Na centrálním dvorci se nehrál příliš hezký zápas. Každá z tenistek udělala pět dvojchyb, Plíšková měla 23 nevynucených minel a Šwiateková 18. Ale Polka se přece jen prezentovala o něco lépe. Češku porazila i díky výrazně vyššímu počtu vítězných úderů (17:7). „Turnaj nebudu hodnotit úplně negativně,“ líčila Plíšková při setkání s novináři. „Zvládla jsem první kolo a bylo by asi velké překvapení, kdybych vyhrála i teď. Možná kdybych začala lépe, šance by byla větší.“ Čtyřiatřicetiletá matadorka úvod vůbec nezachytila. Po pouhých dvanácti minutách prohrávala 0:4, když získala jediný ze 17 odehraných bodů. I kvůli proměnlivému větru, který hráčkám viditelně roztancovával oblečení. „Obě jsme to měly stejné, takže se na to nemůžu vymlouvat, ale několikrát mi míček uletěl,“ posteskla si Plíšková. Jakmile míč opakovaně putoval přes síť, navrch měla aktuální světová trojka. „Nezahraje vám dvakrát do stejného rohu, takže jsem byla pořád v pohybu, a to není moje nejsilnější stránka. Nemám na ni úplně ideální hru,“ připomněla rodačka z Loun, že se šestinásobnou grandslamovou šampionkou prohrála i čtvrtý vzájemný duel. Sama chtěla a potřebovala uhrávat fiftýny rychle, což se jí však příliš nedařilo. Za stavu 0:4 sice skóre mírně zkorigovala, když soupeřku připravila o podání, ale následující dva gamy prohrála. Zkraje druhé sady se nicméně zlepšila a předvedla svou nejlepší pasáž v utkání. Vypracovala si vedení 2:0, povzbuzovala se, zaťatou pěstí gestikulovala směrem ke své lóži, z níž jí fandila například sestra Kristýna. „Pak už byl zápas vyrovnanější,“ konstatovala. „Měla jsem výhody i dobře rozehrané výměny, takže šance určitě byly.“ Také diváci její snažení oceňovali. Těšilo je, že dostávají očekávanou zábavu. Občas uznale zahučeli ještě během výměny, to když zkušená Češka mohutně napřáhla ke svému typickému forhendu a vysoce favorizovanou protivnici odsoudila do role bezmocné přihlížející. Nicméně loňská šampionka brzy opět získala převahu. Z 0:2 otočila na 4:2 a o chvíli později duel zakončila čistou hrou při podání Plíškové. Když při prvním mečbolu zasmečovala nalitý míč, obecenstvo povstalo a vítězce aplaudovalo. Potleskem ale ocenilo i Plíškovou, která na ovace krátce zamávala. Ve čtvrtek se na wimbledonský centrkurt dostala poprvé od ročníku 2022, kdy tam ve druhém kole prohrála s domácí Katie Boulterovou. Ještě o rok dříve na asi nejslavnějším tenisovém dvorci v semifinále zdolala Arynu Sabalenkovou, načež v duelu o titul podlehla Ash Bartyové. A při proslovu během závěrečného ceremoniálu přemáhala slzy dojetí. „Zápas se Sabalenkovou si vybavím často, protože byl skvělý a hodně kvalitní. Celkově na ten ročník vzpomínám ráda. Hrála jsem tehdy na centru několikrát a byly to krásné zážitky.“ Šlo o její druhé grandslamové finále v kariéře a stejně jako předtím na US Open 2016 v něm neuspěla. Teď už je zřejmé, že na vytoužený titul nedosáhne. Přesto zatím hraje velmi solidní sezonu, když vezmeme v potaz, že se v ní vrátila na elitní turnaje po skoro rok a půl dlouhé pauze a dvou operacích vážně poraněného kotníku. Zároveň to ale nikterak nesnižuje její očekávání. Vždyť byla světovou jedničkou... „Porážky mě štvou pořád stejně, každá zamrzí. Tahle asi nebude patřit mezi ty nejbolestivější, ale pořád si myslím, že mám na to porážet kvalitní hráčky,“ přemítala. Na otázku, jestli jí nechybí motivace, odpověděla stručně a rázně: „Ne!“ Proto si také kariéru prodlouží minimálně do posledního grandslamu letošní sezony, který bude na přelomu srpna a září tradičně hostit New York. A pak se rozhodne, co dál. „Uvidím, jak se budu cítit herně, a především fyzicky. Je to totiž čím dál náročnější. Mám za sebou spoustu sezon, kdy jsem hrála prakticky od začátku do konce a moc jsem nevynechávala. A tělo to samozřejmě cítí.“ Musí už zvažovat, jestli na úkor prodloužení kariéry chce riskovat případně vážné zranění, které by ji pak mohlo omezovat v běžném životě. „Člověk přemýšlí, jestli to za to stojí, když by pak třeba nemohl normálně chodit nebo si jít zaběhat. To bych určitě nechtěla. Věřím, že to tak nedopadne, ale s přibývajícími roky jsou ta rizika větší.“