Vládní opatření na ceny pohonných hmot stojí miliardu měsíčně. Jeho pokračování překvapilo čerpadláře POHONNÉ HMOTY Regulace cen pohonných hmot bude pokračovat do 19. července, rozhodla vláda. Pokud se do té doby situace na trhu s palivy stabilizuje, vrátí se jejich prodej od 20. července k běžné praxi. Informovalo o tom ministerstvo financí a překvapilo tím čerpadláře, kteří počítali s tím, že ke konci června opatření skončí. Tuto možnost naznačoval mimochodem i premiér Andrej Babiš (ANO). Šéf Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček Echu řekl, že problém spočívá mimo jiné v tom, že se výrazně snížily rozdíly mezi menšími čerpacími stanicemi a těmi velkými u dálnic, což malé benzinky ohrožuje. Česko k dennímu nastavování cenových stropů nafty a benzinu přistoupilo v první polovině dubna v reakci na zdražování ropy kvůli konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků bylo dosud hlavním efektem cenových stropů zastavení extrémních cenových šoků. Zároveň ale podle nich nešlo o hlavní důvod následného zlevňování nafty a benzinu, ceny by klesaly i tak, byť se zpožděním. Čerpadláři očekávali, že vláda v pondělí opatření zruší, k tomu ale nedošlo. Ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že opatření bude pokračovat do 19. července. „Pokud v následujících dnech nedojde k výrazným cenovým výkyvům či zhoršení situace na Blízkém východě, je ukončení regulace logickým krokem. Je to také rozpočtově odpovědné řešení, protože rozpočtový dopad nižší spotřební daně je miliarda korun měsíčně,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Ministryně na tiskové konferenci po jednání vlády připomněla, že opatření k regulaci cen pohonných hmot postupně opouštějí i další evropské země, naposledy třeba Německo. „Pokud nebude docházet k výrazným cenovým výkyvům nebo výraznému zhoršení situace na Blízkém východě, tak budeme moci 19. července náš mix opatření vypnout, aniž by to mělo zásadní vliv na spotřebitele, ekonomiku či inflaci,“ řekla. Schillerová zároveň upozornila, že ministerstvo financí bude ceny pohonných hmot i po skončení cenové regulaci monitorovat. Pokud to bude třeba, je vláda připravena opatření obnovit, řekla ministryně. Že by se mohlo opatření zrušit už nyní, zmiňoval před více než týdnem v Partii na CNN Prima News premiér Babiš. Šéf Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček Echu řekl, že provozovatele čerpacích stanic rozhodnutí vlády opatření prodloužit překvapilo. „Překvapení nebude skrývat nikdo. Argumentace, že situace na Blízkém východě ještě není tak stabilní, počkáme 19 dní a pak uvidíme, jak dál, mi přijde padlá na hlavu. Obě strany konfliktu si daly šedesát dní na vyjednávání. Pokud se vyjednávání úplně nezastaví, tak to bude, jako tomu je nyní, tedy občas nějaká pozdravná raketa, což se dělo nyní o víkendu,“ řekl Indráček s tím, že dopad víkendového vývoje na ceny byl minimální, respektive u nafty nulový. „Cena, která byla dosažena někdy zhruba před týdnem na mezinárodním trhu, je základem, od něhož se to nyní bude odrážet. Může to o padesát halířů nebo o korunu stoupnout či klesnout podle vývoje na Blízkém východě. Nemyslím si ale, že čekat o nějakých 14 dní déle dává smysl ve chvíli, kdy to kontrolují nařízením vlády a prominutím daně v podstatě ze dne na den, tak to mohli zrušit a naopak kdyby se něco dělo, ve smyslu, že skončilo vyjednávání a konflikt se znovu rozjel, tak to znovu mohli zavést,“ poukázal Indráček. Krátkodobé dopady den za dnem na jednotlivé čerpací stanice v podstatě nyní podle něj nejsou. „Od začátku května se změnil ten vzoreček, tak se víceméně situace uklidnila. Už to není tak drsné, jako to bylo v dubnu. Dá se s tím žít. Tohle funguje, pokud nenastanou nějaké velké cenové skoky směrem dolů. Směrem nahoru to nevadí, protože pak se vám cena zvyšuje,“ dodal Indráček. Problém ale nastává podle Indráčka při dlouhodobém pohledu. „Tím, že se drží hodně dole dálnice – což je primárním efektem toho opatření, že tlačí dolů prémiové pumpy na exkluzivních místech – tak se jakoby sevřely nůžky mezi nezávislými benzinkami typicky na vesnici nebo v menších městech a těmi značkovými pumpami na exkluzivních místech. Zákazník, který byl dříve zvyklý nakupovat doma, měl svojí pumpu, kde obvykle tankoval a stačilo mu to, si najednou říká, proč bych si nemohl natankovat na dálnici u libovolné značkové sítě, když to mám jen o korunu dražší,“ vysvětlil expert. Dodal, že pokud by opatření pokračovalo dlouhodobě, bude to pro menší benzinky problém, neboť přichází o zákazníky. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), která sdružuje největší hráče na trhu, hlásí zhruba patnáctiprocentní nárůst zákazníků, naopak menší čerpací stanice hlásí obdobný propad. „Česká republika je poměrně přepumpovaná. Pokud nějaká pumpa zmizí, asi se z velkého nadhledu nic nestane, ale bude to problém pro lidi, kteří v okolí té menší benzinky žijí,“ řekl Indráček a dodal, že je to právě vysoký počet čerpacích stanic spolu s nízkou daní, který znamená, že jsou v Česku ceny nízké. I proto byl podle něj od začátku nesmysl, že vláda vůbec nějakým opatřením do trhu zasáhla, neboť trh si podle něj umí poradit sám. V týdenním porovnání dat k 15. 6. a 22. 6. 2026 došlo v celém středoevropském regionu (u sousedních států ČR a Maďarska) k poklesu cen pohonných hmot, a to výrazněji u nafty než u benzinu. Ukazují to data ČAPPO. Česká republika se v tomto období držela v dolní části cenového rozpětí, levnější než všechny sousední země s výjimkou Polska. Ceny benzinu BA‑95 v ČR klesly o 0,048 EUR/l, což odpovídá regionálnímu trendu, přičemž nejvýraznější pokles zaznamenalo Rakousko. U nafty byl pokles ještě citelnější. V ČR se snížila o 0,093 EUR/l, což je srovnatelné s vývojem v Maďarsku a Rakousku, zatímco největší pokles zaznamenalo Slovensko. Česká republika si i u nafty udržela druhou nejnižší cenu v regionu, opět hned po Polsku, celkově třetí nejnižší v EU.