Česko k dennímu nastavování cenových stropů nafty a benzinu přistoupilo v první polovině dubna v reakci na zdražování ropy kvůli konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků bylo dosud hlavním efektem cenových stropů zastavení extrémních cenových šoků. Zároveň ale nebyly hlavním důvodem následného zlevňování nafty a benzinu, ceny by klesaly i tak, byť se zpožděním. Klouzavé průměry a omezené marže Ministerstvo financí stanovuje cenové stropy na základě klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen. Provozovatelé čerpacích stanic mohou uplatnit marži ve výši maximálně tří korun na litr paliva. Vláda zároveň kvůli zdražování paliv rozhodla v dubnu o dočasném snížení spotřební daně na naftu z původních 9,95 koruny za litr na 8,011 koruny. U benzinu se spotřební daň nezměnila, dál činí 12,84 koruny za litr. Ceny pohonných hmot začaly rychle růst poté, co zdražila ropa na světových trzích, když Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán. Ten v odvetě napadl okolní země a uzavřel Hormuzský průliv, kterým se dopravuje ropa a další suroviny z Perského zálivu. Důsledkem bylo zdražení ropy na světových trzích. Vláda následně v dubnu rozhodla o cenové regulaci. Původně opatření mělo platit do konce dubna, kabinet ale schválil jeho prodloužení na květen a následně i červen. V pondělí pak vláda regulaci prodloužila až do 19. července. Zatímco v minulosti se stanovení cenových stropů opíralo o opatření obecné povahy, nyní je vydáváno na základě nařízení vlády, které má vyšší právní sílu.