Volby do zastupitelstev obcí se uskuteční v pátek 9. a sobotu 10. října 2026, kdy si všech 6 373 obcí a městských obvodů v České republice zvolí nové zastupitelstvo. Z něj následně vzejde i starosta – ten nemusí být nutně nový, jelikož žádný předpis nijak neomezuje počet funkčních období. Kdo se může být starostou Pro zájemce o post starosty neplatí žádné další podmínky oproti těm pro běžné zastupitele. Zákon nevyžaduje žádné specifické vzdělání nebo předchozí zkušenosti. Pro aspiranta na pozici starosty je proto po úspěchu v samotných volbách stěžejní zejména podpora dalších nově zvolených zastupitelů. Jak je starosta volen Starostu nevolí občané obce přímo, stát se jím tedy nemusí například lídr kandidátky nebo kandidát, kterého občané zakřížkováním (tedy preferenčními hlasy) posunou na první místo. Ze svého středu jej naopak na první – tedy ustavující – schůzi vybírají nově zvolení zastupitelé. Ti na stejné schůzi rovněž skládají slib a určují rovněž místostarostu a obsazují i případné další funkce. Sejít se musí nejpozději 25 dní po vyhlášení výsledků voleb – pokud ty nejsou soudně napadeny. Finální podoba vedení dané obce tedy závisí na povolebních jednáních, během kterých mohou vzniknout i koalice. S udělením mandátu starosty musí souhlasit nadpoloviční většina zastupitelů. Hlasování může být veřejné i tajné. Jak dlouhé je funkční období starosty? Funkční období starosty je odvozené od funkčního období celého zastupitelstva – podle Ústavy je tedy maximálně čtyřleté. Zastupitelé o své mandáty přichází dnem voleb, u starosty však platí jedna výjimka. V rámci takzvaného překlenovacího období dál vykonává své povinnosti, dokud není na první schůzi zvolen starosta nový. Výjimkou je pouze mimořádné odvolání zastupitelstvem či rezignace z funkce. Obec poté přechodně řídí místostarosta a na uvolněný post následně proběhne nová volba. Pokud starosta zároveň složil mandát zastupitele, na jeho místo nastupuje první z náhradníků. Jaký má starosta povolený souběh funkcí Neslučitelnost funkcí se dle ministerstva vnitra posuzuje u všech zastupitelů stejně, nezávisle na jejich konkrétní funkci. Omezení je v praxi jen dvojí – zastupitel nesmí být: - zaměstnancem daného obecního úřadu (výjimkou je pracovní náplň mimo státní správu a funkce nejmenované starostou – například údržbáři nebo řidiči); - zaměstnancem pověřeného obecního úřadu, krajského úřadu nebo finančního úřadu. Neslučitelnost posuzuje zastupitelstvo dané obce, zasáhnout nicméně může i nadřízený krajský úřad. Uvolněný a neuvolněný starosta Starosta svou funkci může vykonávat ve dvou formách – jako uvolněný a neuvolněný. - Uvolněný starosta svou funkci vykonává na plný úvazek. Je proto trvale uvolněn ze zaměstnání a jeho příjmy tak pocházejí zcela z rozpočtu obce. Smí však podnikat, byť s řadou omezení – musí se však vyvarovat střetu zájmů a podnikání také nesmí narušit výkon funkce. - Neuvolněný starosta svou funkci vykonává při zaměstnání nebo podnikání – má však právo na pracovní volno s náhradou platu nebo ušlého výdělku. Obec mu tedy vyplácí nižší poměrnou odměnu. Tento systém funguje zejména v menších obcích. Zda bude starosta svou funkci vykonávat jako uvolněný nebo neuvolněný, určuje přímo zastupitelstvo. Rozhoduje na základě velikosti obce, a tedy předpokládaného pracovního vytížení starosty. Jaké jsou odměny starostů Výše odměny, na niž má starosta za výkon své funkce nárok, se odvíjí od počtu obyvatel obce. Odměny pro uvolněné a neuvolněné starosty se liší. Koeficient sloužící pro přesný výpočet se v návaznosti na oba údaje pohybuje od 0,7 do 3,5 násobku takzvané základny pro výpočet odměn. Tu každoročně vyhlašuje ministerstvo vnitra na základě průměrné hrubé mzdy. Pro rok 2026 činí 48 147 korun. Koeficienty, z nichž se výsledná výše odměn na výkon funkce počítá, stanovuje příloha zákona o obcích číslo 128/2000. Odměny pro uvolněné starosty jsou pevně dané a odvíjí se pouze od koeficientu založeného na počtu obyvatel. Pohybují se v rozmezí od 58 306 do 166 155 korun. Například uvolněný starosta středočeských Černošic se 7 465 obyvateli má měsíčně nárok na 98 220 korun. Hlava sousedních Dobřichovic s 3 716 obyvateli pak za výkon své funkce dostává 89 939 korun. Ve vedlejších Letech, kde žije 1 559 obyvatel, je výše odměny 84 305 korun. Výpočet výše odměn pro neuvolněné starosty je komplikovanější. Zákonem stanovený koeficient slouží pouze k vypočtení maximální výše, kterou může za výkon funkce dostat. Zároveň platí, že má nárok na odměnu v rozmezí od 0,3 do 0,6 násobku odměny, která by v obci náležela uvolněnému starostovi. Konečnou výši odměny neuvolněného starosty určuje zastupitelstvo obce. Pro představu: ve výše zmíněných Černošicích by se výše odměny neuvolněného starosty pohybovala od 29 466 do 58 932 korun měsíčně. Rozsah odměny v Dobřichovicích pak byl od 26 982 do 53 973 korun, v Letech od 25 292 do 50 603 korun. Novela zákona o obcích zavedla od počátku roku 2026 i krácení odměn. K těm se přistupuje v případě souběhu funkcí – tedy u neuvolněných starostů, kteří jsou zároveň poslanci, senátory či členy vlády. Takoví starostové mají podle zákona nárok na vyšší z odměn, tedy například plat za výkon poslaneckého mandátu. Obec pak za vykonávání funkce starosty může „doplatit“ maximálně 40 procent odměny, která by jim náležela pouze za post neuvolněného starosty.