„Různé typy institucí mají rozdílné role a dopady na fungování společnosti, s čímž pak souvisí jejich různé vnímání veřejností. To například znamená, že jiná očekávání mají lidé od bezpečnostních nebo kontrolních složek, jiná od mezinárodních institucí, jiná od politické reprezentace,“ uvedli autoři průzkumu. Podle nich se navíc důvěryhodnost institucí nemění skokově, tedy pokud nenastane nějaká výrazná krize nebo instituce nepřistoupí k hodně nepopulárnímu kroku. Hasiči a bezpečnostní složky na špici Stejně jako v předchozích letech si tak udržují důvěru většiny Čechů hasiči. Přes 70 procent lidí věří z bezpečnostních složek také policii, armádě a strážníkům. Podobně vysoký podíl důvěřujících zůstává ČNB, České obchodní inspekci, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a obecním či městským úřadům. Krajským úřadům věří dvě třetiny občanů. Nejen u politických institucí je podle STEM dlouhodobě nejnižší důvěra ve vládu, které v červnu věřilo 32 procent lidí. Pětatřicet procent vyjádřilo důvěru Sněmovně a 43 procent Senátu. Prezidentovi v červnu stejně jako počátkem letošního roku věřilo 56 procent občanů. Na této úrovni se důvěryhodnost prezidenta drží od nástupu Petra Pavla do úřadu v roce 2023, uvedl STEM. Z mezinárodních institucí důvěřuje nadpoloviční podíl občanů Severoatlantické alianci, Mezinárodnímu měnovému fondu a OSN, zatímco EU věří méně než polovina dotázaných, konkrétně 47 procent. Stejně jako u ostatních institucí je jejich důvěryhodnost podle STEM poměrně stabilní.