Měly uspořit miliardy korun. Lékaři by totiž díky nim přestali dělat opakovaná vyšetření a pacienti by se zase rychleji dostali ke správné léčbě – dřív by se tak uzdravili a vrátili do práce. Premiér Andrej Babiš proto tlačí na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (oba ANO), aby elektronické žádanky konečně zprovoznil. Jenomže jejich příprava vázne. „Obracím se na vás s žádostí o bezodkladné zahájení opatření, jejichž cílem je posílení finanční udržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění.“ Přesně tak začíná ostrý dopis, který v polovině června poslal premiér Babiš svému ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi. Důrazně ho v něm žádá, aby našel miliardové úspory. Z podkladové analýzy, která vznikla pro potřeby vlády, totiž vyplývá, že z balíku peněz na zdravotnictví zbytečně uniká 15 až 18 miliard korun ročně. Vedení resortu zdravotnictví přitom letos žádalo peníze navíc. Poptávalo celkem 24 miliardy korun. Vláda mu sice nakonec vyhověla – platby za státní pojištěnce se zvednou o 21 miliard korun –, Vojtěch ale dostal „nůž na krk“. Musí co nejrychleji spustit alespoň elektronickou žádanku. Podle předběžných odhadů zdravotních pojišťoven totiž může tato jednoduchá aplikace uspořit až deset miliard korun ročně. Podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška to může být i víc. „A to nejenom díky tomu, že se přestanou dělat duplicitní vyšetření, ale hlavně proto, že bude možné sledovat čekací doby u konkrétních vyšetření. Pacient se tak rychleji dostane ke klíčovému vyšetření, které potřebuje. Rychleji také zahájí léčbu a vrátí se do práce,“ vysvětluje Dušek. Nejdřív za rok Jenomže podle kritiků přípravy elektronických žádanek váznou. Zatímco podle původních plánů je mělo ministerstvo spustit už v červenci tohoto roku, byť jen v nepovinné formě, nakonec muselo ostrý start odložit. Šéf resortu Adam Vojtěch minulý týden oznámil, že s jejich startem počítá až za rok. Nespustí navíc všechny. Žádanky na laboratorní vyšetření se mají digitalizovat ještě později: až v lednu roku 2028. Podle řady odborníků je ale i tento termín nereálný. „Některé základní části systému ještě nejsou dořešené nebo provázané,“ vysvětluje například finanční ředitel společnosti Synlab Tomáš Halousek. Číselníky laboratorních vyšetření jsou podle něj stále nejednotné, vyřízená není ani jednoznačná identifikace lékařů. „Jasná nejsou ani pravidla pro sdílení výsledků z vyšetření prováděných přímo v ordinacích,“ spílá ministerstvu. Systém podle něj nepočítá ani se samoplátci. „Pokud se tedy někdo nechá vyšetřit za vlastní peníze, nebude mít výsledky svých testů dostupné ve sdíleném zdravotním záznamu. Z pohledu systému tedy může vypadat, jako by se prevence neúčastnil. Ve skutečnosti ji ale absolvuje, jenom jiným způsobem,“ upozorňuje Halousek. „Pokud stát něco chce, ať to také zaplatí“ Podobně to vidí i šéf Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. „Je to opravdu problém. Z pohledu ambulantních lékařů není připravené skoro nic,“ prohlásil na semináři, který minulý týden pořádala organizace Občan v síti. Pro redakci Aktuálně.cz pak doplnil, že největší potíž tkví v penězích. „Nikdo neví, kdo nám zaplatí úpravy softwarů. Ani takto základní věc není dořešená. Stát nám sice vymýšlí novou povinnost, prostředky si ale na to máme najít sami,“ uvedl Jojko. Podle šéfa České stomatologické komory Romana Šmuclera měl stát původně na elektronizaci zdravotnictví načerpat tučnou evropskou dotaci. Jenže peníze si nakonec rozdělily jen fakultní nemocnice. „Všechno to nakonec skončilo tam. Předchozí vedení ministerstva dalo veškeré peníze jim, na ambulantní sektor nikdo nemyslel. Neposlali nám ani korunu,“ řekl Šmucler Aktuálně.cz. Současné vedení resortu tak podle něj musí nejprve vyřešit, kde na zavedení e-žádanek vůbec vezme prostředky. „Vzhledem k tomu, že jsem členem profesní neziskové organizace The Council of European Dentists, která pravidelně zasedá v Bruselu, se jim v tom snažím alespoň nějak pomoct. Po lítém boji jsme ministerstvu pomohli vyjednat alespoň nějaké peníze navíc,“ dodal Šmucler. Česko už totiž podle něj za zbytkem Evropy výrazně pokulhává. Se sdílením dat v digitální podobě přitom počítá i jednotná evropská legislativa – a to napříč celým kontinentem. Opoziční poslanec a člen sněmovního zdravotního výboru Štěpán Slovák (ODS) nicméně upozorňuje, že se současné vedení resortu pustilo do práce až po „vytýkacím“ dopisu od Andreje Babiše. „Do té doby se nic nedělo. Za celého půl roku, co zasedá zdravotní výbor, nám zástupci ministerstva žádné materiály nepředstavili. Nebylo to ani tématem žádného z výborů,“ řekl Slovák. Funkční dokonce není ani kmenový registr pacientů, který má zajistit jednoznačnou a bezpečnou identifikaci všech pacientů. Zákon o elektronizaci zdravotnictví z roku 2021 přitom předpokládal jeho spuštění už v lednu 2023. Vedení resortu ho ale nedokončilo. Také podle Slováka je proto červencový termín roku 2027 s velkým otazníkem. „A to jsme měli mít e-žádanku už od letošního července spuštěnou, i když jen nepovinnou,“ připomíná. Nedotažené dědictví Vedení resortu zdravotnictví se ovšem brání. Podle náměstka ministra Ladislava Švece převzal Adam Vojtěch agendu po svém předchůdci Vlastimilu Válkovi (TOP 09) nedotaženou. „Bylo tam hodně mezer. Dosavadní koncepce třeba vůbec nepočítala se zdravotními pojišťovnami. O tom, že by měly být do elektronizace zdravotnictví zapojeny, jsme začali uvažovat teprve až my. Právě zdravotní pojišťovny mají totiž na digitalizaci zdravotnictví největší zájem,“ řekl Švec na semináři organizace Občan v síti. Podle Petra Foltýna, který na ministerstvu vede Národní centrum elektronického zdravotnictví (NCEZ), se nakonec podařilo najít i další peníze. „Ty už budou směřovat i na podporu ambulantního sektoru a zapojení menších poskytovatelů,“ reagoval na kritiku z úst lékařů. Úprava ambulantních informačních systémů by podle něj měla být hotová ještě letos. „V průběhu příštího roku by se tak mohla služba elektronické žádanky využívat plošně,“ je přesvědčen Foltýn. Redakce Aktuálně.cz oslovila i bývalého ministra Vlastimila Válka, ten ale na dotazy neodpověděl. Loni v srpnu ovšem tvrdil, že jsou elektronické žádanky na lékařská vyšetření prakticky připravené a od ledna 2026 se začnou testovat. „Od července 2026 už budou i povinné,“ řekl tehdy v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Válek také odhadoval, že se díky elektronickým žádankám ušetří 30 až 35 miliard korun. „Zabrání totiž zbytečným duplicitním vyšetřením a zkrátí čekání na vyšetření,“ vysvětlil. E-žádanka je podle něj také jediný způsob, jak čekací lhůty sledovat. Mohlo by vás zajímat: Náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec vysvětluje, jak bude vypadat reforma hygienické služby Bývalý olympionik byl obviněn z poškození zrcadlového jezírka ve Washingtonu Bývalý olympijský kanoista David Hearn byl dnes obviněn z poškození zrcadlového jezírka u Lincolnova památníku ve Washingtonu. Dno jezírka nedávno nechal prezident Donald Trump natřít bazénovou barvou v odstínu modři na americké vlajce. Následné problémy s odlupováním barvy připsal vandalismu. ŽIVĚ Ukrajinský dron zasáhl civilní autobus, tvrdí Rusko. Seděli v něm zahraniční turisté Ruské noční útoky v Kyjevě zničily velký sklad Ukrajinského červeného kříže s uloženým vybavením a humanitární pomocí v hodnotě 79 milionů hřiven (37 milionů Kč). Údery, které byly podle primátora hlavního města Vitalije Klička největší, jaké kdy ruské síly na metropoli podnikly, si podle poslední bilance vyžádaly nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných. Maďarská vláda zrušila status uprchlíka polskému exministrovi, uvedla Varšava Nová maďarská vláda zrušila status uprchlíka bývalému polskému ministrovi spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi, jeho manželce a někdejšímu náměstkovi Marcinu Romanowskému. Varšava na dvojici politiků z nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vydala zatykač mimo jiné kvůli obviněním ze zpronevěry. Oba pobývali dříve v Maďarsku, nyní je Ziobro zřejmě ve Spojených státech. USA sdělily Mezinárodnímu trestnímu soudu, že neuznávají jeho jurisdikci Americké ministerstvo spravedlnosti sdělilo Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), že Spojené státy nebudou s tribunálem spolupracovat při žádném vyšetřování a odmítají, že by tento soud měl jakoukoliv jurisdikci nad Američany. Ministerstvo spravedlnosti to oznámilo na svém webu s tím, že USA nejsou smluvní stranou Římského statutu, kterým byl soud zřízen, a nikdy s autoritou ICC nesouhlasily. Úřady v souvislosti s útokem na oligarchu v Monaku pátrají po ženě Úřady v souvislosti s pondělním výbuchem v Monaku, který zranil oligarchu a někdejšího ukrajinského občana Vadyma Jermolajeva a další dva lidi, pátrají po ženě. Podle serveru Le Figaro a stanice Bfm-TV vyšetřovatelé nyní nevylučují, že za útokem stála cizí mocnost. Bfm-TV také tvrdí, že úřadům se podařilo vypátrat místo, kde se nachází podezřelá. Je to evropská země mimo Monako a Francii.