Pro zákon v 450členném parlamentu hlasovalo 287 poslanců. Předseda zákonodárného sboru Ruslan Stefančuk označil rozhodnutí za historické, v panteonu podle něj „najdou své poslední útočiště nejlepší synové a dcery našeho státu a našeho národa“. „Je důležitý nejen v kontextu naší historie a uctívání vlastních hrdinů samotnými Ukrajinci, ale také v kontextu vytváření základů pro dlouhodobou společenskou jednotu v budoucnosti,“ napsal Zelenskyj na síti X s tím, že zákon neprodleně podepíše, jakmile jej dostane k podpisu. Památník má být zřízen v Kyjevě a má sloužit také jako velká hrobka pro ukrajinské prezidenty. Uctěny v něm mají být i historické osobnosti od dob Kyjevské Rusi po moderní éru. Očekává se, že tam budou převezeny ostatky i kontroverzních osobností, které dnešní Ukrajina považuje za bojovníky za nezávislost. Součástí panteonu mají být podle agentury DPA také příslušníci Ukrajinské povstalecké armády (UPA), která mimo jiné nese odpovědnost za masové vraždy Poláků a Židů na území dnešní západní Ukrajiny během německé okupace za druhé světové války. Ukrajinské úřady nedávno převezly z Lucemburska ostatky vůdce Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) Andrije Melnyka a pohřbily je při státním pohřbu. Obřadu se zúčastnili Zelenskyj a další vysoce postavení činitelé Ukrajiny. OUN za druhé světové války bojovala proti Sovětům za nezávislost Ukrajiny, ale také spolupracovala s nacistickým Německem. Melnyk, který zemřel v roce 1964, vedl jednu část OUN, která se rozštěpila na radikálnější banderovce (OUN-B) vedené Stepanem Banderou a na umírněnější melnykovce (OUN-M). UPA vznikla pod vedením OUN-B a byla její hlavní ozbrojenou složkou. Potenciálně by tak s rozhodnutím ukrajinských úřadů mohlo dojít případně i k převozu ostatků Stepana Bandery, ukrajinského radikálního nacionalisty, jehož ostatky jsou uloženy na mnichovském hřbitově Waldfriedhof. V budoucnu by tak mohlo dojít k situaci, kdy by byl ve stejné hrobce pohřben i současný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Spory s Polskem Udělení čestného titulu Hrdinové UPA jedné vojenské jednotce prezidentem Zelenským vedlo v květnu k roztržce s Polskem. V jejím důsledku polský prezident Karol Nawrocki odebral Zelenskému Řád Bílého orla. Několik ukrajinských i polských politiků následně Polsku vrátilo udělená vyznamenání. Zelenskyj minulý týden poté, co předložil parlamentu zákon o vzniku panteonu, uvedl, že Ukrajincům nikde nebude diktovat, jaké hrdiny mají uctívat. Polská média s odvoláním na nejmenované polské činitele uvedla, že vznik památníku dále zhorší vzájemné vztahy. Vedoucí kanceláře polského prezidenta Zbigniew Bogucki ve středu schválení panteonu zkritizoval. „Je to legislativa ukrajinského státu, mají suverenitu a svobodu rozhodování. Otázkou je, zda jsou tato rozhodnutí dobrá,“ řekl. „Podle mého názoru, a především podle názoru pana prezidenta, není oslavování (Stepana) Bandery a zločinců... cestou směrem k západnímu světu, ke světu civilizace,“ uvedl Bogucki. Předseda Sejmu, dolní komory polského parlamentu, Wlodzimierz Czarzasty vyzval k uvážené reakci. „Za prvé, neznáme jména, která se na seznamu objeví. Za druhé, je to rozhodnutí Ukrajiny. Ta za něj ponese plnou odpovědnost,“ řekl novinářům. Varšava by podle něj měla „resetovat“ svůj přístup ke vztahům s Kyjevem a zajistit, aby se řídila především bezpečnostními zájmy Polska. Server Wirtualna Polska s odkazem na své informace napsal, že ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha se chystá do Varšavy a očekává se, že přiveze kompromisní návrh. Tím by mohl být nápad zařadit do panteonu Marka Bezručka, někdejšího ukrajinského generála, jenž během polsko-sovětské války v roce 1920 společně s Poláky mimo jiné bránil polské město Zamość před Sověty, uvedl web.