Na zhruba dalších 15 procentech je druhý a třetí nejhorší stupeň, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Ústav výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobu na webu projektu InterSucho. Sucho se letos projevuje velmi intenzivně už od začátku jara. Důvodem je nedostatek zimních, jarních i letních srážek. Intenzitu sucha výrazně zvýšila vlna extrémního horka na konci června, při níž několik dnů po sobě padaly teplotní rekordy, včetně absolutně nejvyšší naměřené teploty v Česku. Ještě o víkendu panovalo extrémní sucho v polovině Česka, přičemž nějakým stupněm sucha bylo zasaženo celé území. Vydatné srážky v posledních dnech pomohly zejména severozápadní čtvrtině Česka, kde je momentálně stejné či vyšší množství vody, než je průměr z let 1961 až 2015. Naopak v jihozápadních Čechách zůstává dlouhodobý a velký deficit vlhkosti. Větší srážky se vyhnuly značné části Moravy, více pršelo jen u hranic se Slovenskem. Nejhorší sucho je prakticky v celém Olomouckém kraji, na jižní Moravě a v menší části Zlínského a Moravskoslezského kraje a také ve východní části Pardubického kraje. Na Hané a ve značné části jižní Moravy kleslo nasycení půdy vodou pod deset procent. Blíží se k takzvanému bodu vadnutí, kdy jsou rostliny na suchu. Dopady na vegetaci budou kvůli opakujícím se dlouhým obdobím sucha a horku ve druhé půlce června patrně značné, odhadují odborníci. Na mnoha místech vegetaci nejprve poškodily jarní mrazy, kvůli suchu se rostliny nemohly řádně vyvinout a sucho a horko posledních dnů jim výrazně snížilo možnost se ochlazovat a provádět fotosyntézu. Proto rostliny zpomalily či zastavily svůj růst a mohou být poškozené. To jsou faktory, které budou mít negativní vliv na kvalitu i množství výnosu. Růst v tomto počasí zpomalují i ovocné stromy, ovoce předčasně dozrává, případně mohou stromy shazovat část nezralých plodů, aby si ulevily a přežily. Sucho také snížilo výnosy z trvalých travních porostů při první seči a projeví se i při druhé seči.