Co zaznělo v debatě s premiérem Andrejem Babišem? - Co Babišovi vadí na účasti Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře? - V čem podle premiéra poškozuje prezident Českou republiku? - Co chce vláda na nadcházejícím summitu prosazovat? - Jak je to s účastí Moniky Babišové na summitu NATO? - Chce Andrej Babiš kandidovat v prezidentských volbách v roce 2028? - Jak Babiš řešil vystoupení Petra Macinky na festivalu ve Strážnici a jeho slova o ústavním puči? - Jak je premiér spokojený s prací ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha? - Měl Babiš osobně vliv na jmenování nového ředitele Ústřední vojenské nemocnice? - Kdo bude za hnutí ANO lídrem pražské kandidátky? Turecká telenovela pod názvem summit NATO už pravděpodobně všechny obyvatele České republiky obtěžuje. V posledních dnech se řeší složení doprovodu pana prezidenta a také to, kolika letadly se poletí. Proč to všechno premiér dělá? „Tak já pevně doufám, že obyvatelé České republiky se věnují dětem, které mají prázdniny. Paní redaktorko, my se skutečně snažíme přesvědčit pana prezidenta, že tenhle summit NATO bude úplně jiný než ty předcházející a že je důležité, aby tam nová vláda obhajovala nesplnění závazků České republiky vůči NATO Fialovou vládou. Takže my jsme doufali, že pan prezident to pochopí. Je pravda, že historicky tam byli hlavně prezidenti, ale teď jde o ekonomické záležitosti. Jde o peníze, o procenta. Jde o 70 miliard, kde Německo navrhuje, aby členské státy NATO platily tyto peníze Ukrajině. To jsou věci, na něž pan prezident nemá vliv. Je to vláda, která rozhoduje a která má v gesci zahraniční a bezpečnostní politiku,“ řekl Andrej Babiš. Mandát pro Ankaru Moderátorka poznamenala, že to nebyl Petr Pavel, kdo by omezoval českou vládu a bránil premiérovi, aby do Ankary odletěl. Byla to naopak vláda, která tam prezidenta nechce. Jakkoliv v třicetileté historii na summity NATO vždy jezdily hlavy státu. Ve středečních 15 minutách s prezidentem Petrem Pavlem, hlava státu uvedla, že návrh německého kancléře na každoroční pomoc Kyjevu ve výši 70 miliard se na summitu projednávat nebude, protože vrcholní představitelé nechtějí, aby došlo k nějakému nesouladu. O finálním stanovisku nemůže být ani řeči. Čili tento argument padá. Ovšem klíčový kromě definitivního verdiktu Ústavního soudu je pochopitelně mandát, se kterým do Ankary odjede a který nikdo, včetně pana prezidenta, nezná. Jaký ten mandát tedy je? „Pan prezident nemá pravdu. Tady je deklarace summitu v Ankaře, která jasně říká, že spojenci podpoří Ukrajinu 70 miliardami eur. Předjednaly to v Berlíně Velká Británie, Francie, Německo, Polsko, Itálie. A ano, je to návrh Německa. Ve svém vystoupení řeknu, že neplníme ta dvě procenta, a proto nemůžeme dávat peníze Ukrajině, ale potřebujeme je pro naši armádu, abychom plnili naše závazky. My jsme panu prezidentovi nabízeli, aby byl nad věcí, aby nepoškozoval Českou republiku v zahraničí, protože tím, co dělá, ji poškozuje. Je to úplně zbytečné, já jsem veřejně deklaroval, že schválíme, aby pan prezident byl na příštím summitu NATO v Tiraně. Schválili jsme jeho účast v OSN, byl na 61 zahraničních cestách, takže já už nevím, co bychom měli udělat,“ postěžoval si premiér. Prezidenta Pavla si na summitu nepřejeme Dodal, že nechápe, proč teď mění názor, když původně chtěl být jen na neformální večeři, aby si vláda „vyžrala“ nesplnění závazku za Fialovy vlády. Moderátorka poznamenala, že prezident navrhoval, aby si role rozdělili, jeden den on, druhý premiér. Chtěl dohodu. „Naše vláda říká panu prezidentovi, že si jeho účast v Ankaře na summitu NATO nepřejeme, ale určitě nebráníme výkonu jeho ústavních povinností, jak říká. Já pevně věřím, že si to pan prezident ještě rozmyslí,“ vyslovil marné přání. Redaktorka se vrátila ke středečnímu dialogu s Petrem Pavlem, podle něhož pro něj plyne z ústavy povinnost starat se svým dílem o bezpečnostní a zahraniční politiku České republiky, a proto potřebuje vědět z první ruky, co se na tom summitu bude říkat. Vykládá si ústavu, jak chce „Problém pana prezidenta je, že on si vykládá ústavu, jak chce. Já jsem velice tolerantní a vždy jsem mu ustupoval. Odmítl mě jmenovat bez podmínek premiérem a vymyslel si vyřešení konfliktu zájmů a jeho veřejné oznámení. Nechtěl jsem jít do sporu, takže jsem ustoupil. Trpělivě jsem snášel tyhle nepravosti. Druhá věc byla odmítnutí jmenování Turka ministrem. Přitom slíbil Macinkovi, že když dojde ke změně resortů, že to bude v pohodě. No nebylo. Pan prezident dělá kampaň na znovuzvolení. V podstatě nevynechá den, aby do nás nějakým způsobem nezajel. V zahraničí nás xkrát kritizoval, ale i kdyby měl vystoupit v Ankaře, musel by číst náš projev. Ale asi by se mu nelíbil, protože je jednoznačně hlava opozice, dělá její politiku, je extrémně proukrajinský.“ Redaktorka připomněla Pavlova slova v 15 minutách, jimiž odmítl označení za lídra opozice. Jen prohlásil, že bude vždy v opozici proti neslušné politice a zpochybňování demokratických principů právního státu, našeho členství v Evropské unii. „A proč se ho nikdo nezeptal, jak plní svůj program, že bude spojovat společnost, ne ji rozdělovat? On ji přitom extrémně rozděluje.“ O Hrad už usilovat nebudu Když premiér říká, že prezident je lídr opozice a dělá už kampaň, tak jaké jsou vládní motivy? Ty Macinkovy všichni známe, ale co Babišovy? Chce kandidovat v prezidentských volbách v roce 2028? Všechny unikátní debaty Deníku z cyklu 15 minut Kateřiny Perknerové naleznete ZDE. „Je to asi týden nebo deset dní, kdy jsem veřejně řekl, že děkuji panu Macinkovi, protože jsem ho opakovaně vyzval, aby se nevybíjel v nějakých soubojích s panem prezidentem, a on to konečně udělal. Fajn. A nato přišla ústavní žaloba. Domluvil jsem mu i ohledně Strážnice, že to není dobrý způsob. Ale na druhé straně víme, jakou má roli Petr Kolář, všichni jsme věděli, že to esemeskování nebylo žádné vydírání, přesto byl Macinka absurdně na výslechu na policii. Avšak já si nepřeju s panem prezidentem konflikt. My se potřebujeme soustředit na programové prohlášení naší vlády. Nechci plýtvat energií a nechci být součástí jeho kampaně na znovuzvolení. Média hrají tu hru. Opozice nemá nikoho, on je její lídr, není občanský kandidát. Tenhle projekt vymyslel Kolář v roce 2018,“ pravil Babiš. A koho má tedy vláda, šéfa ANO? „Andrej Babiš nebude kandidovat na prezidenta. Co bych tam já dělal? Kdyby ovšem ta zoufalá opozice přemýšlela, protože Babiš stále má tu páru a pozici v hnutí, tak ho zvolila prezidentem a měla svatý pokoj. ANO by ztratilo lídra, který pracuje od rána do večera,“ popřel své prezidentské ambice Babiš. Moderátorka podotkla, že se mu nediví, protože kdyby byl zvolen na Hrad, premiér by chodil pozdě na schůzky, nepustili by ho na summit NATO, odebrali by mu kompetenci jmenovat vedoucí zahraničních misí u mezinárodních organizací. A navíc možná ani neumí fotografovat. Než začala část debaty, která se věnovala hodnocení ministrů po půl roku jejich fungování, premiér si ještě vzal slovo: „Summit začne sedmého recepcí a společenskou večeří pro šéfy delegací a jejich manželky. Takže to není, že chci brát Moniku na výlet. Je to oficiální pozvání. To jsem chtěl jenom upřesnit, protože vždycky někdo vymyslí nějaký nesmysl a potom moje manželka dostává různé výhružné dopisy.“ Ministři pracují dobře Premiér napsal několik vytýkacích dopisů svému oblíbenému ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi. Proč? „Nebyly vytýkací. Naopak, pan ministr zdravotnictví má skvělé výsledky. Ze 119 věcí, které má plnit, má hotovo 18,5 procenta. Dopisy jsou normální metoda práce, je to praktické, vždycky si to můžete dohledat. Adama Vojtěcha jsem podpořil v boji o peníze, kdy paní Schillerová hodlala dát na zdravotnictví jenom šestnáct miliard. Nakonec jsme se domluvili na čtyřiadvaceti, z toho tři mají ušetřit pojišťovny. A jde o to, aby nemocnice byly řízeny efektivně, aby to bylo transparentní. Zdědili jsme různé skandály a rozkrádačky, ale je tam hlavně plno projektů, které musíme dokončit,“ řekl Babiš. Ministrovi školství Robertu Plagovi zase uložil, aby připravil zákon, kterým se zakážou mobily na školách. On přitom dříve řekl, že o plošném zákazu nemůže být řeč, protože ředitelé českých škol mají dostatečné kompetence, aby to řešili individuálně. Jak to tedy bude? „Vidíte, pan Plaga změnil názor a my dva jsme to minulé pondělí vložili do systému jako poslaneckou novelu. Jsme v tomto směru jedni z posledních a z nejhorších v Evropě. Ten impuls přišel, když jsem mluvil s irským premiérem, který mi řekl, že děti teď telefon odloží ráno a už v jejich třídách není ticho, mluví spolu a smějí se. Určitě o tom ale bude velká diskuse,“ vysvětlil svůj postoj premiér. Spokojen je i s prací ministra obrany Jaromíra Zůny, který do armádní koncepce doplnil vyšší nábory vojáků, to číslo se má zvýšit na tři tisíce ročně. Byl to ústavní puč? Jeho vicepremiér, ministr zahraničí Petr Macinka v reakci na předběžné opatření Ústavního soudu sdělil národu, že jsme svědky pokusu o ústavní puč. Předseda vlády je čtvrtý nejvyšší ústavní činitel a mělo by být jeho povinností a posláním bránit základní pilíře demokratického právního státu a jeho ústavnost. Jak to, že toto připustil? A pokud nepropustil Petra Macinku z vlády, tak proč mu to důrazně a veřejně aspoň nevytkl? „Nejsem jeho táta, je to můj koaliční partner. Rozhodnutí Ústavního soudu bylo extrémně nestandardní. My jsme v pondělí 22. června určili, že šéfem delegace bude předseda vlády. Ve stejný den pan prezident podal žalobu a soud rozhodl ve středu. Takový Ústavní soud není nikde na světě. Co tím předběžným opatřením chtěli říct? Vůbec to nechápu. Jako co budou teď rozhodovat? Budeme mít prezidentský systém a Ústavní soud s prezidentem tady povládnou, nebo jak? Já tomu nerozumím,“ odvětil Babiš. Redaktorka premiérovi vysvětlila, jak funguje předběžné opatření v občanském soudním řádě, jímž se částečně Ústavní soud řídí. Musí být rozhodnuto do sedmi dnů, a protože konstituční soud zasedá vždy ve středu a akreditace na summit se uzavíraly v pátek 26. června, nebylo možné rozhodnout jindy než ve středu 24. června. „Takže když se panu prezidentovi příště něco nebude líbit, napíše na Ústavní soud a oni rychle rozhodnou? Já se do této debaty nechci pouštět. Pan Macinka se vyjádřil, je to jeho názor, ale já to nechci komentovat. Chci říci, že naše koalice funguje velice dobře. Bohužel se nemůžeme soustředit na naši práci a plýtváme energií jenom proto, že pan prezident, nevím proč, musí být v Ankaře. Proč není schopen být nad věcí a poškozuje naši zemi. Pokud tam poletí, tak nás poškodí ve světě. Ale respektujeme rozhodnutí Ústavního soudu,“ zopakoval premiér. ANO chce posílit v Praze a v Brně Hnutí ANO přišlo o svého pražského lídra Ondřeje Prokopa, který kvůli svým aférám rezignoval. Kdo ho nahradí? „My jsme na předsednictvu měli tři kandidáty a rozhodneme brzy. Jsou to členové ANO, pražští komunální politici,“ naznačil Babiš. Jaké má v podzimních komunálních a senátních volbách hnutí ANO ambice? „Hnutí ANO vždy usilovalo o pozici ve vládě, takže z mého pohledu jsou nejdůležitější parlamentní volby. Tam můžeme udělat i nejvíc věcí pro Prahu i Brno. Takže bychom rádi v těchto opozičních baštách, kde se nám dlouhodobě nedaří, přesvědčili občany, aby nám ty hlasy dali,“ uzavřel červencovou debatu premiér Andrej Babiš.