Proevropský premiér Arménie Nikol Pašinjan sice zvítězil první červnový víkend ve volbách, vyhráno ale zdaleka nemá. Aby definitivně uzavřel mír s Ázerbájdžánem, musí ve své malé jihokavkazské republice změnit ústavu. A tomu bude bránit proruská opozice. Pašinjanova strana Občanská smlouva získala první červnovou neděli 49,87 procenta hlasů. Dalo by se však říct, že pro Pašinjana to je nevýhra. Volby totiž sice s přehledem vyhrál, ale nezískal potřebnou ústavní většinu. Utekla mu o šest mandátů. A to se může být vážný zádrhel pro klíčová řešení, před kterými se nachází Pašinjan a celá Arménie. Změna ústavy je klíčovou politickou součástí definitivního mírového urovnání a rozvoje vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Aby k němu došlo, musí se změnit preambule arménské ústavy. Ta se totiž přímo odvolává na Deklaraci o nezávislosti Arménie z roku 1990, která obsahuje zmínku o usnesení o sjednocení tehdejší Arménské SSR a Náhorního Karabachu. Jde o tentýž Karabach, který byl od začátku 90. let do roku 2023 Radou bezpečnosti OSN jednoznačně uznáván za okupované ázerbájdžánské území. A o které Arménie a Ázerbájdžán svedly několik ozbrojených konfliktů. Existují zcela konkrétní obavy, že tato preambule v budoucnu může posloužit jako záminka pro obnovení ozbrojeného konfliktu. Pokud ne silami uvnitř samotné Arménie, tak prostřednictvím Ruska. Záminka pro válku Některé arménské revanšistické síly se těší podpoře Ruska. O podporu Moskvy se nepokrytě opírala aliance Silná Arménie vlivného podnikatele s ruským občanstvím Samvela Karapetjana. Miliardář vlastní v Rusku rozsáhlé stavební impérium, skupinu Tashir, a jeho politický vzestup v Arménii je vnímán jako přímý projekt Kremlu na udržení vlivu v zemi. Do parlamentu se rovněž dostala Arménská aliance exprezidenta Roberta Kočarjana, který dlouhodobě udržuje nadstandardní osobní vztahy přímo s Vladimirem Putinem. Obě politické síly se nachází v opozici, a tak nemohou resetovat vztahy s Ruskem – Pašinjanova Arménie se od Moskvy naopak vzdaluje a otáčí se směrem k Západu a usiluje o členství v EU. Opozice může blokovat změny Proruské síly sice nebudou schopny militarizovat zemi a připravovat se zpět dobýt Náhorní Karabach, mohou však - a také budou - Pašinjanovi bránit v provedení ústavní reformy. Protože pro Rusko je nestabilní Kavkaz výhodný. Mírová smlouva mezi Ázerbájdžánem a Arménií je výhodná pro obě země, ale i pro další hráče v regionu – pro Turecko, Evropu a pro Spojené státy. Kreml, který po tři desetiletí sloužil jako geopolitický arbitr na Kavkazu, však ztratí poslední zbytky svého vlivu. „Po desetiletí Rusko udržovalo konflikt zmrazený a využívalo svou vojenskou přítomnost a roli mediátora k vyvíjení tlaku na Arménii i Ázerbájdžán,“ připomněl k ruským zájmům v regionu v srpnu 2025 deník Financial Times. Právě proto Putinova administrativa nařídila propagandistickým médiím, aby prezentovala výsledky voleb v Arménii jako „porážku“ prozápadního Pašinjana a zaměřila se výhradně na to, že nezískal ústavní většinu. Ruskému opozičnímu webu Meduza to sdělil nejmenovaný představitel prokremelského média. Proruští představitelé v regionu se budou snažit torpédovat mírový proces požadavkem, aby byla mírová smlouva mezi Arménií a Ázerbájdžánem podepsána bez čekání na to, až dojde ke změně preambule arménské ústavy. Nepůjde však o urychlení mírového procesu, ale skrytou strategii Kremlu, jejímž cílem je zasít chaos v regionu tradičních ruských zájmů. Otevření regionu je podmínkou prosperity Signály z Kavkazu jsou totiž zcela jasné. Musí dojít k resetu vztahů mezi Armény a Ázerbájdžánci, národy, které si zvolily cestu spolupráce, otevřenosti a prosperity. A nejde jen o hrozbu nové války. Bez podpisu plnohodnotné mírové smlouvy a změny arménské ústavy zároveň nebude odblokováno regionální dopravní spojení, což opakovaně prohlašují představitelé Ázerbájdžánu a Turecka. Otevření regionu je přitom nejpřímější cestou k ekonomické prosperitě a skutečnému přeorientování Arménie z Ruska směrem k Evropě. Staronový předseda arménské vlády Pašinjan opakovaně dává najevo, že chápe a akceptuje potřebu změny ústavy. Také podstatná část arménské společnosti, která ho podpořila ve volbách, tuto změnu podporuje. Přestože arménský premiér nemá absolutní většinu, která by mu umožnila nezávisle iniciovat referendum, může stále zahájit proces změny ústavy. Na to upozorňuje unijní think-tank pro otázky zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EUISS (European Union Institute for Security Studies). Rozdílné vize pro Arménii „Pašinjan se může pokusit získat pro hlasování o referendu potenciální přeběhlíky z opozičních stran nebo vyhlásit předčasné volby, jakmile bude návrh ústavy hotový. Zajištění schválení v referendu však může být náročnější než zajištění volebního vítězství. K jeho schválení bude zapotřebí nejen prosté většiny odevzdaných hlasů, ale také podpory více než 25 % oprávněných voličů,“ píše seniorní analytik EUISS Ondřej Ditrych. „Právě tam se nyní pravděpodobně soustředí ruské úsilí o zmaření mírového procesu. Hodně bude záviset na Pašinjanově schopnosti prosazovat svou vizi a zároveň překlenovat, nikoli prohlubovat politické rozpory v zemi,“ doplňuje Ditrych. Arménie změnu ústavy potřebuje, aby mohla překročit stín minulosti a mohla vzdorovat ruskému vlivu. Tento krok zároveň otevře malé kavkazské zemi cestu k hospodářskému rozvoji bez závislosti na Rusku. Otevře regionální dopravní spojení. Právě tento směr je zcela zjevně nezbytný nejen pro Arménii a Ázerbájdžán, ale i pro celý region a Evropskou unii, kam se Arménie chce vydat. Mohlo by vás zajímat: Arménský premiér Putinovi řekl, že Arménie je demokracie se svobodným internetem a bez politických vězňů Bývalý olympionik byl obviněn z poškození zrcadlového jezírka ve Washingtonu Bývalý olympijský kanoista David Hearn byl dnes obviněn z poškození zrcadlového jezírka u Lincolnova památníku ve Washingtonu. Dno jezírka nedávno nechal prezident Donald Trump natřít bazénovou barvou v odstínu modři na americké vlajce. Následné problémy s odlupováním barvy připsal vandalismu. ŽIVĚ Ukrajinský dron zasáhl civilní autobus, tvrdí Rusko. Seděli v něm zahraniční turisté Ruské noční útoky v Kyjevě zničily velký sklad Ukrajinského červeného kříže s uloženým vybavením a humanitární pomocí v hodnotě 79 milionů hřiven (37 milionů Kč). Údery, které byly podle primátora hlavního města Vitalije Klička největší, jaké kdy ruské síly na metropoli podnikly, si podle poslední bilance vyžádaly nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných. Maďarská vláda zrušila status uprchlíka polskému exministrovi, uvedla Varšava Nová maďarská vláda zrušila status uprchlíka bývalému polskému ministrovi spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi, jeho manželce a někdejšímu náměstkovi Marcinu Romanowskému. Varšava na dvojici politiků z nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vydala zatykač mimo jiné kvůli obviněním ze zpronevěry. Oba pobývali dříve v Maďarsku, nyní je Ziobro zřejmě ve Spojených státech. USA sdělily Mezinárodnímu trestnímu soudu, že neuznávají jeho jurisdikci Americké ministerstvo spravedlnosti sdělilo Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), že Spojené státy nebudou s tribunálem spolupracovat při žádném vyšetřování a odmítají, že by tento soud měl jakoukoliv jurisdikci nad Američany. Ministerstvo spravedlnosti to oznámilo na svém webu s tím, že USA nejsou smluvní stranou Římského statutu, kterým byl soud zřízen, a nikdy s autoritou ICC nesouhlasily. Úřady v souvislosti s útokem na oligarchu v Monaku pátrají po ženě Úřady v souvislosti s pondělním výbuchem v Monaku, který zranil oligarchu a někdejšího ukrajinského občana Vadyma Jermolajeva a další dva lidi, pátrají po ženě. Podle serveru Le Figaro a stanice Bfm-TV vyšetřovatelé nyní nevylučují, že za útokem stála cizí mocnost. Bfm-TV také tvrdí, že úřadům se podařilo vypátrat místo, kde se nachází podezřelá. Je to evropská země mimo Monako a Francii.