Dmitrij Peskov, mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, poodhalil témata, která se probírala na jednání mezi Putinem a běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem během jejich dvoudenního setkání v Putinově sídle ve Valdaji v Novgorodské oblasti. Samotní prezidenti o obsahu setkání nijak neinformovali. Ruský a běloruský prezident se v pátek a v sobotu sešli ve Valdaji a jednali spolu. Ruský prezident zpravidla ve svém sídle mezinárodní hosty nepřijímá, v tomto případě však učinil výjimku. Po jednáních nenásledovala tisková konference. Nebylo vydáno společné tiskové prohlášení a nedošlo ani na tradiční fotografování. Setkání politiků probíhalo v atmosféře zvýšeného tlaku Kyjeva na Bělorusko kvůli jeho pomoci Ruské federaci v boji proti Ukrajině. Zároveň ho provázely spekulace o možném dalším tlaku Vladimira Putina na zapojení běloruské armády do agrese proti Ukrajině. Kvůli této hrozbě již Ukrajinci začali podle svých slov posilovat obranu severní hranice. V neposlední řadě mohlo být součástí jednání také předání vzkazu Ukrajinců ruskému prezidentovi, vzhledem k tomu, že Lukašenka krátce před jeho cestou na východ navštívili ukrajinští představitelé. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov se k obsahu jednání vyjádřil až v pondělí. Informoval o tom zpravodajský portál ukrajinské televize TSN, přičemž oficiální zprávu přinesla ruská agentura TASS. Lukašenko a Putin podle Peskova diskutovali o situaci na Ukrajině. Téma Ukrajiny bylo podle něj na programu jejich „neformální komunikace“. Peskov rovněž hýřil optimismem ohledně vojenské situace na Ukrajině. Tvrdil, že zaznamenává „dobrou dynamiku“ na frontě a že cílů války (mluvčí použil známý ruský eufemismus Speciální vojenské operace, pozn. red.) prý bude dosaženo. Tlak Ukrajiny, aby Bělorusko vypnulo zařízení v pohraničí, které Rusko využívalo k útokům dronů na jeho území a aby omezilo vojenskou a hospodářskou pomoc Kremlu, označil Peskov nepřímo za provokace. „Putin a Lukašenko také diskutovali o strategických otázkách, včetně regionální bezpečnosti a pokusů o provokace proti Bělorusku,“ prohlásil prý rozzlobeně. Na klíčovou otázku, zda Lukašenko vezl Putinovi vzkaz Ukrajinců, tedy, zda se stal komunikačním prostředníkem mezi Ukrajinou a Ruskem, ale mluvčí ruského prezidenta odpovědět odmítl. „Aby tyto stávající kanály pracovaly a fungovaly, musí zůstat ve stínu. Musí zůstat neveřejné,“ vysvětlil. Setkání mezi oběma prezidenty proběhla mezi 26. a 27. červnem se odehrálo v extrémně napjatém kontextu, a to kvůli tlaku ze strany Ukrajiny. Lukašenko již dříve údajně opakovaně odmítl nasazení svých vojáků do ruských válečných operací na Ukrajině. Běloruský prezident se také v poslední době snažil snížit napětí ve vztahu s Kyjevem. Omluvil se prezidentu Volodymyru Zelenskému za dřívější urážky ze své strany. Prohlásil, že Bělorusko se nezapojí do války, pokud samo nebude napadeno. Také vypnul sporné opakovače signálu pro ruské drony. Podle politologa Vadyma Denysenka mohl Lukašenko rovněž odepřít využití svého území pro novou ruskou ofenzivu proti Ukrajině. Ukrajinci dříve varovali Minsk, že v případě, že se zapojí do války proti nim, budou následovat vzdušné údery proti pěti stům strategickým cílům na běloruském území.