Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí. Jednapadesátiletá Fujimoriová, dcera někdejšího autokratického prezidenta Alberta Fujimoriho, která na nejvyšší úřad v zemi kandidovala už počtvrté, získala 50,14 procenta hlasů a nad Sánchezem zvítězila o 49 641 hlasů. „Vyčkáme na oficiální vyhlášení JNE s velkou pokorou, opatrností a zodpovědností. Jsme stále blíže tomu, abychom vykročili na cestu k řádu a naději pro všechny Peruánce,“ napsala Fujimoriová. Volební úřad JNE plánuje oficiálně vyhlásit vítěze až v polovině července. Sčítání se ve druhém kole voleb protáhlo na tři týdny kvůli přezkoumávání sporných hlasovacích lístků, opožděnému doručování lístků ze zahraničí i těsnému rozdílu mezi kandidáty. Sánchez před týdnem bez předložení důkazů prohlásil, že „dochází k podvodům“, a oznámil, že odmítne volební výsledek uznat. To by mohlo vést k vleklé vnitropolitické krizi. Požádal také o zrušení tisíců hlasů odevzdaných v zahraničí, převážně pro Fujimoriovou. Volební komise však tuto žádost zamítla. „Návrat fujimorismu“ Nástup Fujimoriové do prezidentského úřadu by podle agentury AFP znamenal po čtvrt století návrat „fujimorismu“, jak bývá označován pravicově populistický a autoritářský styl jeho vlády. Fujimori byl prezidentem v letech 1990 až 2000. Kromě zlepšení hospodářské situace a ekonomických reforem dokázal také potlačit maoistickou gerilu Světlá stezka, to však často při porušování lidských práv. Jeho autoritářství a korupce nakonec vedly k jeho pádu. Agentura Reuters píše o současném posunu Latinské Ameriky směrem doprava také poté, co v nedávných volbách v Kolumbii těsně zvítězil krajně pravicový kandidát Abelardo de la Espriella. Region podle analytiků zažívá vlnu volebních úspěchů kandidátů, kteří se profilují jako outsideři a slibují tvrdý postup proti kriminalitě i změny ekonomického kurzu. Nový prezident v Peru by se měl ujmout úřadu 28. července a převzít vedení země, která za posledních osm let vystřídala osm hlav státu. Peruánci se vedle politické deziluze potýkají s výraznými ekonomickými nerovnostmi mezi hlavním městem a venkovem, poznamenává Reuters. Z osmi posledních prezidentů žádný nedokončil celé funkční období. Tři byli odvoláni z funkce a jeden odstoupil po šesti dnech. Čtyři bývalí prezidenti jsou nyní ve vězení. Alberto Fujimori si odpykal 14 let za porušování lidských práv, zemřel v září 2024. Fujimoriová se od odkazu svého otce dříve distancovala, v těchto volbách však k němu už měla blíž - prezentuje se jako silná vůdkyně, která nejlépe dokáže nastolit pořádek a stabilitu v zemi.