutteho pozitivnímu projevu, zatímco titulek a perex tvrdí o Trumpovi negativní věci, které nejsou v textu rozvedeny. Tím se vytváří dojem Trumpovy problematičnosti a posiluje se Rutteho narativ.

Článek reprodukuje Trumpovy výroky. Titulek používá citově zabarvené slovo 'plísnil' a text neobsahuje vyjádření kritizovaných stran, což vytváří dojem nevyváženosti. Tyto prvky mírně zvýhodňují Trumpa tím, že jeho narativu poskytují nerušenou platformu, ale zároveň jej vykreslují jako konfrontační osobnost.

Titulek a perex popisují Trumpovo oznámení trestu pro „hrozného spojence“ a přerušení vztahů se Španělskem, avšak článek samotný obsahuje pouze Rutteho prohlášení o NATO, bez jakékoli zmínky o Trumpovi, Íránu či Španělsku. Tím poškozuje obraz Trumpa jako nepředvídatelného a agresivního lídra, a nahrává narativu NATO o jednotě a pozitivním vývoji.

Text je fakticky přepisem Rutteho projevu bez jakékoli oponentury. Nejvýraznější manipulací je naprostý nesoulad titulku a perexu s obsahem, který láká čtenáře na Trumpovu kritiku a místo toho servíruje oslavnou řeč šéfa NATO. To zvýhodňuje obraz aliance.

Titulek slibuje informaci o Pavlově nepřítomnosti na společné fotce, avšak text článku se skládá výhradně z výroků Marka Rutteho a neobsahuje o Pavlovi ani fotografii žádnou zmínku. Tělo je jinak věcné, ale titulek zavádí.

Text nahrává narativu o jednotě a posilování NATO (evropští spojenci, Kanada), zatímco titulek zdůrazňuje absenci prezidenta Pavla a perex informuje o kontroverzních krocích prezidenta Trumpa. Tím vzniká dojem, že ČR a USA alianční jednotu narušují, ačkoli tělo článku tento rámec nerozvádí. Nesoulad titulku a perexu s obsahem působí matoucím dojmem a nepřímo diskredituje absentující aktéry.

Text je věcným zpravodajským shrnutím summitu NATO, bez zjevného stranění. Zmínka o absenci prezidenta Pavla na společné fotografii je vysvětlena jeho účastí na neformálních schůzkách, a není prezentována tendenčně.

Článek je věcným přehledem ze summitu NATO. Upozornění, že Petr Pavel chybí na oficiální fotografii, je ihned vysvětleno jeho účastí na neformálních schůzkách, čímž text nenaznačuje žádné pochybení. Obsah neupřednostňuje ani nepoškozuje Andreje Babiše, ani Petra Pavla.

Převážně neutrální výčet klíčových bodů, ale zařazení domácí perličky o účasti Babiše a absenci Pavla na oficiální fotografii jemně nahrává Babišovi. Titulek slibuje chválu Zelenského, kterou tělo nezmiňuje.

Stručný neutrální přehled událostí summitu NATO; mírné jazykové zabarvení ve slovesu „opřel do“ v pasáži o Trumpově kritice Španělska, jinak faktografický.

Text je věcný přehled ze summitu NATO, bez zjevné tendenčnosti. Jediným signálem je nesoulad mezi titulkem, který slibuje informaci o chystaném telefonátu Trumpa s Putinem, a tělem článku, které ji neobsahuje; to mírně nahrává Trumpovi, neboť titulek zvyšuje dojem jeho diplomatické aktivity.

Článek mírně nahrává španělské vládě (a spojencům) poukázáním na Trumpovu ostrou kritiku a jeho vyčlenění z aliance. Zároveň zmínkou o absenci Pavla na formálním jednání a fotografii nepřímo upřednostňuje Babiše jako jediného českého představitele na klíčové části summitu.

Titulek tvrdí, že Trump pochválil Zelenského a bude mluvit s Putinem, ale text článku o tom neobsahuje žádnou zmínku, což vytváří zavádějící pozitivní obraz Trumpa. Jinak je text věcný, bez výrazné jazykové manipulace. Zmínka o absenci Pavla na oficiální fotografii je neutrální.

Článek je věcným přehledem klíčových bodů summitu NATO. Jedinou tendenční vadou je titulek, který avizuje telefonát Trumpa s Putinem, ačkoli se o něm v těle článku vůbec nepíše – jde o clickbait bez zjevného prospěchu konkrétní straně sporu.

Text je stručný zpravodajský přehled. Potenciálně tendenční je titulek, který tvrdí potvrzení jednoty NATO, zatímco tělo článku tento výrok nedokládá a zaměřuje se na rozporuplné momenty (Trumpova kritika). Jinak text zachovává neutrální tón.

Text je věcným shrnutím událostí summitu NATO, bez zjevného stranění či manipulativních technik. Informace o účasti Andreje Babiše a absenci Petra Pavla na oficiální fotografii je podána neutrálně, bez hodnotících komentářů.

Článek vyznívá převážně neutrálně, avšak užití výrazu „opřel se“ Trumpovu kritiku Španělska podbarvuje přehnanou agresí, a tím lehce nahrává španělské straně. Titulek o úspěchu summitu není v textu opřen o přímé tvrzení. Nerovnováha zdrojů u Íránu (chybí íránská reakce) zvýhodňuje Trumpův narativ.

Text vyzdvihuje pohled ukrajinisty Davida Svobody, který obviňuje západní země včetně českých vlád z vypočítavosti a nedostatečné pomoci Ukrajině, zatímco oficiální prohlášení summitu NATO jen stručně shrnuje. Tím vytváří dojem, že Západ jen předstírá podporu a ve skutečnosti profituje, čímž nahrává kritikům západní politiky.

Článek je převážně neutrálním přehledem událostí. Tendenčnost vykazuje titulek, který tvrdí, že Trump považuje summit za úspěšný, aniž to v textu doloží, a nepřímé srovnání účasti Babiše a Pavla, kde chybí kontext k absenci prezidenta na oficiální fotografii, což může nahrávat Babišovi.

Článek informuje o summitu NATO převážně neutrálně, ale vykazuje mírnou tendenčnost: titulek je v rozporu s tělem (připisuje Trumpovi hodnocení summitu, které text neobsahuje), autor použil výraz „opřel se“ vykreslující Trumpa negativně (což drobně nahrává Španělsku) a v závěrečné zmínce o české účasti výraz „jen premiér“ zdůrazňuje výhradní roli Babiše a upozaďuje prezidenta Pavla; to jemně prospívá Babišovi a straně ANO.

Článek je převážně věcný, ale titulek tvrdí, že Trump považuje summit za úspěšný, přestože to v textu chybí. To mírně nahrává Trumpovi. V tuzemské rovině zmínka o absenci Pavla na oficiální fotografii a přítomnosti Babiše na formálním jednání lehce favorizuje Babiše.

Článek je věcnou reportáží ze summitu NATO bez známek tendenčnosti. Jediná zmínka o české politické reprezentaci (Babiš × Pavel) popisuje neutrálně, kdo se účastnil jaké části jednání; neobsahuje hodnotící výrazy ani manipulativní techniky.

Text je neutrální zpravodajský přehled summitu NATO, nenahrává žádné straně sporu, pouze věcně cituje aktéry a popisuje účast českých zástupců.

Titulek tvrdí, že Trump považuje summit za úspěšný, ale text o tom neinformuje a zaměřuje se na kritiku spojenců a napětí. Tento nesoulad mírně nahrává Trumpovi nepodloženým pozitivním rámováním.

Článek je převážně věcným shrnutím summitu NATO, ale titulek tvrdí, že Trump považuje summit za úspěšný, což tělo článku neobsahuje a zbytek textu spíše ukazuje na napětí se spojenci. Mírně tak nahrává Trumpovi pozitivním rámováním, které fakta nepodkládají.

Článek je neutrálním přepisem rozhovoru s expertem, neobsahuje redakční manipulace ani tendenční rámování ve prospěch žádné strany. Titulek odpovídá obsahu.

Podání celkově nahrává signatářům výzvy a kritikům české neúčasti: rozsáhle představuje jejich argumenty a cituje Lipavského i Schmarcze, zatímco stanovisko Borise Šťastného či české vlády chybí. Titulek současně Lipavského mírně shazuje obratem „si stýská“, ale administrativní obnovení členství ruského výboru zjednodušuje na návrat „Rusů na olympiádu“, což podporuje jeho kritický rámec.

Záchranářská část je převážně věcná. V politické části podání nahrává venezuelské opozici: redakční mezititulek předkládá nezájem vlády jako danost a vláda i Trump jsou kritizováni prostřednictvím Freislera a jím zprostředkovaných svědectví, aniž dostanou prostor k reakci. Text současně příznivě rámuje solidaritu obyvatel a legitimitu Maríi Coriny Machadové.

Podání výrazně nahrává táboru prosazujícímu užší evropskou obrannou spolupráci a podporu Ukrajiny. Redakční hlas staví NATO a jeho evropské členy do role odpovědných aktérů, zatímco českou vládu a instituce opakovaně rámuje jako nekompetentní, pasivní a nespolehlivé.

Text mírně znevýhodňuje Donalda Trumpa prostřednictvím hodnotícího uvozovacího slovesa a dramatického rámování očekávaného sporu s Evropou. V části o Turecku dává větší prostor kritikům bezpečnostních opatření a zdůrazňuje zatýkání, zákaz protestů a blokování kritických webů, čímž nahrává lidskoprávní kritice tureckých úřadů. Většina konkrétních tvrzení je však atribuována zdrojům a podána věcně.

Podání nahrává zasaženým obyvatelům proti venezuelským úřadům. Jejich kritice poskytuje výrazně více prostoru a podporuje ji emocionálním líčením rodinných tragédií, zatímco stanovisko vlády je uvedeno stručce. Kritika je však převážně řádně připsána obyvatelům a médiím, nikoli vydávána za nezpochybnitelný redakční fakt.

Podání nahrává straně obětí, zdravotníků a záchranářů a vyznívá výrazně proti venezuelské vládě a jejímu politickému dědictví. Vedle věcného popisu katastrofy používá silně emotivní obrazy, dlouhodobou nepřipravenost zdravotnictví spojuje se špatným hospodařením vlády a závěrem naznačuje odpovědnost bývalých prezidentů za nekvalitní výstavbu. Kritičtí zdravotníci dostávají rozsáhlý prostor, zatímco stanovisko vlády ke kritice chybí.

Text je převážně věcnou prezentací Pavlových postojů před summitem. V závěrečném popisu kompetenčního sporu mírně nahrává prezidentovi: jeho účast rámuje jako něco, co si musel vůči vládě „vymoci“, a uvádí jeho protokolární argument, aniž by přinesl důvody vlády pro její rozhodnutí.

Podání mírně nahrává Petru Pavlovi, protože jeho problematický výrok je zmíněn jen stručně, zatímco výroky Andreje Babiše jsou opakovaně spojovány s očekávanou tvrdou reakcí Donalda Trumpa. Základní rámec však kritizuje oba české politiky a většina hodnotících soudů je zřetelně připsána Jiřímu Pondělíčkovi.

Text mírně nahrává Ukrajině a Volodymyru Zelenskému tím, že rozsáhle a bez oponentního stanoviska reprodukuje jeho argumenty pro další alianční pomoc a členství Ukrajiny v NATO. Hodnotící a emotivní tvrzení jsou však zřetelně atribuována Zelenskému; redakční podání je převážně věcné a titulek odpovídá obsahu.

Text věcně referuje o Zelenského výzvě a jeho požadavku na pomoc spojenců. Důsledně připisuje postoje Zelenskému, používá neutrální slovesa a neposkytuje zřetelné hodnotící zvýhodnění žádné straně.

Text je převážně neutrální fotoreportáž ze summitu a nevymezuje dvě soupeřící strany. Titulek mírně pozitivně charakterizuje Volodymyra Zelenského jako „pohotového“, ale z poskytnutého krátkého textu nelze doložit soustavné nahrávání některému táboru.

Článek vykresluje Trumpa jako útočného a malicherného (potřeba zákazu přiblížení, opírá se do premiérky), zatímco Meloniovou jako hrdou a neústupnou. Přidáním informace o Erdoganově autoritářství a Trumpových sympatiích k němu ho nepřímo spojuje s nedemokratickými režimy. Text celkově nahrává spíše Meloniové a evropským spojencům.

Podání mírně nahrává evropským členům NATO a Ukrajině. Jejich potřeba americké vojenské podpory je doložena konkrétními útoky a oběťmi, zatímco Donald Trump a americká administrativa jsou rámováni především jako zdroj nejistoty, konfliktů a možných nečekaných omezení. Rusko je vykresleno jednoznačně negativně, převážně však prostřednictvím věcného popisu jeho útoků.

Podání nahrává straně NATO vůči Donaldu Trumpovi. Titulek Trumpa vykresluje jako původce otřesu a hlavní příčinu bezprecedentního kroku, zatímco tělo uvádí více faktorů, včetně postavení Albánie, a připouští pouze odklad summitu. Negativní rám Trumpa dále podporují převážně anonymní zdroje citované přes Bloomberg.

Podání mírně nahrává vedení NATO: Trumpa rámuje především jako zdroj obav a možné další kritiky, zatímco snahu zachovat summity spojuje s růstem evropských obranných výdajů. Většina sporných tvrzení je však řádně připsána Bloombergu nebo jeho zdrojům a text má převážně věcný zpravodajský charakter.

Podání nahrává straně Filipa Turka. Titulek a perex vyzdvihují Vyoralovu obranu Turka, zatímco opozice požadující rezignaci nedostává prostor svůj požadavek zdůvodnit. Redakční otázky navíc kauzu rámují jako davově vedenou a politicky či mediálně selektivní kampaň. Většina nejostřejších výrazů však pochází přímo od Tomáše Vyorala, nikoli z vlastního hlasu redakce.

Podání nahrává straně NATO a pobaltsko-polských států: titulek a výběr historických i současných incidentů rámují Rusko jako bezprostředního a záměrně klamajícího agresora. Text však na několika místech ponechává nejistotu („prý“, nespecifikované informace) a uvádí i absenci důkazů u dřívějších obav.

Text jednostranně reprodukuje pozitivní hodnocení prezidenta Pavla o summitu NATO, aniž by předložil jakýkoli protichůdný názor, čímž implicitně posiluje jeho vyznění.

Článek neutrálně informuje o projevu prezidenta Pavla v Ankaře, bez zjevné tendenčnosti ve prospěch jakékoli strany.

Text je krátký zpravodajský nástřel bez zjevné tendenčnosti. Fakticky informuje o výroku Babiše a obsahu deklarace NATO. Přes jemný kontrast není patrná manipulace ani vyhrocení sporu.

Článek jednostranně cituje pouze vládního ministra, čímž nechává zaznít jen vládní verzi. Klíčová informace o soudním nařízení účasti prezidenta je odsunuta na konec, což zvýhodňuje vládu.

Podání mírně nahrává evropským spojencům a Pavlovi tím, že Trumpa rámuje jako netrpělivého a kritického aktéra, jehož je třeba uklidňovat konkrétními výsledky. Většina hodnotících formulací je však připsána Pavlovi, WSJ či jiným zdrojům, nikoli předkládána přímo jako stanovisko redakce.

Článek o Pavlových vyjádřeních před summitem NATO stručně zmiňuje i kompetenční spor s Babišovou vládou. Autor použil u Pavlova tvrzení o vedení delegace sloveso „tvrdí“, které může naznačovat pochybnost, a vláda nedostala v článku vlastní citovaný prostor. Tím lehce nahrává vládní straně.

Text mírně nahrává vládní straně tím, že přisuzuje prezidentovi aktivní roli ve sporu a uvádí posměšný výrok ministra Macinky, čímž podporuje vládní narativ.

Článek výhradně tlumočí výroky premiéra Babiše bez prostoru pro vyjádření prezidenta Pavla, čímž posiluje Babišovo narativní rámování vleklého sporu jako zbytečného. Mírně nahrává premiérovi.

Text mírně nahrává Andreji Babišovi tím, že jej titulkem i kompozicí staví do centra summitu, zatímco prezidenta Pavla upozaďuje a zmiňuje s implikací dodatečné, tj. méně prestižní pozvánky. Chybí vyvážení zdrojů ve prospěch Babišova tábora.

Jde o satirické podání, které se podle zadání nehodnotí na novinářskou tendenčnost.

Článek o summitu NATO je převážně neutrální, ale v závěru zmiňuje formální účast Babiše a absenci Pavla na oficiální fotografii bez vysvětlení kontextu, čímž nenápadně vyznívá ve prospěch Babiše.

Článek zprostředkovává vyjádření předsedy Senátu Vystrčila, který chválí součinnost prezidenta a vlády na summitu NATO a oceňuje obrat vlády v obranných výdajích a pomoci Ukrajině. Text je nestranný, pouze tlumočí názory zdroje, bez vlastních hodnotících prvků. Celkově vyznění nahrává vládě i prezidentovi, zdůrazňuje spolupráci.

Text je věcnou zprávou, která informuje o rozhodnutí Česka nepřipojit se k pomoci NATO pro Ukrajinu. Poskytnutím kontextu (expertní vysvětlení, že nejde o zcela nové prostředky, a vyjednané výjimky z unijní půjčky) mírně nahrává pozici premiéra Babiše, aniž by otevřeně stranilo.

Článek převážně reprodukuje výroky premiéra Babiše, včetně ironické narážky na prezidenta Pavla, čímž mírně nahrává vládnímu pohledu na spor o účast na summitu. Neposkytuje vyjádření druhé strany.

Podání nahrává táboru prosazujícímu debatu o NATO 3.0: redakce staví české soustředění na spor Pavel–Babiš do role malicherného a sebestředného rozptýlení, zatímco Merzův a Hegsethův výklad představuje jako zásadnější perspektivu.

Článek věcně popisuje zasedací pořádek na neformální večeři před summitem NATO. Titulek akcentuje, že Babiš seděl u stolu s prezidentem Zelenským, což může jemně naznačovat diplomatickou prestiž, ale samotný text je neutrální a nemanipuluje ve prospěch žádné strany.

Článek věcně informuje o vyjádření generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na summitu v Ankaře. Titulek však slibuje informace o rozhovoru Andreje Babiše s Donaldem Trumpem a účasti se Zelenským, což v textu zcela chybí. Dochází tak k nesouladu titulku a obsahu, který může sloužit jako clickbait. Samotný text je neutrální a nenahrává žádné straně sporu, s výjimkou titulku, který zvyšuje pozornost k Babišově osobě bez opory v článku.

Rozhovor s Lubomírem Zaorálkem, který jednostranně kritizuje prezidenta Pavla, zatímco obhajuje vládu premiéra Babiše. Redakce nedává prostor opačnému názoru, čímž vytváří tendenční vyznění ve prospěch vlády a proti prezidentovi.

Text nahrává Andreji Babišovi: titulek zmiňuje Pavlovu absenci bez kontextu, článek výhradně reprodukuje Babišovy neformální historky, čímž ho zlidšťuje a petra Pavla zamlčuje; perex je navíc zcela nesouvisející, rušivý.

Článek zvýhodňuje Andreje Babiše, neboť mu poskytuje podstatně větší prostor a přímé citace, zatímco prezidenta Pavla zmiňuje jen stručně, čímž vytváří dojem, že Babiš je hlavní postavou české delegace na summitu.

Článek bez dalšího kontextu reprodukuje pouze stanoviska generálního tajemníka NATO a jeho pozitivní líčení aliančních výdajů; chybí jakákoli oponentura či kritická perspektiva. Titulek zcela nesouvisející s obsahem působí jako zavádějící clickbait.

Článek je faktickou reportáží o summitu NATO, která jednostranně vyznívá pozitivně pro alianci a generálního tajemníka Rutteho. Titulní titulek je zcela nesouvisející klikací návnada o Babišovi a Trumpovi, která do textu láká pod falešnou záminkou, a tím nahrává propagovanému obrazu NATO.

Titulek slibuje atraktivní politickou historku s Babišem a Trumpem, ale text je standardní zprávou z tiskové konference šéfa NATO. Tímto nesouladem redakce nahrává oficiální linii NATO (strana A), protože čtenáři zasaženému bulvárním titulkem podsunuje pozitivně laděný obsah o navyšování obranných výdajů bez kritického odstupu.

Podání v části o Chat Control nahrává Evropskému parlamentu a jeho postoji k výjimce pro šifrované služby. Redakce autoritativně odmítá kritiku parlamentního postupu a následně připisuje části kritiků neznalost či instinktivní odpor k EU; opačná strana nedostává srovnatelně rozvedené odůvodnění.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi, protože podrobně cituje jeho argumenty pro účast na neformální večeři, zatímco pohled vlády (Babiše) zůstává nevyjádřen. Spor je definován s náznakem, že jej inicioval Pavel, ale celkově je Pavlova pozice zvýrazněna.

Článek popisuje chronologicky příjezd obou představitelů, ale podrobným líčením okázalého přivítání Babiše a absencí vyjádření prezidentské kanceláře vytváří dojem, že klíčovou roli hraje premiér. Pozornost je tak mírně vychýlena ve prospěch vládní strany.

Článek nahrává Andreji Babišovi. Titulek i převážná část textu reprodukuje Babišův monolog z videa, včetně osobních výpadů vůči prezidentu Pavlovi, zatímco Pavlova strana dostává jen krátký, věcný prostor bez možnosti na výpady reagovat. Výsledkem je dojem, že Babiš je suverénním mluvčím, zatímco Pavel je pasivní postavou bez legitimní pozice.

Článek jednostranně cituje Petra Macinku, který zesměšňuje prezidenta Pavla. Neobsahuje vyjádření prezidenta ani vyvážený pohled. Titulek navíc nesouvisí s obsahem, takže text nahrává vládní straně.

Článek slibuje zprávu o summitu NATO a dronové alianci, ale ve skutečnosti otevírá útokem ministra Macinky na prezidenta Pavla, čímž bez vyvážení zdůrazňuje jednostrannou kritiku a nahrává Macinkově lince.

Článek mírně nahrává vládě/Babišovi, protože výběrem a rozsahem citací i uspořádáním textu dává větší prostor jeho perspektivě a prezentuje jej jako hlavní postavu summitu, zatímco prezidenta Pavla vykresluje spíše jako vedlejšího aktéra, který se účastní díky soudnímu rozhodnutí.

Titulek článku avizuje Babišovo přivítání s Leyenovou a večeři lídrů, tělo článku však tyto události nezmiňuje a obsahuje pouze obecné informace o summitu NATO. Tento nesoulad nahrává Andreji Babišovi, protože mu dává mediální prostor, aniž by článek poskytl odpovídající obsah.

Článek celkově vyznívá ve prospěch premiéra Babiše a vlády. Výběr odborníků a jejich komentáře rámují Pavlovu snahu o tradiční roli hlavy státu jako nestandardní a problematickou, zatímco Babiš je prezentován jako legitimní vedoucí delegace. Prezidentovy argumenty jsou odsunuty na konec a ihned zpochybněny.

Článek je převážně věcnou reportáží z fóra NATO. Ačkoli přebírá rámování aliance (nutnost posílení obrany kvůli hrozbám), neobsahuje výraznou redakční tendenčnost. Mírně emotivní výraz „vojenské mašinérie“ při popisu Ruska mírně nahrává straně NATO.

Článek víceméně vyváženě referuje o vyjádřeních Pavla a Babiše, avšak titulek zdůrazňuje Babišův komentář o správnosti zastoupení vládou a text končí jeho pozitivním zhodnocením, čímž mírně favorizuje vládní linii.

Článek mírně nahrává vládní straně (Babiš): zdůrazňuje Babišovo čestné místo a vřelé přijetí, zatímco prezidenta Pavla vykresluje jako toho, kdo se nepřipojuje k delegaci a jehož kroky ministr nechápe. Klíčovou informaci o pomoci prezidentovy kanceláře Babišovi však zahrabává na konec, čímž udržuje dojem napětí.

Text objektivně informuje o summitu NATO, avšak titulek avizující Babišův projev není v těle článku naplněn, což Babišovi poskytuje publicitu bez věcného základu a mírně mu nahrává.

Podání mírně nahrává Petru Pavlovi: rozsáhle přebírá jeho pozitivní hodnocení summitu a jeho správný odhad Trumpova setrvání staví proti skeptické předpovědi Andreje Babiše. Trump je rámován překvapivě příznivě, ale článek současně připomíná jeho předchozí rozladění a kritiku spojenců. Babiš dostává prostor i pro závěrečné potvrzení pozitivního výsledku, takže nerovnováha není silná.

Podání mírně nahrává táboru Andreje Babiše: článek dává rozsáhlý, převážně kritický prostor jedinému komentátorovi, zatímco Petr Pavel a Fialova vláda v něm nemají srovnatelnou možnost reagovat. Většina ostrých formulací je však řádně atribuovaným názorem Zdeňka Zbořila, nikoli hlasem redakce.

Text subtlečně favorizuje premiéra Babiše zdůrazněním jeho účasti na formálním jednání summitu a nápadnou absencí prezidenta Pavla na oficiální fotografii, aniž by poskytl vyjádření Pavlovy strany nebo kontext o rozdělení rolí obou ústavních činitelů.

Článek mírně nahrává vládní straně (Babišovi) tím, že vykresluje Pavlovu účast jako vynucenou a neuvádí jeho perspektivu.

Text nenápadně zvýhodňuje premiéra Babiše: titulek líčí jeho okázalé přivítání bez opory v textu, zdůrazňuje jeho klíčovou roli v obou hlavních akcích a bez vysvětlení zmiňuje, že prezident nebude u hlavního stolu, což vyvolává dojem jeho upozadění.

Článek s nevyváženým titulkem, který naznačuje, že Trumpův příjezd okamžitě negativně dopadá na spojence, ačkoli text žádné takové informace neobsahuje. Titulek tak manipuluje čtenáře v neprospěch Trumpa.

Text jednostranně kritizuje prezidenta Pavla jako loutku nadnárodních struktur, čímž nepřímo podporuje vládní postoj v jeho sporu o účast na summitu NATO; ačkoli nešetří ani vládu nebo Babiše, hlavní tíha útoku míří na Pavla.

Článek jednostranně prezentuje Babišovo líčení summitu, zdůrazňuje absenci mírových témat a zpochybňuje Pavlův pohled. Výběrem citací, rámováním a anketou posiluje Babišův narativ, čímž mu nahrává.

Článek jednostranně útočí na prezidenta Pavla a západní alianci; líčí Pavla jako bezmocnou loutku, neschopného porozumět vlastním slovům a hájícího zájmy americké Demokratické strany. Sugestivní otázky, vyhrocený výběr citátů a absence oponentů celkově nahrávají protizápadnímu a vládně kritickému narativu, přestože Babišova vláda je také označena za jen dočasnou. Text podporuje pozici kritiků Pavla.

Text je čistě popisný doprovod k fotogalerii z NATO summitu. Neobsahuje žádné hodnotící prvky, stranění ani manipulativní techniky.

Článek jednostranně předkládá kritiku prezidenta Pavla ze strany vládního politika Tomia Okamury, bez vyjádření protistrany. Titulkem a výběrem expresivních citací posiluje negativní obraz prezidenta jako nedůvěryhodné osoby jednající proti zájmům země, čímž nahrává vládě.

Podání nahrává Tomáši Vyoralovi a jeho kritickému pohledu na Petra Pavla a politický establishment: titulek i otázky přebírají či předkládají znevažující rámování, zatímco článek dává prostor pouze Vyoralovým odpovědím bez reakce dotčených stran.

Článek vykazuje tendenčnost především nesouladem titulku a perexu s tělem textu. Titulek 'Pavel chybí' sugeruje negativní informaci o Petru Pavlovi, avšak tělo článku se jeho absencí nijak nezabývá – místo toho nekriticky reprodukuje pozitivní vyjádření Marka Rutteho o síle NATO. Tím text vyvolává dojem, že Pavel je vyloučen či nepodstatný, ačkoli to ničím nedokládá, a zároveň nechává vyznít obhajobu NATO bez jakékoli oponentury.

Text jednostranně vyzdvihuje úspěch Babiše a zpochybňuje věrohodnost prezidenta Pavla pomocí anonymních zdrojů a selektivního výběru informací, čímž celkově nahrává premiérovi.

parlamentnilistyparlamentnilisty +0.62 výrazné Tajemství vytoužené večeře Petra Pavla odhaleno

Podání nahrává vládní straně sporu a znevýhodňuje Petra Pavla: už titulek interpretuje pozvání jako jeho osobní, „vytoužený“ úspěch a text tento obraz posiluje anonymním zdrojem i rozsáhlými hanlivými citacemi. Prezidentovy věcné důvody a program jsou sice uvedeny, ale následné rámování je převádí na příběh lobbování o večeři.

Článek formou rozhovoru s exprezidentem Zemanem jednostranně prezentuje kritiku prezidenta Pavla. Titulek vydává Zemanovo tvrzení za fakt a celková kompozice bez protistrany nahrává vládě a poškozuje obraz prezidenta Pavla.

Podání nahrává straně vlády Andreje Babiše a Pavla Šika: už titulkem a redakčními formulacemi zpochybňuje Pavlovu interpretaci, zatímco rozsáhle reprodukuje Šikovu útočnou kritiku. Pavel dostává prostor k vlastnímu vysvětlení, ale jeho postavení je rámováno znevažujícím jazykem.

Text převážně věcně popisuje Babišův návrh a doplňuje jej širším kontextem evropské protivzdušné obrany. Nevytváří zřetelný spor dvou stran ani nepoužívá doložené redakční techniky nahrávající některé z nich.

Podání nahrává Babišovi tím, že jeho údajný trapas označuje za běžný pozdrav a kritiku předem znevěrohodňuje. Současně ostřeji rámuje vedení NATO, evropské vlády a „transatlantický deep state“ jako servilní, manipulativní či bez sebeúcty; Trumpovu převahu podává spíše jako okolnost, na niž Evropa pragmaticky reaguje.

Podání výrazně nahrává táboru Trumpa a Babiše: redakční hlas je staví jako téměř výlučné zastánce míru a diplomacie, zatímco NATO, evropské lídry a ukrajinské vedení rámuje jako zastánce neúčelné eskalace, motivované dílčími zájmy a lhostejné k obětem.

5 Babišův dopis a povolební roztržka 351 čl. 23. 6. 2026 – 17. 7. 2026
+0.18 mírné Rámování mírně nahrává: Petr Pavel (⌀ +0.18; 16× Petr Pavel, 2× Andrej Babiš)

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš se dostali do sporu o to, kdo povede českou delegaci na summitu NATO v Ankaře, což vedlo k oddělené účasti obou činitelů a...

O co jde

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš se dostali do sporu o to, kdo povede českou delegaci na summitu NATO v Ankaře, což vedlo k oddělené účasti obou činitelů a mezinárodním rozpakům. Po summitu Babiš odmítl Pavlovu nabídku na obnovení pravidelných konzultačních schůzek a označil prezidentův projev za ostudu.

Osa sporu: -1 = nahrává vládě/Babišovi (vláda měla právo rozhodnout o složení delegace, prezident situaci zneužívá pro svou kampaň), +1 = nahrává prezidentovi/Pavlovi (vláda svým postupem poškodila pověst ČR a konflikt zbytečně vyhrocuje)

Osa sporu kdo komu nahrává

Andrej Babiš ◄ — ► Petr Pavel

◄ Andrej Babiš Petr Pavel ► parlamentnilisty: -0.47 (shoda 0.44, 23 čl.) parlamentnilisty (23) -0.47 denikto: -0.18 (shoda 0.33, 8 čl.) denikto (8) -0.18 echo24: +0.06 (shoda 0.30, 14 čl.) echo24 (14) +0.06 lidovky: +0.08 (shoda 0.41, 26 čl.) lidovky (26) +0.08 irozhlas: +0.09 (shoda 0.43, 10 čl.) irozhlas (10) +0.09 idnes: +0.10 (shoda 0.37, 23 čl.) idnes (23) +0.10 ceskenoviny: +0.10 (shoda 0.33, 16 čl.) ceskenoviny (16) +0.10 cnnprima: +0.13 (shoda 0.32, 20 čl.) cnnprima (20) +0.13 ct24: +0.17 (shoda 0.22, 9 čl.) ct24 (9) +0.17 novinky: +0.27 (shoda 0.36, 44 čl.) novinky (44) +0.27 e15: +0.29 (shoda 0.35, 6 čl.) e15 (6) +0.29 hn: +0.29 (shoda 0.44, 5 čl.) hn (5) +0.29 denik: +0.32 (shoda 0.43, 19 čl.) denik (19) +0.32 aktualne: +0.37 (shoda 0.39, 21 čl.) aktualne (21) +0.37 reflex: +0.38 (shoda 0.39, 13 čl.) reflex (13) +0.38 seznamzpravy: +0.39 (shoda 0.42, 17 čl.) seznamzpravy (17) +0.39 denikn: +0.44 (shoda 0.38, 14 čl.) denikn (14) +0.44 forum24: +0.44 (shoda 0.45, 59 čl.) forum24 (59) +0.44

Zúčastněné subjekty 55 aktérů

Příznivost rámování (van Dijkův čtverec), (n) = počet článků.

−1 0 +1 Petr Pavel (234) Andrej Babiš (215) Petr Macinka (34) Vláda ČR (15) SPD (6) Vláďa (6) Ústavní soud (5) Filip Turek (3) Miloš Zeman (3) ANO (2) Jaroslav Macinka (2) Jindřich Rajchl (2) Petr Pavel: +0.17 (n=234) Andrej Babiš: -0.38 (n=215) Petr Macinka: -0.44 (n=34) Vláda ČR: -0.37 (n=15) SPD: -0.50 (n=6) Vláďa: -0.08 (n=6) Ústavní soud: -0.10 (n=5) Filip Turek: -0.83 (n=3) Miloš Zeman: -0.17 (n=3) ANO: -0.50 (n=2) Jaroslav Macinka: -0.50 (n=2) Jindřich Rajchl: -0.75 (n=2)

Slovní hodnocení na článek

Článek jednostranně vykresluje Andreje Babiše jako oběť koordinovaného totálního útoku ze strany prezidenta Pavla, opozice a médií, čímž vysvětluje a omlouvá jeho konfrontační chování. Protiargumenty či pohled druhé strany zcela chybí.

Článek ironicky vykresluje prezidenta Pavla jako patologického sluhu, který slouží komukoli bez ohledu na zájem ČR; nahrává tak kritikům prezidenta, zejména Andreji Babišovi.

parlamentnilistyparlamentnilisty -0.75 výrazné Veleba: Pavel dostal stopku. To nečekal

Text výrazně nahrává vládě a Andreji Babišovi: jejich postup prezentuje jako chytrý, elegantní a respekt budící, zatímco Petra Pavla rámuje jako poníženého aktéra, který vyvolává mediální drama a vede účelovou kampaň.

Článek prostřednictvím jediného zdroje (ústavního právníka Gerlocha) jednostranně kritizuje rozhodnutí Ústavního soudu jako neodůvodněné zvýhodnění prezidenta; chybí jakýkoliv protinázor, čímž text nahrává vládě, která rozhodnutí považovala za neoprávněné.

Podání nahrává straně Andreje Babiše: odmítá interpretaci jako „smyšlený příběh“ a přisuzuje médiím účelové využití rámce nepříznivého pro Babiše. Kriticky rámuje zejména česká média, nepřímo i symboliku spojenou s Petrem Pavlem.

parlamentnilistyparlamentnilisty -0.73 výrazné Kavij (KSČM): Hrad vytváří jeden spor za druhým

Článek jednostranně kritizuje Hrad a prezidenta Pavla, používá emotivní výrazy, ironii a odvádí pozornost k jiné kauze, aby posílil negativní obraz Hradu. Nahrává kritikům Hradu.

Podání nahrává straně B: titulkem a rozsáhlým, převážně nekorigovaným prostorem pro kritika spojuje Petra Pavla s lidmi líčenými jako ideologicky zaujatí a problematičtí. Negativní soudy jsou většinou citované, redakční tendenčnost spočívá hlavně v jejich výběru, kumulaci a v několika neatributovaných rámujících větách.

Článek na Neviditelném psu vyznívá jednostranně ve prospěch vlády. Autor bagatelizuje roli prezidenta, zlehčuje rozhodnutí Ústavního soudu a citací pouze vládního experta posiluje vládní pozici. Jazyk obsahuje ironické uvozovky, idiom 'hlavu si neláme' a metaforu 'malého dvorku' snižující význam sporu. Tendenčnost je patrná i v apelu na velké světové konflikty, který odvádí pozornost od neúspěchu prezidenta.

parlamentnilistyparlamentnilisty -0.72 výrazné Klán (KSČM): Summit NATO, nebo školní výlet?

Článek z pera člena KSČM zesměšňuje početnou českou delegaci na summit NATO pod vedením prezidenta Pavla, přirovnává ji ke školnímu výletu a naznačuje plýtvání penězi. Svým jednostranným a ironickým podáním nahrává kritikům prezidenta (KSČM).

Článek nahrává vládě a premiérovi Babišovi: cituje výhradně zástupce vlády, vynechává stanoviska prezidenta Pavla, vykresluje prezidentovu žalobu jako přitěžující okolnost a neuvádí kontext, který by mohl vysvětlit prezidentovy kroky.

Text mírně nahrává kritikům amerického vlivu a podpory Ukrajiny, protože titulek i perex staví do popředí interpretaci summitu jako nástroje k vymáhání peněz a zdůrazňují neurčitost deklarace. Tělo však obsahuje také významný prostor pro obhajobu protidronové obrany a pro vysvětlení postoje vlády.

Text jednostranně vyznívá ve prospěch Andreje Babiše a proti Petru Pavlovi. Babiš je titulkem i otázkami vykreslován jako pragmatik a člověk dohody, zatímco Pavel jako voják prosazující zastrašení a sílu. Výběr jediného zdroje (Prorok) a jazykové rámování nahrávají Babišovu postoji k summitu NATO a vojenským výdajům.

Text jednostranně kritizuje prezidenta Pavla a jím jmenovaný Ústavní soud za údajný „ústavní půlpuč“ a zánik právního státu, a tím nahrává vládě Andreje Babiše. Používá silně emotivní jazyk, ad hominem útoky, selektivní citace a hyperbolické metafory.

Komentář jednostranně kritizuje prezidenta Pavla a obhajuje pozici vlády v kompetenčním sporu. Pomocí emotivní slovní zásoby, apelu na jednotu země a zveličování prezidentova ega text nahrává vládě a znevěrohodňuje hlavu státu.

Článek převážně reprodukuje vyjádření ministra Macinky, který tvrdí, že prezident měl k mandátu přístup a choval se hystericky. Prezidentova strana nedostává prostor k reakci. Text nahrává vládnímu narativu, že prezident jedná iracionálně a draze.

Článek jednostranně reprodukuje kritiku Petra Sodomky vůči prezidentu Pavlovi a rámuje ji jako „důkazy“ poškozování ČR, čímž nahrává komentáři premiéra Babiše. Chybí jakékoli vyjádření Pavlovy strany a text akceptuje Sodomkovy názory jako fakta.

Text přebírá kritiku Andreje Babiše vůči prezidentu Pavlovi, vykresluje jej jako hrozbu pro národní zájmy a dává minimální prostor pro Pavlovu obhajobu. Titulek bez uvedení zdroje prezentuje obvinění jako fakt.

Komentář systematicky rámuje prezidentovo vyjádření jako ústavní přehmat a zvýrazňuje jeho ohrožení vládní odpovědnosti. Názvuky ('druhé centrum', 'dvojhlas') a ironické uvozovky delegitimizují prezidentovu pozici, čímž celý text nahrává straně vlády.

Text jednostranně prezentuje Babišův argumentační postoj ke sporu o účast prezidenta na summitu NATO; stručný závěr nevyvažuje absenci jakékoliv reakce Pavla. Výsledné vyznění nahrává premiérovi jako rozumnému a otevřenému, zatímco prezident působí jako tvrdohlavý iniciátor sporu.

Text nahrává Babišovi: výrazně větší prostor pro jeho argumenty, rámování sporu jako Babišova plnění soudního nařízení bez nutnosti další debaty a umístění Pavlovy hlavní protiargumentace na okraj.

Článek je faktickým zpravodajstvím o sporu, mírně zvýhodňuje vládní stranu díky většímu prostoru pro její vyjádření a struktuře, která končí ústupkem. Techniky jako zdůraznění druhé řady a nevyváženost zdrojů posilují vládní narativ.

Článek jednostranně reprodukuje vyjádření ministra Macinky a vládní kritiku prezidenta Pavla, aniž by dal prostor prezidentově straně. Tím vyznění nahrává vládě a poškozuje prezidenta, jehož kroky líčí jako svévolné a poškozující obraz Česka.

Článek podává spor o mandát převážně z pohledu vlády, prezidentův argument je relativizován a dostává menší prostor; celkově nahrává vládní straně.

Článek vyznívá mírně ve prospěch premiéra Babiše a vlády, neboť zdůrazňuje jeho klíčovou roli na summitu a přináší rozsáhlé přímé citace jeho výpadů proti prezidentovi, zatímco Pavlovy protiargumenty jsou podány stručněji a jeho účast je rámována jako problematická. Titulek i struktura textu posilují dojem, že Babiš je hlavním aktérem, zatímco Pavel je spíše rušivým prvkem.

Článek přináší jednostranný rozhovor s blogerem Danielem Sterzikem, který rámuje mediální kritiku nehody Filipa Turka jako součást kampaně 'libtardů' s cílem zničit Andreje Babiše a vládní koalici. Redakční text používá hanlivé výrazy ('libtardi') a ironické nálepky ('pravda a láska'), čímž nahrává Babišovi bez prostoru pro druhou stranu. Protistrana (Petr Pavel) je vykreslena negativně a bez možnosti se vyjádřit. Celkově text podporuje narativ Babiše jako oběti politické štvanice.

Text nahrává vládní straně sporu: rozsáhle cituje kritiku prezidenta z úst Klause a Babiše, zatímco Hrad dostává pouze oznámení o účasti bez možnosti obhájit svůj postup. Chybí kontext prezidentovy právní argumentace.

Článek rámuje spor o vedení delegace na summitu NATO v neprospěch prezidenta Pavla: zdůrazňuje, že vláda splnila soudní povinnost, zatímco prezident je vykreslen jako původce konfliktu, který by měl projevit velkorysost a neúčastnit se. Většinu prostoru dostávají vládní představitelé, prezidentův pohled je pouze shrnut.

parlamentnilistyparlamentnilisty -0.52 výrazné Babiš si vychutnal Pavla na detailech ze summitu

Podání nahrává Andreji Babišovi a vládní straně A: titulek hodnotícím způsobem představuje jeho útok na prezidenta jako úspěšné „vychutnání“ a text téměř výhradně rozvádí jeho interpretaci bez stanoviska prezidenta či jeho týmu. Ostře hodnotící výroky jsou však převážně věrně atribuované Babišovy citace, nikoli vlastní tvrzení redakce.

Článek je zprávou o rozhovoru s premiérem Babišem, ve kterém bez protiváhy prezentuje jeho úhel pohledu na spor s prezidentem Pavlem a výkon ministrů. Absence reakce druhé strany posiluje Babišovo vyznění, text proto nahrává vládní straně.

Článek přináší jednostranný pohled na spor o účast na summitu NATO, poskytuje prostor jen vládě (Babiš, Macinka) a neuvádí žádné vyjádření prezidenta Pavla. Tím nahrává vládě, jejíž argumenty a výzvy k odstoupení prezidenta znějí nekriticky.

Text výrazně poskytuje prostor obhajobě vlády a Motoristů, zatímco prezidentův pohled je přítomen převážně jen zprostředkovaně v otázkách a tvrzeních ministra. Podání tak mírně až středně nahrává straně A.

Článek poskytuje platformu Danielu Sterzikovi k vysmívání se prezidentu Pavlovi a vládě, bez protiváhy. Vlastní redakční text otevřeně ironizuje prezidentovu účast na summitu NATO a snižuje jeho diplomatický úspěch. Celkové vyznění nahrává opozičnímu, anti-establishment narativu blízkému Babišovi a Okamurovi.

Článek vychází vstříc vládní straně sporu tím, že upřednostňuje a zvýrazňuje vyjádření ministra Macinky, zatímco stanovisko prezidenta a jeho kanceláře je odsunuto až na konec a v menším rozsahu.

Text přebírá rámování a slovník Andreje Babiše („ostuda“, „trapné“, „stud“), dává mu dominantní prostor bez redakčního odstupu a klíčový kontext (nález Ústavního soudu, pozvání od Erdogana) odsouvá na konec. Prezentace tak nahrává Babišovi, protože jeho kritiku Pavla rámuje jako hlavní událost, zatímco ospravedlňující kontext upozaďuje.

Článek jednostranně prezentuje spor o vedení delegace z pohledu ministra Macinky, čímž nahrává vládě a Andreji Babišovi. Prezident Pavel je vykreslen jako příčina zbytečného konfliktu, aniž by dostal prostor k vyjádření.

Článek je postaven výhradně na vyjádření premiéra Babiše z Instagramu, bez prostoru pro vyjádření prezidenta, Macinky nebo jiných stran. Tato jednostrannost nahrává Babišovi, který tak může nekonfrontovaně prezentovat svůj pohled na spor s prezidentem a odmítavý postoj k půjčce Ukrajině. Redakční formulace navíc naznačuje, že prezident jedná proti vůli vlády, čímž ho staví do negativního světla.

parlamentnilistyparlamentnilisty -0.46 znatelné Premiér Babiš: V zahraničí budeme jen pro smích

Text přetiskuje výhradně vyjádření premiéra Babiše bez jakékoli protiváhy. Titulek zdůrazňuje emotivní výrok o zesměšnění, čímž nahrává Babišově narativu a vykresluje prezidenta v negativním světle.

Článek jednostranně vykresluje Petra Macinku jako neodpovědného provokatéra a Andreje Babiše jako toho, kdo ho kroti. Text těží z anonymních vládních zdrojů a vynechává obhajobu Motoristů, čímž nahrává Babišovi a hnutí ANO.

Text nahrává vládní straně (Babiš/Macinka) tím, že jako hlavní téma prezentuje Macinkovo kritické vyjádření k prezidentovi, zdůrazňuje údajný nepořádek v prezidentské kanceláři a i titulkem činí z Macinky arbitra situace. Odpověď KPR je uvedena později a kratší formou.

Článek jednostranně kritizuje prezidenta Pavla za rozhovor v tureckém deníku, který vykresluje jako obcházení vlády a narušení ústavního pořádku; text nahrává vládě a oslabuje Pavla.

Článek vychází z rozhovoru s premiérem Babišem, čímž mu dává disproporční prostor k prezentaci kritiky prezidenta Pavla. Pavlova reakce je stručná a bez možnosti vyjádřit se k dalším Babišovým výtkám. Celkové vyznění tak mírně nahrává vládní straně.

Článek jednostranně prezentuje výhradně Babišovu kritiku prezidenta Pavla, bez jakékoli reakce druhé strany či ověření faktů. Rámování perexu mírně podporuje Babišovo tvrzení jako fakt, zatímco výběr uvozovacích sloves ('postěžoval si') lehce nahrává Pavlovi. Celkově však text nahrává Babišovi, protože jeho útoky zůstávají bez protiváhy a vyvolávají dojem, že Pavel jedná neústavně a škodí zemi.

Text zdůrazňuje vůdčí postavení premiéra Babiše a upozaďuje prezidenta Pavla jako pouhého člena delegace; jednostranně cituje Babišovu kritiku bez reakce Pavla, čímž nahrává vládní pozici.

Text výrazně nahrává premiéru Babišovi a vládě. Dává prostor výhradně Babišovým výrokům, nezahrnuje žádné vyjádření prezidenta Pavla a zařazuje citaci od Macinky, která označuje Pavlovo podání za pokus o ústavní puč. Použití slovesa „rýpl si“ navíc Babišův komentář zlehčuje, zatímco celkové rámování vykresluje Pavla jako toho, kdo udržuje zbytečný spor.

Článek mírně nahrává vládě a premiéru Babišovi, a to zejména výběrem citátu do titulku a slovesem „připustil“, které rámují výrok prezidentova poradce jako přiznání nutnosti podřídit se vládě.

Text tvrdí, že bez ohledu na účast prezidenta na summitu utrpí zahraniční vztahy nezvratné škody. Kritizuje přímou volbu prezidenta za kompetenční spory a vykresluje prezidenta Pavla jako hyperaktivního politika, který si na kontroverzním Turkovi buduje image strážce morálky. Zároveň uvádí, že vláda nebude spolupracovat. Řešení vidí v častějším využívání Ústavního soudu. Celkově text mírně nahrává vládě, protože zpochybňuje prezidentovu motivaci a smysl jeho právního úspěchu.

Článek je jednostranným přetlumočením rozhovoru s premiérem Babišem. Bez jakéhokoli prostoru pro druhou stranu prezentuje sérii jeho obvinění vůči prezidentu Pavlovi, čímž zřetelně nahrává Babišově rétorice a poškozuje obraz hlavy státu.

Text dává výrazný prostor zastáncům nepřímé volby a jejich kritice aktivní, přímo volené hlavy státu. Toto výběrem hlasů a souvislostí nepřímo nahrává vládní straně aktuálního sporu s Petrem Pavlem; nejde však převážně o redakční hodnocení, ale o reprodukci názorů politologů.

Článek je postaven výhradně na dopise a facebookovém příspěvku premiéra Babiše; Prezidentská kancelář nedostala prostor. Text tak fakticky nahrává Babišovi, který bez protiváhy prezentuje svůj pohled na spor.

Článek věcně informuje o letu a sporu, ale nevyváženě dává mnohem větší prostor argumentům premiéra Babiše, zatímco prezidentův pohled omezuje na jedinou větu; to nahrává vládě.

Článek jednostranně reprodukuje kritiku ministra Macinky vůči prezidentu Pavlovi. Volbou citací a absencí vyjádření druhé strany vyznívá text v neprospěch prezidenta a nahrává vládnímu narativu o obstrukcích.

Článek bez kritického odstupu reprodukuje výhradně vyjádření premiéra Babiše z Instagramu. Zarámovává prezidenta Pavla a ústavní žalobu jako zdroj zbytečných sporů, zatímco Babiš a jeho vládní partneři jsou vykresleni jako ti, kdo chtějí pracovat. Nenabízí žádný protinázor, čímž jednostranně nahrává vládní koalici.

Článek poskytuje výrazný prostor premiérovi a jeho ministrovi, zatímco prezidentovu stranu necituje. Vládní argumenty o škodlivosti sporu a výzva k prezidentově velkorysosti dominují, zatímco perspektiva prezidenta chybí. To nahrává vládě, která je líčena jako ta, jež hledá smír, a prezident jako ten, kdo by měl ustoupit.

Text vychází z rozhovoru s Babišem a jeho vládní kolegové dostávají výrazný prostor, zatímco prezidentův pohled je redukován na jednu stručnou citaci. Tím článek nahrává vládní straně sporu.

Článek prostřednictvím struktury, výběru a rámování citací vyznívá silně ve prospěch prezidenta Pavla a kritizuje vládu. Navzdory titulku, který útočí na Pavlovu minulost, text poskytuje dominantní prostor obhajobě Pavla a útokům na vládu jako na protiústavní a nenávistnou. Použité techniky zahrnují zavádějící titulek, nevyvážený prostor pro zdroje, citově zabarvená uvozovací slovesa a manipulativní anketu.

Text převážně věrně referuje argumentaci Andreje Babiše v rozhovoru; jeho kritické soudy o prezidentovi jsou důsledně atribuuovány. Podání mírně nahrává straně A tím, že jde tematicky o rozsáhlou prezentaci premiérových argumentů, nejde však o zjevně manipulační redakční rámování.

Text převážně věcně referuje o nové Babišově výzvě a uvádí i Pavlovu odmítavou reakci. Babiš dostává výrazně více prostoru pro vlastní argumentaci, což může mírně zvýhodňovat stranu A, ale vzhledem k tomu, že článkem je jeho aktuální facebookový příspěvek, nejde samo o sobě o dostatečný důkaz redakční manipulace.

Článek převážně cituje ministra Macinku kritizujícího prezidenta Pavla a jeho účast na summitu NATO, čímž posiluje pozici vlády. Prezident dostává jen omezený prostor a jeho vyjádření je rámováno jako obava, na niž Macinka reaguje sarkastickou nabídkou. Toto jednostranné podání nahrává vládě (strana A).

Článek informuje o sporu mezi prezidentem Pavlem a vládou ohledně mandátu na summit NATO a cestování. Uvádí tvrzení obou stran, ale titulkem a výběrem detailů mírně zvýrazňuje Macinkovu kritiku prezidenta, čímž lehce nahrává vládní straně.

Článek kritizuje obě strany sporu o vedení delegace na summitu NATO, ale zdůrazňuje oprávněnou nedůvěru vlády a prezidentovy manévry, čímž celkově mírně nahrává vládě.

Článek mírným způsobem nahrává vládní straně (A): titulek i perex zdůrazňují Macinkovo tvrzení o druhořadé roli prezidenta a zvýšení nákladů, zatímco reakce Hradu je uvedena až v závěru. Celkově vyznívá vládní výklad jako primární, byť obě strany dostávají prostor.

Text je převážně věcný a dává prostor oběma stranám. Mírně nahrává vládě/Babišovi tím, že redakčně označuje prezidentovu roli za „marginální“, což podporuje rámec omezeného významu jeho účasti.

Text relativně vyváženě informuje o sporu, ale perex používá výraz 'bezprecedentně' bez uvozovek a pro Pavlova tvrzení volí sloveso 'tvrdí', čímž mírně nahrává prezidentské straně.

Článek neutrálně informuje o sporu ohledně zastoupení ČR na summitu NATO. Představuje postoje obou stran a nevykazuje výraznou tendenčnost.

Rozhovor s bývalým premiérem Nečasem rámuje spor o účast prezidenta na summitu NATO jako věc politické zvyklosti, čímž nepřímo podporuje pozici prezidenta Pavla, zároveň však kritizuje oba aktéry za eskalaci napětí. Článek neposkytuje prostor druhé straně, což vytváří jednostranný obraz.

Článek referuje o slovní přestřelce mezi prezidentem Pavlem a vládou ohledně mandátu na summit NATO. Vyznění je v zásadě vyvážené, ale titulek zvýrazňuje kritiku prezidenta ze strany ministra Macinky, což mírně akcentuje vládní narativ.

Neutrální zpravodajský článek popisuje účast na večeři lídrů NATO v Ankaře, kde se potkali premiér Babiš i prezident Pavel i přes dřívější spory. Text dává prostor oběma stranám a zůstává věcný; výběr Babišova vtipného citátu v titulku a úsměvné líčení mu lehce nahrávají, ale celkové vyznění je vyvážené.

Podání mírně nahrává Magyarovi a Tisze: článek stojí převážně na interpretacích jediného reportéra, které zdůrazňují úpadek a loajalitu struktur Fideszu, zatímco kritické výhrady k Magyarovi jsou omezené a odložené do hypotetické budoucnosti.

Článek téměř výhradně cituje ministra Macinku z vládního tábora, který prezidenta Pavla opakovaně shazuje a bagatelizuje jeho účast na summitu jako bezvýznamnou. Zásadní informace, že prezident se účastní i na základě rozhodnutí Ústavního soudu, je uvedena až v závěru. Titulkem i rámováním text nahrává vládě (A), zatímco prezidenta (B) vykresluje jako osobu, která si vyvzdorovala účast nad rámec své role.

Text nahrává Andreji Babišovi, protože předkládá jeho ostrou kritiku prezidenta Pavla bez prostoru pro reakci druhé strany a zdůrazňuje jeho nejemotivnější výroky.

Podání je převážně neutrální a datově popisné; uvádí výroky obou stran i závěr analýzy o vyvážené zahraniční pozornosti. Nenahrává zřetelně ani prezidentovi, ani premiérovi.

Podání výrazně nahrává vládě Andreje Babiše: prezidenta a okruh kolem něj rámuje jako nástroj nevolených a zbrojařských zájmů, zatímco vládu staví do role demokraticky odpovědné protiváhy. Klíčová obvinění jsou převážně předložena jako redakční výklad bez doložených protihlasů či důkazů.

Článek věcně informuje o sporu mezi vládou a prezidentem ohledně vedení delegace na summit NATO po rozhodnutí Ústavního soudu. Uvádí argumenty obou stran a zdržuje se hodnocení. Celkově nepřispívá ani jedné straně sporu.

Komentář ironizuje mediální sebestylizace obou politiků ze summitu NATO, vyzývá nebrat je vážně, čímž relativizuje narativy obou táborů a nepřímo zpochybňuje ostré hodnocení kohokoli z nich.

Článek nahrává vládě, protože jednostranně reprodukuje stanovisko ministra Macinky a neposkytuje prostor prezidentovi. Zdůrazňuje nejasnost prezidentovy role a dřívější odpor vlády.

Text převážně věcně reprodukuje spor a dává prostor oběma táborům. Mírně nahrává straně prezidenta a kritiků vlády tím, že závěr a mezititulek zdůrazňují prezidentovu ochotu ke kompromisu, zatímco vládní stranu uzavírá konfrontačním označením Vondráčkovy kritiky soudu.

Podání mírně nahrává Babišově straně: rozsáhle reprodukuje jeho znehodnocující výroky a dílčí tvrzení o Pavlově vystupování, zatímco Pavlův pohled dostává podstatně menší prostor. Text však zároveň uvádí procesní kontext sporu a Pavlovo vyjádření.

Text neutrálně informuje o jednání Bezpečnostní rady státu, vyvažuje vyjádření Hradu a vládních představitelů; nenahrává výrazně žádné straně.

Článek je věcně neutrální zpravodajskou zprávou. Uvádí obě strany sporu mezi prezidentem Pavlem a vládou/předsedou vlády Babišem, a to včetně jejich vyjádření. Text nenahrává výrazně ani jedné straně.

Podání je převážně věcné a dává prostor oběma stranám sporu: reprodukuje Babišovy výtky i Pavlovu reakci a doplňuje procesní kontext účasti na summitu. Nevykazuje zřetelné redakční nadržování žádné straně.

Článek věcně a s pomocí protokolárního experta vysvětluje, že rozestavění českých politiků na fotografii bylo zřejmě náhodné, nikoli důsledkem dřívějších sporů. Tím neutralizuje vyhrocenou interpretaci, což mírně prospívá oběma stranám – vládě i Hradu – protože nepotvrzuje domnělý záměr oddělení.

Text je věcné zpravodajství ČTK popisující jednání Bezpečnostní rady státu. Vyváženě cituje zástupce prezidentské kanceláře i vlády, neprojevuje tendenčnost ve prospěch žádné strany.

Článek reprodukuje jednostranný rozhovor s exprezidentem Klausem, který kritizuje vyhrocení sporu Macinkou i Pavlovu cestu k Ústavnímu soudu. Titulek akcentuje Macinkovu neohrabanost, ale celkově absence protistrany nahrává spíše vládnímu táboru, neboť autoritativní hlas Klause kritizuje prezidenta bez možnosti reakce.

Text je smyšlenou scénou sloužící jako pretext pro debatu právníků; nejde o zpravodajství, a proto se tendenčnost nehodnotí.

Text zesměšňuje Macinku a jeho stranu jako bezvýznamné a rušivé, čímž nahrává prezidentovi, vládě a Ústavnímu soudu, a celou aféru bagatelizuje.

Článek přináší souhrn krátkých zpráv. Hlavní zpráva o odtajnění maďarských archivů cituje výhradně vládní zdroje (mluvčí, server Budapest Times), neobsahuje žádné vyjádření opozice, historiků či lidskoprávních organizací. Ostatní zprávy jsou věcné a nevykazují zjevnou tendenčnost.

Článek neutrálně zpravuje o výměně názorů mezi Babišem a Pavlem, dává prostor oběma stranám. Titulek označuje výroky Babiše jako ‚nařčení‘, což mírně implikuje nepodloženost, ale celkové podání je věcné a vyvážené.

Článek prezentuje výrok Miroslava Ševčíka jako výbuch a útok pomocí emotivních výrazů a nálepek, čímž straní obráncům Ústavního soudu.

Satirický text z Divokého kačera, nehodnoceno na tendenčnost.

Jde o satirický vtip, který se nehodnotí na novinářskou tendenčnost.

Titulek a perex informují o neúspěchu Apple u soudu EU, zatímco tělo článku pojednává o rozporu mezi výroky prezidenta Pavla a premiéra Babiše ohledně jednání na summitu NATO. Titulek a tělo si obsahově neodpovídají.

Text je převážně věcnou zprávou: dává prostor výrokům prezidenta, premiéra i vicepremiéra a odděluje jejich ostrá hodnocení od redakčního hlasu. Samotný výběr tématu a titulek zvýrazňují Pavlovu výzvu ke komunikaci, nejde však o dostatečný doslovný důkaz redakční manipulační techniky.

Text je převážně věcný a informuje o připravovaném vyjádření vlády. Podrobněji reprodukuje výhrady ministra Tejce, zároveň však uvádí i Pavlovu právní argumentaci a chronologii sporu; bez doslovného důkazu nelze výběr citací označit za tendenční zvýhodnění některé strany.

Text podáním mírně nahrává Andreji Babišovi: už v perexu zdůrazňuje, že v průzkumu „dopadl o dost lépe“, zatímco spor staví hlavně jako selhání Petra Macinky a Petra Pavla. Současně redakční rámování označuje situaci za „trapnou“ i mimo samotné citace respondentů.

Text je neutrálním perexem k rozhovoru, klade otevřené otázky bez hodnotícího rámování. Nezvýhodňuje prezidenta ani vládu.

Článek věcně informuje o soudním rozhodnutí a protichůdných názorech politiků, neprojevuje tendenčnost.

Satirický fejeton Panoptika, který formou absurdního humoru a fiktivních scének kritizuje ministry vlády Andreje Babiše, zejména Petra Macinku a Otu Klempíře, a celou vládní garnituru. Jako satira není tendenční ve smyslu manipulativního zpravodajství; jeho zaujatost je příznaná a žánrově přípustná.

Text zprostředkovává převážně kritické výroky dvou komentátorů vůči sporu jako celku; explicitně je vztahuje k aktérům na obou stranách. Redakční podání je expresivní hlavně volbou citátů a titulku, ale bez dostatečného doslovného důkazu neukazuje na systematické nadržování vládě ani prezidentovi.

Text je kompilace několika zpráv. Nejsilnější tendenčnost je v maďarské části, která jednostranně kritizuje bývalé vedení veřejnoprávní televize a Fidesz bez hlasu druhé strany. Úryvek o Pavlovi a Babišovi zdůrazňuje oddělené cestování a může podsouvat nesoulad. Zbytek je neutrální nebo sportovně-pozitivní. Celkově nahrává proreformní a proevropské narativní rovině.

Text je převážně věcný souhrn videí. Mírně nahrává ukrajinské straně tím, že ruského poslance charakterizuje hodnotícím výrazem a zdůrazňuje rozpor mezi jeho výzvami k válce a vlastní účastí.

Krátká neutrální zpráva konstatuje, že Babiš odmítl Pavlův návrh schůzek, bez hodnoticích prvků či znatelných manipulativních technik. Text nenahrává žádné straně.

Text vyzdvihuje kritiku České televize za neodvysílání wimbledonského finále. Dlouhý prostor dostávají výhradně odpůrci (Hraba, Zahradil, Holec), zatímco stanovisko ČT je omezeno na jedinou tiskovou zprávu bez další obhajoby. Volba jazyka („zásadní úder“, „překvapivě“) a autorský komentář („Česká televize přitom svou veřejnoprávní roli často obhajuje…“) podporují dojem selhání veřejnoprávního média a nahrávají kritikům, kteří zpochybňují smysl koncesionářských poplatků.

Souhrn je převážně věcný a bez zřetelného celkového zvýhodnění některého tábora. Americké i íránské útoky jsou popsány jako vojenské akce, u sporu Babiše s Pavlem dostávají prostor stanoviska obou aktérů a u války na Ukrajině text uvádí útoky obou stran. Negativní následky událostí jsou podány převážně fakticky.

Článek sice předkládá stanoviska obou stran, ale titulkem a rozsáhlým citováním senátora Hraby (včetně úderného závěrečného tweetu) vyznívá mírně v neprospěch České televize. Kritici ČT a vládního plánu tak dostávají více prostoru k argumentaci, zatímco obhajoba televize je stručnější a bez významné protiváhy.

Text je převážně věcnou zprávou o mediální analýze. Připomíná nepříznivé zahraniční rámování českých nízkých obranných výdajů, které se více vztahuje k vládě Andreje Babiše, ale zároveň popisuje spor o delegaci jako konflikt prezidenta i vlády. Bez dostatečně konkrétního redakčního důkazu nelze označit podání za tendenční.

Text věcně popisuje spor mezi premiérem a prezidentem a převážně atribuuje postoje jejich nositelům; bez zřetelného redakčního nadržování některé straně.

Podání je převážně věcné a dává prostor stanoviskům obou stran. Titulek i úvod přirozeně akcentují Babišovo odmítnutí, protože jde o hlavní novou informaci, ale redakční text nepřidává hodnotící soud ani nepodává sporné výroky jako vlastní fakta.

Jde o satirický politický fejeton, který se podle žánrové brány na tendenčnost nehodnotí.

Podání mírně nahrává festivalu Pohoda. Do popředí staví jeho svobodu a liberální hodnoty, zatímco slovenskou vládu představuje především prostřednictvím kroků vůči LGBT+ komunitě a Ukrajině a zařazuje také výrok primátora naznačující politický tlak. Stanovisko ministerstva však text uvádí, takže nejde o úplné potlačení druhé strany.

Podání mírně nahrává Ficovi a slovenskému odmítnutí financování, protože Ficova interpretace Rutteho dopisu dominuje titulku, perexu i tělu a Rutte nedostává samostatný prostor. Text však Ficova tvrzení důsledně atribuuje a jinak používá převážně věcný jazyk. Pasáž o sporu české vlády s Hradem stručně uvádí postoje obou stran bez zjevného zvýhodnění.

Podání výrazně nahrává straně prezidenta Petra Pavla. Redakční hlas jej představuje jako kvalifikovanou a poškozovanou hlavu státu, zatímco jednání Petra Macinky a Andreje Babiše vysvětluje pomstou, nenávistí, osobními zájmy a nedůstojným soupeřením. Text navíc spekuluje o roli Moniky Babišové na základě neoficiálních informací a nedává vládní straně srovnatelný prostor k vysvětlení.

Text podává spor převážně věcně a výrazně nenahrává žádné straně. Popisuje odmítavý postoj vlády, zásah Ústavního soudu i protichůdná stanoviska Babiše a Pavla, aniž by mezi nimi redakčně rozhodoval.

Text mírně nahrává vládě a premiéru Babišovi. Zdůrazňuje nejasný program prezidenta, jeho podřízenou roli v delegaci navzdory soudnímu nařízení a končí Babišovým výrokem, že prezidentova účast poškodí Česko, což vytváří negativní dojem o prezidentovi.

Článek informuje o sporu mezi prezidentem Pavlem a premiérem Babišem ohledně zastoupení na summitu NATO. Tendenčnost se projevuje ve výběru výsměšného citátu jako titulku a jeho umístění na konec textu, čímž nahrává Babišově straně, neboť zesměšňuje prezidentovu účast.

Satirický text z portálu Divoký kačer, který je označen jako fake news a slouží k pobavení; netřeba hodnotit na tendenčnost.

Text převážně neutrálně referuje o Babišových výrocích. Redakce však použitím výrazu ‚opřel se‘ a dovětku ‚prohlásil ironicky‘ mírně rámuje Babišovu kritiku prezidenta Pavla jako agresivní a neupřímnou, čímž nepřímo nahrává Pavlově pozici.

Text neutrálně informuje o průzkumu veřejného mínění, uvádí kontext sporu a upozorňuje na časové omezení sběru dat. Mírně vyznívá ve prospěch prezidenta Pavla, protože zdůrazňuje jeho náskok a nižší podporu ministra Macinky i vlády.

Článek poskytuje výrazně více prostoru prezidentu Pavlovi, který podrobně vysvětluje své důvody a reaguje na spekulace o počtu doprovodu, zatímco premiér Babiš dostává jen stručný prostor bez hlubšího kontextu. Mírně tak nahrává prezidentově pozici.

Text mírně nahrává Babišovi: dává mu výrazně více prostoru (citace dopisu), zatímco prezidentova reakce je kusá; klíčové pozadí sporu (vláda původně prezidenta do delegace nezařadila, muselo zasáhnout předběžné opatření ÚS) je odsunuto na konec, čímž se oslabuje váha Pavlovy pozice.

Text je satirický článek z parodického webu Divoký kačer, který nadsázkou ironizuje osobu Andreje Babiše. Není hodnocen na tendenčnost.

Text je převážně referátem z debaty a rozsáhle reprodukuje hodnotové postoje Pavla a Čaputové. Mírně nahrává straně A tím, že bez reakce premiéra zařazuje Pavlovu spekulaci o Babišově motivaci; titulek zároveň lehce znevažujícím obratem rámuje Pavlovo vyjádření o Havlovi.

Text podává vyvážený přehled sporu, avšak titulek frazémem „pustil se do“ mírně nahrává Babišovi: Pavel je vykreslen jako agresor, což oslabuje jeho pozici.

Článek věcně referuje o letových plánech obou stran sporu o účast na summitu NATO a rekapituluje pozice vlády a prezidenta včetně soudního opatření. Obsahuje vyhrocený výrok Babiše, je však podán jako citace a protistrana dostává rovnocenný prostor. Celkově neutrální, bez zjevné tendenčnosti.

Článek informuje o sporu mezi premiérem Babišem a prezidentem Pavlem ohledně výkladu ústavy a účasti na summitu NATO. Dává prostor oběma stranám, autorův text je věcný. Mírně zvýrazňuje Babišovo obvinění umístěním do titulku a úvodu perexu, ale okamžitě přináší i Pavlovu reakci. Celkově jde o neutrální zpravodajský výstup bez zjevné manipulace.

Článek přináší spekulace o možné další žalobě prezidenta Pavla. Převažuje citace Vaňkové (STAN) kritizující vládní rozhodnutí, opačný názor tlumočí Hrnčíř (SPD). Použití expresivního 'zpražila' a rámcování jedné Vaňkové poznámky jako 'spekulace' jemně naklání text ve prospěch prezidenta.

Text celkově věcně představuje stanoviska obou táborů a dává jim přímý prostor. Mírně však nahrává straně prezidenta Pavla tím, že vedle postoje vlády podrobně připomíná konfliktní epizody a pozdní příchody Babiše a Okamury, což může posilovat dojem, že problém koordinace vzniká hlavně na vládní straně.

Text mírně nahrává prezidentské straně tím, že na závěr uvádí Babišovo odmítavé vyjádření bez otázky, což ho vykresluje jako neochotného komunikovat.

Článek vyváženě informuje o sporu, závěrečné vysvětlení Hradu a úvodní prezidentovo popření fámy mírně nahrávají Pavlovi. Babišovo tvrzení je prezentováno jako nepodložené, přestože dokument uvádí číslo 35.

Text je převážně přehledový a dává prostor oběma stranám sporu. Mírně nahrává vládní straně tím, že prezidentovu účast na summitu v redakčním vyprávění označuje jako soudem „vynucenou“, což ji rámuje jako nechtěnou či problematickou.

Článek je převážně neutrální. Mírně nahrává prezidentu Pavlovi zmínkou o odděleném bydlení manželů Babišových, která může vyvolávat dojem, že účast manželky je nestandardní.

Článek je převážně neutrální, ale použití slovesa „vymohl“ mírně nahrává prezidentovi Pavlovi, když líčí jeho právní cestu k účasti na summitu.

Článek je v zásadě neutrální reportáží o protokolárních peripetiích české delegace na summitu NATO, avšak výběrem slova „propásl“ a popisem incidentu s odjezdem mírně nahrává prezidentovi, zatímco premiéra vykresluje jako pasivního či neobratného.

Text převážně věcně referuje o sporu vlády a prezidenta a připisuje ostré hodnocení konkrétně Pellegrinimu a Babišovi. Samotné redakční podání bez dostatečně doslovného důkazu nenahrává výrazně žádné straně.

Článek věcně referuje o sporu mezi prezidentem a vládou o vedení delegace a účast na neformální večeři summitu. Uvádí argumenty obou stran bez zjevného zkreslování; mírně vyznívá ve prospěch prezidenta díky zmínce o jeho kompromisním návrhu, ale celkově je informačně vyvážený.

Článek je relativně vyvážený, ale titulek používá expresivní sloveso ‚osočil‘, které podrývá Babišovo obvinění a mírně nahrává prezidentu Pavlovi.

Text podává spor mezi prezidentem a vládou převážně agenturně a dává prostor vyjádřením obou táborů. Věcný popis odmítnuté nabídky, soudního opatření i vzájemné kritiky sám o sobě nenahrává žádné straně sporu.

Článek je převážně neutrálním zpravodajstvím o parlamentní interpelaci. Jediný patrný signál tendenčnosti je označení 'ruského diktátora' v redakčním textu, které mírně nahrává opozičnímu narativu proti premiérovi. Jinak je prezentace faktická a obě strany dostávají prostor.

Článek referuje o interpelacích ve Sněmovně, dává prostor premiérovi i opozici. Redakce nehodnotí ani nerámuje výroky, pouze je reprodukuje. Obsah je vyvážený, bez skryté tendence.

Článek neutrálně informuje o sporu mezi prezidentem Pavlem a premiérem Babišem ohledně výkladu ústavy a účasti na summitu NATO. Uvádí vyjádření obou stran, bez výrazné redakční tendenčnosti. Mírně větší prostor dostává prezidentova obhajoba, což odráží zpravodajskou hodnotu aktuální reakce. Jediným jemným signálem je volba slovesa 'vyčetl' namísto neutrálního 'řekl', která může snižovat váhu Babišova vyjádření.

Text mírně nahrává Petru Pavlovi: poskytuje mu výrazně více prostoru, zdůrazňuje jeho ochotu ke spolupráci a připomíná, že vláda jej původně nezařadila do delegace. Babiš ani SPD nedostávají přímý prostor k reakci, přesto však text jejich postoje nepřekrucuje.

Článek nahrává prezidentské straně tím, že zdůrazňuje urážlivý výrok ministra Macinky na adresu Pavla a cituje kritiku vládního postupu ze strany opozice, což vykresluje vládní tábor jako arogantní a neprofesionální.

Podání je převážně neutrální: dává prostor Babišovu odmítnutí i Pavlovu argumentu pro koordinaci a uvádí kontext sporu. Negativně zabarvené výroky jsou důsledně připisovány oběma aktérům, nikoli předkládány jako hodnocení redakce.

Podání je převážně věcné a připisuje ostré soudy jejich mluvčím. Nevytváří dostatečně doložený redakční signál, že by systematicky nahrávalo vládě nebo prezidentovi.

Text převážně věcně popisuje spor a dává prostor přímým výrokům obou stran. Citované ostré výroky Andreje Babiše nejsou samy o sobě tendenčností redakce; článek je připisuje jemu. Neobsahuje dostatečný doslovný důkaz redakční manipulační techniky, která by zřetelně nahrávala jedné straně.

Text mírně nahrává prezidentovi/Hradu tím, že reakci premiéra rámuje emotivním autorským popisem jako rozzuřenou a ostrou. Většina konfliktních tvrzení je ale korektně připsána Havlíčkovi či Babišovi.

Text je většinou neutrálním přehledem politických událostí. Titulní uvozovky okolo 'NATO' a použité výrazy jako 'prý' či 'demonstrativně' však lehce zpochybňují vládní kroky a nahrávají spíše prezidentu Pavlovi.

Článek přináší faktické informace o sporu mezi Hradem a vládou ohledně doprovodu prezidenta na summit NATO. Mírně nahrává straně vlády (Babiše) používáním hovorových výrazů pro handrkování Hradu a tím, že dává přímou citaci Babišovi, zatímco prezidentův argument je jen parafrázován. Celkově je ale poměrně vyvážený.

Článek spíše neutrálně informuje o setkání prezidenta s premiérem na jednání Bezpečnostní rady státu. Mírně tendenční je titulek, který vyzdvihuje Babišovu neochotu, čímž nahrává prezidentovi.

Text nahrává prezidentu Pavlovi rámováním vlády jako odpůrce soudního rozhodnutí a zdůrazněním jeho ústavní vstřícnosti, zatímco vládní tvrzení o respektování soudu upozaďuje.

Článek jednostranně reprodukuje pohled politoložky Klusové, která ostře kritizuje politické útoky na prezidenta a Ústavní soud. Chybí prostor pro druhou stranu, vládní důvody nezahrnutí Pavla do delegace nejsou vysvětleny. Tendenčně nahrává pozici prezidenta Pavla a institucí.

Text vyvrací kritiku slovenských vládních představitelů tím, že zdůrazňuje, že o bezpečnostních opatřeních rozhodly samy slovenské úřady a že byla standardní. Vyzdvihuje odborné vyjádření, že kritika je absurdní, a opravuje nepravdivý výrok Tibora Gašpara. Tím text nahrává obhajobě Petra Pavla a organizátorů festivalu a podkopává důvěryhodnost kritiků.

Text převážně věcně popisuje spor o obnovení koordinačních schůzek a uvádí stanoviska obou stran. Samotné zdůraznění Babišova odmítnutí odpovídá hlavní sdělované události, nikoli doložené redakční tendenčnosti.

Text jednostranně podporuje prezidenta Petra Pavla a opozici, označuje vládní koalici za „pokrokáře“ a „dobroděje“, kteří vnucují lidem své představy. Kritizuje Ústavní soud za eskalaci sporu, ale celkově vyznívá pro svobodný, opoziční tábor. Využívá výrazná zabarvená označení, metafory, insinuace a silný emotivní apel.

Článek mírně nahrává prezidentské kanceláři, neboť líčí vleklý spor, nutnost zásahu Ústavního soudu a ignorování prezidentova kompromisu vládou. Obě strany však dostávají prostor.

Text dokumentuje vývoj výroků ministra Macinky ohledně účasti prezidenta Pavla na summitu NATO. Výběrem citací a jejich chronologickým řazením bez protistrany ukazuje, že Macinka opakovaně měnil svá vyjádření a že se jeho sebevědomé předpovědi nenaplnily. Tendenčně nahrává prezidentu Pavlovi (zobrazuje ministra jako nespolehlivého) a oslabuje Macinku.

Věcná zpráva o vládním záměru navýšit rozpočet na obranu a splnit závazek 2 % HDP vůči NATO. Text je neutrální, bez tendenčnosti.

Text převážně věcně popisuje oddělené fungování obou delegací a uvádí stanoviska vlády i prezidenta. Mírně nepříznivě pro vládu může vyznívat hlavně faktické připomenutí, že účast prezidenta původně odmítala a umožnilo ji až předběžné opatření Ústavního soudu; nejde však o výrazně tendenční podání.

Text je stručným zpravodajským oznámením, že premiér Babiš odmítl návrh prezidenta Pavla. Neobsahuje hodnotící výrazy ani zjevné rámování, pouze konstatuje fakt. Podání textu nenahrává ani jedné straně sporu.

Článek přináší převážně vyjádření Andreje Babiše, redakční jazyk lehce ironizuje jeho výroky a upozorňuje na změnu tónu. Zvýhodňuje tak prezidenta Pavla, přičemž zároveň neposkytuje prostor Pavlově straně, což nahrává Babišovi. Celkově mírně protibabišovské, ale nejednostranné.

Text popisuje spor a vzájemné míjení delegací premiéra a prezidenta na summitu NATO. Věcně informuje, avšak výběrem detailů a drobnými frázemi („propásl“, „hlava státu čekala“) mírně nahrává prezidentovi jako tomu, kdo se snažil o koordinaci, zatímco premiéra ukazuje jako brzdícího.

Článek věcně informuje o cestě prezidenta a vládní delegace na summit NATO, shrnuje spor a zahrnuje vyjádření obou stran. Nenahrává výrazně žádné straně.

Podání je převážně referující a dává prostor kritice i obhajobě obou hlavních stran. Hodnotící výrazy jsou převážně jasně připsány Petru Pavlovi nebo Andreji Babišovi; bez doslovného důkazu redakčního manipulačního rámování nelze určit, že by text výrazně nahrával jedné straně.

Článek prezentuje Babišovu kritiku prezidenta Pavla a jeho následný ironický obrat; podání autora (označení 'říká Babiš ironicky') snižuje Babišovu důvěryhodnost a nahrává Pavlovi.

Článek jednostranně přebírá perspektivu prezidenta Pavla. Vláda nedostala prostor k vyjádření, jednání kabinetu je líčeno jako bezprecedentní a omezující. Text tak nahrává prezidentově straně sporu.

Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: titulek i značná část textu rozvíjejí jeho kritiku nákladů a smyslu rozdělené cesty. Text ale uvádí i bezpečnostní důvod ministra zahraničí a příklad polské havárie, takže jednostrannost je omezená.

Článek věcně informuje o jednání Bezpečnostní rady, ale pozadí sporu o delegaci na summit NATO podává mírně v neprospěch Babiše, který podle textu odmítl schůzku s prezidentem, zatímco Pavel její uspořádání nabízel. Text celkově vyznívá mírně pro Pavla.

Podání je převážně postavené na ostře formulovaných, ale navzájem protichůdných citacích obou táborů. Mírně nahrává prezidentovi Pavlovi: titulek používá pro Ratiborského kritiku Hradu hodnotící sloveso a závěr rámuje Pavlovo využití soudního opatření jako samozřejmé.

Článek nahrává prezidentu Pavlovi, protože vykresluje premiéra Babiše jako autoritativního politika, který se snaží ovládnout prezidentovu zahraniční reprezentaci. Využívá k tomu výběr citací, absenci vyjádření druhé strany a titulek zdůrazňující dominanci vlády.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi zdůrazněním omezování jeho delegace vládou a vykreslením ministra Macinky jako toho, kdo porušuje zvyklosti, aniž by dal prostor druhé straně.

Text upoutávky na podcast nahrává Petru Pavlovi, když jej rámuje jako vítěze sporu navzdory předchozímu výsměchu od Macinky, a přisuzuje mu tak roli hrdiny.

Text nahrává prezidentu Pavlovi tím, že z televizní debaty vybírá výhradně kritické hlasy na adresu premiéra Babiše, aniž by nabídl jakoukoli obhajobu nebo protinázor. Vytváří tak dojem, že Babiš spor prohrál a šlo o jeho chybu.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi: titulní sloveso „rázně“ rámuje jeho reakci jako důraznou, závěr s rozhodnutím Ústavního soudu podporuje jeho pozici a Babišova slova jsou kladena do konfrontace s Pavlovou výzvou k důkazům.

Text mírně nahrává Petru Pavlovi a Ústavnímu soudu tím, že vládní kritiku označuje v titulku za útoky a zdůrazňuje její údajný dopad na důvěru v instituce. Zároveň však uvádí rozdělené názory na samotné rozhodnutí soudu i na stav demokracie.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi, neboť ho rámuje jako oběť sporů vyvolaných vládou. Výběr Babišových sarkastických citací a zdůraznění soudního sporu posilují dojem, že vláda jednala neférově.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi: zdůrazňuje jeho snahy o schůzku a neústupnost vlády, rámuje spor jako pokračování politické rivality. Vládní argumenty jsou sice uvedeny, ale celkové vyznění podporuje prezidentovu pozici. Hlavní technika: victim_hero_villain.

Text je převážně věcný a dává prostor přímým výrokům obou stran. Mírně zvýrazňuje Pavlův pohled tím, že jeho požadavek na koordinaci doplňuje ústavním a praktickým vysvětlením, zatímco Babišovo odmítnutí je zasazeno vedle informace o zásahu Ústavního soudu.

Článek podává věcný popis sporu, mírně nahrává vládní straně umístěním Babišova ostrého tvrzení o poškození Česka na konec bez protireakce prezidenta.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi zvýrazněním omezení jeho role na summitu navzdory ústavnímu postavení, označením Babišova obvinění za extrémní a zdůrazněním, že vláda neplní obranné výdajové cíle NATO.

Článek vyznívá mírně ve prospěch prezidenta Pavla. Hojně cituje jeho argumentaci o ústavní povinnosti a kompromisních návrzích, zatímco vláda je líčena skrze kritiku opozice („alibismus“, „trapné divadlo“) a prezidentův výpad proti ministru Macinkovi. Postoje kabinetu jsou sice zaznamenány, ale celkové vyznění podporuje prezidentovo právo delegaci vést.

Text převážně věcně reprodukuje vzájemnou kritiku prezidenta a premiéra a uvádí i Pavlovy pozitivní výroky o vládě. Výraz „diplomatický výprask“ je v titulku i textu jasně připsán prezidentovi, nikoli podán jako redakční soud.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi: zdůrazňuje, že vláda musela být Ústavním soudem donucena umožnit prezidentovi účast, dává větší prostor přímým citacím Babiše, které jej vykreslují jako konfrontačního, a zmiňuje Pavlovu dřívější pravidelnou účast na summitech NATO, čímž podporuje dojem, že vláda neoprávněně omezuje prezidenta.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi: vykresluje ho jako někoho, kdo si musel účast na summitu vymoci soudně, zatímco premiéra Babiše staví do role obstrukce; dále zdůrazňuje nekonzistentnost Babišových výroků o obranném rozpočtu a neplnění závazků Česka.

Text mírně zvýrazňuje pozici prezidenta Pavla, který je prezentován jako ten, kdo plní své povinnosti a nabízí dialog, zatímco Babišova žádost je vykreslena jako snaha mu v tom bránit. V titulku vybraná ostrá citace o Macinkovi přitahuje pozornost k prezidentově obvinění, ale celkově zůstává zpravodajsky vyvážený.

Článek upřednostňuje perspektivu prezidenta Pavla rozsáhlými citacemi, zatímco vládě dává jen omezený prostor; titulek rámuje spor jako banální záležitost, což mírně nahrává prezidentovi.

Podání mírně nahrává Petru Pavlovi: závěr redakčně staví Babiše do role útočícího aktéra a Pavla do role toho, kdo usiluje o uklidnění. Většina ostřejších soudů je však věrně označena jako Babišův výrok, nikoli jako tvrzení redakce.

Článek mírně nahrává Kanceláři prezidenta republiky a Petru Pavlovi (strana B). Pomocí hodnotícího výrazu 'vleklý spor' a důrazem na to, že vláda ignorovala kompromisní návrh prezidenta, rámuje vládu jako tu, která nese vinu za zbytečné zvýšené náklady. Vláda sice dostává prostor k vysvětlení bezpečnostních důvodů, ale celkové vyznění podporuje narativ prezidentovy strany.

Text převážně věcně referuje o vzájemné kritice prezidenta a premiéra. Negativní hodnocení vlády i prezidenta jsou jasně připisována Petru Pavlovi, respektive Andreji Babišovi; redakční podání samo o sobě zřetelně nestraní žádné straně.

Podání mírně nahrává Petru Pavlovi: titulek a úvod předřazují Pellegriniho popis zahraničního nepochopení Babišova vedení delegace před Babišovou protichůdnou interpretací. Většina silně negativních soudů o Pavlovi je však řádně atribuována Babišovi, nikoli vydávána za hlas redakce.

Článek podává faktografický popis sporu o vedení delegace, dává prostor oběma stranám. Zarámováním (vláda musela na základě soudu prezidenta „dopsat“ na seznam, Babiš ho nadále přesvědčuje, aby nejel) a označením kroků vlády za „nevstřícné“ lehce nahrává prezidentovi Pavlovi jako racionálnější a kompromisnější straně.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi: titulkem a perexem ho staví do pozice, kdy ministerstvo „ustoupilo“, což naznačuje, že jeho požadavky byly oprávněné. Hrad dostává v textu výrazně větší prostor k vyjádření, zatímco stanovisko vlády je pouze stručně parafrázováno. Pozitivně je vykresleno i Pavlovo zdůraznění hospodárnosti společného letu.

Článek titulkem a výběrem zdůrazňuje osobní spor mezi prezidentem a premiérem, vykresluje Babiše jako neochotného k jednání a připomíná, že vláda musela být donucena soudem. Tím mírně nahrává prezidentovi Pavlovi.

Text mírně nahrává Hradu a prezidentu Pavlovi. Titulek a úvod staví do popředí tvrzení KPR, že za náklady může vláda. Narativ vykresluje prezidenta jako aktéra nabízejícího kompromis, který vláda odmítá („ignorovala“). Spor je označen za „vleklý“, což implicitně diskredituje vládu. Vláda dostává prostor k vysvětlení bezpečnostních důvodů, ale celkové vyznění favorizuje Hrad.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi zdůrazněním Babišovy ironické rétoriky a potenciální kritiky Česka na summitu, zatímco Pavlova argumentace je podána věcně a bez vlastních citací. Vyváženost narušuje výběr přímých citací pouze pro stranu vlády.

Článek vcelku věcně informuje o sporu, ale mírnou preferenci prezidenta Pavla signalizuje úvodem jeho výzvou a použitím citově zabarveného slovesa 'vyčetl' při reprodukci Babišovy výtky.

Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: titulek volí pro vládní postup silnější výraz „vzepřela“ a text zdůrazňuje, že vláda prezidenta přizvala až po zásahu Ústavního soudu. Většina ostřejších soudů je ale řádně atribuována oběma stranám v přímých citacích.

Článek nahrává prezidentu Pavlovi: jeho obhajoba je uvedena jako první a dostává výrazně větší prostor, zatímco Babišova obvinění jsou shrnuta a rámována jako nepodložená.

Text lehce nahrává straně prezidenta, který je rámován jako umírněný aktér nucený bojovat o důstojnou delegaci, zatímco vláda je vykreslena jako neústupný oponent s absurdním původním návrhem. Citovaný Babišův výrok je konfrontační, ale redakce jej nekomentuje. Neutrální referent by mohl podrobněji vysvětlit vládní argumentaci.

Článek drtivou většinou prostoru dává hlasu opozičních politiků kritizujících premiéra Babiše a ministra Macinku za lhaní spojencům NATO, rozhádanost a poškozování prezidenta Pavla. Vlastní Babišovo oznámení o navýšení výdajů na obranu je stručně zmíněno a ihned podkopáno. Toto jednostranné rámování nahrává opozici a prezidentovi a vykresluje vládu jako nezodpovědnou a škodlivou.

Podání mírně nahrává Petru Pavlovi: titulek a úvod prezentují Pellegriniho výrok jako autoritativní potvrzení, že Babišova interpretace byla vyvrácena. Tělo však Babišovy výroky převážně věrně cituje a zřetelně je odlišuje od redakčního hlasu.

Text mírně nahrává Petru Pavlovi: dává prostor především jeho výkladu sporů a uvádí, že vláda prezidenta původně nezařadila do delegace a že se do ní dostal až po zásahu Ústavního soudu. Perspektiva Andreje Babiše ani SPD v článku zazněna není.

Podání mírně nahrává straně Petra Pavla: titulek i perex rámují Pellegriniho výroky jako vyvrácení Babišova výkladu a redakce zdůrazňuje kroky vlády, které prezidentovu účast omezovaly. Text zároveň uvádí i argumentaci vlády a Babišovy výroky.

Podání mírně nahrává Petru Pavlovi: vedle Babišových útoků a odmítnutí koordinace zdůrazňuje zahraniční kritiku složení delegace a redakčně upozorňuje na nedoloženost jednoho Babišova tvrzení. Pavel je naopak představen převážně skrze smířlivé výroky.

Text je převážně věcně poskládané zpravodajství o sporu. Mírně nahrává straně prezidenta tím, že vedle Babišova odmítnutí opakovaně uvádí prezidentovo a Hradní zdůvodnění potřeby koordinace; obě hlavní strany však dostávají přímý prostor a hodnotící výroky jsou řádně atribuovány.

Článek formátu odpovědi AI analyzuje spor obou stran relativně vyváženě, ale mírně zvýhodňuje Pavla jazykovými volbami („kreativní účetní triky“) a hodnocením Babišova výroku jako pouhého politického útoku.

Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: Babišovo video redakce popisuje jako osobní opírání se do prezidenta, zatímco Hrad dostává prostor formulovat věcný a nekonfliktní obraz prezidentova přístupu. Text však zároveň uvádí Babišovo vlastní odůvodnění odmítnutí i jeho přímé citace.

Článek jednostranně shromažďuje kritiku opozičních politiků na adresu Babiše a vlády, bez prostoru pro jejich vyjádření. Titulek i výběr citací vyznívají silně proti Babišovi. Text tak nahrává prezidentovi Pavlovi a opozici.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi: dává mu výraznější prostor, jeho pozici líčí jako právně podloženou a kompromisní, zatímco Babiše ukazuje stručněji, s náznakem, že se tématem nechce zabývat.

Text vyvrací kritiku slovenské vlády na adresu Petra Pavla zdůrazněním, že ochranku zajišťovala sama slovenská strana. Volbou faktů, insinuacemi a ironickými uvozovkami snižuje věrohodnost kritiků (Gašpar, Taraba, Fico), čímž pomáhá Pavlovi a oslabuje pozici Ficovy vlády.

Podání mírně nahrává Pavlovi: prezident je rámován jako ten, kdo usiluje o obnovení spolupráce, zatímco Babiš jako strana odmítající koordinaci a dále útočící. Samotné citace však představují postoje obou aktérů.

Článek formou rozhovoru s politologem Jurkem jednostranně vykresluje Babiše a vládu jako viníky rozkolu na summitu NATO. Prezident Pavel je stavěn jako státnicky vyspělejší, zatímco Babiš prezentován jako povrchní a prospěchářský. Text nahrává prezidentovi a opozici vůči vládě.

Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: jeho právní argumentace, návrh kompromisu a výzva k dialogu dostávají výrazně více prostoru než stanovisko vlády a Babiše. Většina hodnotících tvrzení je však řádně připsána Pavlovi.

Text přináší výhradně stanoviska prezidenta Pavla, který kritizuje vládu a Andreje Babiše za porušení protokolu při delegaci na summit NATO. Vláda nedostala prostor vyjádřit se, což posiluje prezidentovu verzi sporu.

Článek přebírá kritický komentář Jiřího Lobkowicze a jednostranně ho předkládá bez vyvážení; redakční volby (titulek, obraty jako „svalil vinu“, ironické uvozovky) podporují prezidenta Pavla a poškozují premiéra Babiše.

Podání mírně nahrává Petru Pavlovi: titulek a úvod staví do popředí Pellegriniho kritiku způsobu, jakým Babiš vedl delegaci, a předjímají Babišovu negativní reakci. Text však poměrně rozsáhle reprodukuje i Babišovu opačnou interpretaci a jeho kritiku Pavla.

Článek mírně nahrává prezidentovi Pavlovi, kterému dává výrazný prostor pro vysvětlení jeho postoje, zatímco vláda a premiér Babiš jsou citováni minimálně a jejich pozice zůstává podrobně nerozvedena. Titulek zdůrazňuje ostrou reakci a definuje spor jako test pro vládu, čímž ji staví do možné defenzivy.

Článek jednostranně reprodukuje ostrou kritiku opozice vůči vládě A. Babiše a Motoristům. Bez vyjádření vlády vyznívá text jako odsudek vládního postoje a podpora opozice a prezidenta Pavla.

Podání mírně nahrává straně prezidenta a jeho zastáncům: redakční slovesa a titulkový výběr zvýrazňují osobní útok Jindřicha Rajchla, zatímco argumenty pro účast Petra Pavla jsou podány věcněji. Většina ostrých výroků je však řádně atribuována debatérům.

Text výrazně rámuje týden prostřednictvím konfliktu mezi Babišem a Pavlem a mírně více kriticky vykresluje vládní hnutí, zejména použitím slovesa „rozpitval“ a zdůrazněním koaličního neklidu. Současně však negativně popisuje i vztah Babiše s Pavlem, takže nejde o jednostranné vyzdvižení prezidenta.

Článek dává prostor oběma stranám, ale zásadní kontext – že vláda prezidenta původně do delegace nenapsala a musel se obrátit na Ústavní soud – je odsunut na konec. Spojením vlažného postoje vlády a ironické citace ministra působí text mírně ve prospěch prezidenta, zatímco vláda vyznívá jako obstrukční.

Text rámuje spor jako iniciativu Pavla o uklidnění, zatímco Babiše vykresluje jako opakovaně útočícího a bránícího zklidnění. Tím podání nahrává prezidentově straně.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi: převážně rozvíjí jeho výhrady a vysvětlení, zatímco vládní strana dostává jen stručnou reakci ministra Macinky. Hodnotící výroky o postupu vlády jsou však většinou řádně připsány Pavlovi.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi: titulkem uvádí jako fakt, že nedostal mandát, ač to vláda zpochybňuje; dává větší prostor jeho stížnostem a konstruuje ho do role konstruktivního aktéra, zatímco vládu vykresluje jako omezující a neústupnou.

Text je převážně věcnou zprávou o Pavlově vystoupení. Mírně nahrává straně prezidenta Pavla tím, že rozsáhle reprodukuje jeho interpretace sporů s vládou a SPD, aniž by v textu zazněla reakce druhé strany; hodnotící výrazy jsou však řádně atribuovány Pavlovi, nikoli podány jako hlas redakce.

Článek informuje o roztržce mezi prezidentem Pavlem a premiérem Babišem na summitu NATO, přičemž výběrem citací zahraničních médií a titulkem naznačujícím skandální podtext mírně nahrává prezidentu Pavlovi tím, že vykresluje Babiše jako původce trapné situace.

Text jemně nahrává prezidentu Pavlovi, který je vykreslen jako aktivní diplomat, zatímco premiér Babiš je zobrazen méně aktivní a jako původce sporu o oddělenou účast.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi: dává prostor jeho mluvčímu, zdůrazňuje prezidentův zájem o bezpečnost, zatímco premiéra Babiše zasazuje do kontextu odmítnutí schůzky bez vysvětlení jeho strany. Titulek slibuje dramatičtější obsah („Co vydrží Česko v krizi?“), než článek nabízí.

Článek jednostranně zdůrazňuje kritiku vlády, opakovaně používá citově zabarvené výrazy a upírá vládní straně přímý hlas. Vyprávění staví prezidenta Pavla do role oběti obstrukcí, zatímco vládu (zejména Babiše a Macinku) vykresluje jako viníka, který záměrně porušuje předběžné opatření ÚS a poškozuje obraz státu. Celkově nahrává straně prezidenta (B).

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi. Výrazný titulek s ‚osekala‘ a úvodní pasáže zdůrazňují jeho perspektivu, zatímco vládní argumenty se objevují až později; celkově vyznívá kritičtěji vůči vládě.

Článek rozsáhle cituje politoložku Klusovou, která ostře kritizuje útoky na Ústavní soud a prezidenta a varuje před ohrožením demokracie. Hlasům druhé strany (Macinka, Zeman) je věnován jen minimální prostor, ačkoli článek uvádí faktické protiargumenty. Text tak nahrává obhajobě Ústavního soudu a prezidenta a zlehčuje kritiku.

Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: vládní omezení jeho účasti opakovaně rámuje jako restriktivní a výrazný prostor dává scénářům a zdrojům z prezidentova okolí. Text současně uvádí i stanovisko ministra Macinky a na konci popisuje spor jako vzájemnou obranu pozic, takže nejde o jednostranný útok.

Článek jednostranně vybírá pouze kritické zahraniční ohlasy, které spor líčí jako bizarní a trapný. Tím vytváří dojem mezinárodního zesměšnění, jež poškozuje především vládu, která v příběhu figuruje jako viník – prezident Pavel působí spíše jako oběť obstrukcí.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi – jednostranně cituje jeho kancléřství, zdůrazňuje premiérovo odmítnutí schůzky a podává situaci jako konflikt, v němž je Pavel aktivní a Babiš překážkou.

Podání je kritické k oběma vrcholným představitelům, ale v popisu konkrétního sporu mírně nahrává Pavlovi: redakce jej staví do role toho, kdo se pokusil rozkolu zabránit, zatímco Babišovo odmítnutí a Macinkovy výroky rámuje skepticky.

Komentář obhajuje legitimitu kompetenční žaloby a autoritu Ústavního soudu. Babiše a vládu líčí jako ty, kdo bezdůvodně kritizují a nevyužívají dostupné právní nástroje. Text tak zvýhodňuje prezidenta Pavla.

Článek jednostranně cituje kritiky vlády a prezidenta Pavla líčí jako vítěze sporu o summit NATO. Vládní strana nedostává žádný prostor; redakční formulace („urážel“, „vypálil ostře“) umocňují negativní vyznění vůči Babišovi a Macinkovi.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi, neboť zvýrazňuje jeho zájem o informace „z první ruky“ a staví jej do role rozumného státníka, zatímco vládu ukazuje jako nekoordinující a posměšnou.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi: zdůrazňuje jeho snahu o dialog a předběžné opatření Ústavního soudu, zatímco premiéra Babiše vykresluje jako odmítavého a nerespektujícího soud.

Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: redakce opakovaně charakterizuje Babišova vyjádření jako „výpad“, „osočování“ a „útoky“, zatímco Pavlovi přisuzuje uklidňující postoj. Samotné ostré výroky jsou přitom převážně věrně citovány jako Babišův hlas.

Text informuje o úpravě podmínek pro prezidentovu delegaci na summitu NATO. Titulek však sugestivní otázkou 'Další Macinkův ústupek?' naznačuje opakované ústupky ministra Macinky, čímž vykresluje prezidenta Pavla jako vítěze sporu a ministra jako slabého. Článek tak mírně nahrává prezidentovi a snižuje reputaci ministra.

Článek jednostranně prezentuje spor o účast prezidenta na summitu NATO, přičemž dává prostor výhradně opozičním kritikům vlády. Neobsahuje vyjádření vlády, čímž nahrává opozici a vytváří dojem, že vláda selhala a zesměšnila se.

Článek nahrává prezidentu Pavlovi, neboť redakční poznámka přímo označuje Babišovo tvrzení za nepravdivé a poskytuje protiargumenty, čímž podkopává jeho kritiku.

Text reprodukuje reportáž CNN, která označuje spor jako bizarní a obskurní. Bez vyjádření vlády či prezidenta vykresluje situaci jako trapnou pro vládu, čímž nahrává prezidentovi (strana B).

Komentář používá metaforu školního výletu a třídního učitele Hnízda k zpochybnění schopnosti premiéra Babiše zvládnout spory s prezidentem Pavlem o zastoupení na summitu NATO. Text mírně nahrává prezidentovi, naznačuje nezralost a opožděnou reakci Babiše.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi. Výběrem posměšného úryvku pro titulek a citováním pouze vládních představitelů (minister zahraničí, Babiš) vláda působí zlovolně a konfliktně, zatímco Pavlova strana je pouze parafrázována a vykreslena jako oběť vládní obstrukce.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi. Líčí vládu jako neústupnou a omezující, zdůrazňuje ústupky z její strany, Babišovo odmítání schůzky a obstrukční charakter poskytnutých informací. Prezident je vykreslen jako poškozená strana, která usiluje o minimalistický tým a hospodárné řešení.

Podání nahrává Petru Pavlovi a znevýhodňuje Andreje Babiše: titulek a opakované redakční kontrasty rámují Pellegriniho vyjádření jako veřejné odmítnutí Babiše, zatímco Pavla spojují s protokolárním uznáním. Babišova verze je zpochybněna, aniž text přináší jeho reakci na Pellegriniho interpretaci.

Text mírně nahrává straně prezidenta Pavla – zvýrazňuje jeho nárok na vedení delegace protokolárními argumenty, volí lehce zatížené výrazy ('na poslední chvíli') a poskytuje o něco více prostoru odborníkům kritickým k vládě.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi, protože mu poskytuje výrazně více prostoru a představuje jeho postoj jako smířlivý a pragmatický, zatímco vláda a Babiš jsou popsáni hlavně prostřednictvím kroků vedoucích ke sporu.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi, vykresluje vládu jako agresora a prezidentovu pozici jako spravedlivou, opírá se o kritické názory právníků a vládě neposkytuje přímý prostor k vysvětlení.

Článek ironicky konfrontuje Zemana s jeho vlastním výrokem, že politik nemá být směšný. Soustavným zdůrazňovánim jeho minulých faux pas a výběrem posměšných komentářů autor vykresluje Zemana jako pokrytce, a tím posiluje pozici prezidenta Pavla, jehož Zeman kritizoval.

Podání převážně nahrává prezidentu Pavlovi: vládu rámuje jako stranu, která omezuje jeho výkon funkce a vystavuje Česko možné ostudě. V závěru však autor také naznačuje možnost, že Pavel vystupuje jako lídr opozice, což nahrává vládní straně.

Článek přebírá kritické zahraniční ohlasy na spor o účast na summitu NATO, vykresluje Babišovu vládu jako tu, která bezdůvodně blokuje prezidenta. Používá hodnotící výraz v titulku a nevyvažuje stanoviska, čímž celkově nahrává prezidentu Pavlovi.

Podání mírně nahrává Petru Pavlovi: redakce a převážně vybraní experti soustředí výklad na Babišovy možné taktické motivy, útoky a snahu odvést pozornost. Text sice uvádí i možné náklady konfliktu pro Pavla a připouští, že na eskalaci mohou sázet obě strany, ale Babiš je častěji rámován jako iniciátor a nositel problému.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi: výrazněji představuje jeho snahu o spolupráci a jeho kritiku SPD, zatímco stanovisko Babiše ani SPD neuvádí. Negativní vyznění vůči vládní straně plyne hlavně z jednostranného výběru zdrojů a z popisu, že Pavel byl do delegace zařazen až po zásahu Ústavního soudu.

Článek jednostranně prezentuje video Jana Tuny kritizujícího premiéra Babiše, přičemž mu dává nepoměrně větší prostor než Babišově pozici. Výběr faktů a emocionální citace zdůrazňují Babišovy negativní stránky a Pavlova pozitiva. Náznaková oprava nepřesnosti zmírňuje dopad, ale celkově text nahrává prezidentovi Pavlovi a Tunovi.

Podání mírně až středně nahrává Petru Pavlovi a Babišovým kritikům: odmítnutí schůzek rámuje jako Babišovo přitvrzení a bez protiváhy za něj řadí několik odsuzujících reakcí. Výroky aktérů jsou převážně jasně atribuované, takže jejich ostrost sama o sobě není tendenčností redakce.

Článek nahrává prezidentu Pavlovi – zprostředkovává převážně jeho pohled a vyjádření sympatizujících expertů, zatímco vládní strana prakticky nedostává prostor. Jazyk a rámování vykreslují vládu jako bezprecedentně obstruující a omezující hlavu státu.

Text nahrává prezidentské straně. Titulek mluví o „válce s Hradem“, ačkoli v těle článku jde pouze o spor o způsob dopravy. Článek zdůrazňuje plýtvání, dává prostor hlavně prezidentovým argumentům a neposkytuje vyjádření premiéra ani vlády, takže rozhodnutí působí jako neopodstatněné a motivované animozitou.

Článek reprodukuje ironický komentář Mirka Topolánka zesměšňující vládní ministry a připomíná jejich kontroverze; zdůrazňuje, že spor kolem delegace musel řešit Ústavní soud ve prospěch prezidenta. Tím mírně nahrává prezidentské straně.

Článek výběrem zdrojů a zdůrazněním kritiky bez prostoru pro vládní vysvětlení jednoznačně nahrává prezidentu Pavlovi a opozici proti vládě Andreje Babiše, vykresluje premiéra jako slabého a ohrožujícího ústavní pořádek.

Podání nahrává straně prezidenta Pavla: titulkem, perexem a opakovaným stavěním Pellegriniho výkladu proti Babišovu text rámuje premiéra jako toho, jehož postup vyvolal rozruch a odchýlil se od tradice. Babišovy ostré výroky jsou však převážně věrně citovány a jako takové nejsou samy o sobě tendenčností redakce.

Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: redakční formulace rámují vládní výroky jako „výpady“ a Havlíčkův vstup jako další útok. Současně však článek rozsáhleji reprodukuje stanoviska vlády, což jí dává větší prostor k obhajobě.

Článek jednostranně přebírá vyhrocenou kritiku slovenského diplomata Káčera na adresu Babišovy vlády, aniž by poskytl prostor pro vyjádření dotčené strany. Tím nahrává táboru kritiků vlády a prezidentu Pavlovi.

Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: titulek a výběr i pořadí informací stavějí vedle omezeného prezidentova doprovodu účast premiérovy manželky a text převážně rozvíjí prezidentovu kritiku vlády. Závěrečné stanovisko ministra Macinky je kratší a přichází až po rozsáhlém prostoru pro Pavla.

Článek vykresluje Andreje Babiše jako nekonzistentního, s titulkem zdůrazňujícím veletoč a trivializaci večeře. Kontrastem s Petrem Pavlem, který údajně na stejné večeři jednal o obraně, text naznačuje, že Babišovo líčení je nedůvěryhodné. Tendenčně nahrává Pavlovi.

Text mírně nahrává prezidentské straně (A) použitím neověřené výtky o obstrukci, větším prostorem pro kritiky vlády (Kysela, Jireš) a omezenou prezentací vládního pohledu.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi: zdůrazňuje jeho smířlivost, institucionální argumentaci a skutečnost, že vláda prezidenta původně nezařadila do delegace. Reakce Babiše ani vlády zde zastoupena není.

Článek jemně nahrává prezidentu Pavlovi. Vláda je vykreslena jako ta, která neplní obranné závazky, eskaluje spor a odchyluje se od dlouholeté praxe. Pavel je naopak prezentován jako zkušený odborník a obhájce národních zájmů. Historické a zahraniční srovnání podporují jeho pozici.

Text nahrává prezidentu Pavlovi a kritizuje vládu Andreje Babiše. Vybírá zdroje jednostranně, bez vyjádření vlády, a zdůrazňuje negativní charakteristiky vlády.

Článek jednostranně přináší Pavlovo kritické hodnocení vlády bez protistrany; rámuje Pavla jako konstruktivního státníka a vládu jako překážku, čímž straní prezidentovi.

Text líčí průběh summitu NATO v Ankaře s důrazem na napětí mezi prezidentem a premiérem. Prezentuje prezidenta Pavla jako úspěšnějšího a jeho krok jako správný, zatímco Babišovu stranu zobrazuje jako méně úspěšnou a ne zcela připravenou. Nahrává tak prezidentovi.

Článek popisuje zákulisní soupeření o prestiž mezi premiérem Babišem a prezidentem Pavlem na summitu NATO, přičemž mírně nahrává prezidentovi Pavlovi líčením obstrukcí ze strany vládní delegace.

Podání mírně nahrává opozici a předchozí vládě: soustředí se na to, že Macinka po deklarované přípravě zpřísnění nepředložil návrh, zatímco dřívější postup Fialovy vlády líčí jako prosazování tvrdší varianty. Text současně uvádí i věcné důvody pro opatrnější postup vlády.

Text mírně nahrává Pavlovi – zvýrazňuje jeho seriózní agendu a trivializuje Babiše popisem absurdní situace a důrazem na neobvyklost dvojí reprezentace.

Článek jednostranně kritizuje Babišovu vládu za obstrukce vůči prezidentu Pavlovi. Rámuje spor jako důsledek Babišovy „liknavosti“ a nekalé motivace, čímž nahrává prezidentovi.

Článek je shrnutím zprávy CNN o sporu mezi Babišem a Pavlem. Mírně nahrává Pavlovi tím, že konflikt vykresluje jako trapný střet, v němž Babiš vystupuje jako osobně motivovaný, zatímco Pavlovu pozici zdůrazňuje jeho expertizu v NATO. Využívá hodnotícího lexika a jediného zdroje kritického k Babišovi.

Komentář silně zaujatý proti Andreji Babišovi. Jeho výroky líčí jako nebezpečné, hloupé a prospěšné jen ruské propagandě. Používá expresivní jazyk, osobní útoky a jednostranné podání, aby Babiše zdiskreditoval a podpořil narativ o nezodpovědné politice poškozující české spojenectví v NATO.

Článek nahrává prezidentu Pavlovi, protože líčí Babišovu vládu jako zlovolnou a neschopnou, a to prostřednictvím emotivního jazyka a jednostranného výběru kritických citací Marka Bendy.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi tím, že Babišovu ostrou kritiku staví bezprostředně vedle Pavlových výroků o uklidnění a spolupráci a doplňuje ji upozorněním na neupřesněné zdroje. Jde však převážně o faktické zpravodajství s citacemi obou stran.

Text přináší analýzu možných střetů mezi prezidentem Pavlem a vládou Babiše. Článek mírně nahrává prezidentské straně: používá bojovou metaforiku, nevyvažuje kritickou citaci experta pohledem vlády, označuje vládní novelu za možný nástroj „politických čistek“ a připisuje vládě záměr co nejvíce znepříjemnit prezidentovi situaci. Vláda je tak vykreslena jako neústupná, konfliktní a účelová.

Text nahrává prezidentu Pavlovi a kritikům vlády. Vláda je líčena jako arogantní, porušující protokol a zesměšňovaná, zatímco prezident je prezentován jako ten, kdo hájí ústavní pořádek a nabízí kompromis. Výběr citátů a titulků silně diskredituje premiéra Babiše.

Podání nahrává Hradu a Petru Pavlovi: prezident je opakovaně líčen jako nabízející kompromis, zatímco vláda jako strana, která spor vyvolává, tají informace a usiluje o prezidentovo upozadění. Část těchto závažných interpretací stojí na anonymních zdrojích redakce.

Článek jednostranně přináší kritiku vlády od Martina Stropnického a Anny Shavit, bez vyvážení reakcí zástupců vlády. Tím celkově nahrává prezidentově straně sporu.

Text jednostranně zdůrazňuje kritiku opozičních politiků vůči Babišovi a Macinkovi kvůli sporu s prezidentem Pavlem a plnění výdajů na obranu. Vláda dostává minimální prostor k obhajobě, zatímco titulek přehání Hřibovo vyjádření o „lhání“. Celkové vyznění tak nahrává opozici a prezidentovi.

Článek jednostranně prezentuje pohled prezidenta Pavla na spor o vedení delegace na summit NATO, přičemž vládu Andreje Babiše vykresluje jako nedodržující nařízení soudu a neústupnou. Vybrané citace a emotivní titulek nahrávají prezidentově pozici.

Podání mírně nahrává Petru Pavlovi: vedle Babišových výroků redakce opakovaně akcentuje sporné či problematické kroky premiéra a jeho týmu a závěr rámuje možným nerespektováním předběžného opatření. Babišův ostrý výrok vůči prezidentovi je převážně prezentován jako jeho vlastní stanovisko.

Článek převážně prezentuje pohled prezidenta Petra Pavla a pomocí odborníků zdůrazňuje kritiku vládních kroků, čímž vytváří dojem nespravedlivého zablokování prezidenta. Vládní strana nemá v textu prostor, což nahrává Pavlovi.

Text nahrává prezidentu Pavlovi – poskytuje prostor jeho výzvě a rozvádí argumenty (škrty v obraně, neplnění závazků NATO, soudní příkaz), zatímco Babišova pozice je redukována na holé tvrzení bez kontextu a bez možnosti reakce.

Článek jednostranně vykresluje spor jako Babišovo zneužití moci a autoritářství, cituje pouze kritiky a používá hodnotově zatížený jazyk; nahrává tak prezidentu Pavlovi a opozici.

Článek přináší výhradně perspektivu prezidenta Pavla, bez vyjádření vlády, a zdůrazňuje vládní neochotu spolupracovat. Celkově nahrává prezidentovi.

Text nahrává straně prezidenta Pavla a Topolánka díky titulku zdůrazňujícímu porušování ústavy ze strany Babiše, preferenčnímu umístění a rozsahu Topolánkovy kritiky, autorovým hodnotícím jazykovým prostředkům („ostře postavil“, „dodává váhu“) a zmínce o rozhodnutí Ústavního soudu ve prospěch prezidenta. Babišovy argumenty jsou odsunuty až na konec článku.

Článek silně nahrává opozici a prezidentské straně sporu. Už titulek hodnotí jednání vlády jako „trapné trucování a citové vydírání“. Redakce přejímá opoziční rámec, zdůrazňuje porušení zvyklostí, dává prostor kritickým citacím, zatímco zdůvodnění vlády jen shrnuje. Tendenčně tak staví vládu do negativního světla.

Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi a Hradu: redakční jazyk popisuje Havlíčkovu kritiku jako „útoky“ a „ostrý výpad“, zatímco Pavlův apel je rámován jako výzva k věcné politice.

Podání mírně nahrává prezidentovi Pavlovi a jeho okolí: konflikt uvádí formulacemi zdůrazňujícími Babišovu útočnost a velký prostor dává prezidentovu poradci Kolářovi, zatímco Babišovy výroky jsou hlavně reprodukovány jako předmět kritiky.

Text je publicistickým komentářem otevřeně stranícím prezidentu Pavlovi. Proti Babišovi a vládě používá silně negativní charakteristiky, emotivní slovník a ad personam útoky, zatímco Pavlovu účast na summitu rámuje jako jedinou záchranu před Babišovou nezodpovědností a mezinárodní izolací.

Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: redakční otázky a vsuvky opakovaně korigují či zpochybňují Babišovy argumenty, zatímco ostré útoky na prezidenta jsou většinou ponechány jako premiérovy citace.

Článek nahrává prezidentovi Pavlovi: zdůrazňuje jeho ústavní roli, líčí ho jako aktivního a oddaného, zatímco vládu prezentuje jako nekooperativní a odmítavou. Nevyvážený prostor pro citace a chybějící kontext pro vládní postoj podporují jednostranné vyznění.

Podání mírně až středně nahrává prezidentu Pavlovi: Babišovu změnu rétoriky rámuje jako nevysvětlený, účelový a radikální krok, zatímco prezident je vykreslen hlavně jako aktér vyzývající ke smíru. Jde o názorový text, který otevřeně spekuluje o motivech.

Podání výrazně nahrává Petru Pavlovi a znevýhodňuje Andreje Babiše i českou vládu: Babišovo tvrzení redakce předem rámuje jako nevěrohodné a Pellegriniho vyjádření interpretuje jako jeho vyvrácení. Tento rám doplňuje jednostranně vybranými kritickými reakcemi ze sítě X.

Podání výrazně nahrává Petru Pavlovi a znevýhodňuje Andreje Babiše: redakce už v titulku předkládá spekulativní výklad jeho motivů jako hotový závěr, následně jej podporuje výběrem převážně kritických odborných interpretací. Tělo textu sice opakovaně používá nejisté formulace, ale titulek je podstatně kategorickější.

Text líčí let ministra Macinky v malém letadle a propojuje to se sporem o účast prezidenta Pavla na summitu NATO. Popis nepohodlného letu a Macinkovy nemoci nepřímo zpochybňuje úsporné opatření vlády a volbu letadla, zatímco Macinkův útok na prezidenta je zarámován jako agresivní. Prezidentova strana dostává prostor k obhajobě. Celkově text mírně nahrává prezidentovi.

Podání výrazně nahrává prezidentu Pavlovi a kritickému pohledu na Babišovu vládu; Babiše i Nerudovou redakční text opakovaně hodnotí psychologizujícími a znevažujícími formulacemi, zatímco Pavla staví do role středobodu pozornosti a protiváhy vládního tábora.

Podání výrazně nahrává Petru Pavlovi a Hradu: redakce opakovaně interpretuje Babišovy kroky jako nezvládnutý vztek, osobní posedlost a neúspěšný plán prezidenta ponížit. Babišově straně sice dává prostor v citacích, avšak její argumenty obklopuje zpochybňujícím a ironizujícím autorským rámem.

seznamzpravyseznamzpravy +0.63 výrazné Česko má problém. Boj o Ankaru nekončí

Článek ostře kritizuje způsob řešení sporu o summit NATO, jasněji přisuzuje vinu vládě za obstrukce a nedostatečnou komunikaci. Vykresluje Babiše a Macinku jako strůjce patové situace, zatímco Pavla částečně omlouvá snahou o kompromis. Celkově vyznívá jako rozhořčená obžaloba politické neschopnosti, z níž viní hlavně vládní stranu.

Text nahrává prezidentu Pavlovi. Dává velký prostor expremiérovi Topolánkovi, který kritizuje vládu pro neochotu dohodnout se a zastává se prezidenta. Vláda je představena stručně a v závěru, což posiluje jednostranné vyznění ve prospěch prezidentské strany.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi, když prezentuje Babišova tvrzení jako nepodložená a končí Pavlovou výzvou k doložení důkazů.

Článek systematicky vykresluje prezidenta Pavla jako vstřícného a konstruktivního, zatímco premiéra Babiše a jeho vládu jako obstrukční a motivované pomstou. Užití expresivních výrazů a zkreslující titulek posilují dojem, že vinu nese vláda.

Článek systematicky straní prezidentu Pavlovi a odsuzuje vládu v čele s Babišem a Macinkou. Přebírá narativ 'malého mužika', akcentuje urážky a ponížení a ignoruje vládní verzi sporů o kompetence, čímž posiluje obraz vlády jako nedůstojné a škodlivé.

Článek dává výlučný prostor bývalému premiérovi Topolánkovi k ostré kritice vlády Andreje Babiše ve sporu s prezidentem Zemanem, přičemž vládu vykresluje jako viníka a prezidenta jako oběť. Absence vládního vyjádření a jednostranný výběr emotivních citací nahrávají prezidentově straně.

Podání nahrává straně prezidenta Pavla: titulek a redakční rámování podávají Babišovy výroky jako dezinformaci a jeho další postup jako eskalaci či útoky, zatímco prezidentova pozice je spojena s potřebou koordinace. Babišovy vlastní výroky jsou ale v textu přímo citovány.

Článek zvýrazňuje rozkol české delegace na summitu NATO a jednostrannou kritikou vlády mírně nahrává prezidentu Pavlovi na úkor vlády Andreje Babiše.

Text silně straní prezidentu Pavlovi, Macinku a Motoristy vykresluje jako pomstychtivé, umíněné a směšné, zatímco prezidenta vyzdvihuje jako obhájce svých práv. Manipulativní prvky zahrnují emotivní nálepky, ironii a jednostranný výběr zdrojů. Celkově text nahrává prezidentově pozici a dehonestuje opozici.

Podání výrazně nahrává prezidentu Pavlovi: redakce jeho dílčí soudní úspěch rámuje jako porážku a ponížení vlády, zejména ministra Macinky, zatímco postup koalice popisuje hodnotícími a konfliktními výrazy.

Podání mírně nahrává prezidentovi Pavlovi: vládu a Babiše rámuje jako aktéry stupňující konflikt a účelově usilující o oslabení prezidenta, zatímco prezidentova strana dostává prostor pro smířlivé a institucionální vysvětlení. Klíčové tvrzení o volební strategii stojí zčásti na anonymních zdrojích.

Text je glosou, která jednostranně kritizuje premiéra Babiše za to, že na summit NATO bere odděleně žijící manželku místo prezidenta Pavla. Pomocí ironie, výsměšných citací a emotivního jazyka vykresluje Babiše jako arogantního a neodpovědného, a tím nahrává prezidentu Pavlovi jako legitimnímu vedoucímu delegace.

Text otevřeně straní prezidentu Pavlovi a Hradu, zatímco vládu, Babiše a Macinku vykresluje jako neschopné, arogantní a destruktivní; používá silně hodnotící jazyk, metafory a jednostranný výběr faktů bez vyvážení opačným pohledem.

Názorový článek ironizuje ministra obrany Jaromíra Zůnu za vyhýbavé odpovědi ohledně sporu o účast na summitu NATO, čímž nepřímo kritizuje celou vládu Andreje Babiše. Text rámuje prezidenta Pavla jako konstruktivního a vládu jako zdráhavou a nekomunikativní, takže celkově nahrává prezidentské straně.

Silně tendenční názorový článek, který jednostranně podporuje prezidenta Pavla a vykresluje premiéra Babiše a jeho vládu jako pomstychtivé, nevybíravé a podlé aktéry. Používá válečnou metaforiku, emotivní jazyk, jednostranný výběr faktů a nálepky, aby vyvolal odpor vůči Babišovi a sympatie k Pavlovi.

Podání výrazně nahrává prezidentu Pavlovi: vládní postup rámuje jako Babišovu osobní odplatu a snahu prezidenta vyřadit, zatímco Pavla vykresluje jako aktéra usilujícího o jednání a praktický kompromis. Část konkrétních faktů je doložena, hodnotící interpretace však převažuje nad neutrálním popisem sporu o podobu delegace.

Podání výrazně nahrává prezidentu Pavlovi: článek stojí téměř výhradně na jeho kritických vyjádřeních, zatímco vláda a Andrej Babiš jsou v redakčních mezititulcích a otázkách opakovaně rámováni jako aktéři omezování institucí, nekompetence či možného „únosu státu“.

Článek nahrává prezidentu Pavlovi a filmařům proti vládě; jednostranně vybírá citace a kontext podpory ČT, vynechává vládní argumentaci, prezentuje vládu jako nekomunikativní a změny financování jako hrozbu bez analýzy.

Podání výrazně nahrává straně Petra Pavla: Babiše rámuje jako pokračujícího útočníka, který odmítá usmíření a tají zdroje, zatímco Pavla staví do role aktéra usilujícího o uklidnění vztahů. Tento kontrast je podpořen výběrem několika kritických reakcí bez srovnatelně rozsáhlého vyjádření Babišovy strany.

Komentář ironicky shazuje ministra Macinku jako hlavní zdroj aféry a podsouvá mu pokrytectví, čímž nahrává prezidentu Pavlovi a podkopává vládní pozici.

Silně tendenční glosa jednostranně útočí na vládu Andreje Babiše a hnutí ANO, zesměšňuje její představitele a vykresluje je jako hrozbu pro demokracii. Naopak hájí prezidenta Pavla a Ústavní soud. Text je plný expresivních výrazů, ironických popisů a posměchu, čímž nahrává straně B a poškozuje stranu A.

Článek přetiskuje vyjádření opozičních politiků, která ostře kritizují Babiše a Macinku a chválí prezidenta Pavla. Nezahrnuje žádnou reakci vlády. Titulek i výběr citací vykresluje Babišovu vládu jako dětinskou a neschopnou, zatímco Pavla jako státníka. Celkově text nahrává opozici a prezidentovi.

Článek silně favorizuje prezidenta Pavla. Vláda je líčena jako zlovolná, tajnůstkářská a argumentačně slabá (volání prezidentem opozice je 'nesmysl'), zatímco Pavel je vykreslen jako svědomitý státník. Redakční komentář využívá hodnotící přívlastky, sarkasmus, jednostranné zdroje a rámující slovesa k budování dojmu vládní obstrukce.

Podání výrazně nahrává straně prezidenta a Babišových kritiků. Redakční formulace vykreslují Babišovo jednání jako osobní napadání a článek následně řadí několik jednostranně kritických až urážlivých hodnocení bez srovnatelného prostoru pro jeho vysvětlení. Závěr obdobně rámuje spor uvnitř koalice jako předem domluvenou hru pro voliče.

Text výrazně nahrává Petru Pavlovi a kriticky rámuje Babišovu vládu a Petra Macinku. Používá emotivní metafory, nálepkování, jednostranný výběr perspektivy a současně propaguje produkty média.

Text výrazně straní prezidentu Pavlovi a kritizuje vládu v čele s Babišem za jízlivost a nedostatek spolupráce. Situaci líčí jako katastrofální, vinu dává vládní straně, apeluje na vlastenectví a vyvolává obavy z ohrožení státního zájmu. Citace z vládních představitelů jsou rámovány jako únavné pokusy o ironii, zatímco prezident je prezentován jako ten, kdo projevuje dobrou vůli.

Podání výrazně nahrává straně B: sportovkyně a prezident jsou rámováni jako pozitivní, spojující vzory, zatímco Babiš je redakčně stavěn do kontrastu jako trvale negativní aktér. Turek je spojován s nebezpečnou jízdou, byť mu pořad současně nabízí konstruktivní veřejnou roli.

Text je jednostranný názorový komentář, který jednoznačně nahrává prezidentu Pavlovi a kritizuje premiéra Babiše. Používá emotivní jazyk, nálepkování, hyperbolu a vybírá fakta tak, aby vyzněla v neprospěch Babiše. Celkově jde o ostrou polemiku, nikoli vyvážené zpravodajství.

Text nahrává opozici a prezidentovi, protože selektivně cituje pouze kritiku vůči vládě bez prostoru pro vyjádření vlády, a vykresluje vládní představitele jako nezodpovědné a nedůstojné.

Článek systematicky nahrává prezidentu Pavlovi: výběrem experta zdůrazňuje kritiku vládního rozhodnutí, dává mu nepoměrně velký prostor, vládní zdůvodnění odsouvá na konec a titulkem i výrazy redakce znevěrohodňuje vládu.

Podání výrazně nahrává Petru Pavlovi: redakční komentář staví jeho vystupování do kontrastu s Babišovým a Babiše opakovaně hodnotí jako neempatického, slabého a politicky malého. Jde o názorový text, nikoli neutrální referování sporu.

Článek prostřednictvím jazykových prostředků a výběrového citování vykresluje Babišovu vládu jako nespolehlivou v plnění obranných závazků a nahrává tak prezidentu Pavlovi, který je prezentován jako kritik vládní nečinnosti.

Článek dramaticky upřednostňuje kritiku vlády Andreje Babiše ze strany senátora Fischera a vykresluje Babiše jako nezodpovědného hokynáře a uličníka, zatímco prezidenta Pavla jako respektovanou autoritu. Nezahrnuje žádné vyjádření vládní strany, čímž vytváří jednostranný negativní obraz Babišovy administrativy.

Komentář kritizuje vládu Andreje Babiše a Motoristy za snahu oslabit prezidenta a převzít kontrolu nad státem. Prezident Pavel je líčen jako nucený obránce ústavy a nový lídr opozice, ačkoli má podle autora posílit svou politickou roli. Text jednoznačně nahrává straně prezidenta.

Podání nahrává prezidentu Pavlovi a znevýhodňuje Babišovu vládu: konflikt líčí hlavně jako vládní snahu prezidentovu účast mařit, zatímco Pavel je rámován jako strana čelící organizačním překážkám. Článek používá řadu expresivních autorských formulací a jednostranně interpretuje některé organizační okolnosti.

Text silně brání prezidenta Pavla proti útokům ministra Šťastného a MAGA novináře Marcoise, přičemž používá silně emotivní a zesměšňující jazyk. Útočí na charakter a motivace kritiků (Šťastný, Marcoise, Babiš, Trump) a vykresluje Pavla jako toho, kdo má pravdu. Celkově zvýhodňuje stranu B.

Podání výrazně nahrává straně B: redakční hlas opakovaně personifikuje Andreje Babiše jako morálně vadného a autoritářského aktéra, jeho tábor spojuje s nacismem a komunismem a mobilizuje k odporu. Opozici současně kritizuje za nečinnost, ale v rámci textu jí přisuzuje roli žádoucí protiváhy.

Komentář Josefa Koukala silně straní prezidentu Pavlovi a kritizuje vládní koalici, ministra Macinku a Andreje Babiše. Text rámuje jejich kroky jako podpásové útoky na prezidenta a ústavní systém, používá silnou démonizaci a apel na strach z maďarského scénáře.

Text je silně názorový komentář útočící na Filipa Turka a Jindřicha Rajchla. Pomocí sarkasmu, nálepek, metafor a ironie je vykresluje jako prázdné a nebezpečné osoby, čímž nahrává demokratické opozici vůči těmto proruským politikům a podporuje autoritu prezidenta a Ústavního soudu.

Článek jednostranně reprodukuje ostrou kritiku vlády a premiéra Babiše ze strany bývalého ministra Lipavského, přičemž zcela chybí vyjádření druhé strany sporu. Titulek i výběr citací nahrávají negativnímu vyznění pro vládu a pozitivnímu pro prezidenta Pavla.

Podání výrazně nahrává Petru Pavlovi a jeho zastáncům: redakce jako fakta předjímá nepravdivost Babišovy interpretace, popisuje kritiku prezidenta jako kampaň a vybírá převážně odsuzující reakce na Babiše a Vondráčka.

Ostře zaujatá glosa proti Filipu Turkovi a vládě Andreje Babiše. Pomocí pejorativních označení, ironie, selektivních citací a nadsázky vykresluje Turka jako hochštaplera a Babišovu vládu jako ničitele prozápadní zahraniční politiky. Text tak prospívá straně prezidenta Pavla a kritice vládní koalice.

Text je jednostranné interview s poradcem prezidenta Kolářem, které bez protiváhy vykresluje vládu jako agresora používajícího mafiánské praktiky s cílem ponížit prezidenta. Silně nahrává prezidentské straně.

Podání výrazně nahrává Petru Pavlovi: redakce ostře rámuje Pavla Šika jako nekritického propagátora Andreje Babiše a jeho kritiku prezidenta vykresluje jako nelogickou a účelovou. Babiš je současně prezentován jako politik bez konkrétního výsledku.

Podání výrazně nahrává kritikům vládní koalice. Redakce vládu soustavně rámuje jako aktéra, který oslabuje demokracii, jedná bez odborných podkladů a nedokáže své kroky racionálně vysvětlit; příznivé interpretace jejích rozhodnutí dostávají jen omezený prostor.

Text je jednostranně zaměřen proti vládě Andreje Babiše a ve prospěch prezidenta Petra Pavla; pomocí emocionálně silných výrazů, metafor, nálepek a osobních útoků vykresluje Babiše jako hysterického, malicherného a neschopného státníka, zatímco Pavla jako oběť a ochránce české reputace. Celkové vyznění posiluje pozici prezidenta na úkor vlády.

Text výrazně nahrává Petru Pavlovi a jeho institucionálnímu/proevropskému rámci. Babiše a ANO redakčně vykresluje jako neschopné, destruktivní a morálně vadné aktéry, zatímco Pavla staví do role válečného hrdiny a terče nelegitimních útoků.

Ostatní články 12

Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.

Článek vykresluje Bruselský institut pro geopolitiku jako netransparentní, federalisticky zaměřený projekt bez přínosu pro Česko a rozhodnutí Macinky z něj vystoupit jako racionální. Celkově nahrává současné Babišově vládě a jejímu ministru Macinkovi, zatímco předchozí Fialovu vládu a Lipavského kritizuje.

Článek prezentuje reakce českých politiků na výsledky maďarských voleb. Vládní strany (Babiš, Macinka, Havlíček, Okamura) zdůrazňují ztrátu spojence Orbána a kontinuitu, opozice a prezident volby vítají jako porážku populismu a návrat demokracie. Struktura článku klade vládní hlasy na první místo, ale věnuje značný prostor i opozici, která Babiše a Macinku zesmešňuje. Celkově článek vyznívá v neprospěch probabišovského tábora, který je spojován s prohrávajícím Orbánem.

Text je přepisem interpelace poslance Lipavského, který kritizuje vládu Andreje Babiše za zrušení odboru strategické komunikace, útoky na veřejnoprávní média a prezidenta. Samotný text je záznamem opozičního projevu, tudíž přirozeně nahrává opozici; redakce vložila anketní otázku o aroganci politika Motoristů, což posiluje kritické vyznění.

Text je krátkým přehledem epizody podcastu. Titulek zdůrazňuje negativní hodnotící výroky na adresu politiků (Lipavský jako epigon, Pavel nehájí zájmy, Fiala neví o lidech), zatímco perex vedle toho zmiňuje i odlehčená témata a pochvaly. Toto selektivní zvýraznění vyznívá vůči politikům kriticky a mírně nahrává podcastu.

Článek trpí zásadním nesouladem: titulek a perex lákají na profil válečné reportérky Darji Stomatové, zatímco tělo textu přináší neutrální zprávu o debatě k nehodě Filipa Turka. Tato struktura mate čtenáře a může sloužit k přilákání pozornosti pod falešnou záminkou, což nahrává České televizi pozitivním rámováním vlastní tváře, ačkoli samotné zpravodajství o Turkově kauze je věcné a vyvážené.

Text je nestrannou zprávou o tom, že Jan Lipavský připravuje knihu a na sociální síti X vyzval sledující k návrhům témat. Čerpá výhradně z jeho tweetů, neobsahuje protistranu ani hodnotící rámce. Prezentace je věcně neutrální, lehce odlehčená humorným titulkem, což ale nezakládá tendenčnost.

Podání nahrává straně Jana Havránka a kritikům Babišovy vlády. Redakce Havránka opakovaně vykresluje jako mimořádně uznávaného odborníka na vrcholu kariéry, zatímco rozhodnutí vlády rámuje jako razantní zásah, který jeho kariéru překazil a připravil stát o kvalitního člověka. Stanovisko ministra Macinky je sice uvedeno, závěr však patří rozsáhlé a velmi ostré kritice Jana Lipavského.

Vyvážená zpráva o sporu; mírné jazykové signály („pálí“, „povzdechl si“) mírně zvýhodňují Lipavského, zatímco autorská interpretace narážky na Rusko mírně nahrává Gregorové.

Text je přepisem rozhlasového rozhovoru, v němž dostávají prostor obě strany sporu. Mírně však zvýhodňuje tábor prezidenta Pavla skrze sugestivní otázku, výrazný titulek a závěrečnou redakční poznámku, která posiluje jeho pozici.

Podání nahrává straně B: článek soustředěně reprodukuje kritiku vlády a Babiše od několika opozičních politiků a zároveň uvádí chválu prezidenta Pavla. Titulek i perex však důsledně připisují hlavní hodnotící soudy opozici, takže redakce je nepředkládá jako vlastní nesporný fakt.

Podání nahrává prezidentu Pavlovi a jeho opozičním obhájcům: Babišovy výroky nejprve reprodukuje, ale následně je obklopuje četnými kritickými a ironickými reakcemi a jednu jeho konkrétní tezi redakčně označuje za vyvrácenou.

Text nahrává současné vládě a ministru Macinkovi. Zdůrazňuje pochybení minulé vlády a Lipavského, jeho obhajobu rámuje jako politický konflikt a poskytuje jí minimální prostor. Redakce aktivně dodává fakta, která Lipavského kritiku vyvracejí, aniž by mu dala možnost reagovat.