Yungblud na závěr sobotního festivalu představil brilantní dvouhodinovou show, ve které nechyběly slzy, humor, silná poselství i vzpomínka na Ozzyho. Britský muzikant, textař a herec Dominic Richard Harrison je úkaz. Už když vystoupil v roce 2024 na Rock for People, bylo zřejmé, že se na scéně objevuje nová tvář, kterou bude nutné si pamatovat. Sršil energií i humorem a poblouznil řadu návštěvníků, co o něm dosud neslyšeli. Povedený koncert byl však jen kousek toho, co osmadvacetiletý excentrik dovezl o dva roky později do Hradce Králové. Mimo Velkou Británii poprvé vyvezl svůj vlastní celodenní festival Bludfest. Co čert nechtěl, vyšlo to na jeden z nejteplejších dnů v historii, ale tisíce fanoušků to na hradeckém letišti zvládalo statečně. Kropicí vozy se nezastavily a největší fronty nakonec nebyly na pivo, ale na pitnou vodu. Obrovská výheň byla možná pomstou shůry za věčné lamentování nad zimou a deštěm z Rock for People před 14 dny. Fanynky v neuvěřitelně propracovaných outfitech už po poledni do areálu doslova vbíhaly, jako by se nemohly dočkat jednoho z vrcholů tohoto léta. Do koncertu hlavní hvězdy přitom v tu chvíli zbývalo ještě mnoho hodin. Hřbitov s náhrobky i andělská křídla Yungblud si pečlivě opečovává komunitu a říká jí rodina. Festivalové městečko, které přivezl, je plné odkazů na jeho tvorbu a pouští fanoušky do temného pohádkového světa plného rockové gotiky, lehce připomínajícího i vizuální styl režiséra Tima Burtona. Všude narazíte na nápisy Bludfest, nechybí lebky, andělská křídla, řada chytlavých fotopointů, velkoplošných street artových obrazů se zpěvákem, hřbitov s náhrobky, kaplička, rakve, Bludfest vagónek, výstava věnovaná tvorbě talentovaného muzikanta i bouda s plakáty upozorňující na hrůzy války na Ukrajině či v Gaze. Bludfest na mnoha místech vyzývá k objevování a přijetí sebe sama a k hledání cesty, jak smysluplně žít a hledat důležité významy. Než to celé projdete, půl odpoledne je pryč. Staré hangáry hradeckého letiště se k tomu velmi hodí. Park 360 samozřejmě připomínal Rock for People, ale vše je tu o něco skromnější a možná i útulnější. Na Bludfest navíc dorazilo právě tolik lidí, aby se každý mohl volně pohybovat po areálu, posedávat, fotit, chodit na koncerty a přitom se nikde nemačkal. Snaha vytvořit si blízký kontakt s fanouškem je pro Yungbluda priorita. Už dopoledne „postoval“ na Instagramu, jak se s hrnkem v ruce v „golfovém“ vozíku prohání po areálu a představuje festival. „Jaký je to ale krásný den,“ křičel do kamery s šátkem přes kus obličeje. Kdybychom jeho charisma vydělili stokrát, pořád by mu to stačilo, aby na sebe strhával veškerou pozornost. Přesto, že se krátce před začátkem akce objevily informace, že zpěvák trpí kvůli náročnému programu zánětem mandlí a že bude muset zrušit vystoupení v Oslu a výhledově jít na operaci. Nic mu však prý nemůže zkazit jeho vlastní mejdan. A my už také víme, že nezkazilo. „Jste země, která pořád miluje rockovou hudbu. Na mých koncertech fakt šílíte, miluju to. Už dřív jste mě podporovali, takže Bludfest je způsob, jak vám všem v Česku poděkovat,“ vysvětloval Harrison, proč si po dvou ročnících v Británii pro svůj Bludfest vybral právě Česko. Ostatně čeština byla v prostoru slyšet nejčastěji, pak angličtina. Yungblud už u nás stihl zakořenit. Retro, ale zatraceně moderní V době ústupu rockové muziky se najednou objevuje nová tvář s tradiční rockovou vizáží, projevem, vystupováním i tématy. Yungblud je trochu retro, ale přitom zatraceně moderní. Osobnost, co tu chyběla. Když vstoupí na pódium, má v sobě něco z emo rocku, něco z Oasis, Iggyho Poppa, Ozzyho i devadesátkových punkrockových hecířů. Je jakým si hyperrockerem, který nasaje vše a předá to divákovi jako na talíři. Možná proto mu nedělá problém na písních spolupracovat s mnoha hudebníky odlišných žánrů i generací, ať už je to Halsey, Bring Me The Horizon, Ozzy Osbourne, Machine Gun Kelly, Travis Barker z Blink 182 nebo Aerosmith. Hosté, které si na Bludfest pozval, rovněž do konceptu zapadli bez problémů. Jako první se představila česká zpěvačka Pam Rabbit, s tradičním a v Česku už několikrát prověřeným setem vystoupili také Biffy Clyro, dále třeba Palaye Royale nebo Primal Scream. Přestože si fanoušek mohl poslechnout řadu dobrých koncertů, nad Parkem 360 viselo po celou dobu ve vzduchu, na koho všichni přišli a kvůli komu se to tady dělá. Ještě než odstartoval hlavní koncert, vyzval Yungblud na videu k ochraně dětí po celém světě a vytváření bezpečného prostoru pro všechny. „Věřím, že si každé dítě na světě zaslouží šanci získat zpět bezpečí a že je možné vybudovat mír. Věřím, že naše komunita může pomoct,“ prohlásil. „Ruce nahoru“ Dvouhodinový koncert načal uvítací písní Hello, Heaven, Hello, která otevírá také jeho loňské album Idols. Přesně jeden song trvalo, než zahodil bundu, aby se do půl těla svlečený a v kožených kalhotách představil fanouškům tak, jak ho znají nejčastěji. Tři obří obrazovky ho na černobílém obrazu ukazovali každou sekundu. Pokřik „Ruce nahoru“ se česky naučil obstojně a zopakoval ho pak ještě asi dvacetkrát. Yungblud do toho evidentně dává úplně všechno. Je splavený, na pódiu se nezastaví. Následuje The Funeral a další hity z nových i starších desek. Jak vypadají další členové kapely, si divák vzadu může jen domýšlet, celá show je vystavěná na záběrech zpěváka, který sem přijel vypustit duši. „Jste ku*va šílený? Dobrá! Protože já jsem Yungblud a jsem taky ku*va šílený,“ pronáší. „Miluju Česko, kdo je tu z Česka? A kdo odjinud? Vypadá to tak 50 na 50, prima,“ raduje se. Na pódium vytahuje kluka v tričku s nápisem Nirvana, který držel transparent, že by chtěl zahrát Yungbludův hit Fleabeg. „Fakt to umíš zahrát?“ ptá se. Hoch dostává kytaru a suverénně hraje s kapelou. Po chvílí muzikant vbíhá až k divákům v první řadě. Fanynce dává zapálenou cigaretu, pozdraví se s děckem, nechá se objímat partou holek. Komunikaci s fanoušky by mohl vyučovat. „This is fu*king history,“ řve do publika, překládat asi netřeba. Vzpomínka na Ozzyho a poselství Asi po hodině rychlých rockových skladeb přichází zklidnění a vzpomínka na Ozzyho Osbourna, se kterým si byl blízký. Fanoušci si s ním zpívají jeden z největších hitů od Black Sabbath Changes a Yungblud na konci posílá pozdravy do nebe. V další baladě už situaci emocionálně neunáší a když vidí, jakou fanouškovskou obec dokázal vybudovat, brečí jako malý kluk. „Ať už trpíte v životě čímkoliv, já tu pro vás vždycky budu, jste moje rodina,“ říká enormně dojatý rocker. „Kašlete na všechno, tohle je naše noc.“ Brzy se z toho však dostane a v druhé části už je to zase jízda. Hrál i na kytaru a prodal vše ze svého snadno rozpoznatelného hlasu plného naléhavosti. „Hej chlape, tváříš se nějak vážně, ukaž mi svůj jazyk,“ ukazuje do davu a sám vyplazuje. Kamera přejíždí přes fanoušky s vyplazeným jazykem. Vrcholem je balada Zombie taktéž z nového alba. „Otočte se vlevo a i pokud je vedle vás cizí člověk, řekněte mu, že ho milujete,“ vyzývá Yungblud. Slogany na obrazovkách upozorní, že samota je globální, deprese je globální, humanita je globální. Na závěr zůstane viset jen nápis „Don´t forget to live,“ – nezapomeňte žít. Koncert končí a s ním pomalu i celý Bludfest. Yungblud v Hradci Králové jasně ukázal, že má potenciál stát se globální hvězdou a celebritou. Nebo jí už je?