Odění do státních vlajek a s dřevěnými holemi či tradičními zbraněmi v rukou se demonstranti shromáždili v několika městech včetně Durbanu a Johannesburgu. Podle organizátorů budou pochody pokračovat každý týden, dokud vláda nesplní jejich požadavky. „Po dobu šesti měsíců žádáme, aby byly naše národní zdroje využity k odstranění nelegálních migrantů z této země,“ uvedla vůdkyně hnutí March and March Jacinta Ngobeseová. „Lidé nepracují, práci berou nelegální cizinci. Je to nefér,“ řekla 31letá Silindile Xabaová, která spolu se skupinou žen v Durbanu skandovala protiimigrační slogany. Podle svědků pronajímatelé Johannesburgu a Durbanu vykazovali zahraniční nájemníky kvůli obavám, že by se jejich domy mohly stát terčem protiimigračních vandalů. „Všechny tyto lidi vyhnali jejich bytní,“ uvedl Mabako Majole, představitel konžské komunity, vedle davu 100 lidí spících na ulici v centru Durbanu. „Všichni jsou zde legálně, mají doklady,“ dodal. Xenofobní protesty v JAR v minulosti vedly k násilí proti imigrantům a k ničení jejich majetků. Pachatelé přitom většinou nerozlišovali mezi tím, zda migranti do země přišli legálně nebo nelegálně. Při násilných protestech od dubna zahynulo nejméně pět lidí a tisíce uprchly ze svých domovů a zaměstnání kvůli vandalismu. V ulicích řady měst JAR byly posíleny policejní hlídky. Demonstranti házeli na policisty kameny a v některých oblastech byla slyšet střelba. Bezpečnostní složky proti davům nasadily gumové projektily a armáda byla uvedena do pohotovosti. Několik lidí bylo zadrženo z podezření z rabování. Skupina March and March, která zorganizovala nejnovější protesty a za níž stojí někdejší rozhlasová moderátorka Jacinta Ngobeseová, odmítá obvinění, že vybízí k násilí, a uvádí, že skupině nemohou být dávány za vinu spontánní projevy hněvu Jihoafričanů vůči migrantům, kteří do země přišli nelegálně. „Snažíme se ten hněv nasměrovat vůči vládě,“ řekla v rozhovoru s Reuters před dvěma týdny. „Bohužel nemůžeme být v každé vesnici... a říkat jim, jak se mají chovat. S těmito lidmi žijí,“ dodala. „Stát má povinnost a závazek zajistit, aby ti, kdo demonstrují, tak činili pokojně,“ uvedl v pondělí pozdě večer na tiskové konferenci náměstek národního policejního komisaře Tebello Mosikili. Před násilnostmi varoval také prezident, přičemž vyjádřil pochopení pro obavy některých občanů. „Hluboké obavy Jihoafričanů ohledně nelegálního přistěhovalectví jsou skutečné a zaslouží si být vyslyšeny,“ uvedl v pondělním prohlášení prezident Cyril Ramaphosa. „Právo na protest však lidem nedovoluje vyhrožovat nebo zastrašovat ostatní, ani se dopouštět vandalismu či násilí,“ dodal. Jihoafrická republika se s projevy xenofobního násilí potýká opakovaně od roku 2008. Kritici upozorňují, že současná vlna útoků spolu s nedostatečnou ochranou migrantů ze strany policie poškozuje pověst země, která se po pádu apartheidu a za prezidentství Nelsona Mandely profilovala jako zastánce lidských práv. Přistěhovalci jsou částí veřejnosti obviňováni z nedostatku pracovních míst, kriminality a tlaku na veřejné služby. Sociologové však upozorňují, že pro tato tvrzení neexistují přesvědčivé důkazy. Podle jihoafrického statistického úřadu tvoří přistěhovalci přibližně čtyři procenta obyvatel země. Navzdory tomu, že Jihoafrická republika zůstává největší ekonomikou Afriky, ji trápí přetrvávající vysoká nezaměstnanost (asi třetina z ekonomicky aktivního obyvatelstva) a výrazné sociální nerovnosti.