Maďarsko odmítá omezení vstupu ukrajinských mužů do EU, které prosazuje von der Leyenová OCHRANA UKRAJINCŮ V EU Maďarsko nepodpoří návrh Evropské komise, který by omezil vstup ukrajinských mužů podléhajících branné povinnosti do Evropské unie. Uvedl to podle maďarského ekonomického deníku Világgazdaság v úterý v parlamentu maďarský premiér Péter Magyar. Kontroverze kolem snahy Komise ve spolupráci s Kyjevem otevírá zásadní otázku, nakolik je takový krok slučitelný s mezinárodním uprchlickým a azylovým právem. Podle Magyara Budapešť svůj nesouhlas již oznámila na evropské úrovni a proti návrhu se staví také dalších šest až sedm členských států EU. O které země jde, Magyar nekonkretizoval. Premiér zároveň zdůraznil, že Maďarsko bude i nadále přijímat etnické Maďary prchající z ukrajinské Zakarpatské oblasti před válkou nebo mobilizací, a to i v případě, že by unijní návrh nakonec získal potřebnou podporu a vstoupil v platnost. V Zakarpatské oblasti podle odhadů žije 70.000 až 80.000 příslušníků maďarské menšiny. Stovky z nich slouží v ukrajinských ozbrojených silách. Evropská komise pode vedením Ursuly von der Leyenové předložila kontroverzní návrh 26. června. Ten počítá s prodloužením dočasné ochrany pro zhruba 4,4 milionu Ukrajinců pobývajících v EU, zároveň by však zavedl přísnější podmínky pro vstup ukrajinských mužů ve vojenském věku. K přijetí návrhu je nutná kvalifikovaná většina členských států. Pokud by byl schválen, nová pravidla by mohla začít platit od března 2027. Evropská komise i ukrajinské úřady změny zdůvodňují snahou sladit unijní pravidla s ukrajinskou legislativou platnou během válečného stavu. Ukrajina po ruské invazi z roku 2022 výrazně omezila možnost vycestování mužů podléhajících branné povinnosti do zahraničí. EU přitom žádná podobná kontroverzní opatření nezavedla, když utíkali před válkou muži ze Sýrie před více než 10 lety. Kontroverze kolem návrhu Evropské komise omezit přístup ukrajinských mužů podléhajících branné povinnosti k dočasné ochraně v EU otevírá zásadní otázku, nakolik je takový krok slučitelný s mezinárodním uprchlickým a azylovým právem. Zastánci omezení vycházejí z toho, že institut dočasné ochrany není klasické azylové právo. Zdůrazňují, že směrnice o dočasné ochraně, aktivovaná po ruské invazi v roce 2022, byla mimořádným opatřením určeným k rychlé ochraně lidí prchajících před válkou. Problém nastává ve chvíli, kdy by byli muži ve věku například 23 až 60 let automaticky vylučováni bez individuálního posouzení. Základním principem Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 je totiž individuální posouzení každého případu. Mezinárodní uprchlické právo obecně neumožňuje odmítnout ochranu pouze proto, že osoba spadá do určité věkové nebo pohlavní skupiny. I muž ve vojenském věku může být uprchlíkem, pokud mu hrozí pronásledování, nelidské zacházení nebo jiné vážné nebezpečí. Vyloučení celé skupiny by proto mohlo být v rozporu s principem individuálního posuzování žádostí o ochranu. Je důležité zdůraznit, že případná ztráta nároku na dočasnou ochranu ještě neznamená ztrátu práva požádat o azyl.