Více peněz pro pracovníky v nekvalifikovaných a tedy nejhůře odměňovaných profesích. To by mělo přinést připravované nařízení vlády, které stanoví koeficienty pro výpočet minimální mzdy pro následující dva roky. Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní materiál předložilo do meziresortního připomínkového řízení. Minimální mzda je totiž důležitá nejen pro samotné zaměstnance s nejnižšími příjmy. „Její výše se promítá do odměňování napříč celou ekonomikou. Proto je důležité, aby její růst byl předvídatelný a odpovídal vývoji mezd,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). „Navržené koeficienty určují její vývoj pro příští dva roky a počítají s jejím dalším postupným růstem,“ podotkl. Výše minimální mzdy vychází ze schvalovaného koeficientu a predikce průměrné hrubé měsíční mzdy pro následující kalendářní rok. Ministerstvo financí ji má zveřejnit nejpozději do konce srpna. Podle návrhu by měl v roce 2027 podíl minimální mzdy na mzdě průměrné dosáhnout přibližně 44,6 procenta, v roce 2028 potom přibližně 45,8 procenta. V předchozích letech přitom byl tento podíl občas až výrazně nižší. Jak uvádí důvodová zpráva k návrhu, na historické minimum 31,9 procenta klesl vzhledem k někdejší stagnaci minimální mzdy v roce 2012. „Podle posledních dostupných údajů za rok 2025 činila relace minimální a průměrné mzdy v ČR 42,7 procenta a dosáhla tak ve srovnatelné časové řadě své maximální úrovně,“ stojí dále v důvodové zprávě. Minimální mzda pro letošní rok je 22 400 korun. Kupříkladu na sousedním Slovensku činí podle nové studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars tamější minimální mzda v přepočtu 22 147 korun, v Polsku ovšem v přepočtu přesahuje 26 800 korun. Ještě mnohem více nepříznivě pro české zaměstnance v nejhůře oceněných profesích vychází srovnání s minimální mzdou v Německu nebo Rakousku, tam totiž letos převýšila v přepočtu dokonce 58 tisíc korun. Každá tisícovka hraje roli Co bude schválení zmíněných koeficientů pro výpočet minimální mzdy pro zaměstnance, kteří ji pobírají, prakticky znamenat? Lidé v nejhůře placených profesích jako pomocní pracovníci ve výrobě, uklízeči nebo část zaměstnanců v gastronomii či maloobchodě změnu jistě ocení. Každý procentní bod z průměrné mzdy dnes totiž odpovídá zhruba 500 korunám hrubého měsíčně. „U domácností, které jedou ‚od výplaty k výplatě‘, i tisícikoruna znamená rozdíl mezi malou rezervou a dalším dluhem,“ uvedl pro Deník.cz analytik pracovního trhu Michal Španěl ze společnosti JenPráce.cz. O návrhu bude po skončení připomínkového řízení jednat tripartita, pak jej bude schvalovat vláda. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly s ním jsou odboráři spokojeni. „Je zcela v souladu s tím, jak byla s minulou vládou uzavřena dohoda k transpozici směrnice o evropské minimální mzdě,“ řekl pro Deník.cz Středula. Cílem pro rok 2029 je potom dosáhnout s minimální mzdou hodnoty 47 procent mzdy průměrné. Podle odborářů by ovšem měl poměr minimální mzdy k průměrné růst i nadále. Již na svém dubnovém sjezdu proto avizovali, že budou požadovat nárůst na 50 procent. „Myslíme si, že je skutečně ostudné, aby měl český zaměstnanec nižší minimální mzdu, než mají například v Polsku,“ vysvětlil Středula. „Na hranici minimální mzdy je přitom velmi nízký počet zaměstnanců, takže její navýšení rozhodně nikomu a ničemu neublíží,“ podotkl. Že těmto pracovníkům ohledně výše příjmu rozhodně není co závidět, potvrzuje i analytik Španěl. „Atraktivní kariérní volbou pozice pomocného dělníka nebo pracovníka v úklidu ani poté nebudou. Česko jako sedmá nejhůře platící země EU, kde hodinová mzda odpovídá přibližně 57 procentům průměru EU, tuto nevábnost jen podtrhuje,“ konstatoval Španěl. Zlepšete českou ekonomiku Pouhé zvýšení koeficientu minimální mzdy ale podle něj příliš nepomůže. „Chtělo by to kvalitní plán k restrukturalizaci české ekonomiky k odvětvím s vyšší přidanou hodnotou. V takové ekonomice by pak existovalo více atraktivních a dobře placených pozic pro Čechy,“ zmínil Španěl. Minimální mzda je důležitá nejen pro pracovníky, kteří ji přímo pobírají. Také se z ní například stanovují odvody na pojistné na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů anebo odvody zaměstnanců s minimální mzdou a jejich zaměstnavatelů na daně z příjmu a sociální a zdravotní pojištění. Její výše rovněž ovlivňuje limity pro uplatnění daňových bonusů.