„Měli bychom dělat všechno pro to, aby lidé, kteří si ty věci zaslouží, kteří mají nárok na dávky, aby je dostali, ale lidé, kteří zneužívají naší pohostinnosti a dobroty, aby ty dávky nedostali. Doufám, že na tom se dokážeme shodnout,“ řekl při jednání výboru zpravodaj návrhu zákona, poslanec ANO Hubert Lang. „Nám jde opravdu o to, abychom tyto věci vyčistili, abychom dokázali nějakým způsobem eliminovat lidi, kteří tady být nemají a nemají pobírat určité náležitosti, a opravdu to směřovat jenom pro lidi, kteří na to nárok mají,“ uvedl poslanec. Lidé, kteří žádají o humanitární dávku, musí být podle vládního návrhu mít zaměstnaní, podnikat nebo být evidováni na úřadu práce. Podmínky se nebudou týkat dětí, studentů ani seniorů s dočasnou ochranou. Žadatelé o humanitární dávku se budou muset zdržovat na území České republiky alespoň 16 dnů v měsíci, za který dávka náleží. Stanovení minimální doby pobytu v Česku má podle ministerstva vnitra Lubomíra Metnara zabránit zneužívání dávek. Opatření má zamezit možným podvodům při žádostech o dávku ze strany lidí, kteří v Česku fakticky nežijí. „Máme případy, že odjedou na více než třicet dnů do zámoří. A k tomu dočasná ochrana neslouží,“ řekl ve Sněmovně při prvním čtení návrhu zákona ministr Metnar. Česko od začátku ruské agrese vůči Ukrajině do konce letošního dubna vydalo 777 562 víz dočasné ochrany. Na konci dubna jich v Česku byla polovina – 385 436, z toho bylo 84 358 dětí ve věku do osmnácti let, 127 tisíc dospělých mužů ve věku 18 až 64 let, 155 tisíc žen a 17 tisíc seniorů.