Článek formou rozhovoru se senátorem a porotcem Josefem Bazalou nekriticky přebírá jeho pohled a vykresluje vystoupení ministra Macinky na folklorním festivalu jako provokaci, která byla organizátorům vnucena tlakem vládních struktur. Neposkytuje prostor druhé straně, čímž nahrává obhájcům apolitického charakteru festivalu a diskredituje Macinku.

Text mírně zvýhodňuje stranu soudů: podrobně vysvětluje polehčující okolnosti a obhajobu rozhodnutí, zatímco ministr Tejc dostává méně prostoru a jeho argumenty jsou implicitně vyvráceny. Citace o obstrukci opozice bez její odpovědi lehce nahrává Tejcovi, celkově však text působí jako potvrzení správnosti soudního verdiktu.

Text představuje reorganizaci Agentury pro sociální začleňování jako problematickou a škodlivou, využívá kritické vyjádření obcí a nedává prostor vládě. Tím nahrává obcím a jejich perspektivě, zatímco vláda je líčena jako příčina negativních dopadů.