Nizozemští farmáři řeší záhadu vystresovaných zvířat. Podezření padá na soláry a větrníky, úřady to odmítají ZÁHADNÉ CHOVÁNÍ ZVÍŘAT V Nizozemsku se rozhořel spor o záhadné zdravotní potíže hospodářských zvířat. Někteří farmáři hlásí pokles produkce mléka, stres, průjmy, neklidné chování nebo problémy s napájením zvířat. Podle části z nich mohou být příčinou takzvané bludné proudy, tedy nežádoucí elektrické proudy procházející mimo zamýšlený obvod, například přes uzemnění, konstrukce nebo půdu. Souviset mohou podle elektrotechnického inženýra Johana van Bommela mimo jiné se solárními panely či větrnými elektrárnami, píše nizozemský týdeník De Groene Amsterdammer. Úřady a část odborníků však tuto souvislost odmítají nebo ji nepovažují za prokázanou. Případem se zabývá mimo jiné oblast Goeree-Overflakkee, kde chovatel André van den Oudenrijn popisuje dlouhodobé problémy u více než dvou set krav. Zvířata podle listu dávala výrazně méně mléka, častěji byla nemocná, málo pila a některá se chovala nezvykle u napáječek. Podobné obtíže měl také nedaleký chovatel koz Cor Bos, jehož zvířata byla ve stresu, nechtěla si lehat a mladé kozy se zraňovaly při náhlých panických reakcích. De Groene Amsterdammer zároveň uvádí, že obdobné stížnosti poznávají i další farmáři, mnozí z nich ale nechtějí vystupovat veřejně kvůli obavám z negativní pozornosti kolegů či inspekčních služeb. Do případu vstoupil elektrotechnický inženýr Johan van Bommel, který se zaměřuje na propojení elektrotechniky a chování zvířat. Tvrdí, že v některých stájích měřil proudy, které tam podle něj neměly být, a že u Van den Oudenrijnova hospodářství dokázal měření spojit s daty o chování krav. V roce 2024 podle týdeníku odpojil elektrický systém stáje od sítě pomocí oddělovacího transformátoru; farmář následně uváděl, že se chování zvířat změnilo a produkce mléka začala postupně růst. Van Bommel i farmář dávají potíže do souvislosti s okolní infrastrukturou, mimo jiné s čistírnou odpadních vod, solárními panely a větrnými elektrárnami v okolí. Zároveň ale připouštějí, že příčinnou souvislost je obtížné navenek jednoznačně prokázat. Právě v tom spočívá jádro sporu: farmáři a někteří odborníci tvrdí, že symptomy ukazují na vnější vliv, zatímco úřady a provozovatelé sítí nevidí dostatečný důkaz, že by problém souvisel s elektřinou. Obec Goeree-Overflakkee kvůli podobným potížím u více chovů požádala provincii Jižní Holandsko, aby se věcí zabývala. Skupina odborníků dospěla podle De Groene Amsterdammer k závěru, že bludné proudy je obtížné prokázat, ale nelze je ani vyloučit, a že zvláštní symptomy ukazují na potřebu širšího výzkumu. Certifikační společnost DNV však následně předložila skeptičtější pohled: účinek bludných proudů označila za fyzikálně neprokázaný a zmínila i možnost „šarlatánství“. Provincie později závěr zmírnila, podle listu se však informace, že se v Ooltgensplaat bludné proudy neprokázaly, dál šířila mezi úřady i odvětvím větrné energetiky. Nizozemský Úřad pro bezpečnost potravin a spotřebního zboží NVWA podle De Groene Amsterdammer považuje problémy na Van den Oudenrijnově farmě za důsledek špatného hospodaření. Farmář naopak tvrdí, že vyzkoušel řadu opatření a že úřady problém s elektřinou odmítají brát vážně. Správce sítě Stedin uvedl, že o problémech ví, nevidí však důkazy o souvislosti s dodávkou elektřiny. Na straně volající po dalším zkoumání stojí například profesor elektromagnetismu Frank Leferink z Twente, podle něhož nejsou bludné proudy mystikou, ale známým fyzikálním jevem, který se ve vědě řeší desítky let. Upozorňuje také, že běžné posuzování elektrických instalací se soustředí hlavně na bezpečnost lidí, zatímco zvířata mohou být citlivější i na slabší proudy. Podobně profesor agrotechnologie Peter Groot Koerkamp z Wageningenské univerzity považuje výpovědi farmářů za dostatečně vážné na to, aby následoval akademický, multidisciplinární výzkum. Politická rovina sporu zatím podle listu k novému vyšetřování nevedla. Strana SGP požádala ministryni pro klima a zelený růst o širší multidisciplinární výzkum, ta však na konci května odpověděla odmítavě. Odkázala se přitom na závěry, podle nichž problém v Ooltgensplaat nesouvisí s bludnými proudy, a také na stanovisko NVWA, že příčina je na straně samotného farmáře. Spor tak zůstává otevřený: pro část farmářů jde o přehlížený dopad elektrifikace venkova, pro úřady zatím o neprokázanou hypotézu.