Článek Summit NATO je už několik týdnů v centru pozornosti kvůli sporu vlády a Hradu o účast prezidenta. „To v Ankaře nikdo řešit nebude,“ řekl Bříza. Mikulecký však poznamenal: „Není to téma summitu, není to tak, že by někdo řešil, jestli na večeři půjde premiér s manželkou, nebo prezident. Nicméně fakt je, že uvnitř aliance v SHAPE (Ústřední velitelství NATO pro vojenské operace) se o tom už mluví. Hovoří se o tom, že se Česká republika chová silně nedospěle. Dobré jméno nám to rozhodně nedělá.“ Za chybu považuje, že na summit nejde náčelník generálního štábu: „V naprosté většině případů se summitu náčelník generálního štábu účastnil. Náčelníci generálního štábu mívají v rámci summitu vlastní program a jsou vždy po ruce, protože mohou upřesnit některé věci, které lidé z ministerstva zahraničních věcí nevědí a nemůže je vědět ani prezident, ani předseda vlády.“ Důležitý summit Ve sporech se však vytrácí podstata, co se bude na summitu probírat. USA už naznačily výrazné snížení svých sil v Evropě, které se má týkat nejen počtu vojáků, ale také množství letadel a lodí, které hrají důležitou roli při odstrašování i protiraketové obraně. „V českém prostoru zaniká mimořádná důležitost onoho summitu. Nebudou se řešit jen obranné výdaje, které akcentujeme v Čechách,“ upozornil Bříza. „Nebudou se ale řešit dvě procenta HDP, což je závazek z roku 2014, ale 3,5 procenta HDP,“ dodal. Bříza pak vypočetl témata summitu: „Obranné výdaje plus průmyslová základna Evropy, samozřejmě Ukrajina, což je druhý bod, třetí bod je Blízký východ, tam očekávám, že delegace Spojených států pořádně propleskne evropské spojence za to, jak se postavili k tomu, co se tam od konce února vlastně až do dnešních dní děje. Dalším tématem bude kybernetická bezpečnost, umělá inteligence a význam Číny v této oblasti, to je rovněž podstatný bod. A pak to, co bych nazval NATO 3.0, tedy téma postupného stažení konvenčních amerických sil z Evropy, aby se Amerika mohla soustředit na Indopacifik, aby Evropa byla v obranyschopnosti samostatná.“ „Nálada v americké společnosti je taková, že americký daňový poplatník má pocit, že 80 let platí Evropě její bezpečnost a nic za to nedostává. Jak americké rozhodování dopadne, je z velké části americká domácí záležitost, kterou můžeme v Evropě významně ovlivnit,“ dodal ke stažení Mikulecký. Dodal, i jakým způsobem, který se však netýká Česka. „Země, které o americkou přítomnost stojí, Polsko, baltské země, samy deklarují, že jsou připraveny nést část nákladů na pobyt amerických vojsk, protože vědí, že je to pro ně sakramentsky levné zabezpečení jejich svobody a bezpečí.“ „Rusko může přemýšlet, že se rozhodne zaútočit na některého člena NATO na východní hranici. Pokud by však při útoku zahynuli američtí vojáci, tak to naprosto mění rovnici, kterou Rusko při rozhodování o útoku řeší,“ doplnil Mikulecký, jak může přítomnost amerických vojáků pomoci. Bříza dodal, že Berlín už deklaroval, že by mu v případě napadení Estonska přišel na pomoc. Ruské jaderné hrozby jako reakce na problémy Rusko navíc začalo v posledních týdnech opět hrozit použitím jaderných zbraní na Ukrajině, což je zřejmě reakce na nepříznivý vývoj situace, upozornil Bříza. „Všimněte si, kdy ruská strana zmiňuje, že je jadernou supervelmocí. Vždy v situaci, když má nějaké problémy. Těch eskalačních kroků, výhrůžek jadernými zbraněmi, jsme od začátku války napočítali již osm a teď vidíme devátý.“ Bříza doplnil, že i ruský prezident Vladimir Putin zmínil problémy Ruska: „Dokud je situace únosná, tak o tom nemluví. Ve chvíli, kdy už o tom promluví, byť to samozřejmě bagatelizuje, tak to znamená, že potvrzuje vážnost situace. A je pravda, že Ukrajina zvolila velmi dobrý postup. Ona v tuto chvíli útočí na rafinérie, omezuje zpracovatelské kapacity.“