Za první tři měsíce roku 2026 stoupl počet žádostí o předčasný důchod více než dvojnásobně ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Za leden až březen si letos o předčasnou penzi zažádalo 5 044 lidí, o rok dříve 2 125 lidí. Česká správa sociálního zabezpečení nemá k dispozici statistické údaje o tom, kolik žadatelům zbývá do důchodového věku. Z pravidel pro předčasné penze ale vyplývá, že to mohou být nanejvýš tři roky. Stoupá lidí 50+ bez práce Zároveň v posledních měsících stoupá počet lidí bez práce v kategorii 50+. Bylo tomu tak již loni, letošní čísla ale ukazují na stoupající trend. Jen v Praze bylo letos v dubnu evidováno téměř 12 tisíc uchazečů o práci ve věku 50 až 64 let. O rok dříve jich bylo necelých 9,7 tisíce. Nejvíce stoupl počet nezaměstnaných ve věkové kategorii 60-64: zvýšil se z 3 193 na 4 047 lidí. Tato data naznačují, že motivací pro časnější odchody do důchodu by mohlo být zejména horší hledání práce u lidí nad 60 let. Podle hlavního ekonoma Portu Jana Berky ale není vztah mezi nezaměstnaností a předčasnými důchody tak jednoznačný. Manažer portálu JenPráce Michal Španěl zase varuje, že i když stav na trhu práce není jediný faktor, pokud zaměstnavatelé nezmění svůj přístup k zaměstnávání lidí 50+ nebo 60+, dá se čekat další nárůst zájmu o předčasné penze. „Rekordní počet žádostí o předčasný důchod, který letos sledujeme, není běžným sezonním výkyvem. Za první čtvrtletí vzrostl počet žádostí oproti loňskému roku více než dvojnásobně, což ukazuje spíše na systémový než cyklický faktor,“ uvádí Berka a srovnává současný trend s jedním minulým. „Podobnou situaci jsme viděli již v letech 2022 a 2023, kdy lidé ve zvýšené míře reagovali na změny důchodového systému. Nejprve šlo o mimořádné valorizace, následně o zpřísnění podmínek v rámci důchodové reformy. Také letos lze významnou část nárůstu vysvětlit změnou pravidel,“ míní ekonom. Výhodnější předčasné penze 2026 Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela zákona, podle níž dostávají lidé s 45 a více lety důchodového pojištění lepší předčasný důchod než ti, kteří pracovali „pouze“ povinných 40 let. Předčasné důchody se oproti starobním započatým v důchodovém věku krátí za každých 90 dní o 1,5 % z procentní sazby penze. Při 45 letech pojištění je to 0,75 %. Rozdíl udělá stovky až tisíce korun měsíčně, podle toho, jaký důchod žadateli náleží. „Na modelovém příkladu při osobním vyměřovacím základu kolem dvaceti tisíc korun je rozdíl mezi zvýhodněným a standardním krácením více než tisíc korun měsíčně. Pro člověka, který splňuje podmínku 45 let pojištění, se tak předčasný důchod stal finančně atraktivnější variantou než v minulých letech,“ vysvětluje dále Berka. Za nárůstem zájmu o předčasné důchody podle něj nemůže pouze situace na trhu práce. „Hlavní roli pravděpodobně sehrála změna parametrů předčasných důchodů, čemuž nasvědčuje i skutečnost, že prudký nárůst žádostí nastal souběžně s účinností nových pravidel. Situace na trhu práce mohla tento trend dále zesílit, nebyla však jeho hlavním spouštěčem,“ uzavírá ekonom Jan Berka. Realita po šedesátce: těžké hledání práce i předsudky firem Analytik a manažer portálu JenPráce.cz Michal Španěl zdůrazňuje, že byť je český pracovní trh jako celek stále stabilní, ne pro všechny věkové skupiny je stejně otevřený. Právě lidé nad 50 či nad 60 let se mohou při ztrátě zaměstnání dostat do nezáviděníhodné pozice. „Často mají dlouhou praxi, vysokou odbornost a stabilní pracovní návyky, ale zároveň narážejí na předsudky části zaměstnavatelů — například na obavy z nižší flexibility, horší adaptace na nové technologie nebo blízkého odchodu do důchodu,“ říká Španěl. Předčasný důchod znamená sice trvalé krácení penze, ale v určité situaci stále představuje nejlepší variantu. „Z pohledu pracovního trhu tak může být předčasný důchod pro část lidí spíše vynuceným řešením než svobodnou volbou. Pokud člověk po šedesátce ztratí práci, odešle desítky životopisů bez odezvy a zároveň má před sebou jen několik let do řádného důchodu, může předčasný důchod začít vnímat jako jedinou realistickou možnost, i když je finančně nevýhodný a znamená trvalé krácení penze,“ dodává manažer JenPráce.cz. Letošní novinka, která zvýhodňuje předčasné penze lidí s 45 odpracovanými lety, pak může trend dřívějších odchodů do důchodu ještě uspíšit. „Pokud člověk splňuje podmínku 45 let pojištění, do řádného důchodu mu zbývají dva až tři roky a současně obtížně hledá práci, stává se předčasný důchod z ekonomického pohledu racionální volbou. Nabízí jistý a předvídatelný příjem, který může být pro část lidí atraktivnější než nejistota spojená s hledáním nového pracovního uplatnění,“ srovnává ekonom Berka. Lidé 50+ a 60+ nejsou okrajová skupina Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novelu důchodového zákona, podle níž by lidé pracující ve starobním důchodu měli získat odměnu v podobě navýšení penze. Zatím je jen na papíře, pokud bude schválena, mohla by nabýt účinnosti nejdříve od začátku roku 2027. Motivace lidí staršího věku k práci může být podle analytiků dobrým krokem, avšak nemusí přinést zázračné výsledky. „Je důležité neplést dohromady dvě různé skupiny lidí. Pracující důchodci jsou často lidé, kteří působí v profesích, kde je jejich zkušenost stále velmi dobře využitelná, jejich know-how stále drží krok s dobou a kde je nevyčerpala celoživotní fyzická práce,“ uvádí Michal Španěl, podle něhož do této skupiny patří učitelé, lékaři, experti nebo administrativní pracovníci i manažeři. Naopak lidé z fyzicky náročných profesí, spojených s vyšší zdravotní zátěží, pracovat v důchodu nemohou. „Pro tyto pracovníky nemusí být prodloužení pracovní kariéry jen otázkou motivace, ale často také reálných zdravotních a kvalifikačních možností,“ soudí. Podle Španěla je zásadní problém v tom, že důchodový věk se sice prodlužuje, zaměstnavatelé se ale ještě nenaučili skutečně pracovat s lidmi ve vyšším produktivním věku. „Pokud se tento přístup nezmění, může trend vyššího zájmu o předčasné důchody pokračovat.“ Pomoci by podle něj mohly hlavně flexibilní úvazky, částečné pracovní poměry, cílené rekvalifikace, age management ve firmách a větší ochota zaměstnavatelů hodnotit kandidáty podle schopností, ne podle věku. „Lidé 50+ a 60+ nejsou okrajová skupina trhu práce. Vzhledem ke stárnutí populace budou naopak stále důležitější pro udržení zaměstnanosti i výkonu firem. Zapojení starších pracovníků je proto nejen sociálně žádoucí, ale i ekonomicky racionální,“ shrnuje.