Kancelář prezidenta republiky od ministerstva zahraničí těsně před summitem NATO v Ankaře konečně obdržela podklady ke všem jednáním, která na místě zástupci České republiky povedou. Prezident Petr Pavel už dříve řekl, že se jich hodlá držet, byť má problém například s tím, kolik peněz dává vláda Andreje Babiše na armádu. Ve změti dohadů vlády a Hradu o tom, jaké složení bude mít naše delegace na summitu NATO v Ankaře, případně kdo ji povede a kolik si s sebou může vzít prezident Petr Pavel svých lidí, ve veřejné debatě zaniklo to hlavní: s čím tam naši politici pojedou, jak chtějí hájit naši obrannou politiku a zda dokážou spojencům vysvětlit, proč neplníme závazky týkající se peněz, které dáváme na zbrojení. Redakce Aktuálně.cz má k dispozici dokument, který doputoval na Hrad a který bude prezidentovi – a nejen jemu – sloužit jako podklad pro všechna jednání. „Summit proběhne v době složité bezpečnostní situace, kdy euroatlantický prostor již čtvrtým rokem ohrožuje válka Ruska proti Ukrajině. Na bezpečnost spojenců také negativně dopadá vývoj situace na Blízkém východě,“ píše se hned v jeho úvodu. Ministerstvo zahraničí si také všímá dalšího významného posunu. A tím jsou nejen výroky diskutující pevnost transatlantické vazby, ale i reálný přesun hlavní pozornosti USA z Evropy: „Zatímco předchozí summity potvrdily potřebu vyrovnanějšího podílu na zajištění bezpečnosti mezi USA a zbylými spojenci, v tuto chvíli je již na místě hovořit o přesunu odpovědnosti za bezpečnost a obranu Evropy, jakož i za pomoc Ukrajině od USA směrem k evropským spojencům.“ Z formálního hlediska resort Petra Macinky během summitu v Ankaře očekává zejména hodnocení úkolů loňského summitu v Haagu a debatu o třech klíčových tématech. Prvním jsou obranné investice, kde by spojenci měli ukázat pokrok směrem k 5 % HDP na obranu, jak se zavázali v Haagu; druhým obecně obranný průmysl a třetím podpora Ukrajiny. V obecné rovině ministerstvo zahraničí zdůrazňuje, že ČR zůstává plně zavázána kolektivní obraně a aliančním závazkům v rámci NATO. Avšak pokud jde o obranné výdaje, vláda tvrdí, že je zasazuje do dlouhodobého a širšího rámce bezpečnosti a stability. Zrovna tak se v dokumentu píše, že má Česká republika zájem na tom, aby NATO potvrdilo svůj závazek k dlouhodobé podpoře Ukrajiny – a to i v případě dosažení příměří, potažmo míru. Vychází přitom z přesvědčení, že dobře vyzbrojená ukrajinská armáda a ukotvení Ukrajiny v demokratickém civilizačním prostoru je nejlepším odstrašením a ochranou proti případné budoucí ruské agresi vůči euroatlantickému prostoru. „ČR se na podpoře Ukrajiny dlouhodobě podílí. Trvající koordinační role ČR v muniční iniciativě je z hlediska potřeb Ukrajiny nadále zásadním příspěvkem, ale není jediným.“ Následuje pasáž týkající se našich obranných výdajů. A tady Babišova vláda naším spojencům slíbí, že v roce 2026 vynaloží na přímé obranné účely 2 % HDP. Otázka je, do jaké míry je tento slib realistický. Plán je v každém případě takový, že se z této částky vyčlení více než 20 % na investice do hlavních druhů techniky. Následně, po schválení nové Koncepce výstavby Armády ČR a také s ohledem na přijetí Dlouhodobého výhledu pro obranu, vytyčí trajektorii nárůstu výdajů na přímé obranné účely tak, aby v roce 2035 dosahovaly podílů 3,5 % HDP. Kdy se tak stane, dokument ale neuvádí. Premiér Andrej Babiš nicméně v minulosti opakovaně řekl, že prioritou jsou pro vládu „naši lidi“. Pokud jde o obranné plánování, vláda pojede na summit s tím, že bude vycházet především z národního zájmu, spojeneckých závazků a národních řídicích procesů. „V souladu s dlouhodobou strategií zajistíme odpovídající investice do obrany. Výše rozpočtu na obranu bude vždy zohledňovat aktuální potřebu státu a bezpečnostní situaci, včetně aliančních cílů výstavby schopností,“ píše se v dokumentu. Za priority autoři dokumentu označují posílení protivzdušné obrany státu, zmiňují třeba pořízení komplexního systému protidronové ochrany a rozšíření kapacity protivzdušné obrany. Česká republika se také údajně zapojí do evropského obranného projektu protivzdušné obrany. A vedle protivzdušné obrany státu náleží k prioritám české vlády i budování dvou pozemních brigád nebo navýšení zásob rozhodující munice. Bývalý olympionik byl obviněn z poškození zrcadlového jezírka ve Washingtonu Bývalý olympijský kanoista David Hearn byl dnes obviněn z poškození zrcadlového jezírka u Lincolnova památníku ve Washingtonu. Dno jezírka nedávno nechal prezident Donald Trump natřít bazénovou barvou v odstínu modři na americké vlajce. Následné problémy s odlupováním barvy připsal vandalismu. ŽIVĚ Ukrajinský dron zasáhl civilní autobus, tvrdí Rusko. Seděli v něm zahraniční turisté Ruské noční útoky v Kyjevě zničily velký sklad Ukrajinského červeného kříže s uloženým vybavením a humanitární pomocí v hodnotě 79 milionů hřiven (37 milionů Kč). Údery, které byly podle primátora hlavního města Vitalije Klička největší, jaké kdy ruské síly na metropoli podnikly, si podle poslední bilance vyžádaly nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných. Maďarská vláda zrušila status uprchlíka polskému exministrovi, uvedla Varšava Nová maďarská vláda zrušila status uprchlíka bývalému polskému ministrovi spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi, jeho manželce a někdejšímu náměstkovi Marcinu Romanowskému. Varšava na dvojici politiků z nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vydala zatykač mimo jiné kvůli obviněním ze zpronevěry. Oba pobývali dříve v Maďarsku, nyní je Ziobro zřejmě ve Spojených státech. USA sdělily Mezinárodnímu trestnímu soudu, že neuznávají jeho jurisdikci Americké ministerstvo spravedlnosti sdělilo Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), že Spojené státy nebudou s tribunálem spolupracovat při žádném vyšetřování a odmítají, že by tento soud měl jakoukoliv jurisdikci nad Američany. Ministerstvo spravedlnosti to oznámilo na svém webu s tím, že USA nejsou smluvní stranou Římského statutu, kterým byl soud zřízen, a nikdy s autoritou ICC nesouhlasily. Úřady v souvislosti s útokem na oligarchu v Monaku pátrají po ženě Úřady v souvislosti s pondělním výbuchem v Monaku, který zranil oligarchu a někdejšího ukrajinského občana Vadyma Jermolajeva a další dva lidi, pátrají po ženě. Podle serveru Le Figaro a stanice Bfm-TV vyšetřovatelé nyní nevylučují, že za útokem stála cizí mocnost. Bfm-TV také tvrdí, že úřadům se podařilo vypátrat místo, kde se nachází podezřelá. Je to evropská země mimo Monako a Francii.