Íránu se během letošní války podařilo Spojeným státům způsobit větší škody, než Pentagon dosud přiznal, zjistili američtí novináři. Zásahy raket a dronů poškodily nejméně dvacet amerických základen a dalších objektů. Poukázaly tak na slabiny americké vojenské přítomnosti na Blízkém východě. USA nyní může čekat zásadní přehodnocení strategie i rozmístění svých sil v regionu. Mezi více než dvaceti zasaženými americkými vojenskými a diplomatickými objekty byla i důležitá námořní základna v Bahrajnu. Jde přitom o jedinou americkou námořní základnu na Blízkém východě. Sídlí zde velitelství páté flotily a představuje hlavní opěrný bod amerických operací v Perském zálivu. Írán ji opakovaně ostřeloval mezi koncem února a červnem, tedy prakticky po celou dobu letošního konfliktu. Podle nové analýzy amerického deníku Wall Street Journal, která vychází ze satelitních snímků, záběrů ze sociálních sítí a výpovědí současných i bývalých vojáků, způsobily rakety a drony rozsáhlé škody – a to v rozsahu, který Pentagon dosud veřejně nepřiznal. Právě tyto škody podle listu přiměly Washington přehodnotit americkou vojenskou přítomnost v regionu. Americké škody a náklady Pentagon kvůli podezření ze zatajování škod a nákladů konfliktu s Íránem čelí kritice amerických zákonodárců. Americký ministr obrany Pete Hegseth během květnového slyšení v Senátu na dotaz ohledně nákladů na válku odpověděl protiotázkou: „Jaká je cena za to, aby Írán nezískal jadernou zbraň?“ Podle červnového odhadu Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) činí celkové náklady konfliktu přibližně 40 miliard dolarů (asi 850 miliard korun), přičemž částka může být i vyšší. Dalších až pět miliard dolarů (zhruba 106 miliard korun) podle think-tanku představují škody na amerických základnách. Podle Tima Hawkinse – mluvčího amerického Centrálního velení (CENTCOM), které řídí vojenské operace USA na Blízkém východě – Spojené státy během konfliktu upřednostnily ochranu lidí před budovami. Dodal, že USA způsobily Íránu mnohem větší škody, když zasáhly více než 13 500 cílů. Rozsah škod, které utrpěla americká armáda, nicméně vede Washington k přehodnocení celé jeho vojenské přítomnosti na Blízkém východě, uvádějí zdroje amerického listu. Situaci komplikuje i ochlazení vztahů se Saúdskou Arábií, což podle Wall Street Journal urychluje přehodnocení americké strategie v regionu. Velké přesuny Válka podle amerických představitelů ukázala, že základny budované v době, kdy Írán nedisponoval přesnými balistickými raketami a útočnými drony, jsou dnes zranitelné. Pentagon nyní zvažuje rozsáhlé přesuny vojenských kapacit mimo dosah íránských raket a dronů, stejně jako přestavbu základny v Bahrajnu a omezení vojenské přítomnosti v Kuvajtu a Saúdské Arábii. Některá velitelská a řídicí centra by mohl nechat přesunout do Izraele nebo pod zem. Před zranitelností amerických základen v regionu varovali už před válkou někteří vojenští plánovači. Návrhy na jejich přesun dále na západ se objevily už po roce 2016 během prvního funkčního období amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nakonec však nebyly realizovány. Pokud Pentagon skutečně přistoupí k přesunu základen a reorganizaci sil, půjde podle Wall Street Journal o největší proměnu americké vojenské přítomnosti na Blízkém východě za několik desetiletí. Konflikt s Íránem tak může změnit podobu americké strategie v regionu na celou další generaci, uzavírá list. Mohlo by vás zajímat: Prezident Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem Bývalý olympionik byl obviněn z poškození zrcadlového jezírka ve Washingtonu Bývalý olympijský kanoista David Hearn byl dnes obviněn z poškození zrcadlového jezírka u Lincolnova památníku ve Washingtonu. Dno jezírka nedávno nechal prezident Donald Trump natřít bazénovou barvou v odstínu modři na americké vlajce. Následné problémy s odlupováním barvy připsal vandalismu. ŽIVĚ Ukrajinský dron zasáhl civilní autobus, tvrdí Rusko. Seděli v něm zahraniční turisté Ruské noční útoky v Kyjevě zničily velký sklad Ukrajinského červeného kříže s uloženým vybavením a humanitární pomocí v hodnotě 79 milionů hřiven (37 milionů Kč). Údery, které byly podle primátora hlavního města Vitalije Klička největší, jaké kdy ruské síly na metropoli podnikly, si podle poslední bilance vyžádaly nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných. Maďarská vláda zrušila status uprchlíka polskému exministrovi, uvedla Varšava Nová maďarská vláda zrušila status uprchlíka bývalému polskému ministrovi spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi, jeho manželce a někdejšímu náměstkovi Marcinu Romanowskému. Varšava na dvojici politiků z nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vydala zatykač mimo jiné kvůli obviněním ze zpronevěry. Oba pobývali dříve v Maďarsku, nyní je Ziobro zřejmě ve Spojených státech. USA sdělily Mezinárodnímu trestnímu soudu, že neuznávají jeho jurisdikci Americké ministerstvo spravedlnosti sdělilo Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), že Spojené státy nebudou s tribunálem spolupracovat při žádném vyšetřování a odmítají, že by tento soud měl jakoukoliv jurisdikci nad Američany. Ministerstvo spravedlnosti to oznámilo na svém webu s tím, že USA nejsou smluvní stranou Římského statutu, kterým byl soud zřízen, a nikdy s autoritou ICC nesouhlasily. Úřady v souvislosti s útokem na oligarchu v Monaku pátrají po ženě Úřady v souvislosti s pondělním výbuchem v Monaku, který zranil oligarchu a někdejšího ukrajinského občana Vadyma Jermolajeva a další dva lidi, pátrají po ženě. Podle serveru Le Figaro a stanice Bfm-TV vyšetřovatelé nyní nevylučují, že za útokem stála cizí mocnost. Bfm-TV také tvrdí, že úřadům se podařilo vypátrat místo, kde se nachází podezřelá. Je to evropská země mimo Monako a Francii.