„Když už člověk nabude dojmu, že SPD nemůže klesnout níž, vždycky překvapí,“ uvedl Vít Rakušan. „SPD chce odebrat Řád Bílého lva Volodymyru Zelenskému. Já bych spíš řešil, jestli by někteří její představitelé neměli být omezeni ve svéprávnosti,“ řekl k témuž Marek Ženíšek a dodal poznámku o instrukcích z Moskvy. Důvodem vzrušení je nejnovější nápad Okamurova hnutí odebrat udělený Řád Bílého lva Volodymyru Zelenskému. Celá kauza je bezprecedentní, státní vyznamenání udělená v době samostatné ČR prezidenty Havlem, Klausem, Zemanem nebo Pavlem jsou přes rozdílné názory na některé laureáty akceptována. Případné sporné nominace jsou obvykle odfiltrovány předem. V historii medailí udělovaných prezidentům lze zmínit třeba případ Helmuta Zilka, bývalého starosty Vídně, kterého chtěl v devadesátých letech ocenit Václav Havel za pomoc emigrantům, ale před ceremoniálem se objevily informace, že se dostal i do spolupráce s StB. Za prezidentství Miloše Zemana zase bylo zrušeno ocenění lékaře Jana Cimického, protože poté, co se jeho jméno objevilo v médiích, vyšla najevo svědectví o jeho sexuálně problematickém chování, za které byl nakonec dokonce odsouzen. A pikantní je případ amerického generála Wesleyho Clarka, kterého chtěl v roce 1999 ocenit Václav Havel za vedení vojenské kampaně v Kosovu. Tuto cenu ovšem zastavil Miloš Zeman, tehdejší premiér, který odmítl návrh na Clarka spolupodepsat, což ústava žádá. Jinak jsou ale v Česku medaile odebírány jen laureátům režimů minulých. Třeba sovětským generálům nebo různým africkým či asijským prezidentům, se kterými se tehdejší Československo přátelilo. Odebrání medaile Zelenskému by tedy bylo průlomem. Celá kauza měla předehru v sousedním Polsku. Tamní prezident Karol Nawrocki se rozhodl odebrat svému ukrajinskému protějšku nejvyšší polské vyznamenání. Řád Bílé orlice má třísetletou historii a dostali jej mimo jiné všichni bývalí čeští prezidenti. Zelenskyj jej dostal v roce 2023, nyní se ale podle polského prezidenta zpronevěřil hodnotám, které tehdy byly oceněny. Přímým důvodem kroku polského prezidenta bylo udělení titulu Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády pro jednu z jednotek ukrajinských speciálních sil. UPA přitom byla v dobách druhé světové války nacionalistickou armádou, která spolupracovala s nacisty a podílela se na masakrech Poláků. Tato temná kapitola historie dvou sousedních národů působí problémy dlouhodobě. Odpor Kyjeva vyvolal třeba polský film Volyň, v němž ukrajinští nacionalisté upalují zaživa děti a páchají další zločiny proti lidskosti. Když byl film vysílán v České televizi, vedlo to k zuřivým protestům tehdejšího ukrajinského velvyslance Perebyjnise. V časech druhé světové války se mezi ukrajinskými nacionalisty dala dohromady Ukrajinská povstalecká armáda, ozbrojené křídlo radikální frakce Organizace ukrajinských nacionalistů vedené Stepánem Banderou. „Banderovci“ se zaměřovali nejen na boj proti SSSR, který byl vnímán jako usurpátor (zejména poté, co ve třicátých letech proběhl na Ukrajině krutý hladomor, který v Moskvě moc neřešili), ale také na západní Ukrajině proti Polákům, se kterými také měli z minulosti mnoho nevyřízených účtů. V oblasti Volyně začaly etnické čistky od února 1943 a hrůzné scény se odehrávaly celý následující rok, když už v oblasti nezbyli prakticky žádní Poláci a komanda se přesunula do sousední Haliče. Metody ukrajinských povstalců jsou považovány i na poměry východní fronty druhé světové války za velmi sadistické. S ústupem nacistů v roce 1944 se jednotky přesunuly na Slovensko, kde se pohybovaly ještě po skončení války. Tyto jednotky a jejich velitelé získali na Ukrajině tak trochu mýtický status a po prohlášení samostatnosti se stali jedním ze zdrojů národního uvědomění. Občas se psalo o vyloženě nacistických excesech některých jednotek (třeba praporu Azov), ale když Vladimír Putin uvedl ukrajinský nacismus jako jeden z důvodů pro zahájení „speciální operace“, bylo to vnímáno jako spíše účelový argument. Po začátku ukrajinské války roku 2022 došlo ve světovém veřejném mínění k částečné rehabilitaci ukrajinských povstalců, byli vnímáni jako „ti, co už tehdy bojovali proti Moskvě“. Vrcholným číslem byla návštěva Volodymyra Zelenského v Kanadském parlamentu, kam na setkání pozvali, slovy předsedy: „veterána druhé světové války, který tehdy bojoval za ukrajinskou nezávislost proti Rusku a dodnes podporuje ukrajinské jednotky, i když je mu už 98 let“. Zelenskému byl následně představen kanadský občan Jaroslav Hunka, který se stal dokonce členem nacistické divize SS Galicie, považované za jednu z nejobávanějších. Celkem šest jejích akcí bylo oficiálně prohlášeno za válečný zločin, jednalo se o vypalování obcí či popravy válečných zajatců v masovém měřítku. V posledních dnech ale téma vyvolalo diskuse. Zejména poté, co v květnu na Ukrajině proběhl spektakulární pohřeb Andrije Melnyka, jednoho z lídrů Organizace ukrajinských nacionalistů. Jeho ostatky byly exhumovány v Lucembursku, kde zemřel roku 1964, a pohřbeny v Národním památníku u Kyjeva za účasti nejvyšších špiček země. Prezident Zelenskyj následně oznámil, že budou následovat repatriace dalších „ukrajinských hrdinů“. Třeba zakladatele OUN Jevhena Konovalce, který zemřel roku 1938 v Rotterdamu rukou sovětského agenta. A Kyjev prý velmi tlačí na Německo kvůli ostatkům Stěpana Bandery, hlavního symbolu této éry. „Ukrajinský panteon národní slávy nemůže být dobudován, dokud naši velcí synové zůstanou v cizině,“ řekl při ceremoniálu Viktor Juščenko, kterého vynesla do prezidentské funkce Oranžová revoluce roku 2004. Pár dní poté, na konci května, Volodymyr Zelenskyj udělil speciální brigádě titul spojený s touto kontroverzní érou. Polsko, které se rovněž postavilo nacistům a z masakrů svých občanů dodnes cítí národní trauma, proti tomu neúspěšně protestovalo. V polovině června potom prezident Karol Nawrocki oznámil, že zahájí proces, jímž by bylo Zelenskému odebráno vyznamenání, předané jeho předchůdcem Andrzejem Dudou. Podle něj toto vyznamenání symbolizuje polské hodnoty. I přesto, že polský prezident ujišťoval, že toto gesto nic nemění na podpoře Ukrajiny, z Kyjeva se ozval pobouřeně nejprve ministr zahraničí Sybiha a po něm i prezident Zelenskyj. Oba sdělili, že nejvyšší polské vyznamenání sami vrací. Zelenskyj ocenění do Varšavy poslal po kurýrovi. „Věřili jsme, že Řád bílé orlice byl v roce 2023 udělen ukrajinskému lidu a naší armádě. Tak to tehdy bylo řečeno,“ řekl k tomu a na sociální sítě dal fotografii vyplněné doručenky. A poznamenal, že mezi nositeli řádu je stále ruská carevna Kateřina, Benito Mussolini a nebo Gerhard Schröder, německý kancléř, považovaný za Putinova přítele. Následovala vlna „solidárních“ vracení polské orlice, Zelenského podpořili exprezidenti Kučma a Juščenko nebo velvyslanec ve Varšavě Bodnar. Věc se snažil urovnat polský premiér Tusk varováním, že nejvíc teď jásají v Kremlu. Na Ukrajině si však kauza začala žít svým životem. Před několika dny v Kyjevě slavili Den ústavy, prezident Zelenskyj při té příležitosti informoval, že podává legislativní návrh na vybudování Panteonu národní slávy a poslal několik dalších vzkazů do Varšavy. „Nikdo a nikdy nám nebude přikazovat, jak máme žít, jak máme mluvit, koho máme milovat, komu máme být vděčni a jaké hrdiny máme ctít,“ ujistil v projevu. Současně vyhlásil nový ukrajinský řád, který bude udělován. Bude to „Řád Evropy“, na který mají mít nárok bojující vojáci i západní spojenci. Miloš Zeman udělil, dnes by odebral V reakci na toto dění česká SPD v úterý na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně zmínila, že ona bude usilovat, aby byl Zelenskému odebrán Řád Bílého lva, nejvyšší vyznamenání české. „Nemůžeme mlčet k tomu, když náš nejvyšší státní řád drží člověk, který pojmenovává vojenské jednotky po nacistických zrůdách,“ vysvětlil na tiskové konferenci poslanec Jindřich Rajchl s tím, že hnutí návrh předloží koaliční radě. Vyznamenání Zelenskému udělil v prvním roce války ještě Miloš Zeman, když 28.10.2022 pořádal poslední medailový ceremoniál před vypršením druhého prezidentského mandátu. Jak tehdy uvedl, na Zelenském oceňuje „jeho statečnost a odvahu, se kterou odmítl americký návrh na poskytnutí bezpečného útočiště a zůstal v tehdy bojujícím Kyjevě“. Nyní se však třetí český prezident postavil na stranu SPD. Zatímco tehdy byl podle něj důvod vyznamenání Zelenskému udělit, nyní je na místě mu jej zase odebrat. „Odmítám uctívání válečných zločinců, kteří vraždili Poláky, Židy, Čechy nebo Slováky,“ vysvětlil prezident Zeman. Mluvčí současného prezidenta Petra Pavla ale tuto možnost odmítl. Ústava ani zákon podle mluvčího Vojtěcha Šeligy nesvěřují hlavě státu pravomoc rozhodovat o odebrání státního vyznamenání. Tuto možnost má pouze justice, ztráta vyznamenání může být udělena jako vedlejší trest při odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na dva roky za úmyslný trestný čin spáchaný ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky. Na právní komplikace poukázal i ministr zahraničí Petr Macinka. „Vzhledem k tomu, že neexistuje legální možnost, jak to udělat, tak si myslím, že to je spíše politické gesto SPD,“ dodal. box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz sledujte PL na Facebooku Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz Ukrajina (válka na Ukrajině) Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce. FactChecking BETA Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.