Chovatelé dojného skotu nyní očekávají na možnost kompenzací nízkých cen od Evropské komise. Pro Česko by mohlo být určeno mezi 250 až 500 miliony korun s možností 200procentního kofinancování. Pokud tedy získali maximum, šlo by o miliardu korun z národního rozpočtu. Konkrétní výsledky se ale zemědělci dozví až později v létě. Zemědělci uvedli, že situace je horší než v letech, kdy pořádali mnoho protestů mimo jiné i proti postoji minulé vlády k zemědělství. Nevyloučili pak protestní akce, zatím ale nejsou kvůli žním na pořadu dnem. Na trhu je nyní přebytek mléka mimo jiné kvůli zavedení čínských cel na dovozové mléko jako recipročních proti evropským clům na čínské elektromobily. Jeho výkupní cena padla na zatím potvrzených květnových 9,8 koruny na litr, v červnu nejspíš dále klesla. Průměrné náklady jsou přitom kolem 11 korun, u malých farem pak podle předsedy krajské plzeňské komory Pavla Šrámka kolem 12 korun na litr. „Zemědělec není tvořitelem ceny, ale jejím příjemcem. My do 25. v každém měsíci nevíme, kolik za mléko dostaneme,“ popisuje Šrámek. V ČR se podle něj hodně věcí měří na půllitry, skoro každý ví, kolik stojí půllitr deseti nebo 12stupňového piva. „Půllitr mléka od zemědělců stojí pět korun, což je samozřejmě velice nízká cena. Kdybychom tento půllitr prodávali za sedm až za osm korun, nepotřebovali bychom žádné dotace,“ dodal. Na možnost snižování chovů se zemědělci nechtějí připravovat, i když je podle nich možné, že některé menší farmy skončí. V ČR je zatíženost půdy zvířaty nižší než u okolních sousedů, podle zemědělců činí zhruba 0,3 velké dobytčí jednotky (VDJ)/ha. Podle komory už 18 nevládních zemědělských organizací z deseti států podepsalo společný dopis pro předsedkyni komise Ursulu von den Leyenovou, v němž žádají o pomoc. Komise chce navýšit rozpočet v krizovém fondu na 540 milionů eur, což je ale podle Doležala nedostatečné, zvlášť pokud součástí bude i odškodnění za mrazy a sucho, podpora pak nebude cílená. Pokud by ke snižování stavů dojnic v ČR došlo, byla by to podle komory velká škoda, snížila by se tak i výroba statkových hnojiv, které zemědělcům pomáhají více i při v současnosti vysokých cenách hnojiv minerálních.