V článku se dočtete: - Jaká nejvyšší teplota smí být na pracovišti? - Co se s lidským tělem při práci ve vysokých teplotách děje? - Jaký vliv na pracovní výkonnost příliš vysoké teploty vzduchu mají? - Co má zaměstnavatel dělat v případě, že se teploty vyšplhají nad povolenou hodnotu? - Mají zaměstnanci nárok na to, aby jim firma poskytla pití na ochlazení? - Jak má v horku správný pitný režim vypadat? - Stačí ve velkém horku pít pouze obyčejnou pitnou vodu? Jaká nejvyšší teplota smí být na pracovišti? Záleží na tom, jaký druh práce se na něm vykonává. Každá z osmi kategorií práce podle fyzické náročnosti má stanovenou jinou teplotní hranici, jejíž překročení vyžaduje zásah zaměstnavatele. Kupříkladu pro kancelářské práce je touto hranicí teplota 27 stupňů Celsia. Pro těžké fyzické práce je to 24 stupňů Celsia a pro fyzicky nejnáročnější úkony, jako třeba výkopové práce, je hranice stanovena na 20 stupních Celsia. Co se s lidským tělem při práci ve vysokých teplotách děje? Kromě nepohodlí jde zejména o negativní působení na zdravotní stav, neboť může dojít k přehřátí organismu, dehydrataci a vyčerpání. Projevem dehydratace organismu a přehřátí mohou být křeče, průjmy, bolesti hlavy či ztráta orientace. V některých případech mohou nastat již při teplotách nad 28 stupňů Celsia, vysoké riziko potom přichází zejména při teplotách od 36 stupňů Celsia výše. Jaký vliv na pracovní výkonnost příliš vysoké teploty vzduchu mají? Mohou se nepříznivě projevovat na poklesu pracovní výkonnosti i kvality odváděné práce. Při lehké fyzické námaze člověk dosahuje stoprocentního výkonu při teplotách do 22 stupňů Celsia, při teplotě 27 stupňů Celsia pak dochází k poklesu výkonu o 25 procent. Co má zaměstnavatel dělat v případě, že se teploty vyšplhají nad povolenou hodnotu? Podle zákoníku práce musí společnost při překročení povolených limitů přijmout technická či organizační opatření. „Nejprve se uplatňují technická řešení – například klimatizace, větrání nebo stínění,“ uvádí portál JenPráce.cz. Pokud tato opatření nestačí, nastupuje režim bezpečnostních přestávek nebo zkrácení směny. Přestávky se přitom započítávají do pracovní doby. „Je na zaměstnavateli, aby sám zvážil konkrétní podmínky a zaměstnance zařadil do odpovídající kategorie. Od toho se pak odvíjí například nastavení pitného režimu, střídání činností, délka přestávek nebo případné úpravy pracovní doby,“ uvedl Michal Španěl z JenPráce.cz. Mají zaměstnanci nárok na to, aby jim firma poskytla pití na ochlazení? Ano, podle příslušného vládního nařízení má zaměstnavatel svým pracovníkům doplnit nápoji alespoň 70 procent tekutin a minerálních látek ztracených potem a dýcháním za osmihodinovou směnu. Proto by si ještě před příchodem horkých dní měli nastavit digitální měření teploty a naplánovat „horké“ krizové scénáře a také zkontrolovat, zda pitný režim odpovídá tabulkovým sedmdesátiprocentním ztrátám tekutin. Předejde se tak nejen pokutám, ale hlavně zdravotním komplikacím zaměstnanců. Jak má v horku správný pitný režim vypadat? Zvláště v kancelářích bez klimatizace nebo výrobních halách s vysokou teplotou by zaměstnanci měli pravidelně doplňovat tekutiny. Ideálně 2,5 až tři litry denně, při fyzické zátěži však i více. „Vhodné jsou především voda, slabě mineralizované vody nebo neslazené bylinkové čaje,“ uvedl Španěl z JenPráce.cz. Pít by se mělo průběžně, neboť nedostatek tekutin vede ke zhoršení koncentrace, únavě, bolestem hlavy nebo zpomalení reakcí, což může být kritické třeba při obsluze strojů. Stačí ve velkém horku pít pouze obyčejnou pitnou vodu? Protože tělo v takové situaci ztrácí důležité minerály, zejména hořčík, sodík a draslík, je vhodné pít spíše vody s obsahem těchto minerálů. „Hořčík pomáhá tím, že snižuje únavu a vyčerpání, které se v teple a při nedostatku pohybu zhoršují,“ uvedl Jaroslav Žák ze společnosti BWT zaměřené na úpravy vody. Pitím vody obohacené o hořčík zaměstnanci předchází bolestem hlavy i svalovým křečím. „Mineralizovaná voda s obsahem hořčíku je tak jednoduchým a efektivním způsobem, jak předejít negativním dopadům horka na zdraví i pracovní výkon,“ dodal Žák. Jaké chyby firmy v horkých dnech nejčastěji dělají: - Teploměr jen „od oka“ – limity by měly vycházet z kalibrovaného měření na stejných místech pracoviště - Voda daleko od pracoviště – ochranné nápoje mají být dostupné přímo na stavbě či lince - Chybějící evidence přestávek – bez záznamu společnost neprokáže, že režim dodržela - Neproškolení zaměstnanci – lidé nepoznají první příznaky přehřátí - Směna zůstává v plné délce – zaměstnanci dál pracují, ačkoli vysoké teploty po několik hodin nepřetržitě přesahují povolený limit. Zdroj: JenPráce.cz