Do Ankary zamíří dva vládní Airbusy. Válka s Hradem prodraží cestu o miliony SPOR O SUMMIT NATO Ještě v roce 2010 letěli prezident Václav Klaus, premiér Petr Nečas (ODS) i další členové české delegace na summit NATO v Lisabonu jedním armádním Airbusem. Přestože už tehdy po tragédii polského vládního speciálu u Smolenska byla potvrzena bezpečnostní praxe, podle níž by nejvyšší ústavní činitelé neměli cestovat společně. Nynější důsledné dodržení tohoto pravidla povede k tomu, že na nadcházející summit NATO v turecké Ankaře zamíří dva armádní Airbusy A319 CJ – jeden s prezidentem Petrem Pavlem a druhý s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Náklady tak podle odhadů vzrostou o další miliony korun. Prezident přitom navrhoval, ať se letí dohromady. Podle dlouhodobé bezpečnostní praxe nejvyšší ústavní činitel a předseda vlády nemají cestovat stejným letadlem. Ministerstvo obrany tuto zásadu veřejně potvrdilo právě po tragédii polského vládního speciálu u Smolenska, kdy zahynulo všech 96 lidí na palubě včetně prezidenta Lecha Kaczyńského, první dámy, náčelníka generálního štábu, velitelů všech složek ozbrojených sil, guvernéra centrální banky, poslanců, senátorů, duchovních i dalších představitelů polského státu, kteří mířili na pietní akci k výročí katyňského masakru. Přesto se v minulosti tato zásada ne vždy dodržovala. Na summitu NATO v Lisabonu v roce 2010, který se paradoxně konal jen několik měsíců po smolenské katastrofě, letěli podle Lidových novin a dalších médií prezident Klaus, premiér Nečas i další členové vlády jedním vládním Airbusem. Byť je bezpečnostní praxe zřejmě ještě starší než rok 2010, dříve se způsobu dopravy nejvyšších ústavních činitelů nepřikládal takový význam jako dnes. Porušení praxe navrhoval prezident i v současnosti. „Jestli máme jednu národní delegaci, jejíž, i když ne hlavou, součástí je teď i prezident, pak by měla do Ankary letět jedním letadlem, ne dvěma. To by bylo velice nehospodárné a nesmyslné,“ uvedl Pavel ve středu pro Deník. Armáda České republiky provozuje dva letouny Airbus A319 CJ určené pro přepravu ústavních činitelů. Jak vyplynulo ze žádosti Kanceláře prezidenta republiky, kterou tento týden schválila vláda, požádala hlava státu právě o tento stroj. Vojenské letouny CASA, kterými armáda rovněž disponuje, by sice do turecké Ankary také doletěly, jsou ale výrazně pomalejší a cestování na jejich palubě je méně komfortní mimo jiné kvůli hluku. Podle informací Echo24 využije druhý Airbus premiér Andrej Babiš. V minulosti reprezentoval Českou republiku na summitech NATO zpravidla prezident jako vedoucí delegace, a to s výjimkou roku 2022, kdy lékaři zakázali Miloši Zemanovi let. Vedle hlavy státu se však summitu opakovaně účastnil i premiér, například v roce 2008 v rumunské Bukurešti nebo o dva roky dříve v lotyšské Rize, kdy byl vedle Václava Klause přítomen i Mirek Topolánek (ODS). I na summit NATO v belgickém Bruselu v roce 2018 zamířili jak Miloš Zeman, tak Andrej Babiš i tehdejší vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Jak však plyne z veřejných záznamů, společně necestovali. Prezident přiletěl do Bruselu už o den dříve, zatímco vedení vlády se 11. července účastnilo hlasování o důvěře kabinetu ve Sněmovně. Do značné míry je tak současná situace, kdy do Ankary poletí dva armádní speciály se dvěma samostatnými českými delegacemi v tutéž chvíli, nová. Jde o miliony Hrad zároveň odmítá, že by za vyšší náklady nesl odpovědnost prezident. Podle Kanceláře prezidenta republiky je důsledkem rozhodnutí vlády skutečnost, že na summit míří dvě samostatné české delegace. Prezident podle Hradu pouze využívá prostředek, který mu vláda sama schválila. Ministerstvo obrany ani Armáda ČR zatím náklady letošní cesty nezveřejnily, dotazy redakce nechtěly komentovat. Z dostupných údajů o provozu letounů a nákladech na dřívější zahraniční mise lze ovšem odhadnout, že jeden Airbus při cestě Praha–Ankara–Praha představuje přímé provozní náklady v řádu nižších jednotek milionů korun. Samotný let do Ankary trvá přibližně tři hodiny, zpáteční cesta podobně dlouho. Letouny po dobu dvoudenního summitu pravděpodobně zůstanou stát na místním letišti. Do nákladů se tak kromě paliva promítají také letištní a handlingové poplatky, parkování, ubytování a diety posádek i další provozní výdaje. Největší položkou přitom není parkování letadel, ale samotný provoz druhého stroje. Ten musí absolvovat stejnou trasu, spotřebovat obdobné množství paliva a letět s vlastní posádkou. Podle dříve zveřejněných údajů ministerstva obrany stála například letecká přeprava ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přibližně dva miliony korun. Tehdy šlo o cestu z Bulharska do Prahy a následně dále do Bratislavy. Delší zahraniční mise vládních speciálů, například do Japonska, se pak pohybují mezi šesti až devíti miliony korun podle délky letu a rozsahu celé cesty. Byť přesnou částku bude možné určit až po zveřejnění údajů ministerstvem obrany či armádou, lze očekávat, že náklady celé mise vzrostou o další nižší jednotky milionů korun, a budou se tak pohybovat mezi 4-6 miliony korun. To ostatně potvrdil i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) když v pátek uvedl, že tímto krokem se delegace prodraží o několik milionů korun. Podle informací ministerstva obrany odletí oba armádní Airbusy do Ankary odděleně. První má v úterý ráno přepravit delegaci premiéra Andreje Babiše, druhý pak o něco později prezidenta Petra Pavla s jeho doprovodem. Oba letouny zůstanou po dobu dvoudenního summitu na místním letišti a do České republiky se vrátí po skončení jednání.