Pod troskami je uvězněno nejméně 172 lidí, oznámil v pátek předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Pohřešuje se jich však více než 51 tisíc, zatímco bilance mrtvých činí nejméně 1 430. Podle americké geologické služby (USGS) by zemětřesení mohlo mít desítky tisíc obětí. Obyvatelé ovšem hlásí, že v nejhůře postižených oblastech zaznamenali jen málo záchranných týmů a potřebné těžké techniky navzdory snaze vlády vyvolat dojem, že na katastrofu reaguje důrazně. Úřady omezily přístup do státu La Guaira, který se nachází severně od Caracasu a který byl nejvíce zasažen. Kontrolu tam převzala armáda. Cílem opatření je podle nich zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci. V La Guaira se nachází mezinárodní letiště a hlavní venezuelský námořní přístav. Venezuelská vláda sdělila, že postiženo je zde na 70 tisíc rodin. Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License Humanitární organizace považují prvních 48 až 72 hodin od zemětřesení za klíčové okno pro záchranu lidí, kteří jsou ještě naživu. Toto časové rozmezí se může prodloužit, pokud mají lidí uvěznění pod sutinami přístup k vodě a jídlu. Ve státě La Guaira, severně od Caracasu, Nazareth Jimenezová s pláčem pozorovala, jak se její sousedé s pomocí kladiv a elektrického nářadí snaží rozbít kusy betonu z budovy, z níž zbyla jen hromada trosek. S úzkostí čekala, zda se její sourozenci, neteře, synovci a přátelé, dostanou ven živí. „Panebože, jak je dostaneme ven?“ zamumlala žena. „Voláme vlády a země po celém světě o pomoc,“ řekla. Potřeba jsou podle ní stroje schopné odklízet trosky po zřícených budovách. „Lidé jsou tam ještě naživu,“ dodala. Kvůli narušení komunikací se sociální sítě a internetové rejstříky staly pro mnoho Venezuelanů klíčovými nástroji při hledání informací o pohřešovaných příbuzných. Vláda zveřejňuje pouze omezené statistické údaje. Lidé proto zveřejňují digitální letáky s fotkami svých blízkých ve skupinách v aplikaci WhatsApp, na platformě Facebook či X, kterou vláda v zemi na žádost OSN zpřístupnila. Dvojice zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 zasáhla severozápad země ve středu večer místního času. Epicentra se nacházela u města Morón. Počet zraněných v sobotu činil nejméně 3 238. Úřady uvedly, že zachránily 243 lidí. Vojáci rozdávali přeživším v La Guaiře potraviny a vodu a prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová řekla, že její vláda v „těchto kritických hodinách pro záchranu lidí“ organizuje komplexní záchrannou akci. Uvítala příjezd zahraničních záchranných týmů a humanitární pomoci do země a dodala, že další pomoc je na cestě. Katastrofa je pro Rodríguezovou zásadní zkouškou. Bývalá viceprezidentka se ujala prezidentského úřadu v lednu po únosu tehdejšího prezidenta země Nicoláse Madura Spojenými státy. Venezuela se dlouhodobě potýká s ekonomickou nestabilitou a řada lidí zpochybňuje legitimitu politického hnutí, v jehož čele Rodríguezová stojí. V pátek prezidentka navštívila poničené části Caracasu, kde se však setkala s posmíváním a pískáním obyvatel. „Vláda pro lidi nic nedělá,“ křičeli lidé, z nichž mnozí mají své blízké zasypané pod troskami. Rodríguezová od svého nástupu do funkce spolupracuje s Washingtonem a země usilují o normalizaci vztahů. Spojené státy vyčlenily pro Venezuelu humanitární pomoc ve výši 150 milionů dolarů (3,2 miliardy korun) a do země vyslaly záchranné týmy z Virginie, Kalifornie a Floridy. Záchranné týmy do latinskoamerické země vyslala i řada dalších zemí. Česko tam posílá sedm desítek záchranářů a osm cvičených psů ze specializovaného týmu USAR na vyprošťování lidí ze sutin. Vyvineme maximální úsilí, slibují čeští záchranáři Čeští záchranáři před sobotním odletem uvedli, že se budou snažit zachránit ty, kterým lze pomoci. Velitel záchranářského oddílu Petr Vodička řekl, že záběry z Venezuely mu připomínají situaci v Turecku, kde český USAR tým pomáhal po zemětřesení v roce 2023. „Některé objekty vypadají tak, že by v nich ještě lidé mohli přežívat. Bohužel některé vypadají velmi poškozeně a v podstatě by ty prostory pravděpodobně nebyly slučitelné se životem,“ řekl Vodička. „Ale musíme vyvinout maximální úsilí, abychom pomohli těm, kterým pomoct lze. A i těm, kterým pomoct nelze, aby aspoň ve smrti si zachovali svoji důstojnost,“ dodal. Záchranáři odletěli před polednem, ve Venezuele by měli být večer místního času. Po příletu podle Vodičky navážou kontakt s místními orgány, zajistí si přepravu do operační základny a provedou průzkum místa přiděleného k práci. Jak dlouho budou ve Venezuele nasazeni, Vodička neupřesnil. Ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček řekl, že hlavním úkolem týmu bude co nejvíce pomoct při vyprošťování zraněných i mrtvých. „Předpokládáme, že bychom měli mít plnou podporu venezuelských úřadů. Na druhou stranu je třeba říct, že Venezuela není jednoduchá země, je to nebezpečná země. Hlavní úkol pro náš tým není jenom provádět vyprošťovací a záchranné práce, ale také vrátit se všichni bezpečně a ve zdraví zpátky domů,“ zdůraznil. Vlček řekl, že Venezuela po zemětřesení požádala o mezinárodní pomoc a Česko patřilo mezi první země, které ji nabídly. „Bojovali jsme s tím, co je Achillovou patou při mezinárodních misích, a to je doprava. Protože Česká republika nemá takový letoun, abychom mohli přepravit celý těžký tým. Nakonec s pomocí Armády České republiky se podařilo zajistit letoun s pomocí NATO,“ řekl Vlček. Český USAR tým (z anglického názvu Urban Search and Rescue) v minulosti pomáhal po zemětřeseních i jiných živelních pohromách v řadě zemí. Působil například v Turecku po zmíněném zemětřesení nebo loni v Texasu po ničivých povodních.