Škoda z těchto extrémních jevů už letos dosáhla výše 43 miliard eur a do roku 2029 má vzrůst až na 126 miliard eur. Studie se přitom snažila zohlednit i skryté náklady, jako je ztráta příjmů z cestovního ruchu, produktivity a odolnosti dodavatelských řetězců. Nejvíce postiženými zeměmi jsou Španělsko, Itálie a Francie. Právě země galského kohouta prožívá doslova teplotní apokalypsu. Francouzská meteorologická služba uvedla, že v 54 francouzských departmentech platí nejvyšší výstražný stupeň před horkem, které je „utlačující a vyčerpávající“. V řadě měst překročily teploty čtyřicet stupňů Celsia a překonávají letité teplotní rekordy. Francouzský premiér Sébastien Lecornu dokonce svolal kvůli nastalé situaci krizové jednání vlády, neboť horko začíná ohrožovat fungování země. Valérie Pécresseová, šéfka regionu Île-de-France, který zahrnuje francouzskou metropoli Paříž, prohlásila, že dopravní síť čelí velkému tlaku – železnice totiž nevydrží teploty nad 50 °C. Energetická společnost EDF musela dočasně odstavit dva reaktory u jaderných elektráren v Nogent-sur-Seine a v Bugey, neboť voda z řek určená k jejich chlazení se oteplila nad bezpečnou úroveň 28 °C. Znepokojivá je i situace na Rýnu, jedné z největších evropských řek. Hrozí, že vlna veder na něm výrazně omezí lodní dopravu kvůli poklesu hladiny vody. Rýn je přitom jednou z hlavních evropských tras, přes kterou se dopravuje ropa a související chemické produkty z Amsterdamu, Rotterdamu a Antverp na vnitrozemské trhy v Německu, Francii a Švýcarsku. A řada měst zavádí „dobrovolný lockdown“ – jsou zavřené školy, omezeně fungují úřady, podniky zkracují pracovní dobu. Zajímavý pohled na teplotní krizi nabídl francouzský list L’Opinion. Podle něj je třeba vzít na vědomí, že se vlny veder budou vracet s rostoucí frekvencí a intenzitou, nicméně kvůli tomu se nemůže moderní země na několik týdnů v roce zastavit: „Přizpůsobení neznamená vzdát se boje proti změně klimatu. Je to jeho logický důsledek.“