Článek Doposud byl park otevřen do 20 hodin. „Cílem změny je zajistit lepší ochranu jedné z nejvýznamnějších historických krajinářských kompozic na Moravě,“ informovala mluvčí Vlastivědného muzea v Olomouci Martina Vysloužilová. Park v posledních dvou letech procházel rozsáhlou revitalizací vodního systému. Rekonstrukce rybníků byla zahájena v roce 2024 a navázala na vypuštění Velkého rybníka kvůli jeho havarijnímu stavu. Součástí obnovy bylo odbahnění nádrží, zpevnění břehů, obnova historických prvků i vybudování nového přístaviště pro loďky. Do projektu Olomoucký kraj investoval desítky milionů korun. Krádeže, ničení i odpad po drogově závislých „Nejde o rozhodnutí, které bychom přijali ze dne na den. Dlouhodobě řešíme případy poškozování majetku, krádeží, nepovoleného rybolovu nebo ničení nové výsadby. Přibývají také situace, kdy se lidé pohybují v místech, kde to z bezpečnostních důvodů není vhodné. Jako správci areálu neseme odpovědnost nejen za kulturní památku, ale také za bezpečnost návštěvníků,“ řekl kastelán zámku Martin Váňa. Mezi události, které správa areálu v posledních letech řešila, patří krádeže měděných okapových svodů, poškozování a krádeže růží, ničení nově vysazených stromů, nelegální rybolov nebo opakované nálezy nebezpečného odpadu po lidech užívajících drogy. Obavy vyvolává také ochrana svěřeného majetku, například nově vybudované půjčovny lodiček. Nežádoucí ryby Významné škody způsobilo také svévolné vysazení ryb do Malého rybníka. Přestože ten byl po revitalizaci připraven jako vodní biotop, neznámý pachatel do něj vypustil ryby. Ty se rozmnožily natolik, že jejich odlov již není běžnými prostředky možný. Správa areálu proto asi bude muset Malý rybník na podzim znovu vypustit a nežádoucí ryby vylovit a zlikvidovat. Jde o zbytečný zásah s finančními i provozními dopady, které ohrožují výsledky právě dokončené revitalizace. „Naším cílem není park lidem uzavírat, ale zachovat ho v co nejlepší kondici i pro další generace. Spravujeme jedinečnou kulturní památku, jejíž obnova stojí desítky milionů korun a vyžaduje každodenní odbornou péči. Chceme, aby zámecký park zůstal místem, kam se budou lidé rádi vracet. To ale není možné bez odpovědné správy a respektování pravidel,“ uzavřel ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Jakub Ráliš. Unikátní soubor stromů Historické zámecké parky se svým režimem liší od běžných městských parků. Ve většině českých i evropských památkových areálů je regulovaná otevírací doba standardním nástrojem ochrany kulturního dědictví, návštěvníků i samotného provozu. Stejný princip funguje například v Průhonickém parku, zámeckých zahradách v Buchlovicích či Blatné nebo v areálech typu Helfštýn a olomoucké Rozárium. Zámecký park v Čechách pod Kosířem se rozkládá na ploše více než 20 hektarů a návštěvníci v něm mohou obdivovat řadu vzácných domácích i cizokrajných dřevin. Roste zde například platan javorolistý, jinan dvoulaločný, liliovník tulipánokvětý, jerlín japonský, dřezovec trojtrnný, katalpa trubačovitá nebo několik druhů dubů, buků a lip. Mnohé ze zdejších stromů jsou staré více než sto let a představují významnou součást historické i krajinářské hodnoty areálu.