Kolem 17:30 SELČ cena severomořské ropy Brent vykazovala růst o 1,4 procenta nad 74,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisovala 1,8 procenta a prodávala se za téměř 71,60 USD za barel. Americký ministr energetiky Chris Wright uvedl, že objem přepravy přes Hormuzský průliv se blíží úrovni z doby před začátkem války. Za uplynulý den bylo podle něj průlivem přepraveno nejméně 20 milionů barelů. Upozornil ale, že průliv je potřeba odminovat, což omezí počet proplouvajících lodí, a zdůraznil, že ropa bude na tankerech průlivem proudit i v případě, že nevydrží dohoda uzavřená minulý týden, která tuto vodní cestu znovu otevřela. Rostoucí nabídka ropy z Íránu a dalších zemí Blízkého východu snížila ceny fyzických dodávek ropy po celém světě. Írán se chystá zvýšit prodej díky dočasnému přerušení amerických sankcí. Banka Goldman Sachs ale uvedla, že výrazné zvýšení íránské produkce neočekává, a to ani v případě, že by zmírnění amerických sankcí trvalo i po 21. srpnu, kdy má podle současného rozhodnutí skončit jejich platnost. Hlavním odběratelem íránské ropy bude pravděpodobně Čína, protože sankce EU a Británie vůči íránské ropě a plavidlům zůstávají v platnosti, uvedla agentura Reuters. WSJ napsal, že Írán usiluje o vytvoření systému zpoplatnění Hormuzského průlivu, který by podle odhadů mohl přinést až 40 miliard USD ročně. Teherán navrhuje vybírat poplatky za bezpečnostní a environmentální služby v této námořní trase a inspirovat se chce například tureckým modelem v Dardanelách, kde se vybírají poplatky za průjezd. Podle informovaných zdrojů by nový mechanismus také posílil kontrolu Íránu nad strategickou vodní cestou. Teherán se snaží získat podporu pro tento plán nejen mezi státy Perského zálivu, ale také u dalších partnerů v regionu a v Číně a počítá s jejich zapojením do sdílení výnosů. Rubio před výběrem mýtného varoval Jestliže bude Teherán vybírat mýtné za plavbu Hormuzským průlivem, rozšíří se tato praxe i do dalších mezinárodních vod, což vyvolá totální chaos, prohlásil ve čtvrtek americký ministr zahraničí Marco Rubio na zasedání Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) v bahrajnském hlavním městě Manáma. Rubio je na první návštěvě Blízkého východu od podpisu americko-íránského memoranda o porozumění minulý týden. V rámci této cesty navštívil také Spojené arabské emiráty a Kuvajt. Podle Rubia usilují Spojené státy o mírovou dohodu s Íránem, ne však „za každou cenu“. Ministr ujistil státy Perského zálivu, že žádná část dohody nebude podkopávat jejich bezpečnost, stabilitu a prosperitu. Podepsané memorandum je základem pro nynější jednání o konečné dohodě. AFP připomněla, že memorandum nijak neřeší otázky, které tíží arabské země Perského zálivu, tedy íránský balistický program a íránskou podporu ozbrojeným skupinám v regionu. Teherán v reakci na americko-izraelské údery na Írán, které 28. února zažehly regionální konflikt, útočil raketami a drony na arabské země v oblasti, v nichž mají USA vojenské základny. Memorandum nicméně zahrnuje znovuotevření Hormuzského průlivu, který Teherán začal v průběhu války blokovat. „Mezinárodní vody nepatří žádnému státu. To je základní princip dnešního světa, bez kterého by byl svět uvržen do totálního chaosu,“ uvedl Rubio. Írán a Omán, který také leží u Hormuzského průlivu, tento týden jednaly o budoucí správě úžiny, včetně s ní spojených poskytovaných služeb a nákladů. Ománský ministr zahraničí Badr Busajdí v Manáma podle AFP sdělil, že budoucí uspořádání týkající se správy průlivu nebude zahrnovat žádné „poplatky za tranzit“. Ceny ropy v dolarech za barel (asi 159 litrů):