Z připravované analýzy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) vyplývá, že konflikt stál Pentagon zhruba 40 miliard dolarů. Podle Marka Canciana, hlavního poradce CSIS pro obranu a bezpečnost, tato částka zahrnuje náklady na munici, zničené vybavení a poškození základen. Nezahrnuje ale provozní náklady, které již byly započítány do rozpočtu ministerstva na fiskální rok 2026, který činí více než jeden bilion dolarů. Pro ilustraci: prvních 100 hodin války stálo 3,7 miliardy dolarů. Pentagon ovšem požádal vládu o dodatečné financování nákladů spojených s bojovými operacemi ve výši 80 miliard dolarů. Rostla i inflace – poprvé za tři roky překonala v dubnu růst mezd Američanů. Munice stála 26 miliard dolarů. Ve velké míře se používaly vysoce sofistikované a tím i drahé zbraně. Jenom jedna americká podzvuková řízená střela s plochou dráhou letu Tomahawk přijde na 2,5 milionu dolarů – a v Íránu jich bylo použito asi tisíc. Inflace překonala růst amerických mezd Teď bude muset Pentagon svoje zbrojní zásoby hodně doplnit. Proto také americký prezident Donald Trump aktivoval zákon o obranné výrobě, aby donutil americký vojensko-průmyslový komplex ke zvýšení zbrojní výroby. Konflikt se ale dotkl i ostatních resortů – například ministerstvo pro vnitřní bezpečnost a ministerstvo pro záležitosti veteránů musely kvůli konfliktu dodatečně vynaložit celkem miliardu dolarů. Válka se promítla i do peněženek amerických občanů. I když jsou USA soběstačné v těžbě ropy a plynu, nemohly se vyhnout dopadům růstu cen energetických surovin na globálních trzích. Ceny benzínu se tak třeba v průběhu dubna vyšplhaly až na 4,50 dolaru za galon a nebezpečně se přibližovaly „psychologické hranici“ pěti dolarů. Kvůli tomu rostla i inflace – poprvé za tři roky překonala v dubnu růst mezd Američanů. Podle analýzy Brownovy univerzity pak občané Spojených států utratili kvůli zvýšené ceně ropy za naftu téměř 27,1 miliardy dolarů navíc. Válka také zvýšila cenu hnojiv, což představuje nemalou komplikaci pro americké farmáře. Cenová volatilita přitom stále hrozí s ohledem na fakt, že nebude jednoduché najít řešení režimu plavby v Hormuzském průlivu. A i když vše půjde dobře a mírová dohoda se nakonec podepíše, úplné zprovoznění průlivu a ropných a plynových kapacit v zemích Zálivu zabere minimálně několik měsíců a dokonce i let. Celkem zvládnutelný proces Válka též přinesla výrazné oslabení amerických strategických ropných rezerv uchovávaných v solných jeskyních na pobřeží Mexického (Amerického) zálivu. Ty byly vyčerpány jak administrativou prezidenta Joea Bidena v důsledku ruské války proti Ukrajině, tak Trumpovou administrativou kvůli válce v Íránu – ta na trh pustila kvůli udržení cen ropy celkem 172 milionů barelů. Zásoby jsou nyní nejnižší od roku 1983. Sečteno a podtrženo: válka pustila Spojeným státům řádně žilou. I když při velikosti jejich ekonomiky je to stále ještě zvládnutelný proces. Přesto je na místě otázka, nakolik byla válka proti Íránu efektivní. Fakticky se teď mírovými jednáními navracíme do předválečného stavu, ve kterém ovšem nebyly problémy s uzavřením Hormuzského průlivu…