Washington - Nejvyšší soud USA odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem americké ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států. Tump v reakci uvedl, že rozhodnutí soudu je špatné, ale lze to napravit v Kongresu. Předseda Nejvyššího soudu USA John Roberts v písemném vyjádření jménem většiny uvedl, že děti narozené rodičům, kteří na území Spojených států vstoupili nezákonně, nebo v USA pobývají dočasně, splňují ustanovení 14. dodatku. Poznamenal, že občanství od počátku dávalo právo svobodně se účastnit politického života a že tvůrci dodatku zaručili občanství pro všechny, kdo se narodí na území pod americkou jurisdikcí. "Tento slib dnes dodržujeme," dodal. Trump označil rozhodnutí soudu za velmi špatné pro Spojené státy. Republikán Trump to napsal na své sociální síti Truth Social. V reakci na verdikt dále uvedl, že nápravu tohoto ústavním dodatkem zaručeného principu získávání občanství, který považuje za drahý a nespravedlivý, lze zajistit v Kongresu. Zákonodárce vyzval, aby na příslušném zákonu ještě dnes začali pracovat, zároveň jim slíbil svou podporu. V dalším příspěvku označil Trump přístup soudu k republikánům za velice spravedlivý. "Žádný dlouhý a těžkopádný ústavní dodatek není potřeba," napsal Trump o 14. dodatku americké ústavy. Ten zaručuje občanství každému, kdo se narodí na americkém území. Prezident poznamenal, že tuto ústavní zásadu mohou zákonodárci snadno změnit. Dodal, že budou mít jeho plnou a naprostou podporu. Senát Nejvyššího soudu USA tvoří devět soudců. Proti rozhodnutí většiny se disentním stanoviskem postavili tři soudci označovaní jako konzervativní, a to Clarence Thomas, Samuel Alito a Neil Gorsuch. Thomas, kterého do funkce nominoval George Bush starší, podle USA Today uvedl, že dnešní rozhodnutí soudu znehodnocuje americké občanství a že toto rozhodnutí pravděpodobně neobstojí ve zkoušce časem. Připomněl, že 14. dodatek vznikl k zajištění rovných práv pro osvobozené černošské otroky. Republikán Trump se od návratu do Bílého domu loni v lednu zaměřil na opatření proti nelegální migraci, což bylo jedno z témat jeho volební kampaně. Součástí tohoto tažení byla i snaha odebrat garantované právo na občanství dětem narozeným v USA, jejichž rodiče občany nejsou. V této věci Trump hned první den svého druhého mandátu podepsal exekutivní příkaz, tedy obdobu prezidentského dekretu. Tento prezidentův výnos uvádí, že úřady by neměly automaticky uznávat děti narozené v USA jako americké občany, pokud aspoň jeden z rodičů není občanem USA, případně nemá v zemi trvalý pobyt. Nižší soudy po hromadné žalobě podané rodiči a dětmi, jejichž občanství by exekutivní příkaz ohrozil, shledaly, že Trumpův výnos porušuje ustanovení příslušného dodatku americké ústavy. V žádném státě USA tak ustanovení exekutivního příkazu nevstoupila v platnost. Verdikty Trump na své sociální síti Truth Social označoval jako dílo hloupých soudců, poznamenala agentura AP. Na stranu většiny se v dnešním rozhodnutí Nejvyššího soudu postavil také soudce Brett Kavanaugh, kterého nominoval Trump za prvního prezidentského mandátu. Soudce konstatoval, že Trumpův exekutivní příkaz neporušuje ústavu, ale je v rozporu s imigračním zákonem z roku 1952. AP uvedla, že Kavanaughův názor umožňuje Kongresu USA, aby příslušný zákon změnil. Trump zmíněnou garanci občanství narozením na území USA kritizoval a mimo jiné tvrdil, že brzdí úspěšný rozvoj Spojených států, když princip označil za kotvu na americkém krku. Uváděl také, že získání amerického občanství narozením na území USA se stalo výnosným obchodem, kdy mimo jiné zmiňoval organizované cesty bohatých Číňanek k porodům na americkém území. Na konci dubna ale připustil, že u Nejvyššího soudu USA se svým postojem neuspěje. Trump si v tomto sporu dokonce osobně přišel vyslechnout ústní jednání u Nejvyššího soudu. Americká média tehdy psala, že se stal prvním úřadujícím americkým prezidentem, který k takovému líčení u nejvyšší soudní instituce Spojených států přišel.