Článek „Zakázat přístup k sociálním sítím nejde. Je totiž poměrně jednoduché ho obejít. Spousta dospělých to možná neumí, ale děti, které to neumí dnes, se to naučí v den, kdy to zákonodárci zakážou,“ uvedl předseda České asociace elektronických komunikací Rostislav Kocman. Úplné omezení zpochybnili i zástupci Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). „Spíše než plošný zákaz sociálních sítí, jehož legislativní vymahatelnost je podle nás problematická, navrhujeme zákaz mobilů ve školách. V zahraničí se ukazuje jako velmi rychlé a efektivní řešení,“ vysvětlila vedoucí pracovní skupiny Výzkumu duševního zdraví dětí a adolescentů NUDZ Magdalena Lukasová. Návrh legislativní úpravy, která by zcela zakázala používání mobilních telefonů v mateřských a základních školách i na nižších stupních víceletých gymnázií, předminulý týden předložil ve Sněmovně premiér Andrej Babiš (ANO) spolu s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO). Pokud projde Sněmovnou, měl by začít platit od září 2027. Co se týče zákazu či omezení sociálních sítí, chce zatím předseda vlády vyčkat na efekty, které bude mít opatření v zahraničí. „Povedeme o tom debatu, budeme pozorovat, jak to dělá Francie, která to už schválila, Austrálie, jaké jsou dopady, jestli to má efekt,“ uvedl v minulosti Babiš. Anketa Záleží kolik a co Jak ale upozorňují terapeuti z NUDZ, sociální sítě samy o sobě až takovým problémem nejsou. Negativní dopady na duševní zdraví se odvíjejí hlavně od toho, co dítě na platformách sleduje a kolik času tím tráví. „Je zcela zásadní regulovat strávený čas,“ zdůraznila Lukasová a doplnila, že zásadní roli v nastavování těchto hranic hraje rodina. Podle ní ovšem rodiče v tomto směru postrádají potřebné informace i odbornou podporu. To by se však brzy mohlo zlepšit. „Na klinice adiktologie 1. Lékařské fakulty se nyní připravují doporučení, aby měli pediatři v jednotlivých vývojových fázích za úkol doptávat se rodičů, jakým způsobem jejich děti využívají digitální technologie,“ uvedla Michaela Slussareff, zakladatelka neziskové organizace SlowTech Institute, která se věnuje vzdělávání v oblasti digitálních médií. Významným prostředím pro prevenci by mohla být i škola. Zde by se děti měly učit bezpečnému fungování v digitálním světě. Učitelé však často narážejí na nedostatek času i odborných kapacit. Nemohou se tak problematice věnovat důkladně. „Otázku vzdělávání vnímám jako velmi akutní. Zároveň ale vím, že můj čtrnáctiletý syn ví mnohem lépe, co se na internetu děje, než jeho učitelstvo. Takže přístup, který bych třeba viděla já, jsou peer programy. To znamená, že by starší žáci vzdělávali ty mladší,“ nastínila možné řešení poslankyně Irena Ferčíková Konečná (Piráti).