Text nahrává vládní koalici, protože prezentuje jednání opozice jako bizarní a neopodstatněné obstrukce, čímž ji diskredituje.

Článek působí mírně zaujatě ve prospěch kritiků novely (STAN a prezident) tím, že jejich argumenty uvádí na začátku a obšírněji, zatímco protiargumenty vládní koalice až na konci.

Text prostřednictvím výhradně kritických citátů opozičních politiků a samotného prezidenta jednostranně vykresluje vládu Andreje Babiše jako nezodpovědnou, ústavu nerespektující a ohrožující demokracii. Vládní strana nedostává žádný prostor k obhajobě, čímž je posilován obraz Petra Pavla jako oběti a obránce ústavních principů.

Článek upřednostňuje opoziční stanovisko; vládní argumenty uvádí až na konci v omezeném rozsahu. Protivládní citace převažují a rámují vládní krok jako ohrožení nezávislosti médií.

Text objektivně informuje o debatě a hlasování o návrhu lex střízlivost. Uvádí argumenty obou stran a výsledek, aniž by favorizoval navrhovatele nebo odpůrce. Neobsahuje zjevné manipulační techniky.

Text vyjadřuje názor, že zákaz alkoholu ve Sněmovně je žádoucí a že politici ho neplní nebo obcházejí. Příklání se k zastáncům zákazu (STAN, Jan Hamáček) a kritizuje odpůrce (současné vedení Sněmovny, ministr Štastný). Využívá ironii, dehonestující označení a jednostranné příklady, čímž článek nahrává pro-zákazové straně.

Text věnuje prostor oběma stranám, avšak opozice dostává více prostoru a její silné formulace o vítězství demokracie nad populismem převládají, což celkovému vyznění dodává mírný pro-demokratický sklon.

Článek zdůrazňuje velký rozdíl v důvěře mezi prezidentem a vládou, vykresluje prezidenta jako silného a důvěryhodného a vládu jako nejméně důvěryhodnou instituci. Tím nahrává prezidentovi a podrývá vládu, zejména bez vyjádření vlády.