Německý kancléř Friedrich Merz ujistil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že se jeho země může nadále spolehnout na německou podporu. Berlín chce před summitem NATO v Ankaře prosadit pokračování rozsáhlé vojenské pomoci Ukrajině. Proti ní se však ostře postavila opoziční Alternativa pro Německo (AfD), která požaduje její zastavení kvůli vyšetřování výbuchů plynovodů Nord Stream. Merz se Zelenským hovořil telefonicky v sobotu, tři dny před začátkem dvoudenního summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře. Německá vláda o tom informovala v tiskové zprávě. „Prezident poděkoval spolkovému kancléři za německou podporu, obzvlášť v obraně proti vzdušným útokům,“ napsal mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. „Spolkový kancléř zopakoval, že se Ukrajina může spolehnout na další podporu Německa,“ dodal. NATO má podle návrhu závěrečného prohlášení přislíbit Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 70 miliard eur, tedy přibližně 1,69 bilionu korun, pro letošní rok. Nejméně srovnatelná úroveň podpory má pokračovat také v roce 2027. Návrh ještě musí schválit lídři členských zemí na summitu, který se uskuteční 7. a 8. července. Právě Německo prosazovalo, aby byl finanční závazek obsažen přímo v závěrečném prohlášení summitu. Berlín se tím snaží přimět další evropské státy k vyšším příspěvkům a současně ukázat Kyjevu, že evropská podpora pokračuje i poté, co Spojené státy svou přímou pomoc omezily. Výraznější německou roli vyzdvihl při návštěvě Berlína 1. července také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Německo vede a Německo plní,“ prohlásil po jednání s Merzem a ministrem obrany Borisem Pistoriusem. Rutte Německo označil za nejsilnějšího evropského podporovatele Ukrajiny. Ocenil rovněž trvalé rozmístění německé obrněné brigády v Litvě a převzetí taktického velení pozemních sil NATO v Estonsku a Lotyšsku německo-nizozemským sborem. Merzova politika však čelí odporu AfD. Její spolupředseda Tino Chrupalla podle německého deníku Welt vyzval k ukončení veškeré německé vojenské pomoci Ukrajině poté, co němečtí žalobci obžalovali Ukrajince Serhije Kuzněcova kvůli výbuchům plynovodů Nord Stream v Baltském moři. „Dosavadních důkazů je už dost na to, aby byla zastavena veškerá vojenská pomoc Ukrajině,“ prohlásil Chrupalla. Výbuchy označil za útok na „životní tepnu německého průmyslu“ a požaduje vyšetření možné role tehdejšího ukrajinského vojenského a zpravodajského vedení. Německá spolková prokuratura viní Kuzněcova ze spolupachatelství na válečném zločinu, způsobení výbuchu a narušení veřejných služeb. Podle žalobců vedl skupinu, která v září 2022 dopravila na pronajaté jachtě výbušniny k plynovodům Nord Stream 1 a Nord Stream 2 poblíž dánského ostrova Bornholm. Němečtí vyšetřovatelé tvrdí, že skupina jednala ve prospěch ukrajinských státních struktur. Kuzněcov obvinění odmítá. Výbuchy poškodily tři ze čtyř potrubí, která spojovala Rusko s Německem. Ani jeden z plynovodů v době útoku nepřepravoval plyn, potrubí však stále obsahovalo technický plyn. Dánsko a Švédsko své vyšetřování v roce 2024 uzavřely, německé úřady v něm pokračovaly. Zelenskyj 1. července řekl, že Kyjev od Německa dosud neobdržel dostatečné právní podklady k případu. Ukrajinské a německé úřady by podle něj měly navázat přímý kontakt a vyjasnit okolnosti vyšetřování. Teprve poté bude podle prezidenta možné předložit úplnou reakci na německé trestní řízení. Ukrajina se rozsáhlé ruské invazi brání od února 2022. Německo se mezitím stalo jejím největším vojenským podporovatelem v Evropě. Berlín od začátku invaze poskytl nebo přislíbil pomoc v hodnotě přibližně 55 miliard eur a na rok 2026 vyčlenil dalších 11,5 miliardy eur, mimo jiné na protivzdušné systémy Patriot a IRIS-T.