Zatím stát podobné kroky ukládá svým organizacím, hejtmany a obce o to požádá. Jak ale ministerstvo zemědělství uvádí ve schváleném dokumentu, nikdo nebude po jídelnách chtít audity. Nepředpokládá se také zvýšení rozpočtů jídelen, a pokud to „objektivně“ nepůjde, tak se nic nestane. Prakticky by mělo jít o rozšíření projektu, který na ministerstvu v květnu spustil současný ministr zemědělství Martin Šebestyán. V ČR funguje v rámci institucí kromě škol, které se budou řídit vyhláškou o školním stravování, zhruba 1 100 jídelen. Z toho většina v domech pro seniory, 220 pod ministerstvy, 160 v nemocnicích. Ve velkém by to ale tak jednoduché už být nemuselo. Podle informací MF DNES z trhu jsou už nyní nedostatkové partie českého masa, které se prodávají právě v institucích. Jsou to třeba vepřové kýty, hovězí zadní, falešná svíčková apod. České maso je pak obecně dražší než například dovozy vepřového třeba ze Španělska. Nastavené limity by tak bez zvýšení cen šlo nejspíš splnit ovocem, zeleninou a mlékárenskými výrobky, což by ale znamenalo změnu jídelníčků. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy je myšlenka dobrá, podobně se podle něj chovají všechny chytré země. „Jenže provedení je typicky úřednicky špatné a materiál naprosto ignoruje to, jak většina veřejných zadavatelů potraviny nakupuje. Z velké části tak zůstane jen u hezkých slov na papíře, ale změna v terénu bude minimální,“ uvedl. Podle něj změny maximálně nahrají velkým českým potravinářům, je pak podle něj pravděpodobné, že materiál snahu zvýhodňovat český původ potravin podrobně prozkoumá Evropská komise, která lpí na volném trhu. Nejde jenom o suroviny Prouza dodává, že ministerstvo úplně zapomnělo, jak se skutečné nákupy dějí. „Institucionální stravování totiž není pouze otázkou nákupu surovin. Rozhodující je celý provozní řetězec: plánování jídelníčku, dostupnost produktů v čase a garance jejich dodání, hygienické a skladovací podmínky, frekvence dodávek, schopnost nahradit výpadky, cenová stabilita, elektronická evidence a jednoduché vykazování,“ vypočítává prezident svazu, podle kterého tak bude přínos materiálu minimální. Prezident dodává, že na skutečnou změnu se tak asi bude muset ještě několik let počkat. „Budu sledovat, jestli bude cíl naplněn alespoň u moravského vína, které materiál také propaguje. Přijde mi velmi neobvyklé, že se vůbec toto specifické doporučení do textu dostalo, když se rozbíhá společenská debata o tom, že by moravští vinaři měli především konečně začít platit daně,“ uzavřel. Naopak záměr vlády podporuje Zemědělský svaz ČR nebo Potravinářská komora ČR. Podle mluvčího komory Marka Zemánka by naopak měl vládní plán pomoci malým výrobcům, ČR je podle něj kapacitně připravená v klíčových komoditách, jako je maso, mléčné produkty nebo pečivo. „V oblasti čerstvého ovoce a zeleniny, kde se potýkáme se sezonností, pak tento krok vnímáme jako obrovskou příležitost pro české producenty ke zvýšení produkce, rozšíření skladovacích kapacit a posílení celkového podílu na trhu,“ doplnil. Bez auditů a kontrol Předseda svazu Martin Pýcha připomněl, že v menším funguje na podobném principu i elektronické tržiště v jižních Čechách. „Umožňuje školám, nemocnicím či obecním jídelnám vyhledat regionální producenty a přímo s nimi komunikovat, objednávat a dodávat suroviny s krátkou dodací vzdáleností. Podobné platformy výrazně usnadňují přímé propojení poptávky velkých odběratelů s nabídkou lokálních zemědělců a zkracují distribuční řetězec,“ uzavřel. Ministerstvo bude po organizacích chtít, aby na konci ledna 2029 zaslaly úřadu výkaz o zajišťování lokálních potravin. Výkaz ale nemá pevně danou strukturu, nebude nutné sledovat účtenky, faktury ani nic jiného. Pokud jídelny zjistí, že to „objektivně nejde“, zašlou na ministerstvo v únoru 2029, tedy zhruba půl roku před volbami do Poslanecké sněmovny, odůvodnění, proč nebylo možné požadovaného podílu dosáhnout. „Například čestným prohlášením,“ uzavírá úřad.