Senioři uzamčení v penzijním spoření jsou o krok blíže ke svým penězům, bez sankce PENZIJNÍ SPOŘENÍ Senátní výbor pro sociální politiku doporučil, aby horní komora schválila odemčení a kompenzace důchodcům uzamčeným v penzijním spoření. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) senátorům poděkovala a dodala, že přes 100 tisíc seniorů by mělo dostat šanci bez sankce ukončit spoření a dostat se ke svým penězům. Návrh reaguje na zrušení státní podpory pro důchodce, které schválila bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Novela předpokládá, že klienti, kteří uzavřeli smlouvu o penzijním spoření před koncem roku 2023 a je jim již přiznán starobní důchod, budou moct spoření ukončit bez sankce i bez splnění minimální doby spoření. Podle ministerstva financí je takových klientů zhruba 150 tisíc. Změna nijak nezasáhne veřejné finance. Návrh rovněž umožní důchodcům, kteří penzijní spoření předčasně ukončili a přišli kvůli tomu o státní příspěvky nebo i o vlastní vložené prostředky, aby požádali o vrácení ušlých peněz. Týká se to zhruba 16 tisíc lidí. Náklady na státní rozpočet podle Schillerové budou zhruba 60 milionů korun. Výbor pro sociální politiku v úterý doporučil, aby Senát předlohu schválil. „Přes 100 000 dotčených seniorů, na které Fialova vláda zapomněla, brzy dostane férovou možnost bez sankce ukončit spoření a dostat se ke svým penězům,“ uvedla na síti X Schillerová. Stát přestal starobním důchodcům vyplácet příspěvky k penzijnímu spoření od poloviny roku 2024. Opatření bylo součástí balíčku na konsolidaci veřejných financí, který přijala předchozí vláda. Ministerstvo financí v minulosti argumentovalo tím, že účelem příspěvku je motivovat lidi k tvorbě úspor pro důchodový věk. Hnutí ANO v minulém volebním období napadlo zrušení státního příspěvku k penzijnímu spoření pro spořící důchodce u Ústavního soudu, ale neuspělo. Třetí penzijní pilíř dnes využívá 3,9 milionu klientů, kteří v roce 2025 uložili celkem 43,2 miliardy korun. Stát systém každoročně podporuje 18 miliardami korun, z nichž 5,8 miliardy tvoří přímé státní příspěvky. Vláda chce dalšími změnami motivovat mladé lidi, aby si začali spořit co nejdříve a chystá tak reformu penzijního spoření. „Projekt Lepší penzijko přináší tři komplexní výhody pro necelé 4 miliony stávajících klientů a všechny budoucí nové klienty. Rozpočtový dopad přitom bude pouze zhruba 1,2 miliardy korun ročně,“ sdělila Schillerová začátkem června. Zákon nově zavede takzvané spoření od kolébky. Všem střadatelům do 30 let se státní příspěvek zdvojnásobí ze současných 20 na 40 procent z měsíčního vkladu. U dětí se navíc snižuje minimální hranice vkladu pro přiznání státního příspěvku z 500 na 100 korun. Při maximální měsíční úložce 1 700 korun tak stát přispěje dětem a dvacátníkům 680 korunami měsíčně. Střadatelům do 36 let novela nově umožňuje jednorázově vybrat až třetinu vlastních vkladů i jejich zhodnocení bez daňové sankce, a to po minimálně deseti letech spoření. Výběr není podmíněn žádným konkrétním účelem. Druhá změna se týká investiční strategie. Dosavadní povinný investiční dotazník, který podle ministerstva směřoval řadu klientů do zbytečně konzervativních investic, bude zrušen. Namísto něj bude nově příchozím klientům jako výchozí možnost nabídnuta strategie životního cyklu. Podle ní budou mít klienti do 50 let věku nejméně 80 procent prostředků investováno v akciovém fondu. Po dosažení padesátky se úspory začnou postupně přesouvat do konzervativního dluhopisového fondu. Klienti, kteří budou chtít jiné nastavení, si budou moci investiční dotazník vyplnit dobrovolně a zvolit vlastní rozložení. K 31. prosinci 2036 budou zároveň ukončeny transformované fondy, do nichž nelze vstupovat od roku 2013, ale stále v nich spoří 1,7 milionu klientů s úsporami 340 miliard korun. Tito klienti budou k danému datu automaticky převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření. Největší dopad na výsledné úspory by mělo snížení poplatků. Stávající dvousložkový systém, fixní poplatek za správu a výkonnostní poplatek za zhodnocení, bude nahrazen jednotným stropem 0,5 procenta ročně z objemu úspor, a to napříč transformovanými, konzervativními, smíšenými i dynamickými fondy. Výkonnostní poplatky budou zcela zrušeny. Alternativního fondu se změna nedotkne. Ministerstvo uvádí, že penzijní společnosti v současnosti vybírají poplatky těsně pod stávajícím stropem, přičemž průměrný poplatek dosahuje až dvou procent z úspor klienta ročně. Poplatky přitom dlouhodobě rostou, v roce 2025 vybraly penzijní společnosti na poplatcích 8,1 miliardy korun a zisk před zdaněním dosáhl 59 procent z vybraných poplatků.