Richterovou zajímalo ji, zda je adekvátní, aby ministryně odpovědná za politiku bydlení za zvýhodněných podmínek bydlela v obecním bytě, který měla k dispozici v době, když byla starostkou města Bílina. Upozornila, že se navíc objevilo téma černých staveb na pozemku Mrázové. Vyšlo podle Richterové najevo, že vedoucí příslušného stavebního úřadu je její kamarád. „Premiér nehodlá diskutovat o tom, jakým způsobem má být vyvozena politická odpovědnost v těchto kauzách,“ řekla Richterová. Babiš byl, stejně jako většina členů vlády, omluven z jednání, a tak Richterová mluvila k prázdným vládním lavicím a do poloprázdného sálu. Ministryně Mrázová na ni nijak nereagovala. Dostupnému bydlení se věnoval někdejší i exministr pro místní rozvoj za Piráty Ivan Bartoš, podle kterého vede vláda bytovou politiku od desíti k pěti. Mrázová podle něho zklamala a nevyvodila žádný důsledek. „Do bytové krize se postupně propadá i střední ekonomická třída,“ přidala se místopředsedkyně Pirátů Kateřina Stojanová. Místo toho, aby hlavním tématem byla bytová krize, média podle ní plní titulky o kauzách ministryně. „V jiných zemích, kterým nevládne slabý premiér a oligarcha, by dávno takoví členové a členky vlády už ve vládě dávno neseděli,“ uvedla poslankyně za Piráty Podle poslankyně ANO Zuzany Ožanové vidí Piráti záležitost rudě. Podle ní není myslitelné vyhodit nájemníka z obecního bytu jenom kvůli tomu, že se mu začalo lépe dařit. Ožanová se také zastala privatizace bytového fondu v devadesátý letech, kterou Piráti označovali za divokou a chybnou. Ožanová připomněla, že byty byly často ve špatné stavu. „I v centru města to vypadalo jako ve vyloučených lokalitách,“ řekla poslankyně ANO Richterová navrhla přerušení projednávání interpelace do doby, než bude předseda vlády, ale nejprve nebylo v sále dost poslanců aby se vůbec mohlo hlasovat. A když přišli, návrh šéfky poslanců Pirátů neprošel. Projednávání její interpelace tak končí. Poslanci začali jednat o návrhu, který se týká zpětného odběru obalových odpadů Poslanci projednali v prvním čtení novelu zákona o obalech, které ve středu nestihli. Předlohu předložila poslankyně ANO Berenika Peštová. Počítá s tím, že autorizovaným obalovým společnostem přibude povinnost vytvářet dostatečně hustou síť míst zpětného odběru obalových odpadů. Vrácení návrhu k přepracování ani jeho zamítnutí neprosadil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL. Podle něj je novela připravená špatně. Autorizovaná obalová společnost, kterou je v Česku EKO-KOM, by podle návrhu nově poskytovala organizační služby ostatním kolektivním systémům zpětného odběru za skutečně vynaložené náklady. Změna souvisí s rozšířením systému rozšířené odpovědnosti výrobců o další komodity, mezi které patří například vlhčené ubrousky, cigaretové filtry nebo balonky. Autorizovaná obalová společnost by se navíc měla stát poskytovatelem služby obecného hospodářského zájmu. Podle Hladíka novela posiluje postavení jediného systému. „Vytváříte monopol a je vážná obava, že efektivita systému bude výrazně nižší,“ uvedl. Přes monopol podle něj potečou miliardy korun bez veřejné kontroly. Předloha má zároveň oddělit autorizovanou obalovou společnost od odpadových podnikatelů kvůli možnému střetu zájmů, který by podle důvodové zprávy mohl ohrozit její hospodaření i hospodářskou soutěž v nakládání s odpady. Cílem je snížit riziko zneužití prostředků autorizované společnosti k jiným účelům, než je zajišťování zpětného odběru a využití obalů jejích klientů. Novela má také zabránit spekulativnímu obchodování s akciemi autorizované obalové společnosti a rozšířit její akcionářskou strukturu. Společnost by nově musela mít nejméně 34 akcionářů namísto současných čtyř. Podle předkladatelů to zajistí širší kontrolu ze strany subjektů zapojených do systému zpětného odběru a zároveň omezí vznik dominantního postavení jednotlivých akcionářů.