Podle svých slov se Schneider o kauze dozvěděl, když byl mimo Prahu. Uvedl, že mechanismy v DPP mohou být „nejasně nastavené“. Kromě svého působení v odborech byl Schneider tři volební období v dozorčí radě DPP, do roku 2022, kdy vypukla kauza Dozimetr. Podle Schneidera má dozorčí rada DPP 15 členů, z nichž deset nominuje politická reprezentace, zbytek volí zaměstnanci dopravního podniku. Předsedou dozorčí rady DPP byl tehdy Adam Scheinherr (Praha sobě). Podle Schneidera bylo nestandardní, jakým způsobem se dostal do představenstva DPP Matej Augustín, který vykonával v dopravním podniku pozici ekonomického ředitele. Podle obžaloby právě skrze Augustína skupina kolem Michala Redla údajně ovlivňovala veřejné zakázky. Podle svědka se politické strany kolem TOP 09 dohodly a přehlasovaly zástupce zaměstnanců, aby Augustína prosadily. „Nejvíce se angažoval pan Hlubuček,“ řekl u soudu o bývalém náměstkovi pražského primátora Schneider. „Pan Hlubuček si občas hrál na to, že má dopravní podnik v gesci, i když to nebyla pravda,“ dodal svědek. „Snažili se nás nějak přesvědčit, aby se Augustín stal členem představenstva,“ řekl svědek. Přiznal, že někdy docházelo k představení kandidáta do představenstva, ale „takovou intenzitu jsem nezažil nikdy předtím, ani potom,“ popsal Hlubučkův nátlak na jmenování Augustína. Představení kandidáta proběhlo na obědě, který podle Schneidera organizoval tehdejší personální ředitel DPP Jiří Špička. Nejvíce tam prý mluvil právě Hlubuček, který Augustína prezentoval jako kvalifikovaného člověka se zkušenostmi. Napoprvé ale Augustín zvolen nebyl. V zápise o hlasování totiž bylo více hlasů, než bylo členů dozorčí rady DPP. Jednání s Augustínem a s Hlubučkem ale podle Schneidera nebylo jednoduché. Občas prý proběhly výstupy Petra Hlubučka vůči dozorčí radě DPP s „jistou arogancí“. Augustín zase cosi pokřikoval na členy představenstva ohledně ekonomické činnosti, uvedl svědek.