Případů svrabu je letos už více než 7100, o čtyřicet procent víc než loni za první pololetí. Z krajů zachytili hygienici nejvíc nemocných v Moravskoslezském (16 procenta případů), ve Středočeském (11,5 procenta) a v Jihomoravském kraji (10,8 procenta), informovala na síti X Hygienická služba, což je profil spravovaný ministerstvem zdravotnictví. Svrab je kožní onemocnění, projevující se intenzivním svěděním celého těla, které se zhoršuje v teple a v noci, a červenými pupínky. „Klíčové je včas rozpoznat příznaky, co nejdříve zahájit léčbu a důsledně dodržovat doporučení i hygienická opatření, aby se zabránilo dalšímu přenosu nákazy,“ uvedla hlavní hygienička Barbora Macková. Onemocnění svrabem silně svědí, nemocní se často škrábou a tím vznikají drobná poranění kůže. Přes ně mohou do těla proniknout bakterie či viry a způsobit závažnou infekci. „Ve vzácných případech se tato bakteriální infekce může rozšířit do celého těla, vyvolat sepsi a následně i multiorgánové selhání,“ informoval na webu Státní zdravotní ústav (SZÚ). Kvůli těžké infekci přestane správně fungovat více důležitých orgánů, například ledviny, plíce, srdce nebo játra. „Takový stav vyžaduje často léčbu na jednotce intenzivní péče. Nejvíce jsou tímto rizikem ohroženi lidé s oslabenou imunitou, starší osoby nebo pacienti s rozsáhlým, neléčeným či krustózním svrabem,“ doplnil ústav. Letos tyto komplikace vedly k úmrtí u čtyř lidí ve věku od 52 do 80 let. Loni a předloni lékaři zaznamenali po jednom úmrtí souvisejícím se svrabem, dvě byla v roce 2020 a tři v roce 2019. Přenos onemocnění Častěji se mohou potíže objevit také u pacientů s neurologickým onemocněním, jako je periferní neuropatie způsobená například cukrovkou, osob v onkologické léčbě, alkoholiků a drogově závislých nebo lidí pobývajících v nemocnicích či domovech sociálních péče. Ohnisek v takových institucích letos zaznamenali hygienici šestnáct, onemocnělo v nich 258 osob. Byly mezi nimi podle SZÚ domovy pro seniory nebo zdravotnická zařízení, Alzheimer centrum, škola či věznice. „K přenosu dochází obvykle přímo, například při těsném kontaktu s kůží nemocné osoby, zvláště při pohlavním styku, v teplém prostředí na lůžku, při spaní v jedné posteli, nebo nepřímo, zejména kontaktem s kontaminovaným ložním prádlem, ručníky nebo nošením oděvů, které používala nemocná osoba,“ popsali odborníci ze SZÚ. Rizikové jsou podle odborníků zejména prostory, kde se často a rychle střídá velké množství lidí bez možnosti dostatečného úklidu a výměny ložního prádla. Doporučení je nesdílet cizí oblečení, ručníky, deky nebo ložní prádlo a nesedat si s odhalenou kůží zad, rukou a nohou na čalouněné povrchy ve veřejných prostorách. Pražská hygienická stanice ve středu uvedla, že riziko při nakažení například v MHD je nízké, potřeba je dlouhodobý kontakt. Podrobnosti licence zde.