Autorizované obalové společnosti možná přibude povinnost vytvářet dostatečně hustou síť míst zpětného odběru obalových odpadů s cílem zlepšit jejich dostupnost pro obyvatele. Předpokládá to novela, kterou v úvodním kole podpořila sněmovna. Předtím, při písemných interpelacích, se pirátští poslanci opět pustili do ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) kvůli užívání obecního bytu a údajně nelegálním stavbám na jejím pozemku, ministryně na jejich vystoupení nereagovala. Po přestávce poslanci pokračovali v ústních interpelacích na premiéra a následně i členy vlády. Novelu zákona o obalech předložila poslankyně ANO Berenika Peštová. Obalová společnost by podle novely také poskytovala organizační služby ostatním kolektivním odpadovým systémům za skutečně vynaložené náklady. Souvisí to podle zdůvodnění s tím, že do systému rozšířené odpovědnosti výrobce přibývají další komodity. Patří k nim vlhčené ubrousky, cigaretové filtry nebo balonky. Obalová společnost by se navíc měla stát poskytovatelem služby obecného hospodářského zájmu. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i na její vrácení k přepracování. Posoudí ji výbor pro životní prostředí. Poslankyně STAN Jana Krutáková míní, že službu by měl vykonávat stát nebo státní instituce, nikoli soukromý subjekt. Pirát Martin Šmída mluvil o novém superEKO-KOMu. „Obecně je to trh, který určuje tu nejlepší cenu a vede k nejlepší kvalitě,“ řekla Helena Langšádlová (TOP 09). Novela má také oddělit autorizovanou obalovou společnost a odpadové podnikatele s ohledem na možný střet zájmů, který může podle zdůvodnění ohrožovat její hospodaření i volnou soutěž v nakládání s odpady. Cílem je podle zdůvodnění snížení rizika zneužití autorizované společnosti a jejích peněz k jiným účelům, než je zajišťování zpětného odběru a využití obalů jejích klientů. Předloha má dále podle důvodové zprávy zabránit spekulativnímu obchodování s akciemi autorizované obalové společnosti a rozšířit její akcionářskou strukturu. Mechanismus je podle zdůvodnění navržený tak, aby společnost měla nejméně 34 akcionářů místo nynějších minimálně čtyř kvůli její širší kontrole nositeli povinností zpětného odběru a využití odpadů z obalů. Úprava zároveň podle důvodové zprávy zabrání vzniku dominantních pozic v akcionářské struktuře. Občanští demokraté v debatě principy předlohy podpořili. „Je nepopiratelné, že nynější systém rozšířené odpovědnosti výrobců, kde dominuje jediný subjekt, vykazuje určité systémové vady,“ uvedl Jan Bureš (ODS), který ale vyslovil obavy například z možných arbitráží. Petr Bendl (ODS) upozornil na možné dopady na hospodářskou soutěž, podnikání a na vlastnická práva. Zastoupení žen a mužů ve vedení velkých firem Dolní komora podpořila v úvodním kole také vyvážené zastoupení žen a mužů ve vedení velkých firem. Ženy by v něm měly tvořit aspoň třetinu a výběr členů představenstva a rad by musel mít jasná a jednoznačná pravidla. Sněmovna dostala novelu vycházející z evropské směrnice k projednání již v minulém období, ale schválit ji do voleb nestihla. „Nesouhlasím s tím, k čemu jsme se v rámci jednání na úrovni EU zavázali. Nicméně musíme to naplnit, je to věc, která je dána směrnicí,“ prohlásil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Novelu zákona předložil on, protože, jak uvedl, od čtvrtka spadá agenda rovnosti pohlaví pod jeho resort. Tejc doplnil, že novela představuje minimální přenesení směrnice. Česko mělo pravidla zavést už koncem prosince 2024. Státu tak hrozí žaloba a pokuta minimálně tři miliony eur (zhruba 73 milionů korun). Celodenní interpelace Dopolední písemná interpelace Olgy Richterové (Piráti) mířila na premiéra Andreje Babiše (ANO), který se ministryně v písemné odpovědi zastal. K vyvození politické odpovědnosti, jak uvedl, nevidí důvod. Ministerský předseda se z dopolední části jednání dolní komory omluvil. Dostupnému bydlení se následně věnoval někdejší pirátský ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, podle kterého vede vláda bytovou politiku od desíti k pěti. Mrázová podle něho zklamala a nevyvodila žádný důsledek. Z vládního tábora vystoupila Zuzana Ožanová (ANO), podle níž Piráti vidí záležitost rudě. Podle ní není myslitelné vyhodit nájemníka z obecního bytu jenom kvůli tomu, že se mu začalo lépe dařit. Ožanová se také zastala privatizace bytového fondu v devadesátých letech, kterou Piráti označovali za divokou a chybnou. Ožanová připomněla, že byty byly často ve špatném stavu. „I v centru města to vypadalo jako ve vyloučených lokalitách,“ poznamenala. Odpoledne byly interpelace ústní. V první části mířily opět na Babiše, mezi tématy byl také spor prezidenta Petra Pavla s vládou a český mandát na nadcházející summit NATO v Ankaře. Z plánovaných třiatřiceti interpelací se jich však stihlo pouze devět. Poslední byla místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN), která kladla otázky týkající se financování kapacit základních škol. Poté pokračovaly interpelace na ministry a ministryně. Mezi tématy bylo také znovuzavední elektronické evidence tržeb. Poslankyně Jana Filipovičová (KDU-ČSL) se ptala ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), nakolik jsou realistické odhady vlády ohledně výnosu znovuzavedení EET. Schillerová odpověděla, že v metodice výpočtu postupovali konzervativně. Exministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) interpeloval svého nástupce Martina Šebestyána (za SPD), tématem byl program rozvoje venkova. Poslední – jako třiadvacátá – vystoupila Eliška Olšáková (STAN) s otázkou na ministryni Mrázovou týkající se stavebního zákona.