Text je převážně neutrální zpravodajské shrnutí událostí z jednání Sněmovny. Drobnou tendenčnost lze spatřovat v opakovaném užití označení ‚protiobstrukční‘, které rámuje novelu jako nástroj proti obstrukcím, a v možném zavádějícím označení STAN jako opozičního hnutí.

Článek je neutrální zpravodajskou reportáží, která věcně informuje o obvinění Zdeňka Hřiba vůči SZIF a poskytuje kontext z obou stran sporu. Nevykazuje redakční tendenčnost.

Článek převážně věcně informuje o průběžném posuzování dotací Agrofertu Evropskou komisí a sporu mezi SZIF a Piráty. Mírnou převahu má opoziční rámec, protože perex vyzdvihuje obvinění Pirátů, že SZIF lhal, a text jako celek ukazuje, že EK zatím žádné rozhodnutí nevydala, což podporuje Pirátskou tezi. Celkové vyznění je však vyvážené a nijak výrazně nestranné.

Článek popisuje probíhající spor o dotace pro Agrofert. Text je převážně zpravodajský a neutrální, ale opakovaným zdůrazňováním, že Evropská komise zatím nerozhodla, a uvedením kritiky opozice mírně nahrává kritikům Agrofertu a SZIF. Celkové vyznění je mírně v neprospěch obhajoby postupu SZIF.

Text nahrává kritice Pirátů, protože v úvodu a pomocí dopisu Evropské komise dokládá, že SZIF neměl od Komise pokyn k obnovení dotací pro Agrofert. Tím potvrzuje obvinění ze lži a staví fond do defenzivy; jeho reakce působí jako emotivní obhajoba bez vyvrácení klíčového tvrzení.

Článek nahrává kritikům novely (opozice i část vlády) tím, že zlehčuje návrh STAN jako absurdní, populistický a směšný, používá ironizující přezdívky a osobní výpad proti navrhovateli.

Text objektivně informuje o debatě a hlasování o návrhu lex střízlivost. Uvádí argumenty obou stran a výsledek, aniž by favorizoval navrhovatele nebo odpůrce. Neobsahuje zjevné manipulační techniky.

Text referuje o neúspěchu pozměňovacího návrhu 'lex střízlivost'. Více prostoru a ostřejších citací dostávají odpůrci z ANO, ODS, Motoristů a KDU-ČSL; jejich výroky (návrh je absurdní, bezzubý, populistický) dominují, což mírně nahrává odmítavému postoji.

Článek jednostranně vykresluje výrok ministra Šťastného jako mylný a nezodpovědný, staví proti němu masivní souhlasnou reakci firem a opozičních politiků, čímž nahrává kritikům.