„V okamžiku, kdy válka skončí, se musíme připravit na zvýšený zájem o tuzemské produkty z energetiky, stavebnictví nebo zdravotnictví,“ řekl Havlíček. Evropské státy jako Francie nebo Německo podle něj své firmy v podnikání na Ukrajině podporují. Český stát podle Havlíčka nemá takové prostředky jako Paříž nebo Berlín, a o to víc proto musí využít evropské finance. Právě to bylo podle prezidentky Česko-ukrajinské obchodní a průmyslové komory Michaely Macharik jedním z hlavních bodů jednání. Česko je totiž podle Macharik poslední zemí Evropské unie, která nemá podepsanou smlouvu s Evropskou unií, a nepodílí se tak na takzvaném Nástroji pro Ukrajinu (Ukraine Facility), který je hlavním nástrojem EU na podporu obnovy napadené země, její reformní agendy a pokroku na cestě k členství v EU. „Nám šlo především o to, aby byla podepsaná smlouva mezi NRB a Evropskou komisí, aby se u nás mohl začít realizovat nástroj Ukraine Facility“ uvedla. Podle Havlíčka by měla být tato smlouva podepsána během července. Na jednání mimo jiné zaznělo, že české firmy by na své projekty na Ukrajině mohly dostat prostřednictvím NRB až čtyři miliardy korun, řekl viceprezident Ukrajinsko-české obchodní komory (UKRCHAM) Richard Benda. „Současně jsme se shodli na tom, že posílíme export na Ukrajinu prostřednictvím EGAP,“ řekl Havlíček. EGAP by tak nyní mohl firmám poskytovat na pojištění vývozu až miliardu korun na místo současných zhruba 600 milionů korun. Firmy také žádají, aby stát pojišťoval i investice na Ukrajině, doplnil. Havlíček by chtěl také posílit české úřady na Ukrajině, které tam budou podporovat české investice a vzájemný obchod. „V dané chvíli je to na hranici toho, aby se to dalo zvládnout, spíše je to poddimenzované,“ řekl. Posílit chce především české zastoupení ve Lvově, zvažuje také zaměřit se na Kyjev. Podle Tomáše Kopečného z Hospodářské komory je Ukrajina pro české firmy stále významnějším trhem. Podle statistiky MPO dosáhl loni český export na Ukrajinu 38,8 miliardy korun, od roku 2023 se tak zvětšil téměř o pětinu. EGAP pojistil přes 100 vývozů na Ukrajinu a ukrajinští partneři všechny splatili, doplnil Kopečný. Státní finanční nástroje jsou podle Kopečného klíčové kvůli konkurenci, která se na poválečnou obnovu Ukrajiny chystá. České firmy však mají stále výhodu v tom, že byly mezi prvními v mnoha oblastech, kde se ostatní kvůli obavám z války neodvažují, dodal Kopečný. Zvláště silné zastoupení mají podle něj české firmy v Charkovské a Dnipropetrovské oblasti na východě Ukrajiny.