Kdo byl alespoň jednou na letním táboře, možná bude hrdinům filmu Dana Pánka Po večerce lépe rozumět. Lehká nostalgie z něj totiž čiší – ostatně režisér Dětí z Nagana a Neporazitelných má s tímto prostředím bohaté zkušenosti. Na tábory do Hryzel jezdil od dětství a postupně povýšil na vedoucího i na hlavního šéfa. Právě tady, v dnešním zážitkovém areálu Hryzely film také natáčel. Co si o sobě myslíš? Hrdinou je vyhořelý manažer Kráťa, jenž si právě dává pauzu a po počátečních pochybách souhlasí, že přebere od otce péči o dětský tábor. Kdysi sem jezdil jako kluk a má pocit, že ho nic nemůže překvapit. Šeredně se ale zmýlí. V pozici hlavase musí řešit prakticky všechno, od váznoucí kuchyně přes potížistu – syna bohatého tatínka až po skalního vedoucího, který čekal hlavní funkci pro sebe, takže mu teď hází klacky pod nohy. Když dorazí nečekaně brzo ohlášená kontrola hygieny (která má de facto za úkol tábor zavřít, protože na pozemek si dělá zálusk místní podnikatel), je toho už na něj moc. Jednou z pracovnic hygieny je ale jeho stará láska z dětství, a tak to možná nebude tak strašná poprava... Osobní zkušenost Dan Pánek dětskému světu rozumí, to ukázal už v předchozím snímku z roku 2023 Děti z Nagana. Loni natočil sportovní drama Neporazitelní, na němž se producentsky podíleli i hlavní aktéři Ivan Trojan a Hynek Čermák. Teď se vrátil k dětem. A především díky osobní zkušenosti se mu daří vylíčit táborovou atmosféru přesvědčivě. Stejně jako nesnadné vztahy dospělých vedoucích, v jejichž dynamice hrají roli osobní ambice, pocity křivdy či rodinné a partnerské trable, které si přivážejí ze svých domovů. Bitky o udržení táborů, zápasy s rozpočtem, zhýčkanými teenagery i „machry“, kteří mají pocit, že mohou na malém městě všechno a jimž jdou na ruku úřady, asi nejsou tak úplně výjimečné. V tom je zápletka uvěřitelná. Stejně jako táborové situace: večerní schůze, příprava her, jídelna, interakce s dětmi, noční bojovka s napětím a dozvuky někdejší tragédie u skály. Konečně role pro Polívku mladšího Dobře jsou až na výjimky napsané i postavy – Kráťa bojující o důvěru kolegů i o pověst tábora a získávající si postupně náklonnost dětí (výborně ho po klišovitých nezajímavých chlapících v romantických komediích hraje Vladimír Polívka), zástupkyně vedoucího Máca (kterou stejně dobře ztvárnila Hana Vagnerová) či ambiciózní vedoucí ve vzorové skautské košili Cyril, Kráťův sok, jehož si s vervou vychutnal Václav Neužil. Anežka, Kráťova láska z dětství, jež pracuje čirou náhodou zrovna na oddělení hygieny a navrch je ženou jeho úhlavního soka v lásce, který je oním podnikatelem s nekalými spády v zákulisí, už je trochu samoúčelně napsaný charakter včetně všech popsaných vztahů k ostatním. Lze to ale filmu vzhledem k nutnému žánrovému happy-endu odpustit a Eva Podzimková jí dala svůj půvab i jemnou ironii. Dvojička zfetovaných kuchařů je roztomilá a zejména Jaroslav Plesl nabízí vtipné hlášky, přesto působí trochu jako karikatury. Podobně jako záporák Karel s tváří Stanislava Majera. Málo humoru Kde scénář selhává nejvíc, je (s výjimkou vzdorného Karla juniora) malé zapojení dětí do příběhu a nastolení nějakých jejich problémů. Více se autor věnuje dospělým - od vzájemných konfliktů a nostalgických vzpomínek, přes řešení praktických potíží až po milostné peripetie Kráti či staronové sblížení jeho rozvedených rodičů. Filmu, který cílí patrně jak na dospělé, tak na děti, by zároveň prospělo více humoru. Vtipných dialogů a vypointovaných situací tu mnoho není. U Dětí z Nagana se v tomto směru dařilo víc. Navzdory zmíněným výtkám zůstává ale snímek tím lepším, co je v domácím žánru dětského filmu momentálně v kinech k vidění. Lehce idealistický, ale dobře natočený, obsazený a zahraný. S dobrou češtinou, což už také není v domácí produkci úplnou samozřejmostí. Takže díky za něj, téměř nikdo z dnešních tvůrců se dětskému filmu prakticky soustavně nevěnuje, Karel Smyczek, Vít Olmer a Věra Plívová-Šimková nemají nástupce. Hodnocení Deníku: 60 %