Nejvyšší soud (NS) zamítl stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem (za ANO) v kauze týrání psa v Uherském Hradišti. Soud dospěl k závěru, že podmíněný trest není v tomto případě ani v rozporu se zákonem, ani zjevně nepřiměřený. Počínání pachatele sice bylo závažné a nepřijatelné, nelze však přehlížet jeho tíživou životní situaci, lítost či snahu o nápravu, uvedl NS. Tejc zopakoval, že je potřeba zvýšit příslušné trestní sazby. „Rozhodnutí Nejvyššího soudu mě mrzí. Podmíněný trest v této věci nepovažuji ani za spravedlivý, ani za přiměřený. Jen mě to utvrzuje v přesvědčení, že musíme prosadit změnu trestního zákoníku a zvýšit sazby za týrání zvířat. Bohužel opozice právě v tomto týdnu zablokovala schválení námi připravené novely ve zrychleném projednání, a zpřísnění trestů se tak vinou opozičních stran odkládá o další měsíce,“ napsal ministr. Chce, aby soudy v závažných případech týrání ukládaly nepodmíněné tresty vězení. Zamítnutí ministrovy stížnosti nelze podle mluvčí soudu Gabriely Tomíčkové chápat jako bagatelizaci týrání zvířat. Soudy ale musí vždy zohlednit všechny okolnosti, včetně osoby pachatele, jeho dosavadního života nebo příčiny protiprávního jednání, uvedla. „Právě komplexní posouzení všech těchto okolností vedlo NS k závěru, že uložený podmíněný trest nelze v dané věci označit za excesivní,“ sdělila Tomíčková. Polehčující okolnosti Odsouzený se podle NS o amerického bullyho Bladea zprvu řádně staral. Péči zanedbal v době, kdy se sám nacházel ve složité situaci, a to hlavně kvůli závislosti na hazardních hrách. Podle pravomocného verdiktu nebyl k osudu zvířete dlouhodobě lhostejný ani nejednal s úmyslem působit psovi fyzické utrpení. Mezi polehčujícími okolnostmi bylo také to, že se muž přiznal, projevil lítost a finančně podpořil útulek, který o psa pečoval. Okresní soud původně poslal chovatele na dva roky do vězení, zlínská pobočka krajského soudu ale verdikt zmírnila na podmínku. Dvouletý trest vězení s odkladem na tři roky spolu s pětiletým zákazem držení a chovu zvířat podle NS dostatečně naplňuje účel trestního práva. „Sankce jasně vyjadřuje společenské odsouzení spáchaného činu, současně však vytváří prostor pro nápravu pachatele, u něhož existují konkrétní předpoklady, že povede řádný život a obdobného jednání se již nedopustí,“ uvedla Tomíčková. Chovatel podle verdiktu od listopadu 2023 nechával v bytě psa samotného. Postupně zanedbával a omezoval návštěvy psa, péči o něj a venčení. Nejméně od ledna do března 2024 měl pes jen sporadický přístup k vodě a potravě. Po celou dobu zůstával v bytě sám, což vedlo k silné dehydrataci a extrémnímu vyhubnutí. Kolemjdoucí spatřila zvíře poté, co vylezl na venkovní okenní parapet, kde lízal dešťovou vodu. Z bytu ho pak vynesli hasiči. Koncem června podal Tejc další stížnost k Nejvyššímu soudu, a to v případu utýrané feny ze Sokolovska z února 2025. Dva muži fenu zbili a zaživa pohřbili v lese. Dostali podmíněné tresty, které ministr pokládá za nepřiměřeně mírné. V řízení o stížnostech NS nesmí přitížit odsouzenému, ale takzvaným akademickým výrokem může ovlivnit obecnou soudní praxi. O potřebě přísnějších trestů za týrání zvířat opakovaně mluvili ministr Tejc i premiér Andrej Babiš (ANO). Trestní zákoník nyní stanoví základní sazbu za týrání zvířete na šest měsíců až tři roky vězení, uložit lze také zákaz činnosti či propadnutí věci. Vláda plánuje spodní hranici sazby posunout na jeden rok. Nově chce kriminalizovat také usmrcení kočky nebo psa ze zavrženíhodné pohnutky, například pro zábavu.