Nedostatečný výcvik. Bezohlední velitelé. A drony zahlcená bojová zóna, ve které není žádný prostor pro chyby. Vyhlídky průměrného ruského rekruta na současném technologiemi zahlceném bojišti na Ukrajině jsou prachmizerné. Většina po příjezdu nepřežívá déle než tři týdny. V bojové zóně pak vydrží naživu jen asi 25– 35 minut. Ruští váleční komentátoři, západní analytici i ukrajinští vojáci umisťují čerstvě naverbované ruské vojáky na Ukrajině na samé dno potravního řetězce. Píše o tom historik Peter Frankopan pro magazín Foreign Policy a jeho stanovisko citují americká i ukrajinská média. Většina z nováčků podle nich během prvního nasazení po půl hodině padne za oběť moderní technologické válce. Když ruský voják podepíše smlouvu, měl by počítat s tím, že se po dokončení výcviku a příjezdu na bojiště dožije zhruba deseti až dvaceti jedna dnů. Také proto ruská armáda po bezmála čtyřech a půl letech velké války na Ukrajině zoufale neustále shání nové vojáky do Putinova mlýnku na maso. I když se ale novopečení vojáci najdou, jak již zaznělo, jejich bojové nasazení po příjezdu na bojové pozice zpravidla netrvá déle než 35 minut. Úroveň ztrát je podle vojenských analytiků a ruských proválečných kanálů katastrofální. Podle ukrajinských jednotek nezřídka přesahuje 80 procent veškerých nasazených ruských vojáků. Klíčový faktor pro tuto jepičí dobu přežití ruských vojáků na bojišti představují masivní útoky ukrajinských dronů. Ty zásadním způsobem změnily charakter bojových operací na frontě. Na vysokou úmrtnost má ale vliv také vysoce intenzivní a přesná práce ukrajinského dělostřelectva. Ruské jednotky často utrpí ztráty téměř okamžitě po vstupu do zóny bojů. Podle analytiků se ruské jednotky po příjezdu na pozice často nestihnou ani „usadit“ a zorganizovat obranu. V mnoha případech jsou okamžitě vyslány na tzv. „masné, či masové útoky“ při nichž nové jednotky míří do boje s minimální přípravou, slabou koordinací a rovněž často bez přesných informací o jejich bojových úkolech a cílech. Ztráty v podobných operacích bývají kolosální. Podle některých navíc úplně zbytečně. Právě tento přístup kritizují ruští váleční komentátoři. Jedná se podle nich o systémovou krizi ruské armády v oblasti výcviku a zachovávání personálu. Vysoká intenzita bojových operací totiž neumožňuje ruské armádě stabilizovat situaci na frontě, a to ani v případech, kdy disponuje dostatečným přílivem nováčků, aby pokryli předchozí ztráty. Ukrajinští obránci ale i západní analytici se domnívají, že hlavní změna spočívá v tom, že Ukrajinci nyní efektivně využívají technologie bezpilotních průzkumných a útočných systémů. Ty jim umožňují účinně odhalovat a ničit útočné skupiny nepřítele často ještě dřív, než se jim podaří postoupit na bojišti, neřkuli dorazit k pozicím ukrajinských obránců. O délce života vojáka na moderním bojišti tak často rozhoduje technologická převaha a drony.