O tabák už dávno nejde, na řadě je nikotin! ARÉNA NÁZORŮ Mezi dvěma evropskými zeměmi – Švédskem a Francií – se rozhořel poměrně unikátní spor. Francie v dubnu zavedla jeden z nejpřísnějších evropských zákazů nikotinových sáčků, které si uživatelé vkládají pod ret, kde uvolňují nikotin a fungují tak jako méně riziková náhražka cigaret. Francouzské nařízení jde přitom dál než zákazy v jiných zemích EU: nezakazuje pouze prodej, ale i dovoz, držení a užívání sáčků. Švédovi, který by ve Francii měl u sebe dózu sáčků legálně zakoupených doma, by tak mohlo hrozit až pět let vězení a pokuta 375 000 eur. „Je to absurdní – jako bychom ve Švédsku zakázali francouzské bagety nebo francouzské víno,“ komentoval to pro Financial Times švédský ministr obchodu Benjamin Dousa. Postavení Švédska mezi evropskými zeměmi je dost specifické: stalo se první zemí na kontinentu, která prakticky vymýtila klasické kouření. Podíl lidí, kteří denně kouří cigarety, tam klesl pod hranici pěti procent a země tak splnila mezinárodně uznávanou hranici „smoke-free“, tedy statusu společnosti bez kouření. Zároveň tam ale lidé užívají nikotin jinak, zejména v podobě snusu (jemně mletého tabáku vkládaného v sáčcích pod jazyk), nikotinových sáčků a elektronických cigaret. Celková švédská úroveň konzumace nikotinu tak zůstává srovnatelná s jinými zeměmi. Když Švédsko v roce 1995 vstoupilo do EU, vyjednalo si výjimku z unijního zákazu prodeje tabáku k orálnímu užití, takže tento výrobek mohl na švédském trhu zůstat legální. Pokud vezmeme v úvahu tuto historickou zkušenost, nepřekvapí, že právě ve Švédsku vznikly ve druhé dekádě našeho století nikotinové sáčky jako „beztabákový příbuzný“ snusu. Od té doby se tato ryze severská specialita stala populární po celém světě a tabákové firmy sázejí na to, že by mohla představovat alternativu ke stále méně přijatelným cigaretám. A zde se dostáváme k jádru sporu – protože však nikotinové sáčky neobsahují tabák, do unijních tabákových pravidel nespadají, a členské státy si tak do doby, než Brusel pravidla aktualizuje, stanovují vlastní omezení. Unie nyní svá pravidla přezkoumává poprvé od roku 2014. Proto mohla Francie na společném evropském trhu překvapit takto jednostranným opatřením. Celý spor ukazuje stinnou stránku evropské regulace: ta výrazně pokulhává za vývojem na trhu (a to vývoj v oblasti nikotinových výrobků není zdaleka tak překotný jako třeba v oblasti umělé inteligence) a dává tak prostor pro takováto absurdní opatření. Absurdní proto, že ve Francii můžete vesele kouřit cigarety, obtěžovat tak kouřem své okolí, ale sáček, který dodává tělu nikotin bez negativ spojených s kouřením, užívat nesmíte. Působí to ve stylu: ve Švédsku sice nekouříte, ale nám sem tyhle novoty tahat nebudete! Přitom právě cigaretový kouř způsobuje většinu nemocí spojených s kouřením. Potom nepřekvapí, že Švédsko patří (na rozdíl od Francie) k zemím s nejnižším výskytem rakoviny plic. Svůj podíl na tom mají samozřejmě i preventivní programy spojené s omezováním kouření (v 60. letech zde kouřilo až 40 procent dospělé populace), ale jde to též na vrub právě zmíněného snusu a dnes populárním nikotinovým sáčkům. Nezbývá než přát si, aby aktualizovaná evropská směrnice o regulaci tabáku tyto absurdity eliminovala a podpořila směřování kuřáků, kteří si tabák neodepřou, k novým produktům dodávajícím nikotin méně rizikovou cestou než klasické cigarety. To je dnes třeba zahřívaný tabák, elektronické cigarety, ale i zde zmiňované nikotinové nebo tabákové sáčky. Objevuje se totiž řada návrhů volajících i po jejich striktní regulaci (i zákazu), přičemž se zapomíná na to, že pokud to uděláme, kuřáci patrně zůstanou u svých osvědčených cigaret a po novinkách ani pes neštěkne. Je totiž vysoce pravděpodobné, že pokud budeme regulovat „nikotinové novinky“, nejenom stávající kuřáci, ale i mladiství zůstanou u osvědčených camelek, marlborek a dalších. Neměli bychom tedy s vaničkou (legitimní zájem na ochraně zdraví) vylít i dítě (cestu k méně škodlivým způsobům, jak užívat nikotin). A pamatujme na zkušenosti se striktními zákazy – prohibice alkohol nejen nevymýtila, ale obvykle jen podpořila vznik černého trhu se všemi kriminálními důsledky.