Podnikatelka Ria Karapatakiová žije v Dubaji už patnáct let. Patří k těm, které nejistota a obavy z důsledků války přiměla k odjezdu. Společně s manželem zde vybudovala firmu zaměřenou na rekonstrukce luxusních nemovitostí. Krátce po vypuknutí války odjela s rodinou nejprve do Skotska a poté na Kypr. „Propadla jsem panice. Nikdy by mě nenapadlo, že se něco takového může stát právě v Dubaji,“ přiznala podnikatelka pro The Wall Street Journal Přestože Dubaj v posledních letech přitahovala zahraniční kapitál díky nízkým daním či vstřícnému podnikatelskému prostředí, nyní je vše jinak. „Dubaj se ocitla na zásadní křižovatce. Teprve teď se ukáže, zda si dokáže znovu získat důvěru investorů,“ uvedl William Wechsler z amerického think-tanku Atlantic Council. Vydrží příměří? Kromě důvěry zahraničních investorů narušily útoky dronů a raket také turistický ruch. Podobně je na tom i dubajský přístav Džabal Alí, který ještě před válkou patřil k nejvytíženějším logistickým centrům světa. Ještě před vypuknutím konfliktu odbavoval kolem 40 tisíc kontejnerů denně. Dnes to je přibližně jen jeden tisíc. Podle tamní přístavní správy potrvá nejméně měsíc, než se provoz vrátí na předválečnou úroveň. Tento časový horizont by ale mohl být i mnohem delší. Omezený provoz přístavu zasáhl i další odvětví dubajské ekonomiky. Stavební firmy hlásí nedostatek materiálu a obchodníci opožděné dodávky zboží. „Investoři nyní čekají, zda příměří skutečně vydrží. Nejistota zůstává,“ uvedl pro The Wall Street Journal šéf dubajské realitní společnosti Driven Properties Abdullah Alajaji. Ceny nemovitostí spadly o 15 procent K nejvíce zasaženým odvětvím patří také realitní trh. Ještě před válkou ceny nemovitostí lámaly rekordy a velká část obchodů se uzavírala už ve fázi výstavby. Po vypuknutí konfliktu ale počet těchto transakcí prudce klesl. Podle šéfa realitní společnosti Driven Properties Abdullaha Alajajiho se zájem investorů o nákup rozestavěných projektů téměř zastavil. Evropští turisté i kupci z trhu z velké části zmizeli. Pokles cen nemovitostí naopak využívají investoři z Indie, Ruska, Číny i samotných Spojených arabských emirátů. Proti období před válkou jsou ceny přibližně o 10 až 15 procent nižší. „Dubaj byla vždy závislá na přílivu zahraničního kapitálu. Pokud příměří vydrží a podaří se uzavřít trvalý mír, investoři se postupně vrátí a realitní trh znovu ožije,“ doplnil pro The Wall Street Journal Abdullah Alajaji. Utrpěl i turismus Výrazný propad zasáhl také cestovní ruch. Obsazenost hotelů se i několik týdnů po skončení bojů pohybuje hluboko pod obvyklými hodnotami pro letní sezonu. Například hotel Fairmont na umělém ostrově Palm Jumeirah je nyní zaplněný z méně než 40 procent. Ještě v předchozích letech přitom i během června běžně dosahoval obsazenosti mezi 60 a 70 procenty. Dopady konfliktu pocítil kupříkladu i luxusní resort Atlantis, který během války propustil více než 700 zaměstnanců, tedy přibližně desetinu svého personálu. Pro řadu zahraničních pracovníků to zároveň znamenalo ztrátu pracovního víza a povinnost opustit Spojené arabské emiráty. Tamní vláda mezitím spustila sérii podpůrných programů a investic, které mají hospodářství znovu nastartovat. Zároveň se snaží snížit závislost země na Hormuzském průlivu, jehož případná blokáda představuje pro ekonomiku významné riziko. Během konfliktu proto prudce vzrostl význam přístavů Fudžajra a Chor Fakkán na pobřeží Ománského zálivu, které leží mimo Perský záliv. Vláda nyní plánuje jejich další rozšíření, aby byly Spojené arabské emiráty na případné budoucí výpadky námořní dopravy lépe připraveny, uzavírá The Wall Street Journal.